středa 6. března 2013

Sladká budoucnost

Jestli se nějaké bohovno snažilo o vytvoření místa pro život s osobním zájmem na zabezpečení ideálních podmínek pro tu část lidstva, které má to štěstí, že se narodí na té správné straně zeměkrychle, tak se mu to tedy hrubě nepovedlo.

Vesmír je nebezpečné místo k životu. Nejenom že se zrychleně rozpíná, ale každou chvíli žuchne na Zemi nějaký ten asteroid, o bombardování vysokoenergetickými sprškami záření odpovědnými za vznik oblačnosti ani nemluvě. Nejrůznější katastrofy číhají doslova za rohem a pohled do hlubin vesmíru na exploze supernov slabší povahy často odskáčou pláčem a psychickými problémy.

Budoucnost je temná, Zemi za 6 miliard let pohltí slunce a následovat bude galaktická srážka s mlhovinou v Andromedě. Jestli je toto boží záměr, tak je příslušné bohovno pěkný psychopat.

Zdálo by se, že předpovídat budoucnost je vcelku jednoduché. Hodíme tam nějakou katastrofu, globální oteplování, globální zimu, exponenciální růst lidstva, ozonovou díru, dioxiny, ropný zlom, DDT a máme zajištěno, že nejpozději do roka nám na stole přistane kulantní sumička na výzkum, z které nebudeme mít problémy dožít svůj život a zabezpečit i rodinu a příbuzenstvo.

Strach prodává. Stačí vymyslet nějakou hrozbu a pak proti ní bojovat.
Úspěch zaručen – tisíce děkovných dopisů!

Existuje výjimka z pravidla. Jediné odvětví, ve kterém můžete spolehlivě předpovídat budoucnost, je sektor předpovídačů konce světa. Z nějakého neznámého důvodu se předpovídači v odhadu konce světa zmýlili stokrát ze sta případů, takže soudnou sázkovou kancelář na to ani nenapadne přijímat sázky, protože by zcela jistě zkrachovala.

Je to kvůlivá tomu, že i když je lidstvo celkově debilní, lidi zase takoví idioti nejsou.

Budoucnost nosí růžové brýle.

Budoucnost je plná fantastických lidí, v budoucnu je všechno možné. V budoucnu se nám vyplňují naše sny. V budoucnosti se nám žije lépe. V budoucnu jsme úspěšní. V budoucnu nejsme tlustí, v budoucnu nekouříme. V budoucnosti máme plno peněz a vše se nám daří. Závidím svému budoucímu já, protože už mi došlo, že tak fantasticky se nikdy mít nebudu.

Pokud před vás někdo položí bonboniéru a řekne: „Vezměte si jeden jeden hned, ale když počkáte týden, budete si ji moci vzít celou.“ Jak se rozhodnete?

Ano lepší vrabec v hrsti. Kdo ví, co bude za týden*.

Když před vás někdo položí bonboniéru a řekne: „Jeden si můžete vzít za rok, ale když počkáte rok a týden můžete si vzít celou.“ Jak se rozhodnete nyní?

Nepochybně se všichni rozhodneme pro rok a týden, když už to vydržíme rok, tak to jistě vydržíme rok a týden. To dá rozum.

Když si dáme předsevzetí, že za rok přestaneme kouřit, za rok začneme držet dietu, za rok vyrobíme tu poličku, co ji žena tak chce, kolik lidí to myslí upřímně? Ano všichni. V budoucnu totiž budeme ti skvělí lidé, kteří dodrží všechno, co slíbí. Všechno udělají, všechny sliby vyplní, všem udělají radost včetně sebe.

Pokud se rozhodneme žít v budoucím čase, žijeme v radosti a optimismu. Vidíme svět, jaký bude, a to že bude skvělý, o tom nikdo nepochybuje. Život v budoucím čase je radostný. Dosáhneme tam svých cílů. Vše se nám tam podaří, a když se vyskytnou překážky, jsou zcela jistě překonány. Žít v budoucnosti je lákavé. Nemáme tam starosti, které by stály za řeč.

Když po nás žena chce něco udělat, uděláme to, až budeme mít čas, neboli v budoucnosti. Když po nás chtějí úspory, začneme šetřit až potom, co si koupíme tu senzační věc s logem. Když s námi chtějí naši blízcí strávit příjemný večer, přesuneme to na příští týden, až budeme mít v budoucnosti čas. Žijeme v budoucnosti, a i když se s lidmi potkáváme ve stejném místě a prostoru, nepotkáváme se s nimi ve stejném čase.

Pobyt v budoucnosti narušuje i naše rozhodování. Kdy podáme to odvolání? Kdy odevzdáme slíbenou práci? Kdy si k tomu sedneme a doděláme to? V budoducnosti.

Lidé žijící v budoucnosti jsou v důsledku nepochopení často označování za lenochy a  slibotechny.

Život v budoucnosti ovlivňuje odhad budoucího vývoje. Přes 90 % analytiků nedokáže odhadnout konec příznivého vývoje, ekononomové nejsou schopni předpovědět ekonomické krize, management nedokáže předpovědět pokles zisků.

Pokud děláme analýzu budoucího vývoje, nežijeme v přítomnosti. Alespoň na malou chvíli se myšlenkami odstěhujeme do budoucnosti, a přemýšlíme, jaké to asi bude. Jsme v budoucnsti, která je skvělá. Myšlení je pozitivně ovlivněno, naše analýza je obrazem toho, jakou podvědomě chceme tuto budoucnost mít. Výkonnost ekonomie se časem určitě zlepší, životní úroveň časem jistě poroste, na důchody určitě zbydou peníze, silnice budou časem opraveny.

Když jsme v budoucnosti, tak z dostupných informací klademe vyšší důraz na ty potvrzující pozitivní vývoj, a ty negativní přehlížíme. Jsme ovlivněni výběrovým efektem. Na data potvrzující analýzu klademe větší důraz. Pokud negativní fakta nezapadají do naší sládačky, tak jim nepřikládáme vážnost, a ve většině případů je zcela ignorujeme.

Tento způsob práce má za následek zkreslené výstupy. Naše rozhodovací mechanismy nepracují správně. Jsme ovlivňěmi výběrovým efekterm a sklonem k optimistickému hodnocení faktů. Výsledkem jsou analýzy neodrážející ekonomickou realitu a vědecké práce nekriticky potvrzující zkoumané hypotézy.

Nikdo nenapíše práci: „Chtěl jsem dokázat, že kameny umí mluvit, ale ukázalo se, že je to blbost“. Pokud nechce být za pitomce místo toho napíše: „Kolektiv autorů pod vedením prof. Xtrema zjistil, že ačkoli se dosaženými výsledky zatím nepodařilo prokázat existenci mluvících kamenů, dá se předpokládat, že při použití nové metodiky s pomocí mové moderní technologie a za použití vhodného matematického modelování můžeme dojít k uspokojívým výsledkům, stejně jako v případě globálního oteplování.“

Pokud víme, že do své práce zařazujeme očekávaný budoucí vývoj, musíme se vědomě snažit o korekci svého pobytu ve světlých zítřcích. Musíme se při práci na analýze odstěhovat z budoucnosti zpět do přítomnosti a snažit se vidět skutečnost jaká je. Jaká je teď a tady. Ne jakou chceme mít.

Uvědomit si to není to těžké, ale mnohem těžší je to zvládnout. Jak již bylo řečeno, pobyt v budoucnosti je lákavý a přemisťujeme se tam zcela podvědomě. Měli bychom se snažit rozeznávat podvědomé přesuny do budoucnosti a vědomě je korigovat přemístěním zpět.



Závěr

Budoucnost je skvělá a to tak, že i po smrti**.
Pobyt v budoucnosti zkresluje myšlenkové pochody***.
Cizí analýzy jsou vždy zkreslené.
Pokud něco vymýšlíme, ocitáme se v budoucnosti****.
Pokud chceme mít reálný produkt, musíme ho podrobit zkoumání z hlediska tady a teď.
Pozitivní je, že se to dá naučit.








* Je na tom založen celý marketing a obchodní dovednosti. Když vám na Sahaře někdo strčí do ruky studenou láhev s kolou reflexivně ji sevřete, nepustíte a zaplatíte.
** Na tomto psychologickém faktu je založeno nejedno náboženství.
*** Analytici nezatížení budoucností odpovídají na otázku: „Kdy bude lépe?“ „Již bylo.“
**** Náraz na realitu prožívají účastníci televizního pořadu, ve kterém nabízejí investorům svoje „bezvadné projekty“ za účelem jejich financování.




Související články

Ekonomické pindy
Subjektivní vnímání času
Komerční magie
Máte vlohy vydělat na finanční krizi?






.

6 komentářů:

  1. Někde někdo napsal, že jediní lidé, kteří vidí okolní svět a budoucnost reálně, jsou pacienti trpící endogenní depresí. Měl pravdu.
    Radka z P.
    P.S.: Jsem ráda, že zase píšete.

    OdpovědětVymazat
  2. Ekonomice by to sice prospělo, ale problémem zůstává, jak donutit analytiky, aby si pořídili endogenní depresi.
    Díky Radko.

    OdpovědětVymazat
  3. Co takhle jim zabavit kokain? :-)
    Radka z P.

    OdpovědětVymazat
  4. Problémem je, že si cosi jako kokain mozek vyrábí sám pobytem v příjemnu.

    OdpovědětVymazat
  5. Tak je přestěhovat někam, kde jim nebude příjemně. Ale pak hrozí, že až se vrátí do příjemna, tak opojení bude ještě větší.

    OdpovědětVymazat
  6. Existuje zde prokazatelná zpětná vazba. Kdykoli vypukne krize, počet pozitivních analýz prudce klesne. Analytici jsou náhle vyvrženi z příjemného prostředí, začnou si uvědomovat realitu a chovají se podle toho.

    OdpovědětVymazat