Jesle, Čína, zdravotnictví

Požadavek Evropské unie, aby rodiče umístili 33% dětí do jeslí je zvláštní. Co je k tomu vede? Chce tím snad Evropská unie pomáhat rodičům? Všude se hovoří jen o pomoci matkám, takže rodiče asi nemá na mysli. Tak co za tím je?






Vysvětlení je prosté. Evropská unie má na mysli zlepšení stavu zdravotnictví, lepší vytváření důchodů a zároveň obranu proti přílišnému přistěhovalectví.


Je všeobecně známo, že nejlépe se působí na děti v období, kdy nemají vlastní rozum a nejsou zatížené vědomostmi a sociálním působením svých rodin. Škola? To už je pozdě. Oprsklí fakani si z vás dělají akorát srandu, a když je tlučete, tak si to ještě drze filmují. Školka? Kdo zažil u svého dítěte období prvního vzdoru, rád poděkuje a pokud možno, té zkušenosti se vyhne. Jesle jsou tedy bez nejmenších pohybností nejvhodnější nástroj k ovlivňování dětí.


Takže otázku proč jesle, bychom měli zodpovězenou. Proč 33%? Proč ne 50% nebo rovnou 100? Hledání otázky na tyto otázky je o něco složitější. Jaksi se nechce věřit, že by tento procentuální poměr byl stanoven tak nějak od oka. To se k moudré Evropské unii nehodí. Je třeba hledat skutečné důvody.

První stopa na kterou člověk narazí, je skutečnost, že podle statistiky Eurostatu připadají na jednu evropskou ženu v průměru zhruba dvě děti. Ha! Že by snaha o zvýšení porodnosti? Nebylo by to nic divného. Podle téhož statistického úřadu je jasně patrné, že stáří evropské populace se neustále zvyšuje, úspory na důchod se v důsledku ekonomické krize vypařily, takže je nejvyšší čas, aby se členové komise postarali o svůj důchod snahou o zvýšení porodnosti.


Zůstává, ale otázka, proč je třeba každé třetí narozené dítě dopravit do jeslí? Aby tam děti získaly správné pracovní návyky? Na to je snad příliš brzo. Takový jeslenec se vám jeřáb ovládat nenaučí, a když ano, tak potěš pámbu. V sídlišti postaveném jeslenci bych vážně bydlet nechtěl, i kdyby mi to mělo na důchod vydělat víc než dostatečně.


Nezbude než se ještě jednou ponořit do tajů statistických údajů a vyloupnout konečně správnou odpověď. Nuže, zde je.



Podle světové statistiky porodnosti je každé třetí narozené dítě čínské národnosti. Teď to konečně začíná dávat smysl. Je známo, že čínsky v Evropě nikdo neumí, tedy kromě Číňanů. Je také známo, že jsou Číňané nesmírně pracovití. Soustředěním malých číňánků v jeslich docílíme toho, že se lépe naučí mluvit evropsky, získají místní kulturní návyky, podpoříme tím porodnost a také přispějeme k lepšímu vlastnímu důchodovému zabezpečení.


Celý proces ovšem nebude mít jen pozitivní dopady. Dají se čekat masivní žaloby s neodhadnutelnými nároky na státní rozpočet. Jistě dojde k vlně rozvodů a žalob na nemocnice obviněných ze záměny dětí, protože mnohý z otců se nebude chtít smířit s tím, co se mu narodilo.


U rodin se třemi dětmi by neměl celý záměr narazit na přílišný odpor, protože tam už jaksi vědí na čem jsou. Problém by mohl nastat u dvoudětných rodin, které, aby bylo nařízení Evropské unie vyhověno, budou nuceny si třetí dítě pořídit. Potíže nastanou zvlášťě pokud se potenciální otcové rodin odmítnou na celé věci podílet, a rozhodnou se svou tíživou sexuální situaci řešit orientací na placené služby. Manželkám pak nezbude než navštívit nějaké zdravotnické zařízení, kde patrně dojde k nějaké formě státní inseminace.


Největší problém vznikne rodinám s jedináčky. Těm nezbude než doufat, že úsilí vynaložené na boj o zrušení poplatků pomůže zlepšit úroveň našeho zdravotnictví natolik, aby si pak rodiče jedináčků nemuseli pokládat otázku hodnou Sofiiny volby, a to kterou třetinu dítěte bude dnes nutné dopravit do jeslí.









Související články:
Kravatový průmysl a modelky
Domácí mazlíčci
Smradlavý průmysl
Reklama a inteligence.






Rubrika: Šepoty a výkřiky | 6.02.2009, 17:18:00