pondělí 26. května 2008

Reinkarnace v číslech

Někteří lidé věří, že po smrti jejich duše přechází do nově narozeného dítěte, a tak se vrací zpět do života. Toto dítě pak nachází útržky starého života, přebírá bývalé vzorce chování a příbuzní/přátelé/známí v něm poznávají osobnost zemřelého. Tomuto procesu se obecně říká reinkarnace. Názory se liší, jestli se samotný fakt reinkarnace týká pouze lidí, nebo soustavy člověk-živočich, nebo soustavy člověk-živočich-rostlina případně soustavy člověk-živočich-rostlina-šutr.





Nahození tématu reinkarnace ve společnosti vám dokonce může pomoci k seznámení.
Matematický reinkarnační paradox jsem zachytil ve filmu Before Sunrise. Pro ty z vás, kdo chrochtáte blahem, když sledujete film, kde se nic neděje, jenom se kecá a řeší se pouze otázky potenciální sebereprodukce, pak je to film právě pro vás. Vřele doporučuji i jeho pokračování Before Sunset, který geniálně navazuje a tvoří tak dohromady s prvním defuckto jednofilm, takže vůbec nemá cenu shlédnout pouze jeden z nich, anebo dokonce prohodit jejich pořadí. Vůbec nejlepší je shlédnout oba v jednokuse. Varování, oba tyto filmy jsou naprosto nevhodné pro rambožrouty a většinu mužů.

Pro účely tohoto článku definuji nejprve pojem duše.

Chci se tak vyhnout dvěma věcem.
1) tomu, aby se některé konkrétní magické/duchovní/náboženské učení cítilo uraženo, že jsem použil koncept duše, který třeba zrovna propaguje konkurence.
2) aby mi do toho někdo kecal.

Takže vocogou?
Abych se vyhnul námitkám, že duši nemohou/mohou mít kromě lidí i další životní formy, rozdělím to na dva kousky, i když to vlastně vyjde nastejno.

Definice životní síly
Životní síla je hypotetický informační komplex, který je tvořen spuštěným softwarem a daty potřebnými k provozování života.

Definice duše
Duše je životní síla potřebná k provozování života člověka.

Omlouvám se za použití tautologie v definici. Trochu to připomíná: „Gravitace je tvořena gravitací", ale některé definice jsou takto konstruovány, takže proč ne.

Pro vlastní pohodlí se budu přidržovat reinkarnační soustavy člověk-člověk. To znamená, že po úmrtí člověka, se příslušná duše přemístí do nějakého novodítěte. Předpokládejme, že příslušný novodítěnec je někde zrovna rozen, nebo plozen, případně něco mezi tím, takže je připraven k opětovnému dušopoužití.

Nechci zde řešit možnou otázku vzdálenost a rychlosti přesunu od jednoho těla k druhému. Nebudu také řešit, co se děje s příslušnou mrtvoduší, v případě prodlevy, když nějaký novodítěnec není momentálně k dispozici, ani problémy vzniklé případným konkurenčním bojem několika různých mrtvoduší o přednostní právo použití. (dochází k dohodě/násilí/losují?) Také ponechám zcela opuštěn problém téměř naprosté informační ztráty o staroživotě, která je velmi obdobná mazání staré informace a následnému zformátování datového úložiště k novému použití v novoživotě. Je známo, že k tomu aby si novodítěnec vybavil staroživot, je v naprosté většině nutné používat speciální techniky a postupy jako je holotropní dýchání, nebo hypnóza, a i tak se mu dostane pouze útržkovitých, kusých a nejasných informací. Celé to velmi připomíná zrychlené formátování disku, kterým se vymaže pouze FAT tabulka, takže při procházení sektorů nacházíme naprosto zpřeházené, napůl vymazané a nic neříkající útržky informací, které postupně začneme přepisovat daty z novoživota.

Na začátek trochu čísel.

Díky genetickému výzkumu zabývajícímu se genetickým hledáním našeho prvního společného předka víme, že od předpokládané doby jeho narození uplynulo okolo 60 tisíc let. Některé prameny odhadují, že množství lidí typu Homo Sapiens Sapiens v tomto kmeni čítalo 2000 jedinců, jiné zdroje hovoří o 10000 jedinců, já ze soukromých důvodů budu tvrdit, že jich bylo 6000.
Dalším číslem, které budeme potřebovat k našim úvahám je celkový počet lidí v současnosti. Počet lidí na naší planetě je v současnosti odhadován na 6 miliard. (už chápete těch 6000?)
Případné vyznavače nevímjaksetomenuje, (jak sčítají a odčítají magicky ty čísla), bych chtěl upozornit na krásnou číselnou symboliku 6000 – 60000 – 6000000000. A to teprve počkejte za chvíli:

Každých 10000 let se počet lidí zdesetinásobil.
6000x10 = 60000 – tolik jich bylo před 50 tisíci lety,
60000x10 = 600000 – před 40 tisíci lety,
600000x10 = 6000000 – před 30 tisíci lety,
6000000x10 = 60000000 – před 20 tisíci lety,
60000000x10 = 600000000 – před 10 tisícem let,
a konečně 600000000x10 = 6000000000 – nyní.

Promiňte, ale tohle jsem si nemohl odpustit, a navíc tato číselná elegance jen potvrzuje, že budu mít se svými dalšími tvrzeními pravdu.

Vy, kdo budete namítat, že rychlost přibývání obyvatelstva nebyla takto přímočará, že se mohla měnit rychlost přírůstku obyvatelstva, že docházelo i k úbytkům díky nemocem a válkám, máte pravdu. Ta čísla znamenají jen to, že pokud jsou výchozí předpoklady správné, průměrně každých 10 tisíc let se počet lidí zvýšil desetkrát. Pro další argumentaci toto tvrzení naprosto postačí.

Reinkarnační paradox

A nyní se konečně dostáváme k podstatě věci. In medias res, jak říkají latiníci, což v doslovném překladu znamená: zaříznout se do středně vypečeného bifteku.

Reinkarnace, jak ji chápu, je definována tak, že duše při smrti opustí mrtvé tělo a přemístí se do těla nového. A právě zde číhá onen reinkarnační paradox. Vždyť přece soustavně vzniká víc novodítěnců, než je k dispozici mrtvoduší. Jak moc velké množství duše se přemístí? Vždyť se přece rozhodně nemůže přemístit celá! Mrtvoduše se tedy nějakým způsobem musí „naředit", aby žádný z připravených novodítěnců nezůstal na ocet. Také díky tomu, že přesný počet aktuálních novodítěnců k dispozici se náhodně odlišuje od průměru, musí se naprosto stejně náhodně „ředit" i mrtvoduše. To však znamená, že do některého novodítěnce přechází relativně více mrtvoduše, než do jiného. A navíc, pokud by takto k reinkarnaci docházelo, pak nyní každý z nás obsahuje pouhou jednu milióntinu, (všimněte si toho magického čísla) jednu milióntinu mrtvoduše původního člověka. To už jsou takové ztráty na životním software, že by nepomohla sebevětší informační redundance ani sebelepší samoopravné kódování.

Na tak ztrátový a neefektivní způsob předávání vysoce důležitých životních informací se můžu vykašlat.

Z výše uvedeného reinkarnačního paradoxu vyplývají dva závěry.
a) k žádné reinkarnaci nedochází a reinkarnaci tohoto typu je třeba nahradit novou hypotézou,
b) pokud přesto k reinkarnaci tímto způsobem dochází, je jasné proč lidstvo na reinkarnaci věří, je to proto, že jako celek víc a víc blbne*.


* Tato hypotéza však může být pravdivá podle hypotézy postupného blbnutí celého vesmíru**.
** O tom někdy jindy.




Rubrika: Teorie všeho | 26.05.2008, 0:50:00

45 komentářů:

  1. případně vznikají nové duše (jedna z newage filosofií používá \"nové duše\" dokonce jako technický termín pro jeden konkrétní typ lidí).
    nebo se ty staré prostě kopírují - koneckonců je to jen software a data.

    OdpovědětVymazat
  2. Duše se množí dělením (fakt, psal to Paulo Coelho v Bridě, tak je to pravda) ;-D

    OdpovědětVymazat
  3. to 1: Pokud vznikají nové duše, měly by být úplně nové, tedy by si novodítěnec neměl na nic ze staroživota vzpomenout. Pokud se duše kopírují, si všichni vybaví stejný staroživot, nebo se to nějak mixuje?
    to 2: To vede k závěru b)

    OdpovědětVymazat
  4. Ve svý teorii jsi opomenul jednu podstatnou věc. Vynechal jsi totiž neustále ubývající duše v jiných galaxiích :P

    OdpovědětVymazat
  5. to 4: To pak nastává rekurzivní problém, odkud berou chybějící duše v jiných galaxiích, když je vesmír nekonečně konečný. Důsledkem pak musí být vysoká cena duší na vesmírném trhu. Možná proto je trhovci ředí a pak prodávají tyto zmetky, ze kterých se nemá člověk šanci dozvědět nic o staroživotě, s mírnou slevou novodítěncům.

    OdpovědětVymazat
  6. [3] nové duše - je spousta lidí, kteří si nikdy na minulé životy nevzpomínali a nehledali způsoby, jak se k tomu propracovat. Třeba k tomu mají sklony jen ty staré duše.
    a kopírované duše - všichni z jedné kopie si vybaví život té kopie (a těch předchozích). takže spousta z nás má stejné vzpomínky na ten první lidský život, ale pak už se to mixuje, každá kopie k tomu přihraje svůj život, a ten se potom zase zkopíruje mezi několik dalších... takový \"rodový\" strom by z toho vznikl

    OdpovědětVymazat
  7. to 6: To je úplný námět na další článek

    OdpovědětVymazat
  8. Osobně si myslím, že reinkarnace je překonaná hypotéza snažící se objasnit odlišné startovací podmínky lidí; původně to byl nástroj sloužící k upevnění kastovního systému v Indii...
    Polemizoval s ní už Buddha - nepopřel ji, ale popřel duši, spíše se v buddhismu hovoří o \"složkách\", které se mohou inkarnovat i zvlášť. Ve své době to byla pokroková představa.

    Já osobně pro nějakou vizi smyslu své existence žádný před- ani posmrtný život nepotřebuju...

    Moje soukromá vírečka: Je možné, že se něco z toho, co prožijeme, neztrácí, ale někde zůstává, v jakési neosobní informační \"databance\" (akáša?). Fenomény typu zážitků minulých životů by s tím mohly mít souvislost.

    Alternativní hypotéza: Pro reinkarnaci platí obrácený tok času. Takže se reinkarnujeme z budoucnosti do minulosti. Duše by se v tom případě zhušťovaly a vysvětlilo by to onen extrémní evoluční skok v podobě homo sapiens sapiens...

    OdpovědětVymazat
  9. Myslím, že je hloupé počítat nekonečné množství duší - vtělených i nevtělených......... Zkus spočítat, kolik kapek má oceán, pak do toho zahrň vodu vypařenou, vodu sladkou na pevnině, vodu podzemní ..... a možná to ani zdaleka nebude stačit na příměr, kolik je vlastně ve vesmíru duší (duchovní energie - čili Boha)

    OdpovědětVymazat
  10. to 8:
    - informační databanka je lákavá, jen vymyslet kde fyzikálně bydlí.
    - Reinkarnace pozpátku, je ovšem úžasná.

    to 9:
    Hloupé - vyjadřuje pouze osobní hodnotící postoj o kterém se nedá rozhodnout jestli je pravdivý, nebo ne.
    Pokud příměr mezi kapkami a oceánem, vyjadřuje přesvědčení že: a) nekonečně veliká čísla se nedají spočítat, - pak odkazuji na matematiku nekonečen, rozpracovanou mimo jiné českým matematikem Petrem Vopěnkou
    b) nemá to smysl - pak poukazuji na to, že lézt na libovolnou vysokou horu také nemá smysl a lidé to dělají.
    c) je to důkaz boží existence - je to velmi poetické.
    d) je to něco jiného - ?

    OdpovědětVymazat
  11. to 8,9,10: kde informační databanka bydlí? Já jsem myslela, že je již všeobecně v povědomí, že informační databanka, čili všepronikající a všeobsažná jemněhmotná energie (na kterou dosud nemáme měřící přístroje) je všude kolem nás, v nás, ve vesmíru, i v jiných vesmírech (představuji si je jako fraktály)..... prostě všude. Jak to u té energie chodí, malinko zkoumá kvantová fyzika. Někdo o ní mluví jako o Bohu, z tohoto hlediska to hezky popisuje Taoismus. (Vše pochází z Tao, vše se do něj navrací, nic není mimo Tao, Tao je vše a Tao je nic.)

    To 9 a 10: Hloupé beru zpět, ale... snad se mi to podaří vysvětlit. Jaký rozdíl v číslech nastane, když přidám několik miliard k číslu, které má nekonečný počet nul?
    ad b) jistě, jestli tě to baví, nic proti tomu
    ad c) poetické? jde o to, za co Boha považuješ. Tu energii můžeš popsat poeticky anebo vypočítat, ale zaplaťpánbu tyto výpočty Einstein zašubelil, co mám informace. Kdyby uměli lidé zacházet s touto energií, to by to dopadlo. Naštěstí na našem stupni rozvoje to nehrozí. A pokud někdo na něco přijde, rád to ještě strčí do šuplíku někam hodně dospod.

    ad reinkarnace zpět v čase: není možná (dle mé představy a přesvědčení), ale rodí se sem duše z jiných vyspělejších světů, aby napomohly vývoji. Koneckonců co říkáte představě toho, že na naší Zemi život nevznikl, ale byl sem implantován právě vyššími civilizacemi? To vysvětluje zlomy a časové rozpory v nálezech archeologů.

    Tolik mé dosavadní představy, které si empiricky ověřuji a sedí mi to čím dál víc. Pokud se nehodí do krámu, klidně je nech být nebo i smaž.

    OdpovědětVymazat
  12. Děkuji za odpověď, jsem rád že o věcech přemýšlíš, takže se spolu můžeme pokusit dobrat nějakých závěrů.

    ad databanka)
    Nemám nic proti jemněhmotné, všepronikající energii, kterou nelze detekovat, nechť se třeba jmenuje Tao2. Zajímá mě však, jakým způsobem Tao2 nese informace, jakým způsobem je skladuje, jak je doluje ven, jak je ukládá. Jestliže o Tao2 nevíme nic, pak o informaci jako takové nějaké informace máme. Víme jak se informace počítá, umíme spočítat, jaká je potřebná šířka kanálu pro přenos určitého množství informací, jak dlouho to trvá, známe rychlost jejího šíření atd.
    Jestliže Tao2 slouží jako nosič informace, pak ze znalostí o informaci, můžeme vyvozovat závěry o Tao2. Můžeme Tao2 porovnávat s jinými nosiči informace, knihami, elektromagnetickým zářením, mozkem. Tak můžeme dojít k mezním podmínkám, za kterých Tao2 funguje a za kterých již ne. Tím způsobem se o Tao2, o kterém nevíme vůbec nic, můžeme dozvědět aspoň něco.

    ad matematické operace s velkými čísly)
    Pokud budu sčítat dvě nekonečna výsledkem je zase nekonečno. Ale nekonečna nemusí být stejně veliká. Jedno nekonečno může být větší než druhé (ma větší nebo menší počet prvků), a jejich součtem se dojde k většímu, nebo menšímu nekonečnu. Jestliže k nekonečnu nějaké známé velikosti, přičteme a) větší nekonečno, b) menší nekonečno, výsledky se budou lišit a jeden výsledek bude větší, druhý menší. Porovnáním výsledků vyplyne, jestli se jedná o jev rostoucí, nebo klesající, či jiný. Z toho můžeme odvodit, jaké byly pravděpodobně podmínky na počátku, případně jaké budou na konci. To už je dost informací. Podobným myšlenkovýmm pochodem vznikla kosmologická teorie Big Bang.

    ad definice)
    Tvoje definice boha definuje jako energii, a mně připadá poetická. Připadá ti správné, že na současné úrovni poznání nehrozí, že by šla zneužít. To však současně znamená, že do budoucna poznatelná je. Myslím, že se toho zkoumání někdo ochotně ujme (já).

    ad jiné světy)
    to jen přenáší problém o jednu úroveň výš, a nic to neřeší, viz 4, 5.

    OdpovědětVymazat
  13. Měla bych ke všem bodům mnohé co říci nebo spoustu otázek, ale zásadní je předposlední odstavec: Na současné úrovni poznání tuto energii nemůžeme zneužít, protože je pro nás technicky neuchopitelná, nepoznatelná. Ve chvíli, kdy by ji někdo přece jen dokázal technicky uchopit, pak zneužitelná je. Teorie, ale .... K čemu by ti bylo znát a ovládat - životní energii, Boha? Unesl bys to? Proč by ses o to chtěl snažit? Víš, jaké by to bylo pomyslet třeba \"žába s oslíma ušima\" a vznikla by žába s oslíma ušima? To není žádná legrace. Neumíme ovládat své vlastní reakce, své tělo, své myšlenky a pocity a už rozbíjíme jádro atomů a sápeme se na kdeco. - Omlouvám se, že od tvé železné logiky odbíhám k té mé - morální zodpovědnosti a ptám se po smyslu a účelu věcí.

    ad databanka a nosiči informace: No jo, ale co když je nosičů informace moc a moc druhů - vlastně cokoli může být tím nosičem?

    Energie, vlnění, které je tak \"prázdné\", že prostupuje vším a může se tedy jako vše projevovat. Nelze ji oddělit a zničit, jen přeměnit. Ale když se projevuje jako všechno, tak jak pak s ní zacházet? ..... Nejsem bohužel matematik, neumím to vysvětlit tvým jazykem, myslím v obrázkách, ale funguje mi to.

    ad porovnávání velkých čísel: chápu, jedno nekonečno menší než druhé. No, to jo, když ti jde o sledování trendu. Akorát nemáš ta čísla globálně k dispozici. Nevíš, který svět vzniká a zaniká ... Takže máš informace pouze a zase o naší Zemi, kde pravda, počet vtělených duší poslední dobou vzrůstá. Zapomněla jsem, kdy to bylo, ale lidstvo na Zemi minimálně jednou prokazatelně stálo před vyhynutím, bylo nás tu všeho všudy jenom asi deset tisíc. To je hned, přiletí jeden větší meteorit a je to. :-) S čím pak chceš počítat?

    Jsem úplně mimo?

    OdpovědětVymazat
  14. Děkuji za podnětné myšlenky, pokusím se vysvětlit svůj náhled na vznesené otázky.

    ad morální odpovědnost)
    Tento odstavec by se dal přeformulovat do otázky po smyslu poznání a morální odpovědnosti poznání. Smysl poznávání (tj. výzkumu/vědy/hypotéz/teorií jak to chápu já) se obvykle vysvětluje tím: „Kdyby bůh nechtěl, abychom (ho) poznávali, nedal by nám mozek.“ Mými slovy: „Touha po poznání je silnější než jakékoliv překážky.“ Zatím se v celé historii lidstva nepovedlo výzkum zastavit ani za cenu represí. To je velmi zvláštní a nejde to nijak vysvětlit. Pro mně z toho vyplývá, že když bude možné boha poznat, vysvětlit, zjistit jak funguje... atd. – určitě k tomu dojde.
    Morální odpovědnost je jiná kategorie. Morálka se v čase mění. Co bylo morální v antice, nebylo morální ve středověku, středověká morálka není morální dnes. Takže morálka je časově a společensky podmíněná. Dokonce i takové pojmy jako dobro a zlo mají různý význam v různé době a pro různé lidi. Pro křesťana je potrat zlo, co pro znásilněnou ženu, čekající geneticky poškozené dítě? (úmyslně přeháním) Každá nová věc může přinášet jak dobré, tak i špatné, takže jediné co se dá chtít je, aby toho dobrého bylo víc. Pokud by se třeba ukázalo, že ovládnutí božích schopností je jediná šance na přežití lidstva, pak by to bylo dobré ne?

    ad databanka)
    Pokud se podaří zjistit co databanka být nemůže, tak je to také hodnotné zjištění. Postupně se pak mohou vylučovat další a další, ... třeba na konec něco zbude.

    ad vlnění)
    Na zkoumání složitých jevů se používá metoda zkoumání, která se jmenuje analýza. Protože toto slovo má různé významy, tak konkrétně v tomto případě to znamená rozdělit složitou věc na jednodušší komponenty a ty zkoumat zvlášť. Opakem je metoda která se jmenuje syntéza. Tam se skládáním jednodušších komponent vytváří složitý objekt.
    Já bych konkrétně začal tím, že bych si zjistil o té energii co nejvíc podrobností. Pak bych se snažil porovnat známé vlastnosti oné energie/vlnění se známými fyzikálními jevy, jestli nemají nějaké srovnatelné vlastnosti. Není to podobné gravitaci? Začnu porovnávat ... Co nějaký kvantový jev, atd.

    ad duše)
    Z článku vyplývá závěr, že reinkarnace jako přesun celé duše z těla do těla není možný, protože bychom nyní dostali jednu miliontinu původní duše z kmene našeho prvního genetického společného předka. To je logický matematicky podložený závěr. Takže jestli k tomu dochází, musí se to dít jinak. Návrhy jak tento rozpor řešit jsou uvedeny v diskuzi.
    Jestli tvrdíš, že lidstvo už jednou málem vyhynulo, protože zbylo jen 10000 jedinců, tak pro mě to znamená, že lidstvo z tohoto počtu svoji cestu začalo. Odkaz je v článku.
    A ten pesimismus s meteorem, - to je holt riziko povolání. Třeba mě zítra přejede kůň, mám si kvůli tomu dát nohu za krk?

    Ještě mě zaujalo tvrzení, že vtělených duší poslední dobou vzrůstá. Mohla by jsi to trochu rozvést, vůbec nevím o co jde.

    OdpovědětVymazat
  15. ad Morální odpovědnost: ano, všemu rozumím a v podstatě jsem v souladu. (I když o každé větě by se dalo diskutovat asi tak dva dny) Ale ... chytím se na tohle: \"Pokud by se třeba ukázalo, že ovládnutí božích schopností je jediná šance na přežití lidstva, pak by to bylo dobré ne?\" - jistěže lidstvo přežívá díky \"božím schopnostem\" - přesněji díky fungování té energie, která se umí oddělit od hmoty, proniknout jakoukoli hmotou a nedá se zničit. Ta energie má samoorganizační vlastnosti. Takže i když bude celý vesmír zničen (nebo se zase scukne do kuličky s nekonečnou hustotou) a nezbude ani jedna lidská buňka, ta energie zase vytvoří živočišné druhy i člověka (až zase nastanou podmínky), protože je nositelkou všech informačních matric. Takže já se o lidstvo nebojím a není to tedy pro mě důvod, i když chápu, že se na to spousta lidí určitě dívá jinak.
    Jiným důvodem je touha poznávat. Ta je velmi silná a je vlastně základní lidskou vlastností. Říká se, že \"Bůh touží poznat sám sebe\" - skrze nás, stvořil si nás ke svému obrazu, čili my jsme takovej Bůh (jeno část) rozsekanej na nekonečný množství kousků a vlastníme k tomu převodník té energie (mozek), abychom mohli tu energii (myšlenkovou, čili inteligenci) používat.
    Důvod \"čiré poznávání\" tedy beru. Akorát mi vadí, že technický pokrok je daleko daleko před pokrokem duševně duchovním a pátráním po této energii technickým způsobem zase jenom zvyšuje tuto propast. To není dobrý trend. Dyk my si ani neumíme (velká část západní civilizace) představit, že vyšší civilizace (viz filmy o mimozemských civilizacích) by byly jiné, představujeme si jen vyspělejší techniku, zbraně, roboty, hračičky. Ale už nás nenapadne, že třeba lidstvo na vyšším stupni rozvoje dávno nehraje hry jako je třeba fotbal, hokej, že to jsou (třeba) pro ně odsouzeníhodné aktivity vedoucí ke zvyšování agresivity.

    Nejsem teoretik, jsem praktik. Přemýšlela jsem, jak bych tuto energii zkoumala. Přišla jsem na to, že to dávno dělám. Jsme její nositelé, tedy když budu zkoumat to, jak třeba pracují, fungují, působí moje myšlenky, jaké vyvolávají emoce a jak ta energie, kterou emoce vyvolávají pak zpětně dopadá na tělo a okolí, jak mohu myšlenky ovládat, kultivovat, je to velmi praktické a přitom jednodušší než tuto jinak neuchopitelnou energii chytat síťkou na motýly - třeba :-).

    Třeba mám vyzkoušeno, že když jsem nazlobená, nemohu sednou k počítači, protože mi nebude fungovat. Když jsem v velkém napětí, praskají žárovky. (si myslím, že se vytváří skrze myšlenky a emoce nějaké elektrické napětí, přepětí) Když se soustředím a chci, dokážu udržet na těle kovové předměty, jakmile uhnu myšlenkou, kovový předmět spadne, protože fyzikálně ho tam nic nedrží. (Čili mění se myšlenková energie na mangetickou - asi) Když se rozhodnu, že pro mě komáři neexistují, dokážu bez píchnutí vydržet tam, kde nevydrží lidi pomatlaní repelenty od hlavy po paty. Kdežto když jsem v nepohodě a nedokážu ovládat své myšlenky a emoce, tak mě pokouše i to, co snad kousat ani normálně neumí.(to je zase přeměna na chemické úrovni - asi) atd atd.
    Vždyť i ono se říká: věř a tvá víra tě uzdraví. Ale málo se to využívá, radší do sebe pereme prášky, protože SI nevěříme.

    Takže hezky mi vykládáš některé věci, já uznávám tyto metody, snažím se přejít na systém tvého myšlení, ale vždycky mě to hodí zpátky. Protože mi uniká (ten pravý!) smysl, účel zkoumání tím způsobem, jak jsi to naznačil. Ale ráda bych se s tebou nějak domluvila. :-)

    P.S. Počet vtělených duší NA ZEMI poslední dobou vzrůstá, znamená jen jenom to, že je tu víc lidí, za tím nic pozoruhodného nehledej, jenom jsem to řekla jinými slovy.

    OdpovědětVymazat
  16. Už se vážně těším, až si v klidu přečtu celou tu rozkošnou diskusi, ale teď nestíhám.
    Ale k té databance: Na rozdíl od hledačů \"vesmírných energií\" se držím více při zemi. Ovšem na rozdíl od krajních skeptiků pokládám za možné i to, co dosud nedokážeme vysvětlit.

    Jak to vidím - a je to jen taková skromná pracovní hypotézička: Lecos nasvědčuje tomu, že lidé sdílejí určité shluky informací, jejichž rozšíření by se jen obtížně vysvětlovalo kulturní difuzí a jejichž všlidskos není možné vysvětlit skrze společný DNA kód. Jung tomu říkal archetypy.
    Dále Jung hovořil o kolektivním nevědomí.
    Osobně si myslím, že \"databanka\", \"kolektivní nevědomí\" \"Bůh\" či \"bohové\" sídlí v nás. V našich mozcích - a do jisté míry možná i v mozcích jiných živočichů. Ale především v nás. To je řekněme hardware. Otázka je, jak se do něj ten software (archetypy, obrazy, kolektivní ideje...) dostanou. Tedy jde o problém přenosu informace. Osobně si myslím, že se to dít může a skutečnost, že současná věda nemá tušení, jak by se to dít mohlo, to nevyvrací nevyvrací. Nicméně ano - toto je hodně slabé místo celé koncepce.
    Celé to znamená, že bychom byli matricí božského, což už skoro zavání marxismem, ale ten ostatně není tak úplně blbým východiskem, chceme-li se vymotat z neplodné metafyziky...

    K té teorii reinkarnace zpět časem: Napadlo mě to už dávno, ale jak jsem nedávno zjistil, už v roce 1975 se ta myšlenka objevila v trilogii Illuminatus (BTW: Senzace - doporučuji!)
    Já jen domyslel to, co se nabízí - tedy možnost vysvětlit tímto způsobem evoluční skoky. Vzhledem k tomu, že jde z mé strany o žertík, doufám, že to někdo vezme vážně a napíše o tom další z řady populárních esoterických publikací...;)

    OdpovědětVymazat
  17. Šmankote, on to ještě někdo další čte? Kdybych to bývala byla věděla, dávala bych si pusu na zámek. :-))

    Říkám to, co tak nějak vím od narození. Že by za to mohla nějaká podivná mutace DNA v naší velmi nevzdělané a prosté rodině?..... nepravděpodobné :-))

    OdpovědětVymazat
  18. to Lenka:
    U prvního tématu jsme se dostali k principu samoorganizace hmoty/energie. Já chápu samoorganizaci jako základní vlastnost hmoty/energie. Přímým důsledkem této vlastnosti je pak život. Jestli je výsledkem evoluce života člověk, nebo jiná inteligentní forma života není podstatné. Předpokládám, že všechny inteligentní formy života, tedy i člověk chtějí zjistit, jak to celé funguje. K dispozici máme duchovní a materiální oblast zkoumání. Vědecká/materiální oblast by také ráda zkoumala také tu duchovní oblast, ale nemá na to zatím potřebné nástroje. Zkoumání postupuje vpřed metodou pokus-omyl. Zatím se lépe daří výzkumu v té materiální oblasti, která dosahuje viditelně rychlejších výsledků. Tím však také narůstá zmiňovaný rozpor. Tento rozpor mezi duchovním a materiálním přístupem je podle mého názoru časově podmíněný. Po vyčerpání všech omylů se (snad) lidstvo začne chvat rozumně.
    Druhým tématem, jsou tvá pozorování jistých schopností, které máš, a které tě utvrzují v tom, že něco je jinak než se obecně vykládá. Troufám si říct, že podobné jevy, projevy, nebo vlastnosti má v nějaké míře každý. Z této oblasti čerpají všechna náboženství, duchovní směry, magie atd. Pro účely vědeckého zkoumání, však jsou tyto projevy těžko uchopitelné. To však neznamená, že by se neměly zkoumat. Máš nějaké schopnosti, které jiní nemají. Nevíš jistě, jak dosahuješ toho co děláš, ale kdyby po tobě někdo jiný chtěl, abys ho to naučila, musela bys vymyslet nějaký způsob, jak mu sdělit co má dělat. Možná by to povedlo, možná ne. Já se domnívám, že úkolem poznání je zjistit „jak“ se to děje, případně „proč“ se to děje, a tím umožnit ostatním tyto procesy ovládnout. A samozřejmě, vedlejším efektem může být jejich zneužití.

    OdpovědětVymazat
  19. to Kojot:
    Souhlasím s tím, že jde o problém s informací. Mám nějaké nápady, takže při vhodné příležitosti to hodím do článku. Problémem popisů duchovních jevů, je neexistence popisu jednotlivých duchovních prožitků. Jde o komunikační problém. Na to, abychom vysvětlili jinému svůj zážitek nemáme slov. Zkoušíme to popsat opisem, a stejně nikdy dvě osoby nemají jasno v tom, zda prožily stejný duchovní zážitek. Moderní psychologie popisuje stav vysokého duševního výkonu, kdy člověk na plné pecky přemýšlí jednou jako „zone“ podruhé jako „flow“. Chtělo by to sjednotit terminologii, definovat jevy, utřídit je, statisticky začít sledovat jejich výskyt, jak k nim dochází atd.
    Hlavním problémem je však existence komerční magie. Každý zodpovědný zkoumač nyní musí vytřídit nejen statisticky významné a nevýznamné jevy, ale také musí zjistit, jestli dotyčný zkoumaný jedinec náhodou není podvodník, který si tím chce vyrobit reklamu.
    Jinak souhlasím s tvrzením, že když některé jevy nejsou vědecky vysvětlitelné, ještě neznamená, že neexistují. Ale na to máme SUP a ta to srovná do latě.

    OdpovědětVymazat
  20. Ano, komerční magie je sice pro mágy, kteří to myslí vážně (ať už to znamená cokoli...) darem z nebes (snižuje jejich sebedůležitost), ale na druhou stranu je zcela prokazatelně vážnou překážkou seriózního výzkumu čehokoli dostatečně zprofanovaného...
    Ostatně - nejvíc vždy PROFANUJÍ ti, co nejvíc hovoří o \"tom duchovním\"...

    OdpovědětVymazat
  21. Tvoje logika, vysvětlení a trpělivost je brilantní. (nejsi náhodou učitelem v tomto oboru?)
    Ano, souhlasím. I hmota sama se umí organizovat a asi uměla i předtím, než ji postupně všechnu pronikla energie duchovní, energie myšlenky. Neumím pojmem uchopit ale ten kvalitativní rozdíl. A nemám argumenty.
    \"Tento rozpor mezi duchovním a materiálním přístupem je podle mého názoru časově podmíněný. Po vyčerpání všech omylů se (snad) lidstvo začne chovat rozumně.\"
    - nabízí se tedy možnost počkat za bukem,až lidstvo zmoudří a snažit se to tady nějak překlepat, anebo upozorňovat na tento rozpor (např. i budoucího autora teorie všeho) a snažit se vyvažovat, i když je to jako když mravenec vyvažuje slona - Jednoznačně volím bláhovost mravence. Protože určité množství mravenců jednoho dne toho slona vyváží. Akorát se musím smířit s tím, že to nebude asi hned zítra.

    Jistěže tyto schopnosti má každý, mluvím o nich jen proto, že je rozdíl mezi sdělením osobní zkušenosti a sdělelením informace vyčtené. Tím se snažím v lidech zvyšovat citlivost a motivaci k pozorování těchto jevů ve svém vlastním životě. A když je to pak začne zajímat, snažím se jim předat to, co vím. O některých věcech už vím, jak asi fungují a proč (zhruba, nikoli exaktně technicky) a myslím, že ten, kdo chce, má šanci tyto procesy využít ve svém životě.
    Cítím zodpovědnost za to, co říkám (proto zoufalý komentář č. 17 - nepustila bych se do debaty, kdyby článek byl čerstvý a tedy hojně čtený), snažím se minimalizovat zneužití - což tady snad nehrozí, ale spíš znevážení (jemná forma zneužití)

    A čím jsme to začali? Reinkarnace.
    Samozřejmě existuje, protože při určité terapii (je víc druhů a ačkoli jsem ji absolvovala i prováděla, nemohu doporučit z důvodu možnosti vedlejších negativních účinků), která využívá rozpomínání na minulé životy, se rovnají kosti, mizí či objevují se jizvy a odstraňují se jiné a jiné fyzické i psychické neduhy. Ono by to mohlo být také jenom na napojení na databanku nebo dokonce jenom na fantazii, ale z fantazie člověk nemluví cizími jazyky např. A napojení na databanku vlastně znamená, že existuje něco jako paměť lidstva a pro uzdravení je skoro jedno, jestli si Franta uzdraví koleno proto, že si vzpomene, že on sám něco kdysi vyvedl na koleni někomu jinému a má si to odpustit nebo se Frantovo koleno se roznemohlo kvůlivá tomu, že žije energii viny a tak si vyzvedne informaci o tom, jak Tonda před milionem let měl podobný problém, ztotožní se s Tondou a průběh je stejný.
    Tys tu psal o reinkarnačním paradoxu, k takovému (dle mé představy o fungování světa) nedochází. Energie, ze které se vydělují duše, je mnohem a mnohem víc, než se kterou počítáš, takže nedochází k naředění informace - stejně jako s vodou a vodní párou. Je jí nekonečno, ale konstantní nekonečno. Nemizí, nepřibývá, jen se přeměňuje. Je jedno, kolik je jí kapalné (vtělené) a kolik vypařené (zrovna v období mezi životy), pořád je to voda, nikam se neztrácí, a když tak v mnohem menším měřítku, než předpokládáš.
    A každá molekula vody má své individuální informace, co prožila. Ty informace jsou sdíleny sice celým množstvím vody (databanka), ale nesou jakýsi individuální podpis, ale neptej se mě jaký a jak jej vyslídit, oddělit, zmačkat či vygumovat. To nevím.

    OdpovědětVymazat
  22. komentář 21 je reakcí na 18.

    BTW: Doufám, že svými slovy jsem v souladu s posvátným textem rembrambharáty:
    \"Jdouce za sebou v řadě, poznání nepřichází k mravencům po svých. Jen celistvost cesty obchází balvany a souznění vyššího řádu vede k cíli.\"

    Souznění s Vyšším řádem nadevše!
    - hlásím se do sekty, jaké se platí příspěvky? :-)))

    P.S. Vaše komentáře mě vzbudily. Nehlučte tolik svými myšlenkami, ano? :-)

    OdpovědětVymazat
  23. to 22:
    Rembrantabraharátno velmi uznává mravence.
    Dokonce šílení mravenci prahnou po vzdělání natolik, že žerou počítače.
    http://www.velkaepocha.sk...195/34/
    Vítej do klubu.
    (21 musím zpracovat)

    OdpovědětVymazat
  24. to 21:
    Mi to trochu trvalo, protože jsem četl Luciene a lehce mě to vyčerpalo.
    Takže – nejsem učitelem, ale umím to dobře. Kromě toho, vysvětlování/výklad/výuka je nejlepší způsob, jak si ověřit, že člověk znalosti zvládá a rozumí tomu, o co jde. Vedlejším efektem je, že každý blb, když se něco doví, hoří touhou někomu to říct.
    Zaujala mě časová posloupnost vztahu hmotovno – bohovno. Obyčejně se má za to, že bohovno stvořilo hmotu už od začátku. Ty podotýkáš, že to bylo posunuté v čase. Že hmotovno bylo první a pak se objevilo bohovno a prostoupilo ho. Nabízí se otázka, co dělalo bohovno do té doby. Co bylo spouštěcí příčinou prostupování.
    Mravenec a slon je krásný příměr. Bohužel jsem přesvědčen, že k tomu zmoudření hned tak nedojde. Chování lidí se mění jen, když předchozí generace vymře a nová se chová trochu jinak. Takže to je časově spíš na staletí. Nezbude, než použít reinkarnaci.
    Ke schopnostem. Vím, že když chce člověk něco v této oblasti dokázat, (ať už „této“ znamená cokoli), musí být naprosto přesvědčen o tom, že to dokáže. K tomu je potřeba si vytvořit vlastní mytologii, něco co „této“ nějakým způsobem vysvětluje. Něco, čemu se dá věřit. Představme si pokus, když si vytvoříš jinou, nebo aspoň modifikovanou vlastní mytologii. Nevím, něco co tě taky uspokojí, ale bude to jiné od tvého dosavadního (světo) přesvědčení. Budou, nebo nebudou se ti ty věci dařit? Docela by mě to zajímalo. Mám na to svůj názor, ale nechci ovlivňovat.
    Reinkarnace dobrý. Chápu, že potvzuješ to, že celá staroduše se nepřesouvá celá do novodítěnce, ale nějak se vyděluje z databanky. To by taky vysvětlovalo, proč novodítěnec nekapišto úplně všechno ze staroduše, ale jen něco.

    OdpovědětVymazat
  25. ad 25,26: Kojote, promiň,nechci se vás nijak dotknout, ale to je nějaké intelektuální cvičení k poznání oněch archetypů, nebo vaše skutečná víra?

    OdpovědětVymazat
  26. to 24: nemohla jsem odpověď zaBoha (?! :-)) vložit sem, odpověď na téma hmota - duchovno máš tedy ve vzkazech - další možná taky mailem, jestli tě to bude zajímat, sem se to asi nevejde

    Druhý odstavec: \"mravenci\" mají čas, mnoho inkarnací, věčnost. :-)

    ad \"něco dokázat\". Důrazně protestuji :-) proti této pro mě nepochopitelné formulaci. Nechci nic dokazovat ani sobě ani jiným. Jediné, co mě zajímá, je jak funguje tento svět a jak to zařídit, aby bolel co nejmíň a chutnal co nejvíc.
    Čemu věříš, to ti funguje - ovšem do určité míry. - neumím vysvětlit teď, když spěchám do práce. Možná později.

    Nepotrvzuji nic, o staroduších a ztrátách informací! Informace se neztrácejí, jsou stále uloženy v databance a nafurt. Každá duše má svůj účet a z toho si čerpá. Má svůj kód. S tím, jak vyzrává, se jí \"dává\" důvěra (nikdo jí to nedává, ona si musí energeticky vytvořit jakousi čistotu, prostupnost) a má přístup k čím dál tím více informacím. A jednou pochopí všecho.
    Jinak doborovolně neotvírá třináctou komnatu svých minulých životů, páč to ne každý mozek a tělo (z hlediska prožívání emocí) vydrží. Není o co stát. Úplně postačí ten současný život, ten nás zaměstná dost.

    OdpovědětVymazat
  27. [27] Ve skutečnosti věřím, že Bůh je bláznivá ženská, ale nikomu to neříkej! :)

    OdpovědětVymazat
  28. [28] No dobrá. Proč ne. Nemohu dokázat, že tomu tak není.
    Třeba to tak i je.
    Ale třeba se každá duše vtělí do astrálního jízdního kola (KOLO-ROTA-TARO-Kolo Štěstěny atd.) a jezdí na ní archanděl. Pokud se člověk choval slušně, stane se silničním kolem, pokud má špatnou karmu, stane se kolem horským a dostane pořádně zabrat...
    Dokaž mi, že to tak není... ;)

    OdpovědětVymazat
  29. ad 29: chi chi, neřeknu, oni by pak na mě volali \"Bože\" - nko ....

    ad 30: Vyvracet ti to nebudu, nemám tu potřebu. Klidně si věř, čemu chceš... když ti to nějak pomůže v životě...

    OdpovědětVymazat
  30. Jediná víra pravá je víra v Neviditelného Růžového Jednorožce.
    http://cs.wikipedia.org...eviditelný_růžový_jednorožec
    Ještě jsem ochoten tolerovat Církev létajícího špagetového monstra.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Létající_špagetové_monstrum

    OdpovědětVymazat
  31. Ty odkazy nefungují správně.

    Jinak samozřejmě, že coby řádný eristokrat věřím v NRJ a LŠM. Viz též http://eris.cz

    OdpovědětVymazat
  32. to jste mi nabili kliny do hlavy. Dik za tuto diskusi. Fakt dik.

    OdpovědětVymazat
  33. 32,33,34:
    Na špagetové monstrum kašlu, nemám těstoviny ráda.
    Věřím v moudrost medvídka Pú a Malého prince.

    Taky věřím na staré anglické přísloví: Když něco vypadá jako veverka a skáče to jako veverka, nejspíš to bude veverka.


    Jediné rozlišení mezi vírou v něco, co se blíží pravdě a vírou v blbosti je zkušenost s fungováním toho, čemu člověk věří. Osobní a neoddiskutovatelná a opakovaná a mnohostranná zkušenost. A tu já mám. Až bude mnohem více lidí s podobnými zkušenostmi, bude se to považovat za pravdu. Mravenci musí mít hodně trpělivosti, než jich bude dost, aby vyvážili slona. Jsem jeden z nich.

    OdpovědětVymazat
  34. Navazuji:
    Zkušenost: Ano, (kdesi tu nebo jinde) jsme se shodli, že když v něco věřím, bude mi to fungovat - do uričté míry. Ale pak už ne. Jakmile víra nesouhlasí s životními zkušenostmi, je nutno ji poopravit nebo vyměnit za jinou.
    Tato oblast není vědecky dosud prozkoumána, protože na to zatím nemáme prostředky a schopnosti. Nezbývá nám než empirie a to důsledně osobně - každý jsme výzkumníkem - ať už chceme či ne. Neustále si potvrzujeme nebo opravujeme svou osobní víru ve fungování tohoto světa.

    Jestli vás baví víra v kolečkové brusle, klidně se připojím a budu se chechtat a vymýšlet, ale jen na chvíli, bude to jenom hra. Ve skutečné víře jde o skutečný život. (A až dojedeme k poznání, možná budeme konstatovat, že zas tak skutenčý není, ale to je úplně jiná pohádka :-))

    OdpovědětVymazat
  35. 2 Lenka: Dobrá, to ale nic nemění na skutečnosti, že svou OSOBNÍ a neoddiskutovatelnou a opakovanou a mnohostrannou zkušenost předkládáš nikoli jako ZKUŠENOST, notabene osobní, ale jako SKUTEČNOST se všeobecnou platností. Pak se nediv, že různí lidé mají potřebu poukázat na to, že ze subjektivního činíš objektivní...

    OdpovědětVymazat
  36. Ničemu se nedivím. Jen se pohybuji mezi lidmi, kteří přicházejí jako přátelé, spolupracovníci, klienti - z různých prostředí, kteří neovlivněni (+ -) žádnou teorií zvnějšku, došli ke stejným nebo podobným zkušenostem, k tomu nějaká literatura - texty staré i novější, ze západu i východu. K tomu poznatky vědecké, co jsem schopna je pochopit, a když to všechno ladí ..... prostě to považuji za dobré, logické ...... o světě vypovídající. Pro mě to skutečnost je. Já v ní žiju. To neznamená, že nerespektuji to, že někdo jiný si vytvořil jinou skutečnost. Pokud je mu v tom dobře, nikoho neohrožuje, ať si v ní žije, též ji respektuji. Pokud mi řekne, že mu tam něco neladí, nabídnu mu svůj pohled.

    Prosím tě, Kojote, až do důsledků rozpitváš, co je a co není objektivní, možná dojdeš k závěru stejném jako já, že objektivní není skoro nic. Všechno je věcí dohody - shody určitého množství lidí. I to, že strom je strom, že vypadá jak vypadá .... dokonce i že jabka se dají jíst.
    Kdyby se našel dostatečný počet lidí, kteří by vytvářeli názor, že jablka jsou nejedlá, mnohým by z něj bylo špatně.
    Já vím, zase říkám to své ..... ale nemám prostředky ani žádnou motivaci to dokazovat. To nechám jiným.
    Pokud se ti nelíbí, co říkám, respektuji to a chápu. A to je tak všechno, co s tím mohu dělat.

    OdpovědětVymazat
  37. 2 Lenka: Jo jo, už bych to taky uzavřel, však se potkáme u jiných článků. Problém objektivity je ostatně téma na celoživotní práci...

    PS: ad \"nikoho neohrožuje\": Nevím jak ty, ale já rozhodně ohrožuji již prostým faktem své existence kde koho. A to nemám řidičák! ;)

    OdpovědětVymazat
  38. Z pohledu Antroposofie je článek velmi slaboduchý nesmysl. Nebere totiž v potaz to, že každá planeta a hvězda ve vesmíru je \"obydlená\" proměnným počtem bytostí a duší(duchů) a tedy onen zmínený rozdíl, mezi počtem zemřelých a počtem narozených(ze kterého se zde scestně vyvozuje jakýsi \"princip ředění\"),se vyrovnává migrací duší mezi jednotlivými planetami. S přibývajícími lidmi na planetě se zde tedy inkarnují i bytosti, které jsou na daleko vyspělejším stupni duchovního vývoje a tyto mají zde za úkol(1.přijít na to, že mají nějaký úkol) pomáhat (o mnoho efektivněji než obyčejný pozemšťan) ve změnách na jiných úrovních lidské existence. Odtud pramení jakési pověry o mimozemšťanech mezi námi, vznik nesmyslných sekt čekajících na asteroidy a jiné nesmysly, na které nezralá a nevyspělá lidská mysl umí jen přijít. Stejně jako chorá mysl mohla přijít i na takové velmi komické teorie duševního ředění :-))) Je to fakt srandovní hypotéza, ale to je tak všechno...

    OdpovědětVymazat
  39. Představte si, že i Vlada a Kojot se reinkarnují ač se jim to zjevně nelíbí :-))) A jedině to, že pomalu přijmou toto jako fakt vede k tomu, že se jednou reinkarnovat přestanou, to pro ně musí být tedy děsivé, nedivím se, že se jejich ego tak brání:-)))

    OdpovědětVymazat
  40. [43]Článek je nesmysl nejenom z pohledu antroposofie, ale i z pohledu všech ostatních mrtvých učení a dalších pavěd.

    OdpovědětVymazat
  41. Jediná a opravdová pavěda je ta současná, která drze nazývá sama sebe vědou. To taky vysvětluje, proč si většina vědců myslí, že všechny ostatní náhledy na svět jsou mrtvé.

    Prostě \"Všichni jste blázni, jenom já jsem letadlo\"

    Dnešní věda bude brzo mrtvější než jakákoliv jiná věda, o které se pouze domníváš že nežije(ale opět to nevíš, jen se to domníváš).
    Ale musím uznat, že koukat na svět a zakládat si své iluze na domněnkách, to musí být zábavné...jenže pro poznání pravdy naprosto nepoužitelné.

    OdpovědětVymazat
  42. Mrtvé učení je takové, které se od svého vzniku dál nijak nevyvíjí, nebo se ukáže být v naprostém rozporu s novými poznatky. V případě antroposofie jsou obě podmínky splněny minimálně již 60 let.

    OdpovědětVymazat
  43. Díváte se na věc materialistickýma očima.Očima jěž vidí jenom okolí kolem sebe.Položte si otázku co bylo před tím,před tím ,před tím ,před tím..atd.Dojdete k číslu jedna!Takže na začátku byla jedna duše která se začla dělit.Každý kousek se pak zase rozdělil..atd.Přitom každý kousek byl(je)živataschopným kusem,zatíženým karmickým zákonem.(jakto že se může narodit chytřejší dítě než jeho rodiče???)Některé přírodní zákony fungují spolehlivě,i když jim někdo nevěří :o)

    OdpovědětVymazat
  44. Jsem rád, že suhlasíte se závěry článku. Opravdu, pokud vyjdeme z jedné duše, která se začala dělit, znamená to, že v současné době z ní nezbylo prakticky vůbec nic.

    OdpovědětVymazat