čtvrtek 22. května 2008

Všichni se budeme jmenovat stejně.

Po otření slzy při sledování svatby v mém oblíbeném romantickém filmu, kdy jsem s dojetím prožíval, jak hrdina a hrdinka vyřešili všechny dosavadní překážky a vztahové problémy, aby se vydali vstříc šťastné budoucnosti čelit problémům neskonale větším, jsem si povšiml faktu, že nevěsta přejala manželovo příjmení a stejně tak učinily jejich ještě nenarozené děti.
To do budoucna zavání pěkným průšvihem.




Příjmení dostáváme po svých rodičích. To je jasné. Zatím jsem ještě neslyšel o nikom, kdo by si na porodním sále zvolil jiné příjmení než to, které má od rodičů. Pokud je mi známo, žádná nová příjmení nevznikají ani nikde jinde a maximálně jsou přejímána z jiných teritoriálních oblastí. Z těchto zjištění vyplývá jeden zajímavý fakt, že příjmení na celém světě existuje jenom konečný počet.

Aha, řeknete si, to je zajímavé. A co je na tom?

Víc než by se dalo čekat.

Každý si už stačil všimnout, že třeba v Čechách je nejrozšířenější příjmení Novák. V Rusku by to mohlo být Ivanov, ve Velké Británii Smith, v Číně by to mohlo být Li, nebo Wu, v Japonsku Kawasaki nebo Honda, ve Francii Athos, Aramis a Porthos v Německu Jawohl, prostě v každé územní správní jednotce se vyskytují osoby se stejným příjmením, které nejsou navzájem příbuzné.
To je přece divné, že? Mít stejné příjmení a nebýt příbuzný. To je další téma do magické pranice. Vysvětlení tohoto tajemného jevu leží, jako obvykle, ve znalosti matematiky.

Předpokládejme, že nevěsta je poslední nositelkou příjmení Xyzetová. Tato nevěsta nemá bratra, protože jejich rod nepokračuje po meči. Svatbou s příslušným romantickým ženichem příjmení jejího rodu zaniká a mizí. Příjmení Xyzetová končí a v množině všech světově dostupných příjmení je vymazáno, delete, konec. Dokonce na tomto faktu nezmění nic ani její možný rozvod a návrat k rodnému jménu, protože děti nesou manželovo příjmení. Příjmení Xyzetová skončí v propadlišti dějin nejpozději s její smrtí.

Zatím to ještě není problém, protože v množině všech světově dostupných příjmení je zatím příjmení dost, ale opakováním tohoto postupu dospějeme zcela nezadržitelně k tomu, že na konci zůstane pouze jen a jen jedno evolučně vítězné příjmení.

Zkusme se zamyslet nad tím, jakou rychlostí k tomu dojde.

Předpokládejme, že na začátku máme množinu rodin, kdy ještě každá rodina má různé příjmení. Omezíme-li se na rodiny s průměrně dvěma dětmi, což je záležitost Evropy, pak pravděpodobnost výskytu dvou dcer v nové generaci je rovna 1/4.

Malá odbočka.
Porodnost v Evropě je omezena na dvě děti díky skutečnosti, že statisticky vzato je každé třetí dítě na světě Číňan. Evropské matky, vedeny zásadou předběžné opatrnosti, se pro klid v rodině omezují pro jistotu jen na dvě děti.

Zpět k tématu.
Takže dvě dcery se v rodině vyskytují s pravděpodobností 25 %. To však znamená, že když všichni potomci uzavřou sňatek, v každé generaci budeme mít jednu čtvrtinu příjmení, která navždy zmizí a zmíněné dcery převezmou jména svých manželů. Počet různých jmen se v této první generaci sníží o 25%. Zároveň budeme mít 25 % jmen, která jsou v této populaci zastoupena dvakrát. V další generaci vypadnou další příjmení. Nebude to celých 25 %, protože se může stát, že vypadne jen jedno z těch příjmení, která jsou od posledně zastoupena dvakrát, takže toto příjmení zůstane zachováno, ale i bez exaktního matematického vzorce se dá konstatovat, že zánik jednotlivých příjmení se bude exponenciálně snižovat, až v x-té generaci zůstane jen jedno vítězné příjmení. Pokud by někdo chtěl zpracovat matematický model, sem s ním. Přece jen je dost večer a nechce se mi namáhat mozkové buňky.

Další úvahy.
Rychlost se kterou mizí jednotlivá příjmení je nepřímo úměrná porodnosti. Pokud má rodina 2 děti je pravděpodobnost výskytu samých dcer 1/4. Pro 3 děti 1/8. Pro 4 děti je to 1/16. Je názorně vidět, že rychlost dramaticky záleží na množství narozených dětí. Rodina se 4 dětmi má 4x větší pravděpodobnost, že její příjmení do budoucna přežije než rodina se 2 dětmi, takže je vysoce pravděpodobné, že vítězné příjmení nebude evropského původu.

Vítězné příjmení bude pocházet z populace, která má na Zemi nejvyšší zastoupení, a nejvyšší porodnost. Do úvahy tak přichází pouze Čína a Indie. Indie pouze v případě, pokud by Čína neopustila politiku jednoho dítěte. V Číně a Indii je považováno za neštěstí, když se jako prvorozené dítě narodí dcera. Dochází tam k umělému přerušení těhotenství, pokud se vyšetřením zjistí ženské pohlaví plodu a ve venkovských oblastech bývají dokonce prvorozené dcery usmrcovány. V Číně, která praktikuje politiku jednoho dítěte tyto praktiky vedou k tomu, že poměr mezi mužským a ženským pohlavím je -15 % v neprospěch žen. Toto na první pohled podivné chování dvou nejpočetnějších národů, se dá vysvětlit jedině tím, že boj o vítězné příjmení začal dávno předtím, než si ho Evropa s Amerikou stačily všimnout.

Nebude to trvat moc dlouho, a všichni lidé na celém světě se budou jmenovat stejně, takže milé dámy, začněte své dcery a vnučky pomalu připravovat na to, že se budou jmenovat čínsky.

Aha, zapomněl jsem na feministky.
Předpokládám, že PLM sebevědoměji naladěných žen, okamžitě přijde s řešením: „Tak to tedy ne! Manžel převezme moje příjmení, děti se budou jmenovat po mě a hotovo!"

Omyl! Pravděpodobnost výskytu dvou chlapců v rodině se dvěma dětmi je 25%. Pokud tito chlapci vstoupí do manželství a převezmou jména svých manželek...

Není vám to celé nějak povědomé? Tento úskok v taktice, se na požadovaném výsledku nijak neprojeví a dokonce rychlost s kterou příjmení mizí se vůbec nezpomalí.

Tak co dávat synům příjmení po otci a dcerám příjmení po matce? – To taky nepomůže. U páru syn dcera je to jedno, ale v případě dvou synů/dcer jsme zase v loji.

Dá se s tím vůbec něco dělat? – Nedá.

Jediný možný způsob je dávat potomkům střídavě příjmení po obou rodičích. Ale hlavně první dcera dostane příjmení matky a druhá dcera dostane příjmení otce. Obdobně první syn dostane příjmení otce, druhý syn dostane příjmení matky.

Nevím jak vy, ale já si myslím, že se to moc neujme.




Rubrika: Teorie všeho | 22.05.2008, 0:22:00

11 komentářů:

  1. ne.

    od určité hladiny přestanou příjmení vymírat. protože statisticky pak na jedno zabrané příjmení rodiny Nováků vyjde jedno zabrané příjmení rodiny Li, a tak tato zůstanou v rovnováze.
    počet příjmení, která se takto mohou balancovat teoreticky není omezen, prakticky bude nějaká horní mez daná potřebným počtem jejich nositelů - ale na to i u nás žije lidí dost a dost.

    OdpovědětVymazat
  2. Máte pravdu, ta dynamická rovnováha mě nenapadla.
    Spíš jsem se v duchu PLM spoléhal na klesající funkci s limitou v 1.
    Takže nový závěr článku zní:
    Podle posledních výzkumů, se ukazuje, že to nebude tak horké. Nebudeme se jmenovat všichni stejně, ale každý budeme mít mraky jmenovců.
    Hezký den.

    OdpovědětVymazat
  3. No jo, s příjmením mohou být fuckt docela potíže. A nejčastější cizinecké příjmení prý je Nguyen. :) Před rokem jsem se nad tím taky zamýšlel. Ne tak všeobecně, ale pouze individuálně. Bude-li zájem, odkaz je ve \"web\"... :P

    OdpovědětVymazat
  4. souhlasím s matějčíkem ;)
    jinak moje maminka není feministka, nicméně při svatbě pohrdla tatínkovým příjmením (velmi běžným a rozšířeným) a nechala si své (skoro tak vzácné jako Xyzetová) a taktéž rozhodla, že se po ní budou jmenovat i její děti. a já velmi uvažuju o něčem podobném, právě z toho důvodu, aby naše příjmení nevymřelo ;)
    takže to záleží taky na osvětě a uvědomělosti jednotlivých lidí :)

    OdpovědětVymazat
  5. \"Porodnost v Evropě je omezena na dvě děti díky skutečnosti, že statisticky vzato je každé třetí dítě na světě Číňan. Evropské matky, vedeny zásadou předběžné opatrnosti, se pro klid v rodině omezují pro jistotu jen na dvě děti.\"
    Statistika je kouzelná :D

    OdpovědětVymazat
  6. to @Teo: Prvním úkonem na internetu v r.1995 bylo zadat své příjmení do vyhledávače. Utrpěl jsem množstevní šok, protože vypadlo 114000 odkazů, čekal jsem tak 2.
    to Dewbery: Koukám, že se vaše rodina cíleně sune do dynamické rovnováhy.
    to Misstriss: Statisticky jsme dokonce všichni úplně stejní. (to je až strašidelně)

    OdpovědětVymazat
  7. Zadal jsem své jméno a příjmení. Google nabídl pouze 2 odkazy... :)

    OdpovědětVymazat
  8. Moje finta byla v tom, že jsem nezadával jméno. Opačně se dostanu ke stejnému výsledku - 2.

    OdpovědětVymazat
  9. Dobrý den, líbí se mi Váš styl humoru a osvěty. Díky.
    Bohužel Vás asi zklamu, protože otázku konečné teorie všeho v názvu Vašeho blogu jsem již před lety vyřešila. Dovolím si ji zde poprvé publikovat, abyste se nemusel zdržovat jinou, jistě mylnou, definicí.
    Konečná teorie všeho: \"Je to tak, případně jinak. A nebo taky ne.\"

    (díky vrozené skromnosti si nárok na Nobelovu cenu nedělám :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Velmi oceňuji, že jste se jako jedna z mála přihlásila ke spoluautorství, nebudu vás tedy žalovat.

    OdpovědětVymazat
  11. Čtyři rodiny Novákových, v každé 2 děti(holka - kluk, kluk - kluk, kluk - holka, holka - holka). V rodině s holkami nositelé příjmění zaniknou, ve dvou rodinách s potomky obého pohlaví bude pokračovat dále jeden nositel příjmení a v rodině se dvěma kluky oba dva. To dává do budoucna zase čtyři rodiny Nováků. V některé rodině nositelé příjmení vymizí, ale vždy se jíní objeví z rodiny stejného jména odjinud. Pokud se nejedná o poslední rodinu nějakého příjmení na světě a pořádnou dávku smůly, nemělo by to být tak zlé:)

    OdpovědětVymazat