pátek 25. dubna 2008

Proč je v metru tolik hezkých lidí 3?

Dnes se ještě jednou zamyslíme nad hezkými lidmi v metru. Zamyslíme se nad mezními podmínkami výskytu hezkých lidí, odvodíme zákony pro jejich pohyb, a vyznačíme podmínky, za kterých tvrzení, o počtu hezkých lidí jedoucích směrem dolů neplatí. Na závěr naznačíme souvislost, mezi výskytem hezkých lidí, esoterií* a kvantovou fyzikou.


Dole v metru je víc lidí.
Posledně jsme si odvodili závěr, že dole v metru je víc lidí. Jak je to možné? Mohou za to rozdílné hustoty pravděpodobnosti výskytu hezkých lidí v čase.

Nejprve prozkoumejme pravděpodobnost jejich příchodu do metra. Hezcí lidé přicházejí do stanice náhodně a pak jedou dolů. Protože mohou přijít do stanice metra kdykoliv, hustota pravděpodobnosti jejich příchodu v čase je konstantní. Dá se konstatovat, že za přísně sledovaných fyzikálních, chemických, tepelných a jiných podmínek přicházejí hezcí lidé do metra a jedou po schodech dolů, jak je právě napadne.

Jiná situace však panuje dole v metru. Pokud zanedbáme jevy zhmotňování, fázového přechodu mezi paralelními vesmíry a další transformační teorie, jejichž pravděpodobnost se limitně blíží nule, pak jediným způsobem jak se mohou hezcí lidé dole ve stanici vyskytnout, je když je přiveze souprava metra. Hustota pravděpodobnosti je však v tomto případě odlišná, mění se v čase podle příjezdu soupravy do stanice – ať z jednoho, nebo druhého směru a má periodický tvar, daný součtem sinusovek s periodou odpovídající intervalům v jízdním řádu z obou směrů.

Porovnáním hustot pravděpodobnosti zjistíme, že lidé přicházející rovnoměrně z ulice tvoří na schodech jedoucích dolů rovnoměrné odstupy, a lidé jedoucí nahoru tvoří chumly. Lidí jedoucích nahoru po schodech je v příslušném časovém okamžiku více, než lidí jedoucích dolů a proto potkáváme víc hezkých lidí jedoucích nahoru.

Platí tento jev obecně?
Položme se nyní na otázku, zda tento jev platí obecně, nebo jen místně. Prostě nás budou zajímat mezní a okrajové podmínky tohoto jevu. K tomu účelu si definujeme zákon zachování hezkých lidí a zákon o průtoku hezkých lidí metrem.

Zákon zachování hezkých lidí.
Počet hezkých lidí v metru je konstantní. Zákon zachování hezkých lidí aplikovaný na metro tvrdí, že hezcí lidé v metru nemohou ani mizet, ani přibývat. Jedinou známou výjimku tvoří událost skoku do kolejiště, ale vzhledem k celkovému počtu cestujících neuděláme chybu, když tuto událost zanedbáme, nehledě na fakt, že do kolejiště spíše skáčou lidé oškliví a zoufalí, než sebevědomí krásní lidé.

Důkaz provedeme sporem. (Reductio ad absurdum.)
a) Předpokládejme,že hezkých lidí přibývá. Pak by v se v jeho důsledku museli lidé v metru hromadit a nastala by situace známá pod názvem Cimrmanův paradox o hromadění horníků. Tento jev rozhodně nenastává, což můžeme experimentálně zjistit, když si počkáme na noční hodiny. V té době se počet cestujících hezkých lidí rovná nule.

b) Předpokládejme, že hezkých lidí ubývá. Pak by se musel počet lidí neustále zmenšovat až by nezůstali žádní, a v důsledku toho by metrem nikdo nejezdil. O neplatnosti tohoto jevu se můžeme přesvědčit zvláště v ranní, či odpolední špičce.

Zákon o průtoku hezkých lidí.
Počet hezkých lidí vtékajících do systému a ze systému vytékajících se rovná nule.
Matematicky: Suma pro n=1 až n (Hplus – Hminus) = 0,
kde n je výčet všech stanic, Hplus je počet hezkých lidí do metra vstupujících a Hminus je počet hezkých lidí z metra vystupujících. Důkaz si každý lehce odvodí sám, takže se tím nebudeme zdržovat.

Podmínky za kterých jev neplatí.
Jak jsme si odvodili, počet hezkých lidí jedoucích po schodech nahoru je závislý na množství a koncentraci lidí v příslušném časovém okamžiku. Tam kde je v danou chvíli lidí víc, tam je i víc hezkých lidí. U stanic, které slouží jako dopravní terminály, například na konečné, kam zajíždí větší množství autobusů a tramvají v důsledku svozu z okolí, nebude tento jev pozorován. Také u přestupních stanic, kde proudí náhodně cestující sem a tam podle toho, kam právě přijela souprava, tento jev platit nebude, nebo bude platit obráceně. Zákon o průtoku hezkých lidi se o to postará.

Souvislost s kvantovou fyzikou
Jak už název kvantum napovídá, jedná se o to, že projevy na kvantové úrovni nejsou spojité, ale rozdělené do malých částí – kvant. Kvantová fyzika je oblast, kde se vyskytují jevy těžko pochopitelné a vysvětlitelné. Pokus s elektronem na dvou štěrbinách, při kterém dostaneme jiný výsledek experimentu, když ho pozorujeme a jiný, když ne, je názorným příkladem nepochopitelného chování hmoty na kvantové úrovni.

Pohyb hezkých lidí v metru však také není spojitý. Je kvantován. Kvantovačem v tomto případě jsou soupravy metra, které cestující kvantují (rozdělují na menší množství) a nespojitě přepravují v menších objemech po stanicích. Není potom divu, že stejně jako v kvantové fyzice dochází k tajemným a těžko pochopitelným jevům, jako je výskyt hezkých lidí při cestě nahoru.

Esoterické* důsledky tohoto jevu.
Jak je možné, že si toho někdo všimnul? Pokud sečteme konečné a přestupní stanice a stanice, které slouží jako přepravní terminály, zjistíme, že jich je mnohem méně, než těch zbylých. To je důvodem, proč si toho jevu vůbec můžeme všimnout. Nastává relativně často.
7
Avšak opačného jevu, například že chybí významný počet hezkých lidí jedoucích směrem dolů, si nevšimne nikdo i když je stejně pravděpodobný. Pokud si kladete otázku proč tomu tak je, pak za to může lidská hodnotová preference. Když někde něco není, není to zdaleka tak tajemné jako když někde něco je. Na tom, že někde něco není, není nic zvláštního. Výsledkem této hodnotové preference je, že toho co chybí si nelze povšimnout**.

Běžte si toho všimnout do metra.








* esoterický – vnitřní, tajný, přístupný pouze zasvěcencům, obtížně pochopitelný
Položíme-li množství esoterie = 0% dostaneme vědu, pokud bude esoterie = 100% jedná se o náboženství. Všechna ostatní esoterická učení se pohybují někde mezi tím.
** Edgar Alan Poe, Odcizený dopis






Související články:
Proč je v metru tolik hezkých lidí 1?
Proč je v metru tolik hezkých lidí 2?





.

13 komentářů:

  1. :))) Úžasné. Výklad slova esoterický mě dostal pod stůl, zákon zachování hezkých lidí rovněž. Úžasné, trefné a pravdivé:)

    OdpovědětVymazat
  2. Nechapem. Mohol by som poprosit o rozsirenie odseku \"Podmínky za kterých jev neplatí\" ?

    OdpovědětVymazat
  3. Kudy se pohybuje víc lidí ve skupinách, tam jev nastává. Na konečné přijiždějí autobusy a do metra jde najednou skupina lidí. Víc lidí jde dolu, víc hezkých lidí jde dolu. Když přijede metro, vystoupí všichni a víc hezkých lidí jde ven. Takže neplatí tvrzení, že hezcí lide chodí \"pouze\" z metra ven. Chodí i dovnitř.
    Na přestupních stanicích se valí davy z toho směru, odkud právě přijelo metro. Jedna trať je nahoře, druhá dole, takže nemůže platit, že hezcí lidé chodí \"pouze\" nahoru.
    Na těchto stanicích se jev nedá pozorovat, na všech ostatních ano.
    vlada

    OdpovědětVymazat
  4. aha, tak uz chapem :) ale je to trochu zavadzajuce tvrdenie, ze smerom dole stretavame viac peknych cajociek, kedze pocitame iba cesty dole, ked ludi stretavame. ale dakujem za vysvetlenie a komentar

    OdpovědětVymazat
  5. Pokud budu chtít někoho přesvědčit, že se v metru dějou divné věci, řeknu mu ať si vybere jakoukoliv stanici jezdí po schodech nahoru a dolu tak hodinu a pozoruje hezké lidi, že jich jezdí víc ven.
    Pravděpodobnost, že si vybere konečnou, nebo přestupní stanici je malá vzhledem k počtu stanic.
    Když si vybere správně za dvě hodiny přijde s očima navrch hlavy, že to je pravda a mám ho.

    OdpovědětVymazat
  6. Dukaz sporem se bohuzel nepovede, protoze v casti a) nas pri experimentu z metra vyhodi. Nehlede na to, ze pokud je dukaz provaden hezkou osobou, tak ze pocet hezkych lidi nebude rovnat nule ani v noci, i kdyby experimentatora nahodou nevyhodili ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za příspěvek. Dovoluji si vznést protiargumenty.
    1) Pokud nás z metra v noci vyhodí, znamená to, že tam nikdo není a to je v souladu s tvrzením.
    2) Pokud pošleme provádět experiment hezkou osobou, a i kdyby se této podařilo v noci do metra proniknout, třeba za pomoci svých vnad, zaznamenali bychom pouze jev dobře známý z kvantové fyziky a to, že pozorování ovlivňuje pozorovaný děj. Tento přístup by pak byl zatížen systematickou chybou a z toho důvodu by se takto neměl používat.
    vlada

    OdpovědětVymazat
  8. Souhlasím s tím, že paradox mrtvého experimentátora v metru vnáší do celé situace poněkud nepřehledný prvek. Provedeme-li výčet možných zkoumaných možností, bude jich hodně. Omezíme-li se jen na ty základní, jako: cestující x necestující; hezký/á x nehezký/á; s vnadami x bez nich; mrtvý x nemrtvý; experimentátor x čumil, pak počet jejich možných kombinací bude 4096. Stanovovat platnost závěrů pro každou možnou kombinaci by pak bylo vyčerpávající (zvláště pikantní by pak byla např. kombinace nemrtvý experimentátor s vnadami).
    Pro miniskopickou úroveň si tedy dovoluji si tedy nabídnout závěr: „V noci v metru se vyskytují hezcí cestující v množství menším než malém.“ Pro skopickou úroveň navrhuji zjistit jejich počet experimentálně nepřímo, například tím, že se zeptáme ve vrátnici, nebo čtením černé kroniky.

    OdpovědětVymazat
  9. To je ono! Povestny zakonodarcuv krok stranou, jako specialni pripad Cimrmanova kroku stranou :)

    OdpovědětVymazat
  10. :-DDDDDDDDDDD
    komentare genialni :-))))obema krasny vecer!

    OdpovědětVymazat
  11. Výklad slova esoterika je zajímavý a trefný. Znamená to vlastně : VĚDA=INTELEKT, NÁBOŽENSTVÍ=CESTA SRDCE. Jde vlastně o to, najít mezi tím rovnováhu, harmonii, pokud se nemýlím,takže zdravě 50na50. Tedy srdcem musím cítit, že věda které se například věnuji není paskvil, jak jich ostatně mnoho je a naopak umět pozorovat život, abych věděl, že věci, které lze pouze cítit a nejdou dokázat, jsou ty pravé a pro mne správné, že jdu správnou cestou.

    OdpovědětVymazat
  12. Tak tohle velmi dobře vystihuje věta z prvního
    dílu Básníků : Můžete říct jakoukoliv kravinu,ale
    když to podáte náležitě vědecky, vždycky se najde
    nějakej blbec, kterej vám zatleská.

    OdpovědětVymazat
  13. to si nekdo dela prdel ne? tohle se neda ani cist vzdyt tohle jsou ty nejvetsi picoviny co jsem kdy videl .. temhle lidem by se mel zakazat kontakt se spolecnosti

    OdpovědětVymazat