Pieces of April

Je zvykem, že oficiální překlady názvů filmů v naprosté většině skončí naprosto prapodivně. Je to způsobeno tím, že distributor potřebuje film prodat a tak dochází k strašidelnostem typu Prci, prci, prcičky, místo Americká buchta. Není tedy divu, že poetický název Střípky April, umožňující popustit uzdu fantazii byl nahrazen komerčně tupým, avšak jednoznačným Večeře s April.




Občas se stane, že přeženete pubertu, situace v rodině se stane nesnesitelnou a v rámci zachování duševního zdraví všech zúčastněných vyklidíte pole. Ale jak roky běží, najednou už nežijete s drogovým dealerem, máte vlastní byt, přítele a vypadá to, že šílená léta jsou už za vámi. Není to vhodná situace se opět se zbytkem rodiny usmířit? A jaká příležitost by k tomu byla nejvhodnější? Kdyby to bylo u nás, tak asi Štědrý den. Uděláte štědrovečerní večeři, rodina přijede, usmíříte se, všichni budou na sebe laskaví a nebude to mít chybu.

Protože se děj odehrává v Americe, tak tam naprosto stejný rodinný duch vládne na Den díkůvzdání. To se peče krocan, k tomu šťouchané brambory a spousta jiných tradičních laskomin. Je zvykem, že na Den díkůvzdání je rodina pohromadě a vládne krásná rodinná atmosféra.

April má celý den na to, aby se připravila na návštěvu rodičů, upekla krocana a připravila tradiční večeři, takže naprosto nevadí, že to nikdy nedělala. Těší se na to, že uvidí rodiče bráchu, ségru a konečně se usmíří se svou mámou. O několik měst dál naloží tatínek maminku, dceru a synka, cestou ještě vyzvednou senilní babičku a vydávají se autem na návštěvu za April do New Yorku. April zatím připraví hostinu, všichni se usmíří a vše končí nádherným happyendem. Takové by mělo být základní schéma.

A nebo ne?

Není to tak jednoduché, protože se všechno už od rána sere. April má potíže s vařením a stupňuje se to. Cesta rodiny autem za April se zase nese v depresivním očekávání toho co přijde, protože její šílená mladá léta rozhodně nejsou zapomenuta. Sestra se bojí, že přijde o místo rodinné jedničky, senilní babička si všechny plete, mamince je blbě a jediný, kdo si to užívá je syn, který si všechno fotí. Tatínek je z toho na mrtvici, a ani u April nejde nic podle plánu, takže celková situace se jen zhoršuje a film nabírá depresivní obrátky.

Patricia Clarkson za roli maminky získala nominaci na Oskara za nejlepší herečku ve vedlejší roli a je to ona, která má největší podíl na dokonalém celkovém vyznění filmu. Když se řekne herecký koncert, tak si člověk představí tuto roli. Ona tu roli nehraje ona tou potížistickou maminkou je. Roli April ztvárnila Katie Holmes také naprosto úžasně, ano je to TA Katie Holmes, které scientologové jejího manžela Toma Cruise vymyli mozek, než se stala zakladatelkou Cruisova rodu. Ostatní herci jsou neznámí, ale jsou výborní.

Celý film je natáčen digitální kamerou takže máme dojem, že se díváme spíš na dokumentární film, než na plnohodnotnou holywoodskou produkci. Ale to je přednost, protože máme dojem, že se jedná o rodinný film, dokumentující průběh pokusu o návštěvu. Tím je také podtržena celková pravdivost filmu, protože tam není nic, co by se nemohlo stát.

Film získal na Sundance festivalu v roce 2003 zvláštní cenu poroty, spolu s filmem Station Agent a shodou okolností v obou filmech exceluje Patricia Clarkson. Film je sice veden v kategorii komedie, ale je to asi taková komedie, jako Obecní škola Jana Svěráka. Jde o režisérskou prvotinu Petera Hedgese, který napsal i scénář filmu. A protože se jedná o zkušeného scénáristu (scénář k filmu About a Boy), tak film zdařile osciluje mezi tragédií a groteskou.

„Ty nevíš co je láska, vole."
„Coto?"
„Když jsem byl malý, tak jsme se s mámou převrátili v autě. Máma vypadla ven a já jsem byl uvnitř."
„No a?"
„Milovala mě, tak nadzvedla auto, vole! Takovou sílu ti dává láska!"

Pokud se chcete přiučit, jak minimalisticky se dají udělat emocionálně tak silné scény, že vám slézají nehty, máte možnost.







Související články:
Přednosta stanice
Lítám v tom





Rubrika: Šepoty a výkřiky | 20.10.2008, 3:32:00