neděle 12. října 2008

Přednosta stanice

Co mají společného ukecaný kubánec, žena v depresích a trpaslík?



Zamyšlení nad filmem Station Agent.



Pokud máte zálibu ve filmech, kde se nestřílí, kde není nesmyslný nebo trapný děj, kde o nic nejde, kde se nic neděje, kde se dá ději věřit, kde se necítíte jako objekt režisérovy snahy o seberealizaci, pak je to film právě pro vás. Jestliže ale čekáte výbuchy, střílení, únosy mimozemšťanů, romantické zápletky, patetická prohlášení, aspoň jednu mrtvolu, nebo aspoň pořádnou rvačku, tak to rozhodně pro vás není. Také jestli jste zvyklí od filmu vstávat, vařit si kafe, přepínat programy, co dávají jinde, mluvit s ostatními, a nechcete se moc soustředit, tak si také raději najděte něco jiného.

Děj tohoto filmu je spíš neděj, nejsou tam „hlášky" spíše se tam nemluví vůbec, a vůbec je to takové obyčejné, něco co se stává sousedům, nebo známým, ale rozhodně se o takových věcech normálně netočí filmy. Právě proto, že je to tak jednoduché, není děj předvídatelný a chybí zde veškerá obvyklá filmová klišé.

Když je člověk trpaslík na kterého všichni koukají a mají z něj atrakci, tak zrovna nestojí o pozornost ostatních. Když je člověk ukecaný kubánský emigrant, žijící v zapadlé lhotě, kde o společnost nezavadí, tak také není nejšťastnější. Když žena v depresích ze ztráty dítěte nechce nikoho vidět, je to také normální. Přesto spíše řízením náhod, než nějakým cíleným úsilím se dají všichni dohromady, sdílí svoje osamění a časem dojdou k poznání, že samota a osobní problémy se snáší lépe, pokud je máte s kým sdílet. Nemusíte mít strach, není to prvoplánové, není to třeskutě optimistické a také to není žádná antická tragédie.

Je to film při kterém vám ani jednou nepřijde na mysl, že by se to nemohlo stát. Všechny scény jsou tak známé a odkoukané ze života. Nikdo není úžasně dobrý, nikdo není vyložený padouch, a všichni jsou normální! Je to naprosto pravdivý film.

Děj filmu nemá žádnou dramatickou linku, a i když k několika dramatickým situacím dojde, tak je to naprosto přirozené a nic, co by se nemohlo stát i vám, tedy pokud jste trpaslík. Je s podivem, že takový film byl natočen v tej Amerike, protože dějem, způsobem vyprávění a vyzněním spíš připomíná evropskou produkci.

Tento druh filmů stojí a padá s hereckým ztvárněním. Pokud by postavy nebyly mistrovsky zahrány, tak by se z toho stala sladkobolná slátanina, něco čemu Poláci říkají, že je to jak v českém filmu. Ale právě herecké výkony tento film posunují za hranici, která odlišuje slátaninu od umění.

Hlavní zásluhu na tom mají všichni tři hlavní představitelé Peter Dinklage – trpaslík, Bobby Cannavale představitel kubánského emigranta, ale hlavně Patricia Clarkson, která v roli ženy v depresích podává opět jednu z nezapomenutelných rolí. Režisér Thomas McCarthy, jako přítel Petera Dinklage, napsal scénář tohoto filmu přímo na tělo všem hlavním představitelům jednotlivých rolí a na výsledku je to vidět. Celkovou atmosféru podtrhují krásné záběry podzimní přírody v Pensylvanii, kde se film natáčel. Také hudební linka stojí za zmínku, i když je jednoduchá a je podřízená celkovému vyznění filmu.

Film získal na Sundance film festivalu v r. 2003, cenu za nejlepší scénář, získal cenu publika a zvláštní cenu poroty. Od té doby se mu povedlo nasbírat 21 různých festivalových cen.

Poslední varování. Pokud neočekáváte od filmu nic víc, než zábavu a ukrácení času, tak to není film pro vás a radši si vyberte něco z obvyklé filmové produkce. Nemusíte si vařit kafe, připravovat pytlíky s bombóny, ani nic jiného k jídlu. Stačí se posadit do křesla, zajistit si, aby vás nikdo nemohl vyrušovat (ideální je doba tak od 1 v noci) a spustit přehrávání. Pokud vás film do pěti minut nevtáhne, není to nic pro vás.

Všem ostatním přeji příjemnou zábavu.






Související články:
Pieces of April
Lítám v tom





Rubrika: Šepoty a výkřiky | 12.10.2008, 18:00:00

7 komentářů:

  1. Myslím, že článek hezky vystihuje atmosféru filmu. Jen nesouhlasím s tím, že pokud vás film v prvních pěti minutách nevtáhne, není to nic pro nás. Mě zezačátku přímo nezaujal, spíš probudil zvědavost - co to sakra je? Právě proto, že byla 1ráno a měla jsem klid, počkala jsem, jak se to vyvine a co z toho vyleze. Film mě vtahoval postupně, čím dál víc a to vydrželo až do závěrečných titulků. Myslím, že stojí za to počkat si minimálně do té doby, než se na plátně objeví všechny tři hlavní postavy.
    Nechceš udělat zvláštní filmovou rubriku?

    OdpovědětVymazat
  2. Máš pravdu, ze začátku to chce o trochu víc času. Dokonce jsem dostal chuť se na něj znova podívat. (ano, dá se vidět víckrát). Pokusím se občas něco o některých filmech napsat, ale upozorňuji předem, že mám v této oblasti poněkud zvrácený vkus.

    OdpovědětVymazat
  3. Z toho, co jsem se dočetl v různých komentářích na ČSFD, mě to docela zaujalo. Zařadím do svýho seznamu filmů, který nikdy neseženu :)

    OdpovědětVymazat
  4. Film, kde pred koncem americky president nevyskoci na klandr uprostred palby, cunami nebo utoku mimozemstanu a nepronese zasadni vlasteneckocivilisacni projev, u ktereho se pravidelne rozbrecivam, PRO ME NENI FILMEM! :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Také preferuji VELKÉ umění.

    OdpovědětVymazat
  6. Co se týče VELKÉHO umění, tak Lenky maminka říkala, že \"když je tam h... , tak ať je aspoň hezky zabalený.\" :)

    OdpovědětVymazat
  7. Na Amazonu prodávají tento film za 15 dolarů.

    OdpovědětVymazat