pondělí 12. května 2008

Cestování časem.

Jak je to s cestováním v čase? Je to možné? Literatura sci-fi má jasno – jde to. Množství románů popisujících cestování časem se blíží hodnotě – spousta. Nejprve bychom se mohli dohodnout na tom, co přesně se pod cestování časem myslí. Jestliže si definujeme cestování časem, jako přesun člověka z jednoho časového okamžiku do druhého, pak to není možné.

A nebude to možné.





Aby bylo úplně jasno, nemám na mysli cestování časem, které se odehrává v duchovní oblasti. V duchovní oblasti jde všechno, tak proč by nemělo jít cestování časem. Velmi známé jsou techniky přechodu do minulých životů pomocí holotropního dýchání, pomocí hypnózy
a dalších technik. Existují nejrůznější skupiny lidí, nebo dokonce i celé národy (Toltékové), kterým duchovní cestování časem nedělá žádné problémy. Musím se pochlubit, že mě to také nečiní větší problémy. Jelikož se však v této oblasti necítím odborníkem, přenechám tuto oblast povolanějším a budu se věnovat raději přízemnějšímu tématu, někdy také známým pod poněkud těžkopádným termínem – objektivní realita.

Cestování časem je natolik zajímavá oblast, že se jí věnují i ty nejserióznější vědecké práce. Podle současné úvovně poznání by mělo být možné cestovat časem pomocí hypotetické konstrukce, kterou je červí díra. Mírný problém činí množství energie potřebné k průchodu tímto způsobem, a další problémy se stabilitou červí díry při vsunutí cizí hmoty, rychlostí světla a tím pádem nekonečnou hmotností přenášených objektů. Ale předpokládejme, že je to pouze technický problém. Mohli bychom například přenášet červí dírou nikoliv jednotlivé atomy, ale jenom informaci o jejich konfiguraci, například pomocí jevu z kvantové fyziky, známým pod názvem propletenost (entanglement).

Tento jev je velmi divný, ale v podstatě o nic nejde. Pokusím se ho jednoduše popsat pomocí dvou elektronů, které bydlí spolu na jedné orbitě, nějakého konkrétního atomu. Tyto dva elektrony nesmějí být podle kvantové mechaniky ve stejném kvantovém stavu, a musí se lišit minimálně spinem. Takže máme dva elektrony lišící se spinem, a o těchto dvou elektronech řekneme, že jsou svázány, propleteny tím, že závisí jeden na druhém. Nyní nějakým způsobem spácháme přesun jednoho elektronu na druhý konec vesmíru. Je úplně jedno jak, není to podstatné. Takže máme jeden elektron tady a ten druhý tam. Nyní si vezmeme vhodné nářadí, třeba kvantový šroubovák a přetočíme spin u elektronu tady na druhou stranu. Podstatné je, že ten druhý elektron, na druhém konci vesmíru si je této skutečnosti okamžitě vědom a otočí svůj spin taky. Úplně sám.

Takže teoreticky mám člověka, sejmu kvantový stav všech jeho atomů, propletené částice propasíruji červí dírou, tam tento kvantový stav napasuju na připravené atomy, a tím mi vznikne člověk na druhé straně červí díry. Tato hypotetická konstrukce není o nic blbější než jakákoliv jiná, takže teoreticky by to mohlo jít.

A stejně to nepůjde.

To je tedy pěkně odvážné tvrzení, že to nepůjde. Vždyť jsme si právě ukázali, že by to jít mohlo. Definitivní důkaz pro toto tvrzení totiž leží jinde. Ať si kvantová fyzika dělá co chce, definitivní potvrzení nemožnosti cestování časem přináší psychologie.

Důkaz pro toto tvrzení provedeme sporem.

Takže předpokládejme, že cestování časem je možné. Lidé cestují bez problémů časem a navštěvují v minulosti významné historické okamžiky, aby na vlastní oči viděli, jak to tehdy bylo. Časoturistický průmysl kvete. Okolo každé historické události se kupí davy časoturistických časočumilů. Musí jich tam být obrovská kvanta, protože z každého roku je vypraveno minimálně několik časovlaků. Takové ukřižování Krista, je určitě takovou atrakcí, že by se jí určitě chtěl zúčastnit každý křesťan. Všechny pahorky v okolí jsou beznadějně obsazené a je tam taková tlačenice, že chudáci Římani celou atrakci vzdávají a tím mění dějiny. Nemluvě o tom, že všechna ostatní náboženství vypravují diverzní jednotky, aby zabránily vzniku konkurenčního křesťanství.

Cestování časem z budoucnosti do minulosti nebude nikdy možné.





Rubrika: Teorie všeho | 12.05.2008, 3:37:00


31 komentářů:

  1. 1) roztomilý překlep: \"například pomocí jevu z kvantové fyziky, známým pod názvem popletenost (entanglement).\"

    2) Skvělý začátek, slabší závěr:
    a) Řekněme, že by minulost byla průběžně a neustále měněna zásahy z budoucnosti. V tom případě se by se průběžně měnilo celé kontinuum od okamžiku intervence. Pokud by tomu tak bylo a někdo by v minulosti třeba způsobil, že Kristus byl ukřižován místo utopen, nikdo by si ničeho nevšiml, nic bychom nepoznali, všichni by věděli, že Kristus byl ukřižován... ;-)

    2) Hovoříme-li o nemožnosti cestování časem, nutno podotknout, že cestování do budoucnosti je také cesta časem a to možné je, protože to všichni děláme...

    OdpovědětVymazat
  2. to 1. Děkuji za upozornění – opraveno. Ty částice jsou z toho všeho taky určitě popletené.
    to 2. Pokusím se ten závěr trochu posílit.

    OdpovědětVymazat
  3. Nikdy neni nic nemozne teoreticky je mozne vse ale prakticky to jeste nikdo nevyzkousel takze zavery jsou asi takove mozna ano mozna ne

    OdpovědětVymazat
  4. Cestovat v něčem,co samo o sobě neexistuje???
    Každý jakýkoliv pohyb má svůj vlastní čas,jak dlouho trvá onen pohyb závisí na vnímání pozorovatele,v čem to vlastně chtějí všichni ti cestovatelé časem cestovat???Vím to,chtějí cestovat v tom,co mají zaznamenáno pouze ve svých hlavách,neboť nikde jinde,žádná minulost neexistuje,je stále jeden a týž okamžik,to jen věci se pohybují což my vnímáme jako čas.

    OdpovědětVymazat
  5. Pokud terminologicky nahradíme pojem čas pojmem vzdálenost, nebo časoprostorová souřadnicová vzdálenost, můžeme se chtít dostat z časoprostorového bodu B, kde se právě nacházíme do dříve určeného časoprostorového bodu A, který byl tehdy určen nějakou vzájemnou pozicí pohybujících se těles. Princip zůstává stejný, bez ohledu jestli chceme cestovat něčím co nazýváme čas, nebo časoprostor, nebo trubičkové vzlínání. Pokud definujeme bodem A vzájemnou pozicí pohybujících se těles a bodem B jinou vzájemnou pozicí pohybujících se těles, nic nám nebrání nazvat dobu potřebnou k přesunu z pozice A do pozice B časem, bez ohledu na to, jaký subjektivně dlouhý okamžik pociťuje ten, který pozorovatel. Také nám nic nebrání požadovat nalezení způsobu, jak se dostat do pozice A a tuto snahu nazývat cestováním časem, cestováním prostoročasem, případně jinak.
    ad minulost) Pokud vyfotografuji přítomnost, stane se za chvíli minulostí, protože jak říkáte \"věci se pohybují\". Ovšem na té fotografii minulost prokazatelně existuje. Není to přítomnost. A není v hlavě.
    Zůstává otázka, co je historie a jak vzniká.

    OdpovědětVymazat
  6. A možná je minulost zaznamenána na jakémsi božím hardisku ve 3D, ve kterém lze libovolně vyhledat jakýkoliv bod a dostat se snadno do něho přes bod NULA,he he he.

    OdpovědětVymazat
  7. Mluvíme-li o čase,máme na mysli vždy nějaký pohyb,není možné si myslet,že na fotografii je zaznamenána minulost,když fotografie je souhrnem jakýchsi bodů,čas je průvodním jevem pohybu,něco jako vlastnost pohybu,sám o sobě neexistuje.I naše žití je pohyb spojený s vnímáním času,což si často neuvědomujeme a myslíme si,že běží čas,je to pouhá sugesce.

    OdpovědětVymazat
  8. Co jest historie.(snadná otázka)
    Historie vzniká v lidských hlavách a lidé ji pak zaznamenávají na různá záznamová media z čehož pak mají dojem,že zaznamenali samotný ČAS,ikdyž zaznamenali vlastně pohyb v posloupnosti vnímání lidského času.Nikde jinde ve vesmíru žádná historie neexistuje je to lidský produkt.

    OdpovědětVymazat
  9. Pokud mi na sebe dáte spojení, tak vás požádám, abyste o dané problematice napsal článek.

    OdpovědětVymazat
  10. Ale to jsou jen výplody mýho chorýho mozku,pochybuji,že by to koho zajímalo,ale máte zajímavý stránky.Přeji ať se daří a co nejméně tachyonistů,zdravím.

    OdpovědětVymazat
  11. Škoda, mě by to zajímalo. Nevím proč na výplody chorého mozku mají mít nárok jen tachyonisti.

    OdpovědětVymazat
  12. A časocestovatelé.

    OdpovědětVymazat
  13. Pokud připustíme, že je možné cestovat časem, tak jakákoliv cesta proti časovému toku nutně musí způsobit odklon od původní časové přímky, kde pak vznikne něco jako tečná alternativní realita. Dokonce by pro to mohla být i rovnice, kdy odlišnost alternativní reality se může pohybovat od téměř absolutně shodné, po absolutně odlišnou a to dle míry zásahu daného cestovatele, či cestovatelů. Při cestě zpět a následném \"reálném\" toku času však změnu pocítí pouze daný cestovatel, protože vzniknou dva alternativní vesmíry s vlastním časovým tokem, na sobě naprosto nezávislé. Každým časovým posunem zpět vzniká další tečný vesmír, přičemž v původním se nemění naprosto nic a teoretickou změnu pocítí pouze cestovatel, ačkoliv pro něho bude mít naprosto přirozený průběh i kdyby zabil v alternativě svou matku před vlastním narozením, tak samozřejmě sám nezmizí, protože jeho narození je naprosto nezávislé na \"původním\" vesmíru. Cesta zpět do původního vesmíru už pro cestovatele neexistuje, protože jakákoliv cesta do budoucnosti se dá považovat za poměrně přirozený běh času, vpřed, a stále po stejné časové přímce, takže může cestovat v před pouze vše v alternativě, kde se právě nachází.
    Takže dá se říct, že když někdo se tady vyloupne z minulosti, tak to pro nás bude naprosto přirozená věc a rozhodně nám to nepřehází písmenka v knížkách, kdežto jakoukoliv cestu v čase zpět si ani neuvědomíme, jediná událost která se toho bude týkat bude ta, že cestovatel zmizí a už v životě o něm neuslyšíme a rozhodně ho neuvidíme na fotkách z druhé světové války, což je velice horké téma pro filmové cestování v čase. Myslím, že tohle je jediné možné řešení, kde nevzniká žádný časový paradox.

    OdpovědětVymazat
  14. Já osobně si myslím, že cestování v čase vpřed je velice pravděpodobné, ale spíše ze strany určité schopnosti zachovat věk určitého přenášeného objektu, což s klasickou myšlenkou cestování v čase má po uvážení pramálo společného. Na druhé straně cestování časem zpět je naopak velice nepravděpodobné.

    OdpovědětVymazat
  15. Gago, dík za příspěvek k časovým paradoxům. Rozhodně je to zajímavá hypotéza, takže by se dalo říct, že cestovatelů z budoucnosti se mezi námi potuluje povícero, avšak naprosto nepozorováno, páč mají historické zázemí v paralelních vesmírech.

    Ještě k cestám do minulosti, teoreticky se dá vymyslet stroj času, který po svém spuštění umožní v budoucnosti cestovat časem zpět k okamžiku jeho spuštění. Takže pokud se nám takový stroj podaří spustit například teď, bylo by teoreticky možné z budoucnosti cestovat směrem do teď, ale ne dál, protože tam už stroj neběžel.

    OdpovědětVymazat
  16. Jakýkoliv stroj času by musel otočit nazpět pohyb celého vesmíru tedy i sám sebe,no je vidět,že matematicky lze prokázat jakoukoliv pitomost.Je jasné,že všechen ten cestovací čas coby minulost máme pouze ve svých hlavách,nikde jinde žádná minulost neexistuje,každý snad ví,že to co bylo dejme tomu před minutou už není,kam tedy chce kdo cestovat?,leda tak do svých vzpomínek.

    OdpovědětVymazat
  17. Honzo, co ta teorie o zastavování času pomocí zpomaleného světla v toroidu, či ako. Víte o tom něco? Co nějaký vysvětlující článeček? Nebyla by na to už nálada?

    OdpovědětVymazat
  18. Nálada by byla,však DEFINICE ČASU chybí,abychom tak věděli, co kdo tím časem vlastně myslí.Jestliže podle některých \"Vjedců\" jde čas zastavovat,pak se musel předtím pohybovat a potom nejde o čas,ale o pohyb,který samozřejmě zastavit lze,na to snad ani není třeba různých přiblblých teorií se zastavováním času pomocí zpomaleného světla v toroidu.

    OdpovědětVymazat
  19. Těžko může kdokoli blábolit o cestování v čase,či zastavování času,aniž by konkrétně a věrohodně definoval čas.Čas,časem měřit nelze,pohyb pohybem,ano.Měříme dráhu pohybu a říkáme tomu čas,ta dráha je ten náš čas,cestovatelé v čase jaksi ignorují,že pozorovaný bod se nenachází v celé dráze pohybu,ale pouze vždy v okamžiku teď,škvíře skutečného času,ve které se pohybuje celý vesmír.

    OdpovědětVymazat
  20. Dobrý den, hned na začátek bych chtěl podotknout že nejsem žádný věděc či intelektuál, ve fyzice nejsem přeborník apod., toto jsem četl jen ze zvědavosti- hned na začátek, pro pana Kojota na začátku... Kdyby opravdu byla už od počátku měněna \"historie\", určitým uskupením či nějakým \"komandem\" z budoucnosti, co by se stalo kdyby někdo z ještě vzdálenejší budoucnosti přicestoval před vznik tohoto komanda a zničil by ho ještě předtím, než by stihlo udělat \"zásahy do historie\" ? Vždyť tyto zásahy by musely být nějakým způsobem anulovány, čímž by se podle mé představivosti musel \"zhroutit vesmír\",či něco podobného:) Ještě jsem za svůj život potkal s pár teoriemi o \"zakřivení času apod\" (přiznávám že něco z toho bylo ve filmech,ale dalo mi to myšlenku na kterou bych se zde chtěl optat)- pokud je čas nějaký způsobem zakřiven, pokud to není nekonečná rovina, je možné že bychom mohli v určitém stavu či rozpoložení \"nahlížet do budoucnosti\"? V tuto chvíli myslím na deja vu... máte pocit že to co se v určitý moment děje, jste už někdy prožili,popřípadě byly svědky, že už se vám to zdálo...je to asi dost pro vás hloupý sci-fi nápad z béčkových filmů, ale není možné že se ve spánku dostáváme do stavu kdy nějakým způsobem vidíme vrcholy řekněme třeba \"vln\",odchylek,které jsou na té časové rovině?

    OdpovědětVymazat
  21. Dle mého je čas pouhá představa,abstrakce,neboť vše co člověk prožije je zaznamenáváno do paměti v pořadí v jakém se události odehrály,odtud představa času,čas tedy není ničím jiným,než pouhá informace o posloupnosti dějů,bez paměti není žádného času.Myslím,že tak nějak podobně to funguje i ve vesmíru,každý pohyb,každé sebemenší šustnutí zanechává po sobě svůj otisk,informaci,což se z našeho pohledu jeví jako přibývání prostoru.

    OdpovědětVymazat
  22. Ahoj
    Veřejné obce matematiků a fyziků mají zájem aby lidi neměli jasno nad skutečnými závěry
    o hmotě a času a fabulují se svojí pseudofyzikou a matematikou, která je jen totální blud a
    navíc je to slušně živí. Své bezmezné teorie tlučou do hlav již malým dětem ve škole a je s toho již celosvětové náboženství. Bláboly o cestování časem tu jsou přes to let a zatím se vědecká obec nesnažila podat pádnější důkazy než ty, které se ve škole již trapně učí více jak padesát let. Přemýšlejte a nebuďte ignoranti bez svého myšlení. Matika a fyzika není tak neprůhledná na to aby střízlivý člověk dokázal rozpoznat blud od vědeckého závěru.
    Pythagorova věta vás proškolí jak je to s časem a dráhou pohybu. S tohoto principu vychází i demonstrace v učivu světelných hodin – nic se neděje jen letíte rychlíme !! Příčná dráha světla je nad přeponou neporušuje klasickou fyziku jen se jí prodloužila dráha letu,proto se zdá že čas se zpomalil, ale opak je pravdou = jen se dráha se prodloužila.

    OdpovědětVymazat
  23. Chápu dobře, že čím větší blbost, tím déle se vyučuje?
    To by vysvětlovalo mnohé.

    OdpovědětVymazat
  24. Naprosto souhlasím s \"českým Honzou\". Na tyhle stránky jsem narazil tak, když jsem se snažil na internetu najít nějakou definici času, která by vyvrátila mé domnění o tom, že žádný čas neexistuje. K tomuto domnění jsem nedošel tak, že bych si přečetl názory Honzy, ale dle mého přemýšlení o čase. Nejsem žádný fyzik, ani se o to tolik nezajímám, je mi 16 let, chodím na stavební průmyslovku, takže s fyzikou nic společného nemám, ale často přemýšlím nad různými otázkami, jako například o čase. A nakonec jsem došel přesně ke stejnému závěru, jako tady \"český Honza\" a mám obrovskou radost, že si to nemyslím jen já. Nechci tady to tady hlásat jako jasnou věc, ale dokud mi někdo nepředloží jasný důkaz o existenci času, pro mě prostě čas neexistuje. Zopakuji to, co zde napsal Honza. To, o čem se mnozí domnívají, že je čas nebo historie, je jen pohyb objektu. Všechno se hýbe a historii pohybu vnímají lidé jen jako svou paměť v hlavě. Proto když projede kolem mě auto, uvidím ho nejdřív na jednou místě a po chvíli na jiném místě. Auto vykonalo nějakou dráhu a my jsme si v hlavě vytvořili \"historii\" jeho pohybu, tzn. že auto bylo nejdřív tady, a potom tady. Kdyby se chtělo dát cestovat časem, musel by existovat nějaký imaginární harddisk, do kterého by se pohyb naprosto každéo objektu ve vesmíru uložil, a pak by se na tu historii dráhy dalo podívat jako na 3D video, což samozřejmě fyzicky nejde. A už vůbec nejde (ani teoreticky) vrátit se zpátky v čase jako vlastní tělo, samotný člověk nebo věc.

    Takže,
    Honzo, jsem s tebou! ;)

    OdpovědětVymazat
  25. kluciiiii...vnimame 3 rozmery,ze?..nemuze byt cas rozmerom 4.?

    OdpovědětVymazat
  26. Vojto, a co pohyb, který nikdo neviděl a přesto o něm víme. Těleso které v čase měnilo umístění, aniž by to někdo viděl, to přece nejsou jen vzpomínky. To není důkaz, že čas existuje?
    Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nikdo netvrdil,že čas neexistuje v našich hlavách, právě naopak. Tvá úvaha jest zcela nesmyslná, neboť to co máme v paměti, v realitě neexistuje.

      Vymazat
  27. Mě by jen zajímalo, jak může něco nebýt, potom zase být a pak zase nebýt? Budoucnost se odkudsi vynoří, stane se přítomností a pak se zase kamsi zanoří stane se minulostí. To mi příde teda dost divný.

    Už jste někdo viděli čas? Že by někdo zazvonil, otevřeli jste dveře a vešel by čas?
    Jak řekl Werich, čas si vymysleli lidi, aby věděli od kdy do kdy a co za to.

    Eva:
    To je důkaz, že těleso se pohybovalo. Nebo taky naopak. Těleso stálo na místě a pohybovalo se okolí.

    OdpovědětVymazat
  28. Pokud měříme čas atomovými hodinami jest naprosto nezbytné, přísně dodržovat fyzikální podmínky, ve kterých tyto atomové hodiny mají měřit přesný čas, nelze například strčit atomové hodiny do vysokých teplot a hloupým lidem tvrdit, že hodiny zrychlili svůj chod proto, že se zrychlil běh času. Totéž platí i při větší či menší gravitaci, kdy se nám fanatičtí relativisté snaží vsugerovat, že gravitace mění rychlost běhu jakéhosi času, příklad s GPS družicemi.

    OdpovědětVymazat
  29. Dobrý den,

    dimenze nad naš viditelný prostor a čas 3 + 1.

    Jde o to jestli tyto ostatní dimenze v sobě mohou ukrývat nějaký záznam o době a času.

    Dále jestli v nich plyne čas anebo jsou uzavřené.

    Co se týče záznamu, tak jestli by se v nich mohla skrývat i možná forma inteligence třeba jen jakožto záznam.

    Zda-li by tu bylo možné hledat i odpovědi týkající se bible starého i nového zákona.

    Alexandřík






    OdpovědětVymazat
  30. Pokud dáme základní poučku nesprávně pak i koncovka nemusí vždy vyjít. Já osobně bych řekl že náš vesmír se skládá ze tří základních sil a to Materie, Energie a Element. Míchání konečných jevů točivého pohybu jako gravitace či elektromagnetická síla smíchaná s hruškama a jablky pro položení základu pro fyziku je hloupost. Člověk je toho důkazem. Qvantum je jen jedním z elementů ve vyšších dimenzích Jirka.

    OdpovědětVymazat