neděle 18. ledna 2009

Ekonomické pindy

Není nad to se zamyslet nad příčinami ekonomické krize. Dá se k tomu přistupovat různě. Nejlepší je polopatické vysvětlení.


Kamarád mi poslal vysvětlení příčin ekonomické krize. Zamyslel jsem se a v odpovědi jsem se pokusil zformulovat svůj pohled na celou věc. Protože jsem při tom musel myslet, což je činnost nepříjemná, namáhavá a vysilující, rozhodl jsem se uspokojit své ego a s výsledky svého úsilí seznámit přičítající veřejnost.

Polopatické vysvětlení současné ekonomické krize.
Vážení přátelé, pokud máte problém pochopit současnou celosvětovou finanční krizi, kterou Marx s Engelsem předpověděli už před mnoha lety, podám Vám pomocnou ruku. Věnujte, prosím, pozornost následujícím řádkům. Po jejich přečtení vše pochopíte.

1. Kdysi dávno do jedné vesnice v Indii přijel muž a oznámil vesničanům, že vykupuje opice, a za každou jim zaplatí 3 dolary.

2. Vesničané věděli, že v okolí žije mnoho opic, a tak přestali hospodařit na své půdě a všichni se vydali chytat opice.

3. Muž opravdu koupil stovky opic za dohodnutou cenu, ale počet opic v okolní džungli rapidně poklesl, takže vesničané polevili v úsilí a vrátili se na svá políčka. Na to muž zareagoval oznámením, že bude vykupovat opice po 7 dolarech za kus. To znovu vyburcovalo vesničany k lovu opic.

4. Ale počty opic znovu poklesly a lidé se vrátili na svá pole. Muž zvýšil nabídku na 10 dolarů, bylo však již velmi těžké chytit nějakou opici.

5. Muž tedy oznámil, že bude vykupovat opice za 50 dolarů, ale protože musí na čas odjet do města, bude jej zastupovat jeho asistent, který má jeho plnou moc k výkupu opic.

6. Jakmile muž odjel, asistent svolal vesničany a řekl jim:"Podívejte se, v těchto klecích mám 5 tisíc opic, které můj šéf od vás koupil. Každá z nich má teď cenu 50 dolarů. Já vám je prodám po 30 dolarech za kus, a až se šéf vrátí z města, vy mu je můžete prodat za 50 dolarů."

7. Vesničané dali dohromady všechny své úspory a opice koupili.

8. Od té doby už nikdy neviděli šéfa ani jeho asistenta. Jen opic bylo všude okolo stejně plno jako na začátku.

Konkurenční pohled
Že dojde k hypoteční krizi v USA, předpovídali už od r. 2005 analytici zabývající se hypotečním trhem. Příčina je nyní známá. Levné úroky a snadná dostupnost hypoték. Ale to je jen půl pravdy. Hlavní je přerušení řetězu, kdy ekonomický subjekt nenese za své činy ekonomickou odpovědnost.

Velké banky si najaly menší dealery, aby prodávali levný bankovní produkt – hypotéky. Dealeři, kteří měli za každou smlouvu provizi (to je mimochodem jediný způsob, jakým funguje finanční průmysl), pak cpali smlouvy naprosto každému. Klidně i nezaměstnaným a osobám s neodhadnutelným vztahem k práci. Tímto způsobem banky půjčily lidem, většinou na 30 let stokrát víc peněz než bylo do té doby zvykem. Toto nabírání klientů navíc trvalo asi 10 let. Podstatné je, že za tyto vypůjčené peníze se postavily nové baráky, stavebnictví prožívalo zlaté časy a podnikat ve výstavbě bylo značně lukrativní. Vyplacené mzdy zvýšily životní úroveň stavebních dělníků a zvýšená spotřeba se podepsala na růstu HDP.

Zamíchání karet nastalo ve chvíli, když se na celé operaci rozhodli poskytovatelé hypoték vydělat ještě víc tím, že nabídnou tyto smlouvy na trhu. Z jednotlivých hypoték, byly vyrobeny větší balíčky a podle rizikovosti pak byly ohodnoceny nějakým stupněm důvěryhodnosti. Samozřejmě, mezi důvěryhodné smlouvy se nějakým nedopatřením dostaly i nedůvěryhodné.

To se pak dalo na trh, jako dluhopisový hypoteční balík (jednotka) a nabídlo se to k prodeji investorům. Původní držitel si snížil riziko a investor mohl očekávat budoucí zisky, pokud dojde ke zvýšení úroků, které se pohybovaly kolem nuly. Tyto hypoteční balíčky si koupily třeba japonské, nebo čínské finanční společnosti, případně další investiční banky, což jsou banky, spekulující na burze.

Když začaly jít tlustý do tenkejch, tak se zjistilo, že tyto balíčky nemají žádnou hodnotu, protože, jaksi nepřitékají peníze od lidí. Navíc nikdo nevěděl, kolik špatných smluv v těchto balíčcích je. Banky a finanční společnosti, kterým tyto dluhopisy zbyly, se položily, protože suma chybějících peněz byla tak obrovská, že to začalo pokládat i ty největší bankovní domy.

Když začala krize, tak začaly banky zabavovat hypotéční baráky a snažily se je prodat. To vedlo k poklesu cen nemovitostí. Když poklesla hodnota nemovitosti s hypotékou, chtěl vlastník hypotéky (banka) po vlastníkovi domu (tomu, kdo si pořídil hypotéku) dorovnat ručení mezi aktuální cenou nemovitosti a sjednanou cenou. Když na to lidi neměli, tak byla hypotéka vypovězena, dům zabaven a opět dán do prodeje, což dál srazilo cenu nemovitostí. Klasická kladná zpětná vazba.

Pokud se lidé rozhodli zachránit své hypotéky a dorovnat ručení, tak sáhli po volných penězích a když jim došly, tak prodali akcie. Tím začal padat akciový trh. Když akciové fondy viděly, že padá akciový trh, začaly prodávat akcie taky, což vedlo k dalšímu pádu cen akcií.

Přebytek náhle volných domů na trhu vedl k pádu stavebnictví, to vedlo k pádu navazující průmyslové výroby, to vedlo k nižším příjmům a tím menší schopnosti splácet a tím pádem se celý jev začal zesilovat.

Když drobní investoři viděli, že akcie dramaticky padají, prodali v panice všechno, což vedlo k destrukci celého akciového trhu.

Lidi začali houfně převádět všechno na hotové peníze. Dolar tak začal posilovat, protože po něm začala být sháňka i v zahraničí, jak se zahraniční investoři zbavovali akcií, komodit a všeho.

Když bankám došly hotové peníze a zbyla jim jen hromada hypotečního salátu, tak začaly potíže s hotovostí řešit tím, že si začaly půjčovat jedna od druhé peníze. Ale protože se všeobecně vědělo, že to je průser, tak si na takto rizikové půjčení peněz, třeba na dobu dvou dní, začaly účtovat úroky od 20 do 50%. To až tolik nevadilo, protože banka, která si půjčila věděla, že ty peníze dostane zpátky, když půjčí sama. Ovšem vedlejším efektem bylo, že když přišel do banky podnikatel a chtěl úvěr, tak ani ve snu nemohl vzít úvěr za 20 a už vůbec ne za 50%, protože roční zisk průměrného podniku je něco mezi 5-25%. Takže začaly padat malé podniky a podniky potřebující úvěry, protože na ně nedosáhly. Banky dokonce zkrouhly úvěrové karty a snížily úvěrový limit o 50% všem a o 20% bonitním klientům. Index námořní přepravy, který měří množství všeho, co se vozí po moři spadl o 94%. Hodnota akciového trhu poklesla o 40%. Ceny komodit spadly o 60%. Krize dosáhla velikostí rozměru krize z 30. let.

Za této situace vláda a americká centrální banka (FED) vytiskli peníze ve výši 1,2 trilionu USD, což je zhruba stejná suma jako součet veškerých vládních výdajů od vzniku USA. Tyto peníze půjčil FED komerčním bankám, které je začaly půjčovat dál. Akce tištění peněz se zúčastnily veškeré světové centrální banky.

Zatím to vypadá, že se obnovila důvěra mezi bankami, takže si zase začaly půjčovat peníze za "rozumné" úroky. Tím se začínají peníze dostávat i drobnějším podnikům a nastává úleva.

Vedlejším efektem celé té akce bude to, že za 100x větší množství peněz v ekonomice se pořídí pořád stejně velké množství zboží a služeb, které se nijak nezměnilo. Takže se dá očekávat inflace (někteří očekávají hyperinflaci). Tomuto nebezpečí se brání centrální banky snížením úroků, které inflaci srážejí a rozkládají působení do delší doby. To ovšem zase hrozí deflací, což je jev, když ceny klesají.
Deflace se všichni bojí, protože ta se nedá řídit. Inflace se řídit dá, když je malá, dají se zvednout úroky, když je veliká, dají se snížit, ale snížit úroky pod nulu je samozřejmě nesmysl, aby jeden platil za to, že druhý od něj vezme půjčku, takže s klesáním cen vlády neumí ekonomicky bojovat, proto se všichni deflace bojí, jako čert kříže. Deflace mimo jiné znamená, že lidé zjistí, že za stejné množství peněz pořídí po nějaké době mnohem víc zboží, jehož cena mezitím klesla, tak proč by dnes utráceli, což vede k prudkému poklesu spotřeby, dalšímu snížení výroby, poklesu zaměstnanosti a k prohloubení projevů krize.

Americkou krizi zaplatí z větší části celý svět, protože všichni nakoupili americké vládní dluhopisy. Ty ovšem nyní mají podstatně nižší reálnou cenu. Američané za dolary v zahraničí pořídí méně zboží, ale to jim z vnitroamerického hlediska může být jedno, protože to bude zajímat jenom lidi, vyjíždějící do zahraničí.

Pesimistické odhady, hovoří o 20-30 letech útlumu. To znají v Japonsku a na tom jsou ty odhady založeny. Prostě Japonsko už 20 let neroste. Optimisté tvrdí něco o 10 letech. Všichni se shodují, že doba krize, to je ty nejhorší projevy, budou trvat 1-3 roky. Musí to skončit tam, kde to začalo. Až se zastaví pád stavebnictví a opět se začnou zvedat množství hypoték, pak teprve se dá začít mluvit o tom, že z nejhoršího budeme venku. Pak už jenom zbude postavit na nohy veškerý, mezitím padlý průmysl.

Čech se dotkne krize tím, že klesne cena realit, vyhnaná realitním boomem. Přestanou se stavět byty, protože se to nevyplatí. To časem vyžene zase cenu bytů vzhůru. Někde ceny realit neklesnou, třeba v Praze v centru to nehrozí. Banky budou dávat úvěry jen neochotně a za zvýšené bezpečnostní záruky. Protože je ČR otevřená ekonomika, tak poklesne vývoz, neboť není poptávka. Ono také mít jako hlavní strategické továrny 5 automobilek není zrovna chytré. Takže omezení výroby aut zlikviduje přidruženou výrobu, což je odhadem asi polovina průmyslu v ČR. To povede k poklesu koupěschopnosti obyvatel a k velikému vzrůstu nezaměstnanosti. Na rozdíl od světa, nehrozí českým bankám propady, protože ty žijí z manipulačních poplatků.

Takže jediní, kdo vydělali, byli dealeři prodávající hypotéky – dostali své provize. Bohužel prasknutí bubliny, kterou pomáhali vyrobit je smetlo taky, (určitě se nejednalo o žádné velké firmy, nebo bohatce, když se museli živit prodejem). Tito prodejci si tak pod sebou mohutně řezali nejen větve, ale rovnou celý kmen.

Pokud za špatné ekonomické rozhodnutí ponese odpovědnost někdo jiný, třeba vláda, nebo daňoví poplatníci, bude k tomu docházet pokaždé.

Ekonomickým škodám tohoto typu se dá pouze předcházet. Pokud však již nastaly, tak škodu musí někdo zaplatit. Nejlépe ten, kdo to způsobil, protože ti další si to už rozmyslí. (Tulipánová horečka ze 17 století, pokud vím, podruhé nevznikla.)
A pak je zde časové hledisko. Můžeme škody likvidovat déle, nebo rychleji. Můžeme důsledek vzniklých škod pocítit více, nebo méně. Pokud se do toho nebudeme vrtat, tak samolikvidace škod proběhne rychle, ovšem za cenu vysokého dopadu na všechny zúčastněné i nezúčastněné. Nebo se můžeme snažit tyto vysoké dopady mírnit, což ovšem povede k časově mnohem delšímu průběhu celé krize. Protože vlády mají dojem, že musí něco dělat (proto si je lidi volí), tak veškeré vládní zásahy mají za cíl snížit dopady ekonomické krize na občany. To ovšem znamená, že důsledky krize budou trvat mnohem déle.

Vědělo se, že hypoteční bublina jednou praskne?
Vědělo.
Šlo celé situaci zabránit?
Nešlo.

Jednou přišli druidi za králem Rammasem, aby přikázal snížit rybolov, kvůli zachování potravního řetězce budoucím generacím.

"A kdy k tomu má dojít?" Zeptal se král.
"Za tři tisíce let." Odvětili druidi.
"Upalte ty druidy!" Přikázal král.







Související články:
Máte vlohy vydělat na finanční krizi? 1
Máte vlohy vydělat na finanční krizi? 2
Jak hrát v kasinu
Jak vydělávat na poklesu cen.
Inzeráty jako investiční indikátor




Rubrika: Teorie všeho | 18.01.2009, 16:55:00




.

38 komentářů:

  1. Jo. Díky za vysvětlení. Některé části jsem věděl, ale takhle v kostce... pěkný. Si to asi i vytisknu ;).

    OdpovědětVymazat
  2. Wu, doporučuji k tištění mnohem zábavnější první část.

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za vysvětlení. Tisknout nebudu, ale přemýšlet ano.

    OdpovědětVymazat
  4. Moc pěkné a po lopatě, to se mi moc líbí.
    První i druhá část vynikající.
    Strhující závěr.
    :-)

    Jinak myslím, že se tomu dalo samozřejmě zabránit, ale ono se nechtělo. Koho bys označil jako viníka, za prvé, za desáté? Nezodpovědní dealeři? Ti, kdož rozvolnili pravidla a umožnili prodej hypoték s měkkými podmínkami? Ti, kdož zabalili balíčky i s rizikovým zbožím? Ti, kdož jenom přihlíželi a nebubnovali na poplach?

    OdpovědětVymazat
  5. Hmm, prijde mi, ze clanky, ktere se pokouseji vysvetlit vznik soucasny krize se podobaji jako vejce vejci. Vsechny se omezuji na popis toho,co se stalo a (aspon me se to tak jevi) povysuji sled udalosti na obecny princip.

    Pomuzu si prikladem z mediciny. Prijde pacient klekari a rekne. Pane doktore, ja beru tyhle modry prasky a po nich mi vyskakaly tyhle zluty pupinky. Doktorovi to prijde zajimavy a napise o tom do lekarskyho casopisu. Tomu se rika kazuistika
    (popis 1 pripadu). Zadny doktor si na zaklade kazuistiky nedovoli delat nejake dalekosahle zavery.

    Na opacnem polu jsou studie. To si sedne particka doktoru a lidi, co tomu rozumi (treba statistici) a dopredu navrhne, ze se bude zkoumat jak souvisi zluty pupinky a modry pilule. Ve studii se snazi odfiltrovat nahodny sum a prijit na to, proc pilule zpusobujou pupinky. A vyjde jim z toho, ze blondaci se skupinou AB Rh+ maji 40% sanci dostat po modrejch pilulich pupinky (a pripadne, ze za to muze metabolicka draha enzymu XYZ12).

    Takze zatimco pokud vam doktor na zaklade kazuistiky rekne, ze vam modry pilule neda, bo muzete dostat pupikny, tak se chova neprofesionalne. Zatimco pokud vam doktor na zaklade studie, rekne, ze vam ty pilule neda, opira se o vedecky fakty.

    Ale abych se vratil k clankum o krizi. Popsat, co se stalo je jen prvni krucek, ktery ale nic nevysvetluje. Zajimavy je ptat se proc zrovna v tomhle pripade A vedlo k B, jestli to nebylo nevhodnou konstalaci, nebo jestli A vede k B vzdycky, kdyz se prekroci urcitej prah (treba pokud jsou hypoteky dostupny vic nez 90 % lidi). Zcela urcite to asi nebudem vedet nikdy, ale je to lepsi nez delat zavery typu, kapitalismus je spatny, pojdme delat svetovou revoluci (ted nemluvim konkretne o tomhle clanku)

    A jeste si neodpustim k komentar k otazce na konci, jestli slo teto krizi zabranit: A melo by se ji branit? Nejsou krize tak prirozene jako stridani rocnich dob? Pokud ma prijit jaro, tak pred nim musi prijit zima. Ano, existuji systemy, kde krize neexistuji (nebo se jim tak aspon nesmi rikat), jeden takovy jsme tu meli do roku 89. Ale ja osobne preferuji cyklycke rusty a poklesy pred necim takovym.

    OdpovědětVymazat
  6. Lenko, zabránit krizi opravdu nešlo. Dnes je po bitvě každý generálem. Ale když to začínalo, tak nikdo netušil, že dealeři nacpali hypotéku úplně každému (což do té doby nebývalo zvykem), nikdo netušil, že ratingové agentury odfláknou svoji práci a neohodnotí správně balíčky s dluhopisy, nikdo netušil, co to provede, když se vyrobí hypoteční dluhopisové balíčky (do té doby se to masově nedělalo), nikdo netušil, že investoři budou tak žádostiví zisku, že se vystaví tak velkému riziku a hlavně, že nebudou zkoumat co mají vlastně za produkt. A hlavně nikdo netušil jak velká celková škoda vznikla a že to bude tak obrovská rána. (A ty co tušili, a psali o tom nikdo nebral vážně, stejně jako druidy.) To další pak je dominový efekt.

    Jinak popis toho, jak to šlo za sebou a vedlo od jedné příčiny k druhé není až tak úplně správný. Ono to vlastně všechno probíhalo paralelně vedle sebe, takže určit v té situaci co je příčina a co následek dost dobře nešlo.

    Nedílnou součástí celé krize, je chamtivost a snaha co nejvíc vydělat, což je společné všem zlatým horečkám. Finanční průmysl, doplatil naprosto stejně jako indičtí vesničané na svoji chamtivost a snahu vydělat co to jen jde. Kdyby se vesničané spokojili s výdělkem 7 dolarů za opici a nepopadla je chamtivost, tak obchodník s opicemi odtáhl s prázdnou. Stejně finanční průmysl, kdyby nechtěl vydělat na hypotékách co to šlo a neuvařil dluhopisové balíčky, tak do toho taky tolik nezahučel. Mírným problémem je, že to strhlo popisovaný dominový efekt do kterého zahučeli všichni.

    OdpovědětVymazat
  7. Kolisko, ekonomie bohužel není exaktní věda, kde by šlo provozovat řízené experimenty. Ekonomie vždy popisuje co se stalo a proč se to stalo se dovídáme až s určitým odstupem, poté, co jsou zjištěna a publikována statistická data. My si dnes nemůžeme zopakovat situaci, z konce roku 2005 a zkoumat za jakých podmínek by ke krizi nedošlo. Tím odpovídám na otázku, jestli by se po A stalo, nebo nestalo B. My jen dnes víme, že k ní došlo a jediné co lze dělat je snažit se odhalit příčiny k ní vedoucí. Ke všemu je každá krizová situace jedinečná. Jestliže se dnes ví, co bylo společné Brazilské, Argentinské, nebo Ruské krizi a krize tohoto typu už umí ekonomie řešit (aspoň si to myslí), tak dnešní krize má obdobu jen ve velké krizi z 30. let a to bylo skoro před sto lety.
    Problém je trochu ztížen tím, že existují tři až čtyři ekonomické teorie, každá tvrdí něco trochu jiného a každá vznikla jako reakce na určitou situaci. Nepochybuji o tom, že současná krize dá vzniknout nějakému dalšímu ekonomickému učení.

    Aby toho nebylo málo, ekonomii nikdo pořádně nerozumí. Ani ekonomové. A už vůbec nerozumí ekonomii finanční průmysl, který to celé zpackal. Kdyby tomu totiž rozuměli, tak by uměli celé té situaci předejít, aby nenastala.

    Dalším problémem je provázanost ekonomie a politiky. Politici budou provádět politiku s výhledem do dalších voleb a z teorie budou vyzobávat to, co se jim hodí. Chtít po nich, aby přijali zákony, které by zabránily projevům krize PŘED krizí, když všechno tak krásně funguje a ekonomika roste, je utopie.

    Ekonomie sice akceptovala před nedávnou dobou matematiku, třeba statistika jí slouží velmi dobře, ale neadoptovala například psychologii, která ovlivňuje rozhodování jednotlivců a neopustila ještě dojem, že se lidé chovají racionálně a logicky. Pokud do rovnice krize nezahrneme osobní zájmy jednotlivých skupin, chamtivost, euforii z výdělku, strach ze ztráty majetku, atd., tak sebelepší rovnice nepomůže.

    Ekonomie není exaktní experimentální věda, protože za přísně sledovaných, fyzikálních, chemických teplotních a jiných podmínek, se sledovaný živý organismus chová, jak ho právě napadne.

    OdpovědětVymazat
  8. cituji:\"Takže se dá očekávat inflace (někteří očekávají hyperinflaci). Tomuto nebezpečí se brání centrální banky snížením úroků...\"

    není to náhodou naopak ? neplatí tato teze ? \"Zvýšení úrokové míry je obvykle reakcí centrální banky na vzrůst inflace, vedou k nižšímu objemu produkce nových peněz.\"

    OdpovědětVymazat
  9. borisi, za normálních podmínek to tak je. To by ovšem nesměly centrální banky hodit na trh balíky peněz, které jsou samy o sobě silně inflační. Snížení úroků má dva důvody, dostat ty peníze mezi lidi a udržet inflaci dole dokud to půjde. Za nízkých úroků je tlak na zvyšování cen menší.

    OdpovědětVymazat
  10. ad 6: Díky, Vláďo, za dovysvětlení. Nějak tak jsem to chápala, ale ne do takové hloubky a podrobností.

    Hm, když mají obyčejné, ale špatně udělané, půjčky na baráky takový celosvětový dopad, velmi se obávám dominového efektu našich průšvihů v oblasti ekologie.

    OdpovědětVymazat
  11. vlada: obecně centrální banky používají úrokovou míru ke kontrolování inflace, vyšší úrokovou mírou bojují proti inflaci a to vždy. to proč centrální banka ponechává úrokovou sazbu nízko je jak píšeš, aby se penize dostaly mezi lidi - tedy aby se obnovil tok peněz to ano, ale už ne proto, že by chtěla držet nízko inflaci, v tuto chvíli centrální banky částečně upouštějí od svých inflačních cílů a snaží se obnovit penežní tok. také nemůžu souhlasit s větou \"Za nízkých úroků je tlak na zvyšování cen menší\" - za nízkých úroku jsou přece peníze levné a tedy dostupnější při stejném objemu zboží tedy jasný tlak na růst ceny

    OdpovědětVymazat
  12. borisi, díky za doplnění. Tou inkriminovanou větou mám na mysli situaci, že cenotvůrce může určit cenu tím způsobem, že ji nastřelí někam nad inflaci, ale pod úrokovou míru. Tím se téměř bez jakékoliv přemýšlení celkem spolehlivě trefí do ceny, kterou spotřebitel ještě skousne. Takže, když je rozdíl mezi úrokovou mírou a inflací veliký, existuje prostor pro větší (rychlejší) zvýšení cen, než, když je tento prostor malý. A to jsem měl na mysli. Vztah centrální banka - cenotvůrce je obousměrný a v případě, že by banka nesnížila úroky, tak by (kromě zlevnění peněz) dala také signál, že jí vysoká inflace nevadí, nebo si ji dokonce přeje, což by inflaci celkem spolehlivě popsaným mechanismem zvýšilo. To však banka určitě v úmyslu nemá. Ta potřebuje dostávat peníze mezi lidi co nejdéle, přičemž ví, že ty peníze pak inflaci vyrobí samy. Ještě bychom se mohli shodnout na tom, kterou inflaci máme každý na mysli. Tu z přebytku peněz, nebo tu z nedostatečné nabídky. Ale nechci to ještě víc komplikovat. Je to prostě bordel. Celé to připomíná tanec mezi vejci.

    OdpovědětVymazat
  13. Velmi zajímavé, musím se navrátit a přečíst znovu a podrobněji. A ještě jde o to, zda se mi podaří pochopit i polopatě. Ale díky za snahu vysvětlit nevysvětlitelné i laikům!!

    OdpovědětVymazat
  14. Elizo, děkuji za uznání. Pokud by něco nebylo jasné, rád zodpovím případné dotazy.

    OdpovědětVymazat
  15. Stále mi to nedává spát, proč je najednou takový krach firem, které mají třeba 100 letou tradici, vždycky situaci utály a teď toto. A po shlédnutí onoho videa mne také napadlo, že to bude uměle vyvolaný tlak čínských firem. Když se dá dělat taková vlastně sranda z vážných věcí, tak toto nemohlo být až tak těžké vymyslet, a ještě se k tomu v zákulisí strašně nasmát. Tak jako všude jsou za všemi akcemi vidět Čínani jako tvůrci virů a podobně ( no potřebují prodat svoji novou PC elektroniku.) Ale jak si myslím tak se nazastaví před ničím. Potřebují odbyt všech svých výrobků, sklem a porcelánem počínaje, auty a nábytkem třeba konče. Zkrachuje-li naše porcelánka, do čeho si budeme dávat čaj tak za pět let. Hrnečky otlučené, šup sem s čínským zbožím. A takto uměle vyprodukovaný současný přebytek zboží briskně za pár let nahradí čínský zdroj na všech frontách. Oni vyrábí za levno, ale nemají odbyt. Takže zlikvidivat ty co vyrábí za draho a odbytiště pak převzít, nemůže být pro zkušené managery přeci problém. Co ty na to?? Nebo se až tak mýlím??

    OdpovědětVymazat
  16. elizo, krach firem s tradicí není nic nemožného, ve chvíli, kdy firma zanedbá ochranu proti přílišnému riziku, nemá dostatek peněz na účtu, nepřiměřeně investuje neinvestuje do inovací a výzkumu atd. V současné době trpí všechny firmy a je jasné, že ty s malými zásobami vlastních zdrojů to pokládá.
    Co se týká konspirační teorie, například čínské, tak tam pomůže klasická otázka jaký z toho plyne prospěch. Tak konkrétně v případě Číny, ta je krizí velmi postižena. Index burzy v Šanghaji poklesl o 60%. Vývoz se prudce propadl, protože poptávka po čínském zboží prudce klesla. Kromě toho, příčiny krize vznikly v Americe, takže pokud by Čína nějak chtěla ovlivňovat americký trh, tak by muselo docházet k masivním peněžním převodům směrem z Číny do USA. Čína sice stále nakupovala a nakupuje americké státní dluhopisy, ale státní dluhopisy krizi nevyvolaly.
    Navíc proti konspiračním teoriím hovoří množství peněz v pohybu. V USA pumpovaly banky minimálně 10 let peníze do hypotečního trhu, než se to začalo hroutit.

    OdpovědětVymazat
  17. jo celkem pěkně popsané díky, ale když jsem se dostal k ty části o úrocích tak se mi zježili vlasy, to je přece blbost aby snižovali inflaci snížením úrokú, je to snad přesně naopak akorat tim tady mates...a ty balíky peněz do ekonomiky byli spány hlavně na ukor veřejných rozpočtů ne na úkor fedu, a lití penez z verejných rozpoctu kteryprvotne nevede k tvorbe nových penez, ale pouze vytlacuje soukromé investice, protože si pujcí od komercních bank a investoru na ukor soukromníku ty peníze, samozrejme to asi vyvola casem vetsi poptavku po penezích a a centralni banka se bude proti tomu pokouset snizovat urokove sazby a tvorit penize, ale hyperinflaci bych tedy urcite necekal, a snizovani uroku ma za nasledek tlak na znehodnoceni meny avsak amerika už s měrami nemá skoro kam jít tak holt jde cestou pumpovaní na ukor verejných rozpoctu, o kterych by se mohlo spekulovat jestli to náhodou není až moc velký keynesiansky populismus a z dlouhodobeho meritka to skoro nic nepriese, avsak jak rekl Keynes \"v dlouhem obdobi jsme vsichni mrtví\"

    OdpovědětVymazat
  18. tomasi, upřesnění inflace v komentářích 8, 10, 11 a 12

    OdpovědětVymazat
  19. Stále nechápu o jaké krizi se pořád mluví. Prostě se jen ekonomika vrátila do normálu a firemní i bankovní sektor si přestal mastit kapsy na obyčejných lidech.

    OdpovědětVymazat
  20. Když se zteptali greenspoona, kde byla ta chyba, tak přiznal, že nečekal, že si majitelé nebudou hledět dlouhodobé prosperity firmy a že vsadí na co nejbrutálnější expluataci.
    Prostě vytáhnout (ukrást) ze systemu všechna aktiva a to, co nejrychleji, vede, samozřejmě, do pekel...

    OdpovědětVymazat
  21. Ty si ňák moc chytrej. Vesměs máš pravdu, ovšem s jednou vyjímkou. Celý tento systém započal v roce 1913, kdy americký prezident W.Wilson podepsal platnost Federal Reserve Act, čímž dosadil mezinárodní bankovní kartel do vedení vytváření amerických peněz, čímž Amerika prohrála epický zápas za trvalé osvobození se od evropských bank a tak začal být velký průmyslový národ ovládán svým vlastním systémem úvěru. Růst národa a jeho veškeré činnosti byly v ten moment soustředěny v rukou několika málo lidí. Wilson si později uvědomil, že tímto paktem s evropskými bankéři nevědomky zruinoval americký národ.

    OdpovědětVymazat
  22. CyberMageFrolle, to je také možný pohled na věc. Nicméně mi to na obyčejné vrácení do normálu připadá, že se to příliš přehouplo na druhou stranu.

    Jardo, druhý odstavec první věta to jistí.

    Pupiku, neznám firmu, která by se nesnažila vydělat, co nejvíc to jde.

    MaximusiPrime, zvlášť pikantní na tom zruinování je to, že se mezitím dolaru podařilo stát se celosvětovou měnou.

    OdpovědětVymazat
  23. Mas recht Vlado, druhy odstavec prvni veta :-) Takze cekam, ze mi to do mailu nekdo znamy taky posle :-)

    OdpovědětVymazat
  24. Za vším je HAMIŽNOST!Proč si to nechceme přiznat?

    OdpovědětVymazat
  25. Martine, k tomu se vztahují komentáře 13 a 16 u vedlejšího článku
    ...p://vlada.bloguje.cz...smiru.php

    OdpovědětVymazat
  26. Je dobře, že se krize řeší a děkuji za článek.

    OdpovědětVymazat
  27. Tak jsem se rozhodl přispět trochou té ekonomické teorie, aby se někteří čtenáři zbytečně neodnášeli chybný dojem o soušasném dění. Nejprve několik připomínek k diskuzi. 1) V ekonomii lze propvádět pokusy. Sám jsem se několika účastnil a nedávno za ně byla udělena tzv. nobelova cena. 2) krizi rozhodně zabránit šlo (ekonomicky) politicky nikoli (tedy ekonomy navrhované řešení bylo a dlouho bude politicky neprůchodné).
    Tak a tedˇ velmi velmi zjednodušeně o příčinách tzv. krize. To co se běžně vnímá jako krize je v podstatě léčebný proces, kdy se ekonomika vrací k normálu - tedy nereálně ohodnocená aktiva (domy, akcie atd.) se navrací ke svým reálným hodnotám (diskontovaná hodnota budoucích výnosu do současnosti) otázka tedy zní: jak je možně že některá aktiva (např. akcie) byla tak nereálně ohodnocena (lidově jak je možné že byly akcie, domy, práce fin. zproztředkovatelů atd. tak drahé)? Když teď vynechám x stránek vysvětlování tak příčinou byly nízké úrokové míry. Přesněji úroková míra stanovována centrální bankou (dále CB) byla nižší než rovnovážná=tržní úroková míra. To vede k nadměrnému emitování inflačních peněž (přes komerční banky úvěrováním) do ekonomiky rozjíždí hospodářský cyklus. Tyto peníze vytvořené z ničeho (to je podstata CB) se do ekonomiky dostávají různými kanály (nejčasti přes akciový trh) a vedou k nárůstu cen nejprve na těchto trzích (vytváří se tzv. bublina) =>burza roste, než se rozlijí do celé ekonomiky (inflace). (To mino jiné znamená, že lidé kteří dostanou tyto peníze jako první(fin. sféra) se obohacují na úkor všech ostatní, protože nakupují stále za neiflační ceny). Když k tomu dojde je možné 1) emitovat pořád dál a bublinu živit (dokud se nerozpadne měna hyperinflací) nebo 2) aktiva nechat trhem správně ocenit (bublina praskne nastává pokles cen). No a tento pokles cen (akcií, domů atd.) se vnímá jako začátek recese => burza padá :(
    Shrnuto za současnou recesi zodpovídá centrální banka svoji politikou nízkých úrokových měř (FED) + některá konkrétní selhání regulace + ekonomická negramotnost (nebo chamtivost?) řady investorů. Jen k zamyšlení podotýkám, že centrální banka nestanovuje úrokovou míru chybně jen tak, ale proto, že správně ji stanovit nelze ani teoreticky!! o tom proč až někdy jindy. A tak jako řešení tzv. krize se nám otvírá staronový svět bez centrálních bank či opravdu veliká změna ve způsobu jejich řízení a to je politicky neprůchodné (až idealistické ikdyž by si to někteří ekonomové opravdu přáli). To že vlády nemají na příčiny krize valný vliv a tudíž ji nemohou výrazně ovlivnit natož pak vyléčit není třeba podotýkat (mohou ovšem velmi úspěšně udělat z krize katastrovu jako v roce 1929 například tím že vhánějí do ekonomiky další peníze viz.začátek). Mohou pouze pomáhat lidem, kteří v důsledku vážné chyby v centrální bankovnictví(a vtomto systému CB neřešitelné) přišli o práci o úspory a někdy i o dům nad hlavou.
    Asi jsem to nenapsal moc srozumitelně a dost věcí jsem přeskočil za čož se omlouvám.
    P.S: tato verze hospod. cyklu vychází z Rakouské školy které je teď dost populární (u nové generace ekonomů né u politiků viz http://mises.org/ )

    OdpovědětVymazat
  28. omluva za překlepy nebyla chuť to kontrolovat

    OdpovědětVymazat
  29. tomassi, díky za doplnění. Čím víc času uplyne, tím získáme lepší informace o příčinách vzniku a možných způsobech řešení. Podle toho, jak se bude dařit krizi řešit se také zjistí, jestli způsoby řešení fungují nebo ne. Každopádně to je mimořádná událost a dost dobře nejsou data, aby se vědělo co s tím.
    Zajímaly by mě ty ekonomické pokusy.

    OdpovědětVymazat
  30. Zvláštní, že tu nikde nejsou zmíněna media. Nafukovaní problému oné krize podle mého skromného názoru nemá tak nepodstatný vliv. Všude čteme podobné plky jako \"Proboha buďte opatrní! Za nic neutrácejte, nic nekupujte, je krize! Nenakupujte a neuzavírejte žádné obchodní smlouvy! Hlavně s ničím neexperimentujte! Byt bez hotovosti si dnes koupí jen úplný kretén! A auta...bože můj auto si teď fakt koupí jen TOTÁLNÍ dement! Nekupujte auta, jsou v největší krizi!\" ...citace od jinud. Neříkám, že nic takového, jako krize neni. Ale třeba mě, mého okolí, pracovního ani jiného, se nijak nedotkla... A hezky napsané, dík.

    OdpovědětVymazat
  31. Dr0w, role médií je samozřejmě zničující v živení paniky a tím prodlužování krize. Pokud však budeme hledat bod, kdy krize začala, tak za její počátek můžeme určit červenec až srpen roku 2007, kdy začaly klesat akciové indexy USA. O hospodářském poklesu začala média referovat až zhruba o rok později a teprve po dramatickém pádu akciového trhu v listopadu roku 2008 se dá hovořit o tom, že média krizi živí. Médiím trvalo víc než rok, než pro ně začala být krize zajímavá. Nyní je to ovšem zaručený způsob, jak na krizi vydělávat. Lidi si o tom rádi počtou. Trochu problémem je, že si tím média likvidují reklamní trh, protože krizí postižení inzerenti jako první reakci volí omezení reklamy. Množství těch, kdo volí vyšší výdaje na reklamu, aby si uchovali odbyt získáním nových zákazníků je jen minimum.

    OdpovědětVymazat
  32. Příčina krize je jednoduše vysvětlitelná, asi jako facka, nebo modrá barva. Příčina krize je skutečnost, že lidé tohoto údajného \"moderního Světa\" dělají peníze, za které NEEXISTUJÍ HODNOTY!. Všichni jen přemýšlejí, rozpytvávají, spekulují, vyslovují slova, věty, mačkají písmenka.. Sakra co to je !! nevytváří absolutně NIC! Přibývá obchodníků, politiků, spekulantů, ekonomů a vůbec všech těch čumilů do počítače, kteří uvolňují naprosté hovno. Dealeři, obchodníci s nemovitostmi, mají spousty těch oněch pěněz a přitom nevyrobí ani kousek hmoty, auto, kolo, blbou tužku na psaní! Jak chcete nevytvářet finanční bubliny, když platíte lidem, kteří celý den jen smrdí u počítače, žerou blafy, pořád jen rozebírají ve fórech něco naprosto imaginárního. Naše diskuse, to rozpitvávání vede jen k tvorbě dalších \"ekonomických\" výrazů, nových slov, nových otazníků.. Fakt je, že čím více rozebíráme \"údajné\" problémy, tím ty problémy jsou větší, a větší, více lidí se tím zabývá a přilévá do toho svou energii a soustředěnost. Sakra do čeho ? Můžete to chytit do ruky ? Už jste někdy vůbec přemýšlely co je to ekonomie ? Proč jí nerozumíte ? Ekonomie je Cizí Jazyk, všichni se naučí tyhle stupidní cizí slovíčka a melou je neustále dokola a dokola a přitom jim ani jeden z nich nerozumí! Žádná hmota, hodnota, nic, jen bordel ve větách. Všichni jsou plní stupidních cizích slov! Stejně jako se Anička v páte třídě naučila odříkat básničku před tabulí, tak si tady každý valí tuhle ekonomickou básničku. Skutečnost je taková, že čím více se tím zabýváte, myslíte si že tomu rozumíte, joooo my jsme inteligentní :D :D.. Teda né, že bych přímo věřil v Boha, ale v tomhle s ním souhlasím :V Bibli se píše \" Blahoslavení, chudí duchem \" .. Všichni jsme přímo zahlceni prací, povinnostmi, Světovími problémy, co koupit v obchodě, vyzvednout děti, vydělat prachy, práce práce, úkoly, stres... Místo toho bychom se měly zastavit! Sakra zastavme se a začněme OPRAVDOVĚ PŘEMÝŠLET! Nemyslím si, že lidé byli stvořeni k tomu aby vytvářely peníze, burzy, metropole, obchodní mola, finanční krize, z krizí války, bídu, stres, strach.. CHCETE ZNÁT ODPOVĚĎ NA OTÁZKU, PROČ VZNIKLA EKONOMICKÁ KRIZE ? ... Každý z Vás ji zná, je to naprosto jednoduché. A nepokoušejte se žádnou jinou najít, protože jiná neexistuje....Neptejte se proč je kryze... Protože jedinou odpovědí na tuto otázku je :

    Ptejte se jinak!

    Ale ať už se zabýváte čímkoli, nebo si myslíte cokoliv, vždy s Vámi souhlasím a máte pravdu :)

    OdpovědětVymazat
  33. Děkují za obširné vyjádření. Bohužel si naprosto neumím představit, co by se muselo stát, jaké okolnosti by musely nastat, jaké podmínky by musely být splněny aby se lidi výše zmiňovaným způsobem nechovali.

    OdpovědětVymazat
  34. Ehm, nějak mi tu chybí hlavní příčina nynější krize.

    O falešné zprávě, která byla vypuštěna tu asi moc lidí neslyšelo, že!? Hlavním důvodem, proč se rychle začali prodávat akcie, byla falešná zpráva ( nebo chybná), která se dostala omylem ven.
    To za prvé
    Za druhé, s hypotékama to není zase takhle jednoduchý ... Oni pujčovat uplně každému nesmí, protože v banky a pojišťovny to mají ošetřené (sám jsem dělal pojišťováka, není sranda někomu dát hypotéku) ...
    No chci to shrnout, tento článek je krach sám
    Nicméně, hezká teorie....

    OdpovědětVymazat
  35. gumajz, to by mě tedy opravdu zajímalo, kdy konkrétně ta hypotetická zpráva unikla a komu. Bylo to 26.7. nebo 9.8. nebo 28.8. nebo 19.10. nebo 1.11. nebo 9.11. nebo 11.12. 2007, což jsou všechno dny s nadprůměrným poklesem akciových indexů, nebo to bylo až v dalším roce? Co třeba dny 5.2. 19.3. 21.5. nebo 6.6. 26.6. nebo 24.7. nebo 4.9. 15.9. 23.9. 29.9. 6.10. 2008, sakra a unikla vůbec nejaká zpráva? Spíš to vypadá, že někomu unikla moč.

    OdpovědětVymazat
  36. za krizi můžou americka centr. banka,wall street ,poskytovatele hypotek lidi si je beroucí clintonova statní deregulace bank,jejich chamtivost po penezich

    OdpovědětVymazat