středa 25. února 2009

Chůze po žhavém uhlí

Umíte chodit po žhavém uhlí?
Ne? Vždyť to přece není žádný problém.





Stačí vyhledat nějaké esoterické kurzy, absolvovat kurz v ceně exotické dovolené, projít si pod vedením empativního fousatého guru a jeho archetypální družky několik minulých životů, nechat se zhypnotizovat, upřeně civět do zdi a zkoumat vlastní nitro, registrovat občasné provinilé pohledy lidí, kterým se ne, a nedaří dostat do transu, snažit si udělat jasno v předkládané, naprosto idiotské a nedávající smysl esoterické mytologii, vydýchat holotropně městský smog z plic, načež po několika pokusech o meditaci a dalších ošklivých věcech, které si na vás příslušný esoterickýí směr připravil, a které snášíte jen s největším přemáháním, protože jste si to zaplatili, nakonec přichází zlatý hřeb programu. Za zvuků bubínků, kolektivního óómování a alikvotních tónů linoucích se z didžeridy je rozdělán oheň a po prohoření dříví, když nakonec zůstává pouze vrstva žhavého uhlí vám guru udělí poslední rady a za společného meditačního úsilí se vydáte přes rozžhavenou vrstvu.


Kdo čeká pointu, tak ta nepřijde. Nespálíte se. Nic se vám nestane a nechápavě si postupně začnete uvědomovat skutečnost.

Ono to funguje.


Proč?
No protože proto!


Podobenství o rybářích
Dva přátelé, velcí milovníci rybaření strávili pokaždé celé léto v chatě u jezera. Každý den se vypravili v loďce na jezero a chytali ryby. Když se nevěnovali rybařeníi, tak vylepšovali chatu, postavili si udírnu, ohniště, přístaviště a vůbec si to užívali.


Jak už to bývá, jednou je soused přemluvil, aby ho vzali s sebou. Souhlasili a tak si jednoho rána všichni tři vyrazili na jezero. Nasedli do loďky, odveslovali kus od břehu, nahodili pruty a čekali. A čekali. Ryby zrovna moc nebraly, takže asi po dvou hodinách se naši dva přátelé na sebe podívali a jeden z nich řekl: „Co kdybychom se šli najíst?" Obrátili se na souseda: „Nechcete jít s námi?"


„Děkuji, nemám hlad," odpověděl soused.
Rybáři pokrčili rameny, pak vystoupili z lodě a po hladině jezera odešli do chaty.


Soused vytřeštil oči. Co to sakra je? Oni chodí po vodě!
Vrtalo mu to hlavou.


„Jak je tohle možné?" "Když to umí oni, dokázal bych to taky?" „Co mám dělat?" „Budu se modlit, vždyť Ježíš taky chodil po vodě." „To je ono!


Začal se modlit a po chvíli, když ucítil, že je plný sil a bůh k němu promlová, vystoupil z lodě.


Rybáři seděli v křeslech před chatou, spokojeně ukusovali ze sendvičů a pozorovali, jak se soused topí.


Nakonec jeden z nich řekl: „Joe, neměli jsme mu říct o tom chodníku, co jsme si tam postavili?"


Když to umíte, je to brnkačka.
Když víte jak na to, dokážete naprosto neuvěřitelné věci, které pak ostatním připadají naprosto nepochopitelné. Pozoroval jsem, jak šest chlapů s jedním pajcrem, hup-cukem a s několika kusy železných podkladnic, co se dávají na pražec pod koleje, dokázalo během půl hodiny nahodit vykolejenou, dvacetitunovou, posunovací lokomotivu zpátky na koleje.


Zkuste si to představit.


Myslel jsem, že k tomu bude potřeba vyprošťovací vlak s jeřábem. Nebylo to nutné, věděli, jak na to.


Nikdy neříkejte, že něco nejde. Většinou se najde nějaký blbec, který o tom neví a udělá to.


K chůzi po rozžhaveném uhlí vedou dvě cesty. Jedna vede přes esoteriky a druhá jednodušší, rychlejší, no...


Prostě si to zkusíte.


Chůze po žhavém uhlí.
Potřebujete k tomu nejlépe kus trávníku, ohniště, hromadu dříví a samozřejmě oheň. Rozděláte oheň, tak aby vznikl dostatek žhavého uhlí. Když pozvete nějaké přátele, upečete si nějaké maso a strávíte příjemný večer, tak vyvrcholení chůzí po žhavém uhlí nemá chybu. Důrazně však nedoporučuji alkohol. Ne, že by nějak zvlášť vadil, ale asi si dovedete představit, nejrůznější varianty alkoholického vývoje.


Když je dříví prohořelé a v ohništi zbývá vrstva žhavého dřevěného uhlí víceméně rovnoměrné velikosti, rozhrábnete ohniště a uděláte rovnoměrnou vrstvu žhavého uhlí. Je vhodné, aby už byla tma a uhlíky temně červeně žhnuly.


Co si neumíte představit, nedokážete, takže první věc, kterou potřebujete pro chůzi po rozžhaveném uhlí je přesvědčení, že to jde. Teď nastává ta pravá chvíle. Teď je to buď, anebo. Teď už to závisí jen na vašem odhodlání. Opravdu to jde, můžete mi věřit.


Samozřejmě, že se můžete spálit. Lepší předpoklady bude mít ten, kdo rád v létě chodí bos. Také starší osoby se zrohovatělou kůží budou mít mírnou výhodu. Také je vhodné chodit po patách. Boty si zujte dostatečnou dobu předem, abyste bosým nohám nechali možnost se aklimatizovat. Odstraňte ze země kamínky a úlomky dříví, abyste moc neječeli, když si čerstvě vytvořený puchýř propíchnete odseknutou větví.


Kulturní stereotypy
Chůze po žhavém uhlí není v našich končinách obvyklá. Každý ví, že to přece nejde. Kdo to dělá, musí mít nějaké výjimečné schopnosti, dokážou to jen šamani, nebo nějaký přírodní lid z hor Tuma-tuma.


Kulturní stereotypy určují, co je považováno za obvyklé, normální, nebo možné. Pokud se má obecně za to, že něco nejde, tak to nikdo ani nezkouší, protože to „přece každý ví".


Co když to však není pravda?


Kdysi se učenci v královské společnosti dohadovali, kolik váží zlatá mince, protože bylo všeobecně známo, že obvyklý způsob, kdy se kovy ponořují do kapaliny, na zlato nefunguje. Měli smůlu. Král si udělal čas a navštívil učenou společnost právě ve chvíli, když učené disputace začaly být nebezpečně blízko inzultacím. Král si nechal vysvětlit, o co jde a pak položil záludnou otázku: „A zkoušel to někdo?" Pointa celé věci je v tom, že králi jaksi nešlo odmítnout, tak učenci nechali přinést kýbl s vodou, ponořili do něj zlato a zjistili, že Archimedův zákon platí i pro ušlechtilé kovy.


Víte, kde se vzal bungee-jumping? Cestovatelé vyprávěli, že někde na ostrovech v tichomoří, skáčou chlapci z palem po hlavě dolů a za kotníky mají uvázané lano z lián. Nikdo tomu nevěřil a bylo to velmi exotické.


Pak to někdo zkusil.


Trocha fyziky
Existuje fyzikální vysvětlení chůze po žhavém uhlí?


Když změříme teplotu uhlí, tak ta dosahuje hodnot okolo 500°C. Tedy rozhodně nic, co by si člověk nechal dávat dobrovolně na chodidla. Celý trik je však v tom, že není důležitá teplota, ale množství tepla a teplotní vodivost.


Dámy budou vědět. Když dají do trouby těsto a pečou bábovku, nastaví teplotu na něco okolo 400 stupňů. Když chtějí zkontrolovat, jak to vypadá, tak na vytažení železného pekáče musí vzít utěrku, aby se nespálily. Železo má velmi dobrou teplotní vodivost a vejde se do něj hodně tepla. Ovšem na bábovku, která má v troubě úplně stejnou teplotu jako pekáč, se šáhnout holýma rukama dá. Jde na těsto zatlačit prstem a zjistit stav pečení. Těsto je pórovité, nakynuté, má malou teplotní vodivost a vejde se do něj velmi málo tepla. Proto se na něj, dá sáhnout holou rukou. Proto je potřeba pekáč vytahovat s utěrkou.


Rozžhavené dřevěné uhlí je pórovitá hmota s malou teplotní vodivostí, do které se vejde malé množství tepla, stejně jako do bábovky. Kdybyste si ovšem do ohniště položili kus plechu, a zkoušeli po něm chodit...


Rozhodně tu netvrdím, že se při těchto pokusech nemůžete spálit. Můžete, a ošklivě. Ale jako všechno, když se to umí, tak o nic nejde.


Co chůze po sněhu?
Nepřesvědčil jsem vás? Tak zkuste bosou chůzi po sněhu. Jsou teď k tomu vhodné podmínky. Vyberte si vhodný zasněžený prostor, sundejte si boty, ponožky a vykročte. Vypadá to naprosto šíleně, že? Jde to. Zkoušel jsem to. Ze začátku vás to ani nestudí. Studit to začne, až když začne sníh vaším teplem roztávat. Když ujdete sněhem asi tak deset metrů, tak už toho máte opravdu plné zuby. Studí to strašně. Rozhodně nepomáhají takové ty obvyklé rady: „Není mi zima, není mi zima."


Jediné co pomáhá, je vědomé rozhodnutí, že vám to nevadí. „Je mi strašná zima, ale nevadí mi to!" Mělo by se opravdu jednat o vědomé rozhodnutí, které myslíte naprosto vážně. Se vší autoritou, se kterou jste schopni se rozhodnout, že vám to opravdu nevadí. Nejde o ta slova, samotná slova opravdu nefungují. Podstatné je to rozhodnutí.


Když zjistíte, že to pomohlo a chlad ustupuje, tak se může jednat o dvě věci. Buď jste to přehnali a už vám opravdu umrzly a začínají se odlamovat nohy, nebo se vám povedlo zapnout si vnitřní teplo. Zapnout si vnitřní vytápění není složité, problém je pak s jeho vypnutím. Pokud se zrovna nesnažíte chodit po sněhu, tak se vám to obvykle povede koncem léta, kdy si vyrazíte jen nalehko v tričku do města a překvapí vás zima a přeháňky. Pak máte dvě možnosti. Třást se zimou, nebo na to přestat myslet a rozhodnout se, že vám nezbývá než to vydržet. Pro zachování pohody bude lepší, když chlad nebudete brát na vědomí a rozhodnete se vědomě, že vám zima nevadí. Většinou to vede k tomu, že si nevědomě zapnete vnitřní vytápění a pak několik dní hřejete.


Rozhodně však nedoporučuji chodit ve sněhu déle než několik minut. To je tak maximální doba, která se dá bez následků snést. Pro všechny případy je však vhodné, okamžitě upalovat domů, strčit nohy do horké vody a vypařit si je. Nebo vlézt do horké vany a rozmrznout.


Kulturní stereotyp podruhé
Že to nikdo nedělá? Že se stydíte? Že si budete připadat jako blázen? Co tomu řeknou lidi?

No a co!

Co je vám po tom, co si o vás někdo cizí myslí!


Lidé, na které berete ohledy a kvůli kterým se snažíte zachovávat kulturní stereotypy, vás neregistrují. Jste pro ně součást krajiny, maximálně nějaká atrakce. Vůbec je nezajímáte, tak proč byste se kvůli nim měli nějak ve svém úsilí omezovat? Když dovolíte, aby vás vaše kulturní stereotypy omezovaly, tak tím světu dáváte najevo, že přijímáte dobrovolně vlastní podřízené postavení. Vaše představy vás omezují. Každý vám může nařizovat, co máte dělat a vy s tím dobrovolně budete souhlasit, protože jste se tak sami nastavili. Vedlejším efektem je pak vaš dojem, že jste pro ty cizí lidi natolik důležití, že uznale ocení, toto vaše kulturních stereotypů neporušování. Dodáváte si tím zdání vlastní důležitosti, která je ovšem naprosto neopodstatněná, protože jak jistě moc dobře víte, všichni na vás z vysoka kašlou.


Musíte se rozhodnout, co je pro vás důležitější. Vy, nebo to ostatní mimo vás. Je to jen vaše rozhodnutí. Každý svého štěstí strojvedoucí. Každý se k vám bude chovat takovým způsobem, který dovolíte. A samozřejmě, toto není návod k sobeckému a nemorálnímu chování.


Pokud však přece jenom nechcete před lidmi ztratit tvář, tak si předem na případné dotazy vymyslete nějakou vhodnou odpověď. Třeba, že vám to předepsal lékař. To většinou vždycky zabere. Mnohem lepší však je, když řeknete, že se účastníte vědeckého výzkumu, a že za tyto experimenty berete těžký prachy. Zaručuji, že tím přispějete k naprosto nepochopitelným a úporným projevům chřipkové epidemie, která zkosí veškeré obyvatelstvo vaší lokality.


Když připustíte, aby vám ohledy na jiné lidi zabraňovaly dělat to, co chcete, nemůžete sami nikdy nic dokázat.


Autor prohlašuje, že veškeré zde popisované metody zkoušel, a že to umí.





Související články:
Zóna pohodlí





vlada | Rubrika: Teorie všeho | 25.02.2009, 0:25:00

82 komentářů:

  1. Tož v chůzi po žhavým uhlí naboso nevidím žádný smysl. Zato umím chodit po vodě. Už jsem takhle v pohodě přešel rybník. Byl zamrzlej. :)

    OdpovědětVymazat
  2. @Teo, ono to taky žádný smysl nemá. To slouží opravdu jenom k tomu, aby se esoteristi mohli prsit, že to dokážou. Praktickým pokusem jsem si ověřil, že to dokáže naprosto každý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. souhlasím.opravdu každý. tak proč prsení?

      Vymazat
    2. Nejsem anonym, jsem Alena,která která je nohama na Zemi a hlavou v "Oblacích", protože vím, že jsou věci mezi Nebem a Zemí. To, že lidská mozkovna zatím nevymyslela zázračný stroj na měření všech fyzicky hmatatelných a vizuelních jevů (Země byla kdysi placatá....) ještě neznamená, že nejsou. Trochu mi to připadá jako inkvizice s tím rozdílem,že ty, co hledají smysl a pochopení života pro vás nestandartní formou neupalujete,ale alespoň ocejchujete razítky výsměchu a urážek. V diskuzi jsem si přečetla mnoho "faktorů", které jsou údajně potřebné pro úspěšné absolvování. Prosím o vysvětlení, jak je možné, že při jedné z mnoha "procházek" žhavým uhlím (které bývají bonusem různých seminářů osobního růstu-žádnou chůzi uhlím jsem si selektivně neplatila) jsem si upekla pouze jednu a to pravou nohu a ta druhá byla netknuta? (Upéct znamenalo, že jsem 3 měsíce chodila o berlích). Věř mi, že jsem dvounohá a ta druhá - levá věrně doprovázela tu pravou. Mohla by nastat situace, že tu pravou bych milovala méně a dopřála ji jinou potivost, tudíž ochranu a vodivost?
      Když jsem si četla tvou diskusi, vybavil se mi úžasný vtip o chlápkovi, který o sobě tvrdil, ŽE JEŠTĚ DONEDÁVNA MĚL POUZE JEDNU ŠPATNOU VLASTNOST A TOU BYLA DOMÝŠLIVOST, ALE TEĎ UŽ NEMÁ CHYBU. Jsem smutna z toho, jak se navzájem urážíte. Nelze ponižovat a zesměšňovat žádného člověka, aby tím člověk nezesměšňoval sám sebe. Kde berete jistotu, že nejste labilní vy? Indiánské přísloví praví: Neodsuzuj žádného člověka, pokud si neprošel alespoň jednu míli v jeho mokasínach. Každý máme nějaké to trápení a je na každém z nás, kde hledá pomoc a za následky je sám sobě odpovědným, jako když se obrátíte na špatného lékaře, právníka, kamaráda, což člověk bohužel zjistí až později, když za to musí zaplatit nejen finančně, ale i zdravotně. Vím, o čem mluvím. Opatrujte se.Alena

      Vymazat
    3. Aleno, každý svého štěstí strojvedoucí. Že jste si svojí čiností přivodila zranění mě sice mrzí, ale konat tak bylo vaše osobní rozhodnutí, takže si za svoje zranění můžete sama. Jestli navíc žijete v domnění, že svým mentálním nastavením zabráníte působení fyzikálních zákonů, tím hůře pro vás. Možná jste nečetla článek dost pozorně, ale chodit po žhavém uhlí může naprosto každý, když bude dodržovat určitá pravidla. Jestli jste se dobrovolně vrhla do dobrodružství, které vám vědomě, nebo nevědomě přivodil někdo jiný a vy jste do toho šlápla jak do .... žhavého uhlí, tak je to zcela na vás. My co to umíme alespoň víme, že to má limity.
      Že nyní ze svého selhání obviňujete okolí je lidsky zcela pochopitelné. Prostě ne každý má odvahu si příznat, že se nechal do něčeho namočit a nevyšlo mu to. Existuje jedno rčení, s kterým nadšeně souhlasí každý, ovšem jen do té doby, než se to týká jeho. A to, že za blbost se platí. Když už jste si přivodila vlastním přičiněním bebí, tak nechoďte brečet na špatné hroby.

      Vymazat
  3. ad 2: Jistěže to dokáže každý. Kdo se rozhodne, že se nespálí. Dobře to píšeš. O to rozhodnutí jde. A protože toho je málokdo schopen jen tak, proto ty tajtrlíky kolem. Páč lidi věří všemu možnému spíš než sobě. A když už někdo věří sobě, tak tajtrlíky přestane potřebovat.

    OdpovědětVymazat
  4. nekde jsem cetla, ze je dulezite aby se ty nohy nepotily. Proto je dulezite aby se clovek nebal a ty cavyky kolem. Zpocene chodidla se spali raz dva. Neco podobneho muzete zkusit i rukou kdyz postrkujete zhave uhliky v kamnech. Nespalite se pokud zrovna cervene nezhnou.

    Babovku pecu na 200 nekdy i mene 180. Na 400 ani nemam troubu.

    Behat ve snehu je super. Nebo se umyvat ve snehu. Na horach je to vetsinou nejlepsi zpusob jak si vytrit tu svoju :o) Snehem :o)

    OdpovědětVymazat
  5. jenze podle me neni smyslem dokazovat nekomu ze dela blazniviny. Proc? Treba mu ty esotericke blbosti pomahaji. Pomahaji mu v urcite fazi vyvoje. Az ji prekona tak bude delat neco jineho. TAky jsem vsechno mozne zkousela. Urcite je prijemne uverit. Proto se to dela. Pro ty prijemne pocity. Kdyby nebyly, tak by to lide nedelali.
    neverit nicemu \"za horizonten\" je unavne. A nudne.

    OdpovědětVymazat
  6. Lenko, zdravím. Potvrzuji, že nejhorší jsou ti tajtrlíci kolem. Furt plno keců o nirváně a když se maj předvést, tak kulový.

    ratko, to s tím pocením potvrzuji. Problémy dělala orosená tráva. U nás doma pečou ženské bábovku na 280 stupňů. Ten můj údaj je z nějakého receptu, takže to asi nebude tak horké.

    Teď jak napadl sníh, tak jsem chodil domů bos. Máme to od zastávky k baráku asi 50 metrů přes trávník. Bylo značně legrační pozorovat, jak se tváří lidi, když jsem vystoupil z autobusu, zul si boty a fusekle a vydal se sněhem domů k paneláku. Když jsem rozmrzal ve vaně, tak jsem se málem počůral smíchy, když jsem si vzpomněl na ty vyvalené kxichty.

    Je jasné, že když se dělají kolem takových věcí budliky-budliky, že je to větší zábava a jde to snáze, leč když se bavíte tím, že hrajete divadlo a nastudujete si Čechova, nebo Ibsena, nebo Moliéra, pořád víte, že je to divadlo. Esoterici mají vzácnou schopnost vykládat lidem, že bez toho jejich divadla to nejde a snaží se všechny přesvědčit, že ty jejich divadelní hry jsou podstatou reality, což je samozřejmě blbost.

    OdpovědětVymazat
  7. Vlado, ale oni tim pomahaji labilnim lidem kteri nejsou schopni samostatne existence. Kteri hledaji oporu zvenci. Musi uverit ze se nejedna o divadlo. Pak dokazi resit i vazne psychosomaticke poruchy (ktere sa mozna zapricinili sami vlastni labilitou a psychickou nevyrovannosti)

    OdpovědětVymazat
  8. ad 6: Tajtrlíky (nemyslela jsem lidi, jen to všechno okolo) ani budliky budliky neodsuzuju. Taky jsem je absolvovala a taky, když jsem byla malá, jsem chvíli věřila na Ježíška. .... to je celý takový hledání a zrání a postupné nacházení ....

    To je jako když prvňáček objeví, že pět a pět je deset a všude se s tím chlubí a každého zkouší. Třeťák se bude vytahovat, že to ví přece každej, kolik je pět a pět, ale on že ví, kolik je padesát a padesát ! A to je teprv něco!!! A dospělej se usměje, nechá si to vysvětlit, pokývá hlavou a řekne, že to tak asi bude a raduje se s nima.

    OdpovědětVymazat
  9. ad 7: labilní lidi bych do toho netahala, nějací tam možná i budou, ale přes oheň chodí spíš lidi poměrně odvážní a stabilní, kteří si to prostě chtějí vyzkoušet.
    Je v pořádku, že si lidi chtějí zkoušet, co dokážou. A samozřejmě organizátoři nemohou spoléhat na to, že je ve skupině pár lidí, kteří to mohou absolvovat bez divadla. Tak proto je předtím psychotrénink a budliky budliky. Oni by se fakt jinak strašně popálili. Ona to není až zas taková legrace.

    Z jiného soudku, i když princip je stejný: Táta měl něco s ledvinama, měl jít na opakovanou operaci. Tak jsem mu řekla, že mu pošlu na dálku nějakou energii, až tam půjde. Předtím po tom zákroku byl v nemocnici asi 14 dní a několik týdnů doma skučel. Po mé energetické intervenci po stejném zákoroku byl doma za tři dny, přijel sám autobusem a nic mu pak nebylo. Když měl jít potřetí, řekla jsem mu, že mu něco zase pošlu, ale neposlala. Zase se vrátil rozesmátý a v pohodě. Pak jsem mu řekla, že si za tu pohodu po zákroku může sám, že jsem mu nic neposlala. Po dalším zákroku to bylo zase špatný, na umření. Nedokázal vzbudit v sobě tu důvěru, no. Lze mu to zazlívat? Lze zazlívat tohleto každému, kdo dostane jakoukoli nemoc nebo ho jenom něco zabolí? Dyk je princip stejnej.

    A ty Vláďo, říkáš, že chodíš po sněhu, dobře, ale jogíni tráví na ledovci celé dny a ledovec pod nimi taje a oni jsou jen prostě oděni a v žádné vaně se pak nerozehřívají ..... No a co. Dokazují, čeho je člověk schopen, a je to dobře, to však neznamená, že my všichni musíme plýtvat energií na to, abychom se nemuseli oblíkat.

    OdpovědětVymazat
  10. ratko, lenko, po labilních lidech je děsná sháňka. Labilní lidi jsou nedostatkové zboží, protože je potřebuje do svého členstva skoro každý. Bezvadně se s nimi pracuje, neremcají a věří každé blbině. Vedlejším důsledkem je to, že když zavítáte do nějaké takové skupiny plné labilních lidí a podivíte se, co vám to vykládají za pitomosti, reagují agresivně, nebo pak po nocích pláčou.
    Organizátoři z naposté většiny provozují komerční magii a labilní lidi jim slouží jako tržní základna pro odbyt jejich služeb a předmětů vysoké esoterické účinnosti. Samozřejmě, že v oblasti komerční magie vládne tvrdá konkurence, ale jedno mají tito komagici společné. Vždy se dokáží pevně semknout proti vnějšímu nepříteli.
    Těch, kteří mají za cíl opravdu pomáhat, nebo léčit je naprosté minimum a dají se jednoduše rozeznat.

    OdpovědětVymazat
  11. Vlado, to by me fakt zajimalo, podle ceho je lze jednoduse rozeznat. Sem s tim :o)

    OdpovědětVymazat
  12. Třeba podle toho, že nemají auru. - Pěkná blbost, co? Jednodušší je se zeptat, co za to budou chtít. To funguje naprosto spolehlivě.

    OdpovědětVymazat
  13. ad 10: Nevidíš zase, Vláďo, zbytečně bubáky i tam, kde nejsou? Proč tě tak iritují? Proč nenecháš ty lidi samotné poznat, co je pravda a co lež? Je to jejich zrání. A ty peníze k tomu patří. Všude se platí za omyly a za poučení. Proč ne tam? Jen ač se lidi učí rozeznávat, kdo mluví pravdu a kdo si vytahuje tričko.

    OdpovědětVymazat
  14. V dnesni dobe globalizace a krize jiz prakticky nikdo nemusi neco vyrabet. Vsechno se dovazi. A tak se jen prodavaji \"sluzby\". Prodavat lze pak cokoliv za co lide zaplati.

    OdpovědětVymazat
  15. ratko, kde je poptávka, je i nabídka. Kde není konkurence, existuje monopol. Mě baví dělat tu konkurenci.

    Lenko, proč by se měli lidi učit návod na obsluhu vysavače z roku 1930, když se mohou rovnou naučit obsluhovat vysavač z roku 2000, který kromě toho umí ještě prát vzduch, zabíjet komáry a konverzovat ve svahilštině. Není lepší ušetřit za omyly a věnovat se rovnou tomu, co funguje?

    OdpovědětVymazat
  16. Nápad dobrej, vlastně se snažím taky, když se mě někdo zeptá, to říct jak vím už teď, a ne co jsem věděla před patnácti lety.
    Akorát některý věci si lidi musejí sami vyzkoušet. Zkušenost je přenosná opravdu jen v malé míře. Když je na lavičce napsáno \"čerstvě natřeno\", každej si chce sáhnout. Marně jim vysvětluješ, že jsi tam natěrače viděl minulý týden.

    Jóga říká: \"Když je žák připraven, učitel přijde.\" V podstatě každý si najde a poslouchá takového učitele, na kterého je připraven.

    OdpovědětVymazat
  17. [10] Jo, to je přesný, podepisuju v plném rozsahu.
    A hned čítankovej příklad od Lenky. Vymejvání mozků nazývá \"zráním\". Muhehe! :-)

    OdpovědětVymazat
  18. Jo jo, těch řečí o lidském potenciálu, devadesáti procentech nevyužité mozkové kapacity... Až nějaký fakír přede mnou bez újmy přejde po rozpálené litinové plotně, ochotně se k němu dám do učení.

    Naprosto sohlasím, že labilní lidé jsou zboží. Někteří \"komerční mágové\" jim alespoň nějak pomohou, nemohu říct, že nikoli, jiní jen vytáhnou prachy. Vím o magické skupince, která za členství platí. Mimo spoustu jiných věcí se tam také zabývají svými slabostmi, bloky, neurózami... prostě taková magie zkombinovaná s principem psychoterapeutické skupiny. Myslím, že tak nejméně 80 procent z nich je labilních, ale myslím také, že jim to pomáhá. To jen, abychom nedémonizovali všechny, kdo někoho za peníze školí v \"esoterních\" oblastech.

    A tím se dostávám k tomu, jak to rozlišit. Ne, není to o tom, kdo bere a kdo nebere za svou činnost peníze, ale na tom, kolik vlastní práce do celého podniku investuje. Ovšemže to není stoprocentní, ale podvodník se bude spíše snažit si to ulehčit, tedy maximalizovat zisk a minimalizovat výdaje včetně vlastní námahy.
    Dalším rozlišovacím znakem je míra afektovanosti dotyčné osoby v běžném mezilidském kontaktu (afektovanost třeba při rituálu je něco jiného). Prostě dát se s \"Mistrem\" do řeči a posoudit, jestli je to člověk, který na sobě máknul a má to v hlavě srovnané, nebo esoterik plný sluníček, kytiček, srdíček, který širokým úsměvem maskuje úzkostí staženou prdel...

    Tak to alespoň vidím já.

    OdpovědětVymazat
  19. Nechci se zastávat zlatokopů v tomto oboru, nikoho neobhajuji, nikoho neosočuji, protože to je složitější, než se dá do komentáře říct, ale když se mluví o tom zisku, tak já jednou prubla klasického psychologa, věhlasného terapeuta, prostě jednoho z nej... u nás. Chtěla jsem ho porovnat s těmi, o kterých je tu řeč. Jeho taxa byla 800,-Kč za hodinu (před pěti lety) a o nějaké pomoci, radě nebo čemkoli, co by za něco stálo, nemohlo být ani řeči. Zajímal ho hlavně jeho budík, kdybychom přetáhli, musela bych platit dalších 800,- za další započatou hodinu. To jenom pro rovnováhu informací.

    OdpovědětVymazat
  20. Re: Když je žák připraven, učitel přijde.
    A na každou svini se vaří voda?
    Promiňte mi, starému skeptikovi, že se tak vměšuji do debaty. To proto, že znám mnoho nespařených sviní. Zkusím být stručný.
    Příprava žáků je totiž v rukou učitelů - vychovatelů. Znalost (poznání)je výsledkem poznávání. Zkušenost je výsledkem zkoumání. A vzdělání není nic esoterického, vzdělání jsou předané zkušenosti a znalosti včetně pojmenovaných omylů, pravd a neznalostí.
    Hlásání dogmat a nahrazování pravdy názorem se mi jeví nemocí doby, nemocí vzdělání. Nevzdělanosti je totiž schopen prakticky každý, zvlášť když mu jako odpověď na jeho zvědavost a zvídavost \"včas poskytnu\" Pandořinu skříňku esoteriky a pozitivního myšlení. Proto mají takový úspěch učitelé předkládající ty \"největší pravdy a nejvyšší poznání\" těm, kteří v touze po stabilitě odmítají pochybovat a vědět. Žákům, kteří nakonec neví, ale věří.
    Chápu to, protože \"mít pravdu\" je dnes velmi smutné a osamělé řemeslo. A ze společenského hlediska je to dle mého názoru v našem veskrze pozitivním světě takřka řemeslo nežádoucí. V pravdě se blbě podniká. Nedá se tak snadno prodat, je totiž nepřenosná a ne zcela univerzální. Dobrou noc.

    OdpovědětVymazat
  21. Lenko, dostáváš se k argumentaci typu \"... a vy zase tlučete černochy...\" Hodina práce automechanika stojí od 500 do 2000 Kč, hodina grafické práce 800-1600, hodina instalatéra 500-1000, hodina opraváře televizí 1000 Kč, takže se divím, proč ti připadá nevhodné brát za odbornou práci osm stovek. V naprosté většině, pokud řemeslník zjistí, že požadovanou opravu nejde udělat, tak si stejně nechá zaplatit náklady.
    Jinou otázkou je, zda má psychologie schopnost pomoci odstranit potíže. Já si myslím, že ne, že veškeré ať už skupinové terapie, nebo individuální sezení, při kterých lidé mluví o svých potížích a problémech, nevedou k cíli. Tím, že se o tom neustále dokola mluví se celý jev pouze zesiluje kladnou zpětnou vazbou, takže po několika terapiích je z člověka s mírnými problémy troska na pokraji zhroucení.

    Kojote, Mnou popisované rozhodovací kritérium je obyčejnou ukázkou myšlení v pravděpodobnostech. Tato metoda spolehlivě vyloučí veškeré komagično a zbudou pak jen zanícenci a pak ti které hledám. Odfiltrovat zanícence je jednoduché, takže s vysokou spolehlivostí a minimální námahou dojdu rychle a přesně k požadovanému výsledku.
    Samozřejmě mi vypadnou některé potenciálně vhodné placené osoby, ale získám tím jistotu, že v mém výběru nezůstali dealeři astrálních pavěd a obchodníci s deštěm.

    OdpovědětVymazat
  22. Vlado, kam byste vlastně zařadil mě? Docela by mě to zajímalo ;)

    Co se psychoterapie týče, existují i jiné metody, než jen mluvení o problémech. To bývá v terapii na počátku, aby vznikla atmosféra důvěry a terapeut se dostal do obrazu, ale dobrý psychoterapeut pak přistoupí buď k technikám, které jsou prokazatelně účinné a pragmatické (KBT) nebo k technikám alternativnějšího charakteru, které se prokazatelnou úspěšností (ověřenou klinickými studiemi) pochlubit nemohou, jako je například práce se sny, psychodramata, asociování tělových pocitů a psychických stavů (focusing) atd. Mně tyto \"alternativní\" metody pomohly porozumět tomu, co se ve mně děje, naučit se zacházet se svou nemocí a jít v životě dál. Kdybych byl jen na lécích, ustrnul bych patrně v neslaném nemastném polostavu, kdy by mi nebylo ani dobře, ani špatně a vězel bych na mrtvém bodě. Ujišťuji Vás, že sezení, které jsem absolvoval, byly o \"vykecávání se\" jen minimálně; i když uznávám, že některé školy na to důraz kladou, rozhodně bych se v této záležitosti psychoterapeutů zastal, tedy alespoň těch dobrých. Současně je ale třeba doplnit, že psychoterapeut může samostatně pomoci v případě neurotické poruchy, ale v případě duševní nemoci pokládám součinnost psychiatra a medikamentózní či jiné biologické léčby za (z 90 procent) nezbytnou.

    OdpovědětVymazat
  23. ad 21: \"nedostávám se k žádné argumentaci\" - to nebyl argument ani protiargument ...... jen jsem chtěla uvést něco do relací

    Znám psychologii klasickou a mám za sebou i několik druhů výcviků psychotzerapie. Vím, jak se pracuje v těch oborech, které tady asi zahrnujete do pojmu esoterické. Mohla bych klidně mluvit jako Kojot ve 22, ale protože znám i ty esoteriky, jak jim říkáte, a protože jsem tím obdobím taky prošla, mohu srovnat srovnatelné (ne instalatéra s esoterikem). Esoterika má proto takový úspěch, že lidem nějak pomáhá a posouvá jejich znalosti a zkušenosti. Kdyby tomu tak nebylo, nikdo by na to tolik neskákal. Samozřejmě, že je tam moho balastu a tarlíkování a takových polopravd apod. Ale když to srovnám s klasickou psychologií, tak ta mi přijde často bezzubá, až hloupá. Tam, kde je možné pomoci rychle a efektivně a ještě tomu člověku je možné vysvětlit, jak se vyvarovat problému propříště (samozřejmě, že to musí udělat sám), tam psycholog poskytuje desítky hodin sezení za nekřesťanské peníze, často aniž by tomu člověku pomohl (někdy pomůže, to ano). - Ale nechci, aby to vyznělo ve prospěch toho či onoho, všechno má své. Je právě škoda, že klasická psychologie jen kulhá za poznáním obecným, nevstřebává do sebe to použitelné. Pak tedy existují dva tábory. Kdyby byla psychologie (do psychiatrie moje konkrétní znalosti nesahají) co k čemu, lidi by nepotřebovali \"tajtrlíky\", tajemno a \"budliky budliky\". Stejně kdyby lékaři nebyli v zajetí svých materialistických poznatků a více se dívali komplexně na člověka a jeho psychiku, tak by skutečně léčili a ne jen podávali léky. Svět by nepotřeboval tolik šarlatánů. I když samozřejmě, člověk se musí uzdravit sám .....

    Kdyby tu byla debata vyznívající proti psychologii, určitě bych se zastala zase jí. Snažím se vyvažovat a to, aby se nevylívalo s vaničkou i dítě.

    To s tím chozením po uhlí je věc rozhodnutí a síly myšlenky. Ono to jde i obráceně. Když se ten člověk bude dostatečně bát, tak i když bude uhlí úplně studené, tak se může na jeho nohách i obevit spálenina. Stejně tak když třeba někteří fanatici prožívají ukřižování Ježíše, začnou se jim objevovat krvavé skvrny na dlaních nebo do trnové koruny na čele....

    Jednou jsem na táboře s dětmi šla do lesa a ony se mi zastavily padesát metrů před lesem, že mívají i dvacet zakousnutých klíšťat, že nikam nejdou. Tak jsem řekla, že to ještě netancovali protiklíšťový indiánský tanec a že indiáni nikdy klíšťata nemají. (První, co mě napadlo.) Zatančili jsme tanec, který jsem ještě vteřinu před mým prohlášením sama neznala. Kdo se ještě trochu bál, tak ještě jsme pro jistotu udělali nějaké budliky budliky a dobrý. Děti se celý den válely v trávě, bylo dusno, krásné klíšťové období .... a z těch pětadvaceti dětí nikdo neměl ani jedno klíště, jen po jednom klukovi jedno lezlo, ale nezakouslo se. - Když jsme se loučili, tak jsem jim řekla, že to byla jejich neexistence strachu, která zřejmě změni chemii v těle, takže nejsou pro hmyz zajímaví.

    Proč bojovat proti budlikám, když je někdo ještě potřebuje? Účel světí prostředky. Ovšem nesmí to ten účel zakrýt. A to, že to funguje i bez budliků, to člověku dojde samo nebo je vhodné to pak uvést na pravou míru.

    Připadá mi to, jako když se děti perou o to, zda Ježíšek existuje nebo ne. Samozřejmě, že existuje. Samozřejmě, že neexistuje. Jak se to vezme.

    OdpovědětVymazat
  24. ad 23: Jsem říkala, že radši nemluvím, páč by to bylo dlouhý. :-)

    OdpovědětVymazat
  25. Ještě k těm výcvikům: A které jsi vlastně absolvovala?

    OdpovědětVymazat
  26. Lenko, Ty máš za sebou několik psychoterapeutických VÝCVIKŮ? Jak jsi to stihla a kde jsi na to vzala? Máš můj obdiv...

    OdpovědětVymazat
  27. Kojote, seznam mého vzdělání ti zašlu mailem, ano?
    A jsem ráda, že tady také zdůrazňuješ cenu výcviků. :-)

    OdpovědětVymazat
  28. No, vzhledem k tomu, že se výcviky pohybují od 50 000 do 400 000Kč, tak jsou to dost husté pálky! Znám dva lidi, co mají 2 výcviky, nikoho, kdo by měl víc...

    OdpovědětVymazat
  29. No, to jsem ráda, že to tu padlo. Kam se hrabe esoterika! :-) Myslím, že nejdražší je z toho psychoanalýza.

    OdpovědětVymazat
  30. Miloši, [20] díky za komentář. Myslím, že velmi přesně popisuje, proč jsou esoterické pindy k ničemu.

    Kojote, zařazuji vás tímto do škatulky nenapravitelná individualistická entita s exhibicionistickými sklony.

    K psychologii jen tolik, že dnes je to naprosto jiná záležitost, než před 20 lety. A k jejímu překotnému vývoji vedlo mimo jiné zjištění, že vzhledem k počtu léčených a vyléčených moc nefungovala. Bohužel, učebnice většinou píší ti, kteří se už nezmůžou na nic jiného, takže do učebnic proniká to, co se autor učil ve škole, takže v nich spíše nacházíme poznatky staré 30 a více let, než současnou úroveň poznání.

    Lenko, abych to shrnul, esoterici prodávají lidem placebo a vykládají jim nesmysly, místo toho, aby lidi učili spoléhat se na sebe. V tom se však chovají naprosto ekonomicky, protože by si zničili tržní základnu.
    Srovnávat instalatéra, esoterika a placeného psychologa lze za použití ekonomických metod, protože ve chvíli, kdy je ve hře ekonomický zájem, tak jakákoliv další kritéria ustupují stranou a lidé se chovají tržně. Chování jakéhokoliv vyššího společenského organismu pak upřednostňuje uspokojení vlastních potřeb, v tomto případě příjmů. Nejlépe se zjišťuje jak je který trh výživný podle porovnání cen požadovaných za výuku a výcvik profesionálů v oboru.
    ad) Zážitek s klíšťaty, je možné vysvětlovat třeba jako sílu myšlenky, působení kosmické energie, či jako působení dosud neznámé boží entity, ale také jako odezvu imunitního systému, který pracuje lépe pokud není vystaven stresu, jako vyplavování endorfinů a adrenalinu během tance a odstranění strachu, což vede k jinému hormonálnímu, chemickému a fyzikálnímu nastavení organismu. Vzhledem k tomu, že kosmickou energii, ani podobné entity ještě nikdo nezjistil, ale souvislost strachu s poklesem účinnosti imunitního systému je prokázána, tak je jasné co si o tom mohu asi tak myslet. Je to klasické podobenství o rybářích.

    OdpovědětVymazat
  31. Tak to jo, to je dobrá škatulka! :)

    OdpovědětVymazat
  32. Pár poznámek:
    No, kdyby esoterici nepodávali lidem placebo, jak říkáš, tak by ses ani nikdy nedozvěděl, že jde přejít přes žhavé uhlí.
    Já si myslím, že i když u toho dělají nějaké divadlo nebo předchází nějaký psychotrénink, že to JE učení se spoléhat na sebe.
    Každý z nich říká něco jiného a to učí lidi rozlišovat - spoléhat se na sebe, na svůj rozum, zkušenost a intuici.
    Dále placebo je stokrát lepší, než když farmaceutická firma dá do televize reklamu - dětskou říkanku: \"Jedna dvě, klíště jde, klíště si jde pro tebe.\" Záměrné vyvolávání strachu v masovém měřítku. Kdo tu zbavuje lidi schopnosti spoléhat se na sebe a dělá z nich závisláky na farmakách?

    Myslím, že v souvislosti s klíšťaty jsem neříkala nic jiného. (Síla myšlenky je schopnost změnit strach v sebedůvěru, a tím pádem se mění chemie v těle.)

    Stejně tak, když se vznesla mračna komárů kdesi, kde jsme museli pobývat s několik dospělými lidmi. Prohlásila jsem, že komáři neexistují. Každý ví, že je to pitomost. Byla to legrace, nicméně tím, že jsem je záměrně ignorovala, na mě skoro nešli, zatímco lidi, i když se postříkali od hlavy k patě chemií, byly poštípaní moc.
    Ale tohle nedokážu vždy. Někdy taky nejsem v kondici. Taky se mi nechce plýtvat na to vždy energii a tak mám sítě v oknech. Nicméně ukázat lidem, že to funguje, je dobré, i když řeknu pitomost, že komáři neexistují. Oni to odfiltrují. Ale učí se spoléhat na sebe a ne jenom na vnější chemii.
    A tohle jsem se naučila právě mezi lidmi, co jim říkáš esoterici. Nevím, proč ti leží tolik v žaludku a nerozlišuješ, jen máš potřebu je mlátit po hlavě. Já vím, někdy povídají děsné bludy, to jo, ale normální zdravý člověk to dokáže odlišit. Anebo si na čas nějakou teorii vyzkouší a pak uvidí, něco si vezme, něco ne. Ty lidi nikoho nezabíjejí, vedou lidi spíš k snášenlivosti, tak co. Leda je problém ten, že lidi tímto způsobem zaměření, nejsou moc pro konzum. Takže vlastně jsou brzdou ekonomického růstu a rychlého překonání krize.

    OdpovědětVymazat
  33. Jo ještě, o ceně a o té tvé větě:
    \"absolvovat kurz v ceně exotické dovolené\" kvůli chození přes oheň je nesmysl. Zkontrolovala jsem, jak se ceny změnily od té doby, co jsem něco podobného absolvovala já (před 15 lety) a celkem v pohodě se dá absolvovat dvoudenní seminář, ubytování (asi skromné ve spacáku), strava, sauna a firewalking za 1400,-Kč, takže žádná exotická dovolená, naopak lidovka.

    OdpovědětVymazat
  34. oni ti esoterici dokazou jednomu uplne vygumovat mozek.
    V tom je podle me nebezpeci (jedine) esoteriky. Neresi problem. Nehleda pricinu potizi. max. reknou ze je karmicke zatizeni z minuleho zivota. vytvari zavislosti. Temer vsichni esoterici nabaluji na sebe uzkostne lidi, kteri hledajai nejakou vyssi autoritu. A vytvari se spolek vydesenych, kteri se na vsechno ptaji svych astrologu, numerologu, reiki mistru nebo andelu.

    OdpovědětVymazat
  35. To se mi právě zdá naopak, Ratko. Jdou k problému, hledají příčinu, řeší ji, jsou hledající ... (jak kdo, samozřejmě) ale tady je problém, že mluvíme o tak velké šířce názorů, že není jasné, koho do toho pytle strkáme. Cvičíš tai-či, že? Bubnuješ? Ale tohle všechno je na esoterických festivalech. Firewalking se řadí také k šamanismu. Co jsem pochopila, tak to tu bylo zařazeno do pytle s nálepkou \"kritizované, nežádoucí, protože esoterické\".
    Ono naházet na něco nebo někoho špínu je velmi jednoduché.

    Já tedy také nemusím ty týpky, co se zastavili na kartářství a numerologii a tak, ale ať si dělají co chtějí. Tisíce lidí si zase vymývají mozek alkoholem, drogama aj. To mi přijde horší.

    OdpovědětVymazat
  36. Lenko, je klidne mozne ze tomu nerozumim. A proto se chovam tak rezervovane. Kdyz mi nekdo vyklada jak si nerozumi-rozumi s tim Pepou protoze je strelec a ma xx trojek ve jmenu tak proste mizim. Abych to nemusela nejak komentovat. A rikam si, ze jsem asi nejak omezena.

    Taichi neni podle me esoterika. Ale fakt se muzu plest a jsem uplne mimo.

    OdpovědětVymazat
  37. Esoterika jsou \"vibrace\". mentalni a astralni svety. Kyvadlo. Prenaseni pozitivni energie na dalku.... mohla bych pokracovat dal a dal...

    Bubnovani, ktere miluju :o) vnimam jako rozsirovani vedomi. Rozpousteni umelych barier ktere si vytvarime sami nebo nase mysl automaticky. Hledani souzvuku s nasim podvedomim.

    OdpovědětVymazat
  38. Ratko, mně se moc líbí tvůj kom. 5.
    Co kdybychom to tak nechali?

    OdpovědětVymazat
  39. Lenko, to nejde. Sama si delma poradek ve svych pocitech. Kolik z toho je jen ruzova pena. Moc se mi libi uvahy u Kojota. Ctu je jednim dechem. ma ten samy problem co ja. Jak odlisit plevy od zrna. Co je jadro a co balast kolem nej.

    OdpovědětVymazat
  40. hledani smyslu v nesmyslu :o))

    OdpovědětVymazat
  41. Hm, mám pocit, že tohle mám PRO TEĎ
    (a už dlouho) vyřešeno a sice si ráda povídám, ale nerada se o něco přu, něco dokazuji ..... najednou a úplně mě to teď přestalo bavit. Pochopila jsem, že pravda (nebo to, co za ni považujeme) se nedá ani vybojovat, ale ani vydiskutovat. Tu člověk musí pochopit sám. Ve chvíli, kdy je tam náznak boje, člověk už jen bojuje a nepřemýšlí. Takže to nemá smysl.
    Baví mě povídání si o různých zkušenostech, o různých náhledech, to mě zajímá. Jakmile však vládu převezme ješitnost, touha vyhrát atd., se sdílením zkušeností a mírumilovným povídáním je konec, je to jen boj o to, kdo je největší opice, a pravda osamocena v dáli kdes bloudí...
    (to není kritika ani sebekritika, prostě jsem to teď plně pochopila a jdu se projít do polí... :-))

    OdpovědětVymazat
  42. Díky, Ratko, za slova chvály!

    Ještě mě k tomu všemu napadlo: \"Nikoli slepé přesvědčení, ale pochybování je to, co přináší duševní svobodu.\" http://cirkevsatanova.com/42.htm

    OdpovědětVymazat
  43. Promiňte, že se opět vměšuji do debaty. Asi je to způsobeno pochvalou a povzbuzenou ješitností.
    Ale abych nevraždil křehké duchovno, tak se omezím pouze na vznesení dotazu. Snad souvislost dotazu s tématem i následnou debatou nezůstane nepovšimnuta.
    Napadlo Vás, že placebo nemusí být jen \"fyzické\"? Vždyť Vám mohu nabídnout třeba \"intelektuální\" placebo. Prosté informací, jen změt tvrzení, názorů a dohadů.
    Nechci tím nijak rušit debatu, tím méně v ní \"vítězit\". Mít pravdu je osamělé a smutné řemeslo.
    Dobrý den.

    OdpovědětVymazat
  44. ad 43: Už je to tady dlouho bez odezvy a já se vrátila z polí ........ někdo by měl na to regovat .... tak jsem čekala a čekala a pak mi došlo, že se možná myslí křehké duchovno moje. To mi přišlo velmi úsměvné. Protože moje duchovno je pevné a houževnaté, žádná změť dohadů a tvrzení, které mi kdosi nabídl ..... nevěřím něičemu, co si sama nevyzkouším, neprověřím časem, nezdůvodním a co mi nekoresponduje s jinými věcmi a hlavně s osobní životní zkušeností. V současnosti mi všechno ladí a funguje a nic tam není v konfliktu s obyčejným životem.
    V minulosti jsem začala materialismem, ten nefungoval, tož jsem začala hledat něco dál. Nacházela, prověřovala, strkala do nos do všeho, co se mi do cesty připletlo, občas jsem si nos natloukla, vyvodila závěry a šla dál.
    Ano, mít pravdu je osamělé řemeslo. Protože si tu svou pravdu, vnitřní pravdu, musí každý najít sám. A nemůže při tom spoléhat na vědecké výzkumy jiných ani na to, co se povídá na kdejakém semináři nebo píše v knihách. I když z toho všeho se může poučit, nestačí to, není to všechno, není to souhrn ani společný průnik toho všeho.

    Je tohle relevantní reakce? Dostatečně neagresivní a nenadřazená? Nevím, snažím se.

    OdpovědětVymazat
  45. [44] K pevnému a houževnatému duchovnu neagresivně a nenadřazeně blahopřeje Chucper.

    OdpovědětVymazat
  46. Vidím, že se opravdu musím omluvit za vmísení do debaty. Opravdu moje poznámka nebyla míněna osobně.
    Jen jsem chtěl nadhodit do debaty pojem \"intelektuálního placeba\".
    Takového, které, je-li aplikováno přesně a v souladu s podmínkami a pravidly uvedenými v příbalovém letáku, představuje všelék a všenávod. Bez ohledu na to, co všechno placebo neobsahuje.
    Dobré ráno.

    OdpovědětVymazat
  47. [46] Nevím, jestli bys děkovala i kdybych napsal, co jsem měl původně v úmyslu a sice: ducHovnu. :p

    OdpovědětVymazat
  48. Miloši, už nějakou dobu jsem přemýšlel jak to nazvat, takže jestli vám nebude vadit, pojem intelektuální placebo použiji až budu popisovat strukturu magie. Uvítám vaše další diskuzní příspěvky.

    Lenko, rozlišuji dva stavy. Jednotlivý člověk má samozřejmě naprostou volnost v tom, co si bude cpát do hlavy. Já sice dávám přednost něčemu smysluplnému, ale to je zase moje volba. Pokud však někdo prodává komerční magii, nebo libovolný esoterismus, tak nevidím rozdíl mezi tímto prodejem a prodejem alkoholu, drog a dalších podobných ušlechtilých věcí. Všechno to slouží k výplachu mozku zákazníků a k vytvoření jejich závislosti na produktu. Ke všemu v případě drog dostane klient aspoň něco, co opravdu funguje.
    Když se z toho klient náhodou dostane a nazve tuto svoji skutečnost zráním, pak jde jen o eufemimismus. Na druhou stranu každá zkušenost je dobrá, ať stojí cokoliv.

    OdpovědětVymazat
  49. ad 50: Hm, jsi ještě radikálnější než já v tom, když říkáš \"každá zkušenost je dobrá, ať stojí cokoliv\" :-) To bych si netroufla říct nahlas, i když v podstatě musím souhlasit.

    K těm \"ušlechtilým věcem\", které mohou vymýt mozek, bych já osobně zařadila např. i politické kampaně a také pouze materialisticky zaměřené vzdělání (které si malej člověk ve škole vybrat nemůže), ale také církve ... vlastně kdejaký názor veřejně hlásaný. Taky se tam dá zahrnout působení rodičů (je málo lidí, kteří nemají traumata z rodinného prostředí) ..... Taky knížky snad i včetně pohádek, určitě bulvár (no, to jsem to pěkně naházela do pytle, nicméně si myslím, že princip ovlivňovat je tomu všemu společný) ..... Člověk mezi tím vším v životě proplouvá...... a když to všechno nějak přestane ve zdraví a jakž takž se v tom začne orientovat, je zas čas umřít. :-)) Tak to nějak vidím.

    Víš, Vláďo, pořád si myslím, že chceš až příliš vidět zlý a hamižný úmysl v esoterice. Řekla bych, že ano, ale spíše v porovnání s ostatními obory lidské činnosti je to docela malé míře. Ono když člověku něco začne fungovat (co mu už v materialistické škole řekli, že fungovat nemůže), tak je z toho celej divej, ovane ho spasitelskej komplex a předává tu svou euforii dál a třeba léčí a myslí si, že je jeden z mála vyvolených. Nebo si myslí, že je vyvolený ten, co na něj zapůsobil a zase má oči na vrch hlavy a z toho blábolí kdeco a mezitím taky něco trochu pravdivýho, zatímco by se (stejně omezenými, ovšem druhým směrem) např. sysifovci pral. - Proto jsem pro prozkoumání všeho a nalezení obyčejnosti v těch věcech, aby se nedémonizovaly, ale nepopíraly. Jak vidíš, uhlíky lze přejít. Lze odpudit hmyz (podmíněnně), vyléčit se bez léků (podmíněně), lze komunikovat na dálku (podmíněně) atd. atd. Vše je všední, obyčejné .... proč to normálně nepoužívat (podmíněně), pokud shledáme, že nám to k něčemu v životě je, tak to můžem rozvíjet a učit se tomu rozumět a třeba si přizvat i vědu (která je otevřená a bez předsudků)..... Pokud se to dostatečně prozkoumá a vyzkouší, nebude se to popírat, pak nebude tolik prostoru pro budliky tajrliky, ne?

    OdpovědětVymazat
  50. Ať si každej dělá, co chce.
    Já chci jít spát, a tak jdu :)

    OdpovědětVymazat
  51. Bude mi ctí, bude-li termín \"intelektuální placebo\" použit. Nemyslím si, že jsem jeho původcem.
    Jen jsem se pokusil neobratně nazvat fenomén, jehož původcem je asi nejčastěji snaha o okamžitá a zkratkovitá řešení, obhajobu neznalosti nepoznatelností a ignorace.
    Ale již se těším na analýzu příbalových letáků.
    Dobrý den.

    OdpovědětVymazat
  52. Ahoj lidi, líbí se mi vaše diskuse. Vláďa je borec a Lenka je úplně super, mluví mi z duše.

    OdpovědětVymazat
  53. ad 55: No, iane, to teda dík. (Četl jsi ty komentáře dobře? :-) Nespletl ses? :-)) To si zapíšu do svého imaginárního červeného zápisníčku, páč se mnou souhlasí tak málo lidí, že se to vyplatí počítat na kusy. :-)

    OdpovědětVymazat
  54. Iane, dík za uznání. Potěší, když se člověk nemusí chválit sám. A Lenka je také úžasná. Sice z mého pohledu občas vykládá naprosté kraviny, ale nejen logikou živ je člověk a posun v poznání, za předpokladu, že nejsou známy hodnoty pravdivosti výchozích podmínek se projevuje až v diskuzi.

    Lenko, chtělo by to víc sebevědomí, nějaké ti pošlu. Poslední dobou mi ho dost přebývá.

    OdpovědětVymazat
  55. [54] Kojote, zajímalo by mě, jestli to není čirou náhodou vaše dílo. Jestli ano, tak dík, jestli ne, tak taky.

    OdpovědětVymazat
  56. ad 57: Milé, Vláďo, že se staráš o mé sebevědomí. Ale co bych dělala s tvým sebevědomím, když mám svoje? Navíc mi též ego leze někdy až na střechu, a to není nic dobrého ani příjemného.

    Tomu ostatnímu, co říkáš, (radši) moc nerozumím, asi to budou nějaké kraviny. :-))

    OdpovědětVymazat
  57. ad 59: Lenko, promiň mi tentokrát osobní poznámku. I když nevím jak ji přesně a srozumitelně formulovat. Snad se mi to podaří.
    Jeví se mi, že buď máš svou pravdu nebo se mýlíš. Může to vyjít i nastejno.
    Ale neznám dost (včetně tvého ega), abych v tom mohl dospět k závěru. Asi to se snažil Vláďa vyjádřit.
    To je to jádro pudla, proto tu diskutujeme. Abychom se dobrali závěru. Protože i poznání neznalosti či omylu je poznáním. A i poznání sebe sama je cenné.
    Dobré ráno.

    OdpovědětVymazat
  58. Kdo to byl ta 60? Pro me je dulezite vzit v potaz i nelogicke kraviny. Jiz proto, ze jim nekdo prijemny a laskavy veri. Takhle me treba prekvapila kamaradka, jedna z nejineteligentnejsich osob ktere znam, vyborny matematik a logik, dobra manazerka, byvala vedecka pracovnice, pritazliva a charismaticka zena, ktera vstoupila do nejakeho katolickeho radu a stala se jeptiskou.

    OdpovědětVymazat
  59. ratko, domnívám se, že tento druh \"zblbnutí\" je způsobován lidem s vysokou inteligenční složkou a malou emocionální složkou celkové inteligence. Když potom emocionální složka převezme vládu, člověk se ocitá rázem v jiném světě a dochází pravidelně k takovým přerodům. Jsou známy velmi četné případy stárnoucích mužů, kteří po nějakém silném emocionálním prožitku se kterým se neumí vyrovnat, hledají spásu v libovolné víře.

    OdpovědětVymazat
  60. kdyz je ta emocionalni slozka mala, tak jak muze prevzit vladu? A jeste natrvalo?

    OdpovědětVymazat
  61. ratko, lidé preferující inteligenci a zanedbávající emocionální vývoj se často pod vlivem událostí ocitají v situaci, které nerozumí, nejsou sto ji rozumově pochopit a tak často stačí jen velmi malý impuls k tomu, aby je to vyvedlo natolik z rovnováhy, že změní svůj dřívější životní světonázor.
    K takovému vychýlení z rovnováhy jim pak stačí často jen velmi malý impuls, který by pro člověkem rozvíjejícím svoji emocionální složku trvale nic neznamenal.
    Ve chvíli, když za pomoci nově nalezené víry celou situaci zvládnou, dochází k závěru, že to co při řešení situace nefungovalo (rozum) musí být nahrazeno tím, co se domnívají že fungovalo (víra) a tak docházejí k nějaké formě náboženského osvícení.

    OdpovědětVymazat
  62. to je mozne. Ona byla verici od detstvi. Ale tak nejak normalne. Myslim, ze u ni doslo k osviceni. Protoze je porad furt normalni. Zadny fanatik. jen proste se vseho vzdala a vzala si za muze Jezise.

    OdpovědětVymazat
  63. ad 62,64: Píšete to oba moc hezky, jak z čítanky, ale zvláštní a udivující je, že celou dobu mám u Vládi dojem, že jej to čeká. Protože se tu - dle mého úhlu pohledu - jeví jako extrémní racionalista. Ale mohu se samozřejmě plést. To já jen že mě to napadlo, nemyslím to nijak hanlivě.

    ad 60: Milý anonyme, víš, nic ve zlém, ale jsem raději, když mluví každý sám za sebe. Vysvětlovat Vláďova slova by měl pouze Vláďa. A za další, jemně jsem Vláďu chtěla upozornit, že když o někom řekne, že mluví kraviny (aniž by řekl co konkrétně za kraviny považuje - je to to, co se mu nehodí do krámu nebo na co nemá argument?), není to zrovna úplně O.K.

    OdpovědětVymazat
  64. Ještě k té otázce kritérií, jak poznat kvalitního člověka ve sféře řekněme \"duchovních\" služeb:
    http://kojot.name...ivnich-nauk.php

    OdpovědětVymazat
  65. ratko, Lenko, komentář 62 je moje, asi jsou ucpané dráty, páč to tam nehodilo jméno, jak automatisticky předpokládám.

    Lenko, to s těmi kravinami je moje obvyklá provokační technika, kterou zjišťuji nakolik se kdo bere vážně. Ke všemu neštěstí si to navíc ještě taky myslím. Leč podařilo se mi do mého hodnotícího úsudku zatlačit slovo \"občas\", což by se mohlo brát jako polehčující okolnost.
    Pokud bys však slovo kraviny považovala za neodpovídající věci a urážlivé, navrhuji formulaci: \"plácá něco, co se rozchází s obvyklým chápáním smyslu způsobem, kterým se popisují věci, které se zdaleka míjí\". Nebo tak nějak.
    Pokud odhlédnu od praktické výuky k asertivitě, tak si dovolím tvrdit, že žádné osvícení ani prohlédnutí mi nehrozí ani omylem. Umím totiž používat nejen svoji \"extrémní racionalitu\" jak to nazýváš, ale také \"extrémní empatii\", či emocionalitu, které navíc střídám podle svého uvážení, takže libovolného osvětlovače a vírozvěsta strčím s přehledem do kapsy. A navíc jsem geniální, což mám ověřeno praktickým pokusem, protože moje dcera je geniální taky a ta to může mít jen po rodičích, což dá rozum.

    OdpovědětVymazat
  66. ad 68: Ach tak. :-) Racionalita, extrémní empatie a genialita .........hmm, no, to máš dobrý. :-)))) Gratuluji. :-)

    S tím osvícením jsem to tak nemyslela, spíš tak, že se vždycky najde něco, co člověka dostane. Hodí se mi sem citát (omlouvám se za vulgaritu, ale ono to jinak nevyzní): \"Člověk si myslí, že je gigant, ale je úplný H..no, kamaráde.\"

    S těma kravinama si myslím, že pravdu nemáš. Zrovna tady pod tímhle článkem jsem si dala dost záležet, aby to bylo srozumitelné. Myslím, že rozumět ale nechceš. To víš, taky se mi někdy zdá, že mluvíš z cesty. Domnívám se, že proto, abys nemusel slevit ze svých tvrzení. Ale chápu to, protože ješitní mužové ani jinak nemohou. Jen mě mrzí, že jsi zašel ve slovníku zbytečně daleko. Vypadá to, že tě dost štvu. To je mi líto, ovšem s tím toho asi moc neudělám. Mluvíš o věcech, kterým moc nerozumíš, s arogancí, proti které jsem se musela ozvat. Až budeš mluvit zase o něčem technickém, s mírnou úklonou budu (možná :-)) mlčet.

    OdpovědětVymazat
  67. Lenko, nic ve zlém, zdá se že to špatně snášíš. Není mi sice jasné proč je pro tebe tak důležité abych si nemyslel, že \"plácáš něco, co se rozchází s obvyklým chápáním smyslu způsobem, kterým se popisují věci, které se zdaleka míjí\", ale jestli ti to pomůže tak přestanu. Mám tě totiž v oblibě, takže mě nemůžeš štvát. Opravdu bys měla zauvažovat o zvýšení svého sebevědomí, protože zatím to vypadá, že když se kdokoliv, (včetně mě, a já to dělám s potěšením) otře o předmět tvého uctívání, vyvádíš jako by ti na pískovišti brali hračku. Chtělo by to trochu nadhledu.

    OdpovědětVymazat
  68. Ad 70: Snáším to dobře, protože se mi pořád zdá, že tady se diskutuje pořád ještě s respektem (což bohužel postrádám často jinde) Ráda bych, aby to tak zůstalo, proto jsem se ohradila proti kravině. Žádné zvláštní emoce za tím nejsou, jen si stojím za svým, asertivně a sebevědomě. :-) Fakt. :-) Nic jiného není třeba mi podsouvat. Když s tebou nesouhlasím, tak to řeknu a zopakuji. Mysli si samozřejmě, co libo (dělám ostatně totéž :-) a nenechám si do toho od nikoho mluvit, takže předpokládám to samé u druhých), jen jsem se snažila, abys svůj názor přehodnotil, protože pod tímhle článkem jsi byl spíš ty mystifikátorem než já. Jde mi o věcnou, obsahovou správnost. Učím se - od tebe. :-)))

    Nadhled? S mou výškou? Blázníš? Ne, ne, bude po mým a basta! Bez nadhledu. Já ti dám sebevědomí! Já ti dám kraviny! Ještě budeš litovat, že jsi kdysi pojal vůči mně jakousi oblibu! Za tu si mě nekoupíš! Nikdy!
    :-)

    OdpovědětVymazat
  69. ad 71: Ach, jak já mám ráda Itálii.... :-)))

    OdpovědětVymazat
  70. hehe, podeziram Vladu ze tematu rozumi azaz :o) a jen zkousi tvoji vnitrni stabilitu Lenko :o)))

    OdpovědětVymazat
  71. ad 73: Hm, nerozumí. A nezkouší - to není potřebou diskutéra, který je pevný v kramflecích, někoho zkoušet, na někoho útočit (v tomto případě jde o velmi jemnou a nevinnou varinatu, takže útok snad ani není výstižné slovo). Když však klesá diskutující v kolenou, začne útočit pod pás, ne, že by chtěl, ale on už jinam nedosáhne. Toho si všimni i v politice. Když lidem dojdou argumenty nebo je ten druhý jinak vyvedl z míry, sahají k osobním útokům a expresivním vyjádřením. Pokud se budeme bavit věcně, nebudeme osobně hodnotit jeden druhého. Jakmile se jeden uchýlí k příliš emocionálnímu zabarvení řeči, je to vždy ten slabší. (Někdy to možná mohu být já, nicméně v tomto případě je to on.)
    Tolik obecně. Jak jsem řekla, v tomto případě o nic nejde, je to jenom hra ...... proto ta italská scénka.

    OdpovědětVymazat
  72. Ten příspěvek č.60 jsem byl já. Mou chybou tam není podpis, nepíšu úmyslně anonymy.
    Dobré ráno.
    Miloš

    OdpovědětVymazat
  73. Dovoluji si tě, Vláďo, (a všechny, koho by to zajímalo, samozřejmě) pozvat na ukázku vyprávění zkušenosti jedné vědkyně. Je to zajímavé, protože je to autentické.
    http://povidani.bloguje.cz...st.php

    OdpovědětVymazat
  74. Podívejte se na tohle video, cca posledních 15 vteřin.

    http://www.youtube.com...annel_page

    Chlap tam chodí po žhavém uhlí a rozhodně nemá suchý nohy, protože všude okolo je sníh. Sice se nespálil, ale na můj vkus tam dost poskakuje

    OdpovědětVymazat
  75. Ano, myslím, že má nohy od sněhu, ale to poskakování je mi nápadně povědomé. Jako bych to už někdy viděl.

    OdpovědětVymazat
  76. Chodenie po zeravom uhli... dolezita je vlhkost noh... a minimalna doba dotyku noh z uhlim...

    overene este pred dobou internetu...

    jediny problem je ak sa zachyti uhlik medzi prsty... ine riziko nie je...

    OdpovědětVymazat