středa 14. května 2008

Tma je rychlejší než světlo

Podle posledních výzkumů docházíme ke zjištění, které otřásá základy einsteinovské fyziky. Tma je rychlejší než světlo. Důkaz je natolik jednoduchý, že si ho může každý ověřit doma.



Není k tomu potřeba žádná složitá aparatura, cyklonové urychlovače a další složité vědecké přístroje. Tento velmi jednoduše demonstrovatelný jev, ležel dlouho pod rozlišovací úrovní všech vědců, neboť všichni mylně předpokládali, že tuto, na první pohled triviálnost, musel již dříve někdo zpracovat. Nebylo tak tomu však.

Nyní tedy můžeme základy nového oboru „Tma a její fyzikální podstata" vyložit v našem krátkém článku.

Experimentální ověření.
K experimentálnímu ověření není potřeba žádných zvláštních přístrojů. Samozřejmě při pokusu v laboratoři budeme používat spíše zdroj koherentního záření a atomové hodiny, ale pro domácí účely vystačíme s baterkou. Pokud pokus provádíme doma, je lepší ho provádět v noci, když nesvítí měsíc. Důvodem je snaha zamezit co nejvíce pronikání rozptýleného světla, ale pokus je natolik demonstrativní, že ani obyvatelé měst žijící v přímém osvětlení pouličními světly se nemusí obávat, že by se nezdařil.

Provedení pokusu
.
K provedení pokusu budeme potřebovat silnou baterku. Dále nějaký prostor o kterém bezpečně víme, že je tam tma. Dobře poslouží například šatní skříň.

Připravíme se, prudce otevřeme dveře do skříně a co nejrychleji rozsvítíme baterku, abychom si mohli tmu důkladně prohlédnout.

Tma zmizí.

Pokus můžeme opakovat v libovolném množství pokusů, můžeme se snažit rozsvěcet baterku nejrychlejším možným způsobem, ale výsledek pokusu je vždy stejný. Před tím, než světlo na tmu dopadne, tma zmizí. Zmíněný pokus můžeme opakovat za laboratorních podmínek v laboratoři, kdy jako zdroj světla použijeme laser, jako detektor vysoce citlivé CCD snímače, a k měření doby letu světla použít nejpřesnější atomové hodiny, ale výsledek bude vždy tentýž. Před dopadem světla tma zmizí.

Teoretický rozbor

Nyní se pokusíme teoreticky rozebrat celou situaci. K čemu při pokusu dochází? Nejprve aktivujeme zdroj světla. Ze zdroje začnou vylétávat fotony a paprsek světla míří rychlostí světla do prostoru, kde je tma. Vzdálenost ke tmě urazí za čas daný vzdáleností a rychlostí světla, což je podle Obecné teorie relativity mezní rychlost ve vesmíru. Přesto po dopadu paprsku, tam tma již není. Tma se přemístila na jiné místo rychlostí VĚTŠÍ než světlo.

Tma je tedy rychlejší než světlo a světlo tmu odpuzuje.

Toto neuvěřitelné zjištění ohledně tmy vrhá absolutně nové světlo na naše chápání světa, vesmíru a vůbec. Nezbývá tedy nic jiného než zkusit odvodit z tohoto neuvěřitelného zjištění další závěry.

Tma má hmotnost.

Tma má hmotnost a je těžší než světlo. Nejlépe se hmotnost tmy dá dokumentovat černými dírami. Černé díry jsou velmi těžké a úplně tmavé.

Pokud byste chtěli zjistit, jak je tma těžká na vlastní oči, můžete tak učinit u moře. Pokud se zahledíme do hlubin oceánu, vidíme, že směrem dolů světla ubývá a tmy přibývá. V určité hloubce už je úplná tma. Je to dáno tím, že těžší tma klesá dolů. Světlo je lehčí tak plave na hladině a potopí se jen do určité míry. Toto zjištění lze provést vlastním pozorováním dokonce i v našich podmínkách. Navštívíte-li blízký rybník, ponoříte se pod vodu, donutíte se otevřít oči, krásně vidíte, že skoro nic nevidíte. Obdobně, když začnete kopat díru do země, po chvíli světlo zeslábne a všude se objeví těžší tma. Dobře se tento jev dá pozorovat v dolech.

Další podpůrný důkaz o hmotnosti tmy přišel z astronomie. Tma zabírá veškerý dostupný vesmírný prostor. Při studiu rozpínání vesmíru, se zjistilo, že vesmír se rozpíná mnohem rychleji, než by odpovídalo množství veškeré viditelné hmoty. Na viditelnou hmotu připadají 4 % hmotnosti vesmíru, na temnou hmotu 23 % a na temnou energií zbývá cca 73 %. Temná hmota byla identifikována díky přehledovým snímkům Hubleova teleskopu a matematicky bylo vymodelováno její prostorové rozložení ve vesmíru. Protože astronomové musí mít vždycky něco extra, tak tmu (jejíž vlastností je hmotnost) nazývají z nedostatku fantazie temná hmota.

Pokud dopadá na zemi světlo ze slunce, tma se na osvětlené polokouli nevyskytuje. Na zastíněné polokouli k odpuzování světlem nedochází, tma z vesmíru dopadá na povrch a proto v noci není skoro nic vidět. Protože dopad tmy na povrch nějakou dobu trvá, říkáme tomuto období, že se stmívá.

Pohlcovače tmy.

Pokud zapálíme svíčku, začne být tma intenzivně pohlcována knotem. Protože je potřeba dostat tmu z relativně velikého prostoru do malého knotu, dochází při přechodu tmy z prostoru do knotu k velikému tření a tím vzniku tepla. Teplo takto vzniklé je natolik intenzivní, že se o knot svíčky v činnosti můžeme spálit. Přiblížíme-li hořící svíčku k bílé zdi, dojde k takzvanému začouzení, což je jenom známka toho, že když tma proudí kolem bílé zdi do knotu, špiní při tom nejbližší okolí. Když svíčku vyřadíme z provozu, dochází ještě chvíli k samovolnému úniku tmy z knotu v podobě kouře, a také vidíme, že knot je na konci od tmy ušpiněn.

Svíčky mají při pohlcování tmy malou účinnost. Pro pohlcování tmy ve větším měřítku slouží žárovky. Když se podíváme na rozsvícenou žárovku uvidíme uvnitř svítící žárovky tmavší vlákno, kterým je tma z okolí žárovky pohlcována. K pohlcování tmy byly vynalezeny pohlcovače tmy fungující na různých principech. Jedno však mají společné. Tma je po pohlcení odváděna dráty do elektráren, kde je tma neutralizována za vzniku tepla a páry v generátorech. Protože neutralizace nemá 100% účinnost, uniká přebytečná tma komíny ve formě kouře do ovzduší.

Pro přenosné pohlcovače tmy byly zkonstruovány baterie. Když baterii rozebereme uvidíme, kovový plášť, salmoniak, a černou uhlíkovou elektrodu. Tma se akumuluje do této uhlíkové elektrody, a když je plná tmy, musí se baterie vyhodit. Největším pohlcovačem tmy je ovšem naše slunce. Při pozorování slunce byly objeveny tmavší oblasti, které se nazývají sluneční skvrny. To jsou oblasti, kde je slunce více „ušpiněné" od tmy. Slunce je také velice horké, protože při likvidaci tmy dochází k jejímu stlačování, tření a následnému zvyšování teploty slunce. Protože slunce likviduje tmu v masovém měřítku, vzniká v jeho dosahu oblast, kde je dobře vidět, a která je shodou okolností a náhod příznivá pro vznik života. Podobně i jinde ve vesmíru hvězdy, galaxie, mlhoviny a ostatní pozorované kosmické záležitosti, jsou gigantické pohlcovače tmy. Mezi nejzajímavější vesmírné objekty patří černé díry. To jsou pohlcovače tmy, které jsou už tmou přeplněné do té míry, že už samy nejsou vidět. Tmy v černé díře je tak veliké množství, že černé díry patří mezi nejhmotnější úkazy ve vesmíru.

Velká Tma

Díky studiu tmy, mohl být zpřesněn kosmologický model, známý pod názvem Big Bang. Tento model si neumí poradit s příčinou vzniku vesmíru.

Na počátku nebylo nic a to vybuchlo. Ale proč? K takovému výbuchu neexistoval žádný důvod.
Odpověď nabízí nový kosmologický model Velká Tma (Big Dark). Podle tohoto modelu byly na počátku tma i světlo stlačeny do nepředstavitelně malého prostoru. V tom se modely neliší. Protože však světlo tmu odpuzuje, byl tento útvar natolik nestabilní, že při první příležitosti, kdy se tma nevyhnula světlu (nebylo kam uhnout), došlo k události, kterou známe pod názvem Velký třesk. Protože je tma rychlejší než světlo, vyplnila tma okamžitě veškerý dostupný vesmír. Na počátku vzniku vesmíru byla tma velmi světlá, ale jak se vesmír rozpínal začínala postupně tmavnout, až nyní vypadá tak, jak ji známe. Nejsvětlejší zbytky tmy po velkém třesku byly objeveny a pojmenovány chybně „reliktní záření". Ale uznejte sami, že nazvat zářením něco, co není vidět, a má teplotu okolo 4° Kelvina chce opravu velmi velikou dávku fantazie.

Ještě doplníme, že protože je tma rychlejší než světlo, což vyplývá z pokusu se skříní, tak podle teorie relativity v ní musí čas plynout záporným směrem. To se také dá dokázat pozorováním. Dostavíme-li se na libovolný hrad, či zámek uvidíme, jak se ve tmě pohybuje Bílá paní, která žila někdy v 14 – 16 století a vlastně ve skutečnosti žije v čase směrem zpátky. Díky zpátečnímu žití, však také musí mít zápornou hmotnost, neboli musí na ni působit antigravitace, což je také zcela v souladu s pozorovanou skutečností, protože se Bílá paní většinou vznáší ve vzduchu.

Absolutně černé těleso.

Zbývá se ještě zmínit o absolutně černém tělese, které na rozdíl od tmy pohlcuje světlo. Tím se ovšem zahřívá a začíná vyzařovat světlo příslušné odpovídající teplotě. Je to teoretická konstrukce, pomocí které se již Einstein a Planck snažili pochopit paradoxní jevy, které vznikají okolo tmy. A jelikož tma má smysl pro absurdní humor, dostal za zkoumání tohoto útvaru Planck Nobelovu cenu.
Pro zkoumání tmy byly stanoveny následující veličiny a definice:

Tmavost
Je veličina na kterou nereaguje lidský zrak. Je definována v jednotkách tmandela/m2

Zatmavení
Je to velikost tmavotoku dopadajícího na plochu. Je podílem tlumenu a plochy. Jednotkou je tlux což je velikost jednoho tlumenu dopadajícího na 1m2. Zatmavení se zmenšuje se čtvercem vzdálenosti a je tím slabší čím šikměji tma dopadá.

Tmo tok
Někdy také „tmavotok" je množství dopadající tmy za jednotku času. Základní jednotkou je tlumen, který je definován jako tmavotok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem tmy, jehož temnota je ve všech směrech 1 tmandela.

Temnota

Temnota udává prostorovou hustotu tmavotoku v různých směrech. Temnotu lze určit pouze pro bodový zdroj, tj. pro zdroj, jehož rozměry jsou zanedbatelné v porovnání se vzdáleností zdroje od kontrolního bodu. Základní veličinou je tmandela.



Rubrika: Teorie všeho | 14.05.2008, 0:39:00

57 komentářů:

  1. já tušil, že všechno je jinak

    OdpovědětVymazat
  2. Podle posledních měření se má za to, že zvýšená aktivita tmy během slunečních dní, způsobuje ve dne vzrůst teploty.

    OdpovědětVymazat
  3. Mám několik nejasností :-(

    Pokus s baterkou:
    Pokud tma před světlem z baterky utíká větší rychlostí než přibíhá světlo, vzniká mezi nimi mezera, která se se vzdáleností rozšiřuje. Co je v té mezeře mezi světlem a tmou? (Nebo to vykryje Einsteinova kontrakce délek?)

    Jednou tmu světlem vytlačujete (kuželem světla z baterky tmu zatlačím do temného kouta.) a jindy ji zdrojem světla vysajete (povídání o tření), tak si trochu nevím rady s vektorama rychlostí. Že by tma mířila všemi směry?

    Taky se mi nějak rozbilo tření tmy u LEDdiod :-( a podobných plašičů tmy. Ale to mají vlastně světlušky děsný štěstí...

    OdpovědětVymazat
  4. ad 1) Co je v mezeře mezi tmou a světlem je předmětem intenzivního zkoumání, přivítal bych možné hypotézy.
    ad 2) Rozpor mezi odpuzováním tmy a jejím nasáváním je opravdu podivný. Zde pomůže analogie s kvantovou fyzikou. Ta dochází také k podivným věcem. Jako příklad lze uvézt pokus s elektronem na dvojité štěrbině, když docházíme k jinému výsledku, když se díváme, a k jinému když se nedíváme. Každopádně máme experimentálně potvrzen fakt, že světlo tmu odpuzuje. Dále máme experimentálně i průmyslově potvrzeno, že pohlcovače tmy tmu nasávají. Sice nevíme proč jsou tyto skutečnosti v rozporu, ale umíme je konstrukčně využít.
    ad 3) LED je dioda, jak plyne z názvu. Dioda je tvořena dvěma spojenými polovodiči. Jedena polovodič je obohacen kladně a produkuje elektrony navíc, druhý je obohacen záporně (ochuzen) a produkuje díry. Očekával bych, že tma bude mizet v těch dírách.
    ad 4) U světlušek fakt nevím.

    OdpovědětVymazat
  5. zajimava hypoteza...otazka je ale v definici \"tma\". co je tma? jednoduse receno, neexistence svetla. jeste dale, subjektivni pocit konkretniho pozorovatele:)pokud se podivam na pokus ve skrini, je dost drze rikat od nejakeho pozorovatele s baterkou, co je rychlejsi jen z duvodu, ze jeho sitnice zaznamenala urcite podrazdeni. v hypoteze se neuvazuje ani spozdeni elektrickeho signalu cestou mozkem.navic u baterky nejde tolik o rychlost svetla, jako o rychlost spinani kontaktu.
    a taky - kdo rikal, ze se tma vubec nekam premisti? jde li o nedostatek svetla, tak ten nema proc nekam premistovat. svetlo se jednoduse se tmou misi, proto nemame jen binarni system svetlo-tma, ale kontinualni prostor ruznych stupnu svetla-tmy.
    :)))

    OdpovědětVymazat
  6. to lik: Správný přístup k řešení problému. Ano tma neexistuje. Stejně jako neexistuje ticho a zima. To jsou pouze hodnotící výrazy, kterými lidstvo označuje nějaký konkrétní stav BEZ fyzikální podstaty.
    Podle logiky jde o negaci. Všechny ostatní vnitřní logické a argumentační vazby z původní teorie zůstávají zachovány, proto je tak těžké nalézt nějakou logickou nebo argumentační chybu.
    Ale jinak... je to hezké ne?

    OdpovědětVymazat
  7. Neexistuje něco jen proto, že je to bez fyzikální podstaty?
    Viz: http://kojot.name...of-silences.php

    A jinak - skvělý článek, gratuluju, jen tak dál!

    OdpovědětVymazat
  8. to 8.
    Vzhledem k tomu, že ticho neexistuje protože je to hodnotící výraz bez fyzikální podstaty doporučil bych přepsat článek v následujícím duchu:
    „Znám různé druhy neexistence zvuku. Neexistence zvuku, ač svou podstatou a vymezením neslyšné, lze vnímat, cítit, prožít... Neexistence zvuku uklizeného pokoje zní jinak, než neexistence zvuku nepořádku. Neexistence zvuku nepořádku je zlověstná, dusivá neexistence zvuku. Neexistence zvuku prachu, špíny a špatného svědomí. Mučivá neexistence zvuku odevzdanosti, samoty a rozkladu. Neexistence zvuku, která týrá, ubíjí a nelze je přehlušit ani tím nejhlučnějším bigbítem. Je to neexistence zvuku číhající v každém ze zaprášených koutů, ve vajglu na koberci, ve špinavých ponožkách. Tehdy, když jsem uklidil, poznal jsem jinou neexistenci zvuku. Neexistenci zvuku pořádku….“
    No dobře, ...tak tedy ne. :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Tahle myšlenka mi přijde dost hodně Newtononská. Myslím, že temná hmota vesmíru je hmotnost světla, která je všude v našem známém vesmíru viditelná. Nevím jistě, jestli fyzici i s touhle alternativou počítají, ala podle mých představ určitě ne. Vysvětlení je v tom, že i fotony mají svou i když velmi malou hmotnost. A jak známo, každá hmotnost vyvýjí i určitou interakci.

    OdpovědětVymazat
  10. Bohužel připustit hypotézu, že světlo má byť jen nepatrnou hmotnost, znamená vyvrátit teorii relativity. Ze základních rovnic popisujících provázanost hmoty a rychlost světla jednoznačně vyplývá, že pokud budeme libovolnou hmotnou částici urychlovat na rychlost světla, bude se její hmotnost zvětšovat, až při rychlosti světla bude nekonečně veliká. Proto částice pohybující se rychlostí světla žádnou hmotnost mít nemohou. To ale neznamená, že nemají žádnou energii. Obecně se dá říct, že všechny částice, které jsou hmotné se mohou pohybovat pouze rychlostmi menšími než světlo a částice pohybující se rychlostí světla žádnou hmotnost nemají. Tento závěr se zatím nikomu nepodařilo vyvrátit, takže od doby vzniku teorie relativity v roce 1905 toto tvrzení přijímáme za správné/pravdivé.
    Po temné hmotě a energii se tedy musíme poohlédnout jinde. Jako nadějný se jeví Casimirův efekt
    http://cs.wikipedia.org...5%AFv_jev

    OdpovědětVymazat
  11. Tak takovou blbost jsem dlouho neslyšel a že toho skousnu hodně.....

    OdpovědětVymazat
  12. Vždyť to je parodie. :D
    Přiblížíme-li hořící svíčku k bílé zdi, dojde k takzvanému začouzení, což je jenom známka toho, že když tma proudí kolem bílé zdi do knotu, špiní při tom nejbližší okolí. :D:D Nejlepší část.

    OdpovědětVymazat
  13. To Zack:Diky
    Zaplat banbuh,ze uz to tu konecne nekdo zminil.Sam Stepak se musi smat,az se za bricho popada(vid Vlado?)
    Ze se tma siri kourem z kominu,tak to je fakt narez :-)
    A otazka navic:Proc kdyz mate ty pohlcovace tmy a nechate je pohlacovat treba 10000000 let v zavrenem utesnenem prostoru nikdy tmu nepohlti :-)
    Neni to tu cele tak trochu ztrata casu???

    OdpovědětVymazat
  14. Tma není těžší než světlo protože ten pokus s baterkou bo hlouby oceánu můžete skusit i z hloubky nahoru a vyjde to smé:))) Atdatd:)

    OdpovědětVymazat
  15. Světlo hmotnost nemá!! Poze fotony dopadající(rychlosti světla)na nějaky poprch mohou (ve vesmíru) ovlivnit pohyb(nulové tření)(jako byjste stříkali hsičskou hadicí na odbržděné auto)

    OdpovědětVymazat
  16. A mimochodem jedinná známá věc rychlejší než světlo jsou tzv. TACHYONY!!

    OdpovědětVymazat
  17. ale docela jsem se pobavil... :D :D napr. tmandela :D

    OdpovědětVymazat
  18. subtranzzevl5. ledna 2010 1:45

    pokud je tma rychleší než světlo,tak jak to, že ji vidíme, pokud něco přesáhne rychlost světla je nemožné to spatřit.Tma přece nemá žádnou vlnovou podstatu, co zde vlní?,jaké částice? pokud bych nastoupil do automobilu ,které by bylo pomalejší než tma ,tak bych ji nikdy nedostihl pohltila by mne,jak tvrdíš, neboť by mi unikla, byla by zkrátka ve vedení,byla by všude dřív.přestav si, že se světlo a tma začnou přetahovat kdo je silnější, mohu tě ujistit,že nevyhraje ani jeden.Zdá se to být paradox? Nic méně tě nepřekvapý skutečnost,že tma a světlo jsou zajedno, samozřejmě,že pokud vlezeš do almary ,kde je tma jak v pytli a rožneš baterku tak se tma ztratí,ale to neznamená,že by před světlem utekla, neboť jak sem řekl nemá vlnovou podstatu.Ve své podstatě je tma jakési bez energetické flujdum,které nelze chápat jinak než tmu,jakmile však zapneš zdroj světla,putoje prostorem až narazí na předmět od kterého se odrazí a pak světlo spatříš jinak dokonce i světlo pokud by se od předmětů neodráželo by nebylo vydno:přestavsi,že jsi vypuštěn do vesmíru,pomineš-li světlo z hvězd a z odražených oběktů s vyjímkou slunce pochopíš, že pokud se \"postavíš\" slunci zády světlo neuvidíš ikdyby jsi byl od slunce pár kilometrů.Světlo neuvidíš pokud se nezaměříš na zdroj,či na překážku od které je odražen,zvláštní,ale logické. Teď by mohl někdo argumentovat, tak jak to že vidím tmu tedy nic? odpověď je nasnadě, určitě každý výme, co je to disperze světla ,svělto má určité spektrum barev které je pro naše oko neviditelné, mi vidíme je sjednocení všech těchto barev, ale k disperzi neboli k rozkladu docházi při lomu např:duha je zde 7 barev jenže ty mají různé odstíny atd.atd jakmile světlo dopadne na předmět\"sharmonizuje\"se s vlnovou délkou oné barvy předmětu,který pak vidíme /viz fyzika zákl.školi/:teť to hlavní jelikož černá barva není součástí světelného spektra ,není vidět neboť je světlo touto barvou pohlceno nikoli však 100%ně existuje určité rozhraní mezi světlem a temnotou,jaká si simbióza kterou nelze měnit (\"do jisté míry\").tak jako tma neuteče před světlem, tak světlo neunikne tmě.

    OdpovědětVymazat
  19. Co se týká námitky proč tmu vlastně vidíme, tak to je způsobeno tím, že vlastně vidíme to, že tmu nevidíme. Ohledně podstaty tmy, je to pravda. Tma rozhodně nemá ani vlnovou ani částicovou povahu, ale to neznamená, že před světlem neuhne.
    Na námitku, že tma není součástí duhy. To sice není, avšak naprosto stejně není součástí duhy fialová barva a ta existuje. Stejně tak barva odraženého předmětu je tvořena barvou odraženého světla, takže od černého hrníčku se odráží tma, která je tak vidět.

    (Nápověda: komentář 7)

    OdpovědětVymazat
  20. Petr Śimčík3. května 2010 0:15

    Dobrý den.Podle mě žárovka hmotu nevyzařuje,ale naopak pohlcuje.Světlo je důsledkem toho,že žárovka,která pohlcuje hmotu kolem sebe,způsobuje zmenšení hustoty hmoty kolem žárovky a to dělá dojem světla.Kocourkovští vynášeli tmu v pytlích.Teď na to máme žárovku,která pohlcuje hmotu kolem sebe.Co s ní žárovka dělá?Na vlákno v žárovce dopadá velké množství fotonů.Žárovka je zapojena do elektrického obvodu.Dopadající fotony na vlákno,vyrážejí(zavěšené kuličky vedle sebe).Foton dopadne na vlákno a vyrazí(zavěšené kuličky vedle sebe)jiný foton,ten narazí do fotonu vedle něj.Dojde k přenosu síly a energie.Podle mě vodičem neteče proud(zavěšené kuličky vedle sebe).A naopak proud teče polovodičem.(Řeka(elektrony),která teče korytem-elektrické obvody.

    OdpovědětVymazat
  21. Článek mi připomněl jeden starý vtip:
    Někdo tvrdí, že nejrychlejší je světlo, někdo, že myšlenka. Já však tvrdím, že nejrychlejší je průjem. Než jsem stačil pomyslet, natož rozsvítit...

    OdpovědětVymazat
  22. Tma je relativní. Tma je absence fotonů záření, které detekujeme. Může existovat absence fotonů viditelného záření, tedy pro pozorovatele absolutní tma, ale přitom je temný prostor vyplněn fotony, které pozorovatel nevidí, třeba fotony gama záření. Jsem toho názoru, že tma má takovou rychlost šíření, s jakou jsou hmotným prostředím absorbovány fotony sledovaného záření. Ale myšlenka zabývat se podstatou a vlastnostmi tmy mě nepřipadá zbytečná. Každý hmotný objekt, který má teplotu nad absolutní nulou je vždy podle zákonů termodynamiky zdrojem záření, podle teploty od radiových vln po gama záření. Tedy první zákon tmy by měl znít, že nemůže existovat uzavřený prostor, ve kterém je absolutní tma. Proto jsem příspěvek začal větou že tma je relativní. Mám rád lidi, kteří přemýšlejí a pro které žádná autorita není tak vysoká, aby o ní nemohli pochybovat. To co jste napsal, je dobrý začátek. Zdraví absolutně Cerni.

    OdpovědětVymazat
  23. ja neviem dost dlhy clanok myslim pisanie na cas,/08/
    chcel som odvazit svetlo/vlnenie,sirenie,atd./nemam vahu,asi nic nevazi..a robi dierky do zeleza,,atd,ako moze nic robit viditelnu destrukcnu pracu,?
    -o inom ha,
    -ako by vyzeralo univerzum bez vnimania,pozorovania,a jeho uvedomeniasi?
    -nijako nie je,
    -skumanie micro,piko,nano,,a naopak ,kilo,mega,tera,..sa spaja,v nasaj elektron osciluje na pravdepodobnych orbitaloch,s,p,..sa vyskytuje vlni sa osciluje,ale nevieme presne urcit adresu DHL,UPS,kde byva,
    a TMA,svetlo,,,

    OdpovědětVymazat
  24. Tma podobně jako kvarky má atributy. Je smradlavá tma, obvykle v řiti. Je vlezlá tma, když zhasne světlo v domě. Je bílá tma, když je hustá mlha a není vidět na krok. Je nepříjemná tma, když do něčeho nepěkného šlápneme. Je krásná tma, když odejde laptop a zhasne jeho obrazovka.

    OdpovědětVymazat
  25. akoze dobre to je ,,ten claanok,,len mi nesedi taa veta ,,ze skor jak svetlo na tmu dopadne,,tma zmizne...skor by som povedal ze sa to deje simultanne...ale urcite ostava pravdou ze si nemozes overit ze tma zmizla alebo sa len schovala za svetlo,,lebo od tmy sa neodraza svelto ktore by sa odrazilo do oka a tym vznikol zrakovy vnem, ktory svojou informaciou presvedci mozog ze tam naozaj nieco je...takze to sa dokazat neda

    OdpovědětVymazat
  26. Pane, tma je absence fotonu .

    OdpovědětVymazat
  27. to halin: máte naprostou pravdu. O tom je celý článek. Dokud nedopadne foton, je tma. Jakmile foton dopadne, tma zmizí rychleji než světlo stačí dopadnout.

    OdpovědětVymazat
  28. nechapu co to tady resite za sracky zadma tma neexistuje tohle je rozhodne absolutni nesmysl nechapu idioty co meli tu trpelivost mymejslet takovejhle nesmysl a ten pokud s baterkou ... velice vtipne vzhledem k tomu na jakou vzdalenost
    se provadi a jak rychle je clovek schopnej zpracovat informace ... to se uplne rozchazi

    OdpovědětVymazat
  29. Kravina;) keby bola dokonale uzavretá gulatá miestnosť z vypnutým osvetlením a toto osvetlenie by sa zaplo, tak ak svetlo odtláča tmu vznikla by v strede miestnosti čierna gula, či čo??:D alebo tú \"gulu\" nejakým sposobom vybrať z miestnosti a tma tam už vlastne nebude takže keď zhasnem bude stále svetlo však???:D blbosť celý článok ...;) ale + za ochotu písať to:D

    OdpovědětVymazat
  30. Velmi zajímavá a vtipná \"úvaha\". Odráží problém duality. A ten je třeba rozkrýt všem. Díky

    OdpovědětVymazat
  31. Je to vtipný článek. Tmandela mě hodně dostala..:D, Samozřejmě pravda je taková, jak psal už na úvod diskuze lik. Tma nic není, to je jen pojem vyjadřující opak světla. Je to absence fotonů. Ale jinak lepší než koukat na televizi apod.. :)

    OdpovědětVymazat
  32. Tendle článek mě opravdu pobavil , dobrej humor a pro mě osobně nového druhu . Musím si od Vás přečíst něco dalšího na tendle způsob , jestli něco máte .

    OdpovědětVymazat
  33. lol tma pred svetlem utika XD veci blbost sem v zivote neslisel pane boze kazdej blbec co ma zakladku musy prece vedet ze tma NEEXSISTUJE i v ty nejvetsi tme vedci dokazi namerit svetlo lidskym okem samozdrejme nezaznamenatelne tma je jen stlumene svetlo tak tu prestante oblbovat lidi

    OdpovědětVymazat
  34. 34 - a co ty černé díry, ha? Ty přeci existujou! Tak jakýpak oblbování! Si, doplňte zdělání!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. čierna diera je niečo úplne iné....keď sa tu už hráte na veľkého kozmológa a astrofyzika tak by ste mohla vedieť,že čierna diera je koncentrácia obrovského množstva hmoty a energie,ktorý vznikol pri supernove,obrovskom výbuchu hviezdy niekoľko krát väčšej ako naše Slnko,ktorej došlo hviezdne palivo (vodík) a v jadre hviezdy začala pôsobiť vplyvom nekonečných gravitačných síl singularita,pričom hviezda "prechádza do ďalšieho štádia premeny" na čiernu dieru vplyvom javu,nazývaného gravitačný kolaps.... pokračovaním tohoto procesu vzrastá na povrchu gravitačné pole,častice a svetlo z povrchu ťažšie unikajú.... takáto hviezda vlastne uzavrie priestor okolo seba a z tzv. horizontu udalostí neunikne do okolitého priestoru ani svetlo,lebo gravitačné pole je na povrchu neuveriteľne silné a úniková rýchlosť je väčšia ako rýchlosť svetla.... rozpadávajúca hviezda sa stáva čiernou dierou.... takže čierna diera je niečo úplne iné.... len gravitačná sila na jej povrchu je tak silná,že do priestoru tak ako som už spomenul neunikne ani svetlo.... doplniť vzdelanie by ste si teda mali vy....

      Vymazat
    2. Když už tady machrujete, tak si uvědomte, že to co tvrdíte nic nevyvrací, půrotože černé díry jsou plné tmy a protože je tma těžká, tak jsou taky těžké. Že z nich světlo nemůže utéct je pouhým důsledkem této triviální skutečnosti.

      Vymazat
  35. The only things known to go faster than ordinary light is monarchy, according to the philosopher Ly Tin Weedle. He reasoned like this: you can\'t have more than one king, and tradition demands that there is no gap between kings, so when a king dies the succession must therefore pass to the heir instantaneously. [...] His ambitious plans to use his discovery to send messages, involving the careful torturing of a small king in order to modulate the signal, were never fully expanded because, at that point, the bar closed.

    Terry Pratchett

    OdpovědětVymazat
  36. Milane, není problém zkoumat jestli je zmíněný problém nejrychlejší než světlo, nebo nejrychlejší než tma.

    OdpovědětVymazat
  37. Jaroslav Zimmerman6. dubna 2012 19:06

    Hoši, alou do konspirace.Já v ní už jsem. Světlé síly hodlají kvůli vám rekodifikovat trestní řád a rozšířit jej o osvědčené a spolehlivé upálení na hranici.
    S pozdravem Budiž Tma!
    Jára

    OdpovědětVymazat
  38. Anonymní15. června 2012 22:27

    tak som sa nad tými pochybovačmi zamýšľal a pokúsim sa vysvetliť. Raynee ak by existovala guľatá miestnosť s osvetlením a rozsvietilo by sa, tak v tom momente by tme odhalila možnosť úniku pred svetlom a bola by pohltená "osvetlením" (pretože všetky žiarovky a žiarivky sú pohlcovače tmy) tým pádom v miestnosti žiadna tma neostane, ale odíde po kábli do elektrárne a tam je spálená. Pretože tma pred svetlom uniká, ale ak nemá kam tak sa nechá pohltiť (pohlcovačom tmy). preto by som chcel upraviť teóriu v bode [5]na základe vlastných meraní a prepočtov. Tma pred svetlom uniká, kým má kam utiecť. Ak nemá kam utiecť nechá sa pohltiť pohlcovačmi tmy. Tu sa však otvára nová teória, ktorú s kolegami skúmame a to, že je vysoko pravdepodobné, že tma je inteligentná a teda živá na rozdiel od svetla, ktoré tmu iba plaší :D Tomi

    OdpovědětVymazat
  39. vlada16. června 2012 9:27

    Vědecké poznání je nezastavitelné. Objev živosti tmy vrhá na problematiku tmy zcela nové světlo. Stačí si jen uvědomit, že nový život je počat většínou ve tmě. To stojí za zamyšlení.

    OdpovědětVymazat
  40. Nic je nic a toho je víc, než všeho ostatního. S tmou je to podobné. Hmm... Pro nic je docela snadné okamžitě někde být, mnohem jednodužší, než když se něco co je, má někam dostat a to i pro něco co je fakt nejrychlejší na světě.

    OdpovědětVymazat
  41. Je to bohužel úplně naopak. Tma není rychlá, je dokonale nehybná, a je všude kolem nás. Když rozsvítíme, tma je zde stále, ale dočasně není vidět. To lze experimentálně ověřit. Vlezeme si s baterkou do skříně, kterou za sebou hermeticky uzavřeme. Nebo alespoň někoho požádáme, aby zvenku vší silou držel dveře. Ve skříni je tma. Rozsvítíme baterku. Tmu sice nevidíme, ale je jasné, že je tam stále, protože neměla kudy utéct! Čase nám dojde baterie v baterce a kyslík ve skříni, takže světlo tam nebude, my nebudem, ale tma tam bude pořád. Takže prosím, přestaňte oblbovat veřejnost.

    OdpovědětVymazat
  42. Tady kdosi zmínil, jak je možné že tmu vidíme, když je rychlejší než světlo? V tom případě by mě zajímalo, co by jsme viděli, kdyby jsme tmu neviděli? Není právě tma důsledek toho, co nemůžeme vidět, jelikož je to rychlejší než světlo?

    OdpovědětVymazat
  43. Je to jednoduché, tmu vidíme mnohem dřív než světlo, protože je rychlejší.

    OdpovědětVymazat
  44. Hm ako teória ujde,aj keď teórií relativity sa to nevyrovná.... ale je tu jedna maličkosť,ktorú ste v tomto článku zrejme opomenuli.... a to tá,že podľa fyziky tma neexistuje.... je to len nedostatok svetla....tak ako chlad je len nedostatok tepla,tak aj tma len nedostatok svetla v priestore.... tým pádom tma neexistuje,a keď tma neexistuje tak je tento článok rovnako ako aj táto teória zbytočný...

    OdpovědětVymazat
  45. Myslím, že máte chybu v uvažování. Je to přesně naopak, než tvrdíte. Světlo je nedostatek tmy a chlad je nedostatek tepla, stejně jako ticho je nedostatek hluku. Tím pádem tma existuje a tento článek není zbytečný, ale je naprosto zásadní pro další rozvoj vzdělání lidstva.

    OdpovědětVymazat
  46. Většina geniálních myslitelů byla zpočátku anonymními uživateli nepochopena.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak. Mnoho lidí je v zajetí svého tunelového vidění světa. Když jim pak je předložena logicky konzistentní, avšak inverzní hypotéza, reagují podrážděním a pláčem, případně agresí. Tedy ta agrese se obrátí buď proti vnějšku, nebo proti sobě.

      Vymazat

  47. Tak to je znamka punku...
    Tma se sbira zarovkami, pomoci slozite site vedeni se transportuje do elektraren. Tam se ze tmy vyrabi cerne uhli, ktere se za obrovskych nakladu zakopava v Ostrave do hlubinnych dolu….

    Tmu unikajici ze skrine nevidime, protoze tma nejde videt. Kdyz je tma, vidime nic(spravne nevidime nic, ale to by bylo zavadejici). Takze to nic ani nemuzeme videt nekam proudit. Svetlo ovsem rozezname, jakmile dopadne na sitnici.
    Fakt je taky, ze tmu vnimame (ne vsak vidime) ve trech rozmerech, jako prostorovy jev. Svetlo nam tak pripada taky, ale vidime jej jako jev dvourozmerny. Vzdy je "ozaren" povrch telesa a nase oko zaznamenava vyslane a odrazene fotony dvourozmerne jako osvetlenou plochu. Sice rikame, ze v prostoru je svetlo, ale ono jim jen proudi, coz my nevidime (kdybychom videli proudici svetlo, nevidime nic jineho), my vidime jen jeho zdroj, nebo odraznou plochu. Tma neproudi. Je tady porad, je vsude, ale my si ji neuvedomujeme kdyz je svetlo, protoze tma je nic a nic a neco zaroven videt nemuzeme. Taky me jeste napada, ze i kdyby tma proudila, zpozdeni pri rozsviceni baterky pri pokusu ovlivnilo vysledek a rychlost svetla zustava maximalni mozna (dokud nekdo nevyrobi nebo spise nedetekuje tachyon, nebo jinou neznamou castici).
    Cetl jsem o jine zajimave teorii, a to, ze rychlost svetla neni konstantni a s casem od velkeho tresku se neustale zrychluje. Za nas kratky zivot to vsak asi nezjistime.

    OdpovědětVymazat
  48. Děkuju tvůci článku, že mi otevřel oči a zahnal tím moji tmu. Já věděl, že náš fyzikář lže!!

    OdpovědětVymazat
  49. Dlouho nikdo nereagoval. Nevzdávejte se! Tma opravdu existuje. V elektrárnách se nemění na uhlí ale zůstává ve vodičích. Jsou jí už plné elektrické dráty co vedou od pohlcovačů. Já jsem si na jeden sáhnul. Nařízl jsem izolaci, pak se mi zatmělo před očima a v mžiku byl tmy plný barák - je fakt rychlá. (Pokuston)

    OdpovědětVymazat
  50. To je opravdu vynikající rozvedení výzkumu. Stálo by za to prozkoumat jesli je při manipulaci s dráty tma opravdu nejrychlejší než světlo, nebo jen rychlejší.

    OdpovědětVymazat