Konečný protidůkaz

Pro ty z vás, kdo nevíte, že konečný důkaz již byl dokázán, bude velkým překvapením, že dokázání konečného protidůkazu zůstávalo delší dobu nedokázáno. Řešitelé konečného důkazu se při řešení konečného protidůkazu setkali s konečnou výpočetní kapacitou, která pro výpočet
konečného protidůkazu narazila na nekonečné obtíže.


Nyní bylo nedořešené řešení tohoto řešeného problému vyřešeno.



Na existenci problému s konečným protidůkazem mě upozornil @Teo v historicky úplně prvním komentáři pod mým úvodním článkem (za což tímto děkuji). Bohužel jsem v té době neměl čas se celou záležitostí zabývat, protože jsem se potřeboval věnovat základnímu založení kvalitních základů tohoto blogu. Navíc jsem celou situaci (správně) pochopil jako řízenou provokaci.

Někde v pozadí vědomna se však problém usídlil a podvědomá složka vědomí se s navenek neprojevujícím se problémem pokoušela něco dělat. Nejprve se nejasné tušení, že se něco děje projevilo při přípravě článku o barvách. Je zcela evidentní, že podvědomí přišlo na řešení problému a snažilo se mi to dát nějak najevo.

Asi na tomto obrázku nevidíte nic divného, ale jelikož jsem osoba pravidelně se svým podvědomím pracující a konzultující, okamžitě jsem poznal, že řešení problému je nablízku. Ovšem mírnou vadou na kráse bylo, že jsem naprosto netušil problému čeho.

Rozhodl jsem se celému problému poskytnout ještě trochu času. Řešení bylo nalezeno, to jsem věděl. Jenom jsem nevěděl, jak ho dostat z podvědomé složky na vědomou. Již mnohokrát jsem si ověřil, že podvědomí má vždycky pravdu. Proto jsem se rozhodl pro řízenou práci s podvědomím a napsal jsem o barvách další článek. Přitom jsem se upřeně vnitřním zrakem zevnitř pozoroval, jestli něco nezjistím.

Nezjistil jsem nic.

Naopak. Musel jsem po sobě celý článek přepsat, protože takových nasekaných chyb a překlepů jsem už dlouho neviděl. Tudy cesta nevedla. Rozhodl jsem se tedy pro upřené pozorování. Jedna z meditačních technik spočívá v tom, že upřeně pozorujeme bod na stěně, dokud nedojde k rozšíření vnímání. Jiná metoda zase doporučuje tyto techniky provádět v mírně hladovém stavu, to prý mozek pracuje lépe. Rozhodl jsem se tyto techniky spojit, a vystupňovat jejich působení, proto jsem se rozhodl pozorovat upřeně ledničku.

Ze začátku jsem nebyl úspěšný. Podařilo se mi přibrat za týden několik kilo. Mozek naprosto odmítal sestoupit na podvědomou úroveň, když měl na dosah lákadlo v podobě jídla. Celé to bylo navíc umocněné podvědomým řevem tukových buněk, které se hlásily o slovo. Není divu, že za takového stavu se podvědomé signály daly detekovat pouze velmi obtížně.

Rozhodl jsem se vykašlat na nějaké přihlouplé rady a použil jsem svoji obvyklou metodu. Zatím mě nikdy nezklamala a je naprosto jednoduchá. Ne nadarmo se říká, že člověk má dělat to, co umí. Pak se výsledky dostaví. Než se totiž něco nového naučíte, tak to za prvé trvá dlouho, za druhé nevíte, jestli to děláte správně, za třetí, i když se ukáže, že jste to dělali správně, tak jen obtížně setrváváte v dodržování metody, protože první neúspěchy vás silně nahlodají v přesvědčení, zda zvolená metoda funguje.

Moje metoda spočívá v praktikování řízené ignorance. Vycházím z předpokladu, že podvědomí má hotovo, takže je jasné, že řešení existuje. Pokud se hotové řešení rozhodneme aktivně ignorovat, tak se sebevědomé podvědomí začne vztekat. Začne ho vytáčet okázalý nezájem, začne se všemi silami hlásit o slovo, napne všechny síly k tomu, aby proniklo do vědomí a ukázalo tomu ignorantskému vědomí, jak je dobré. Takže ne já, že se snažím, abych z podvědomí něco vydoloval, ale naopak podvědomí se mi snaží ze všech sil dát najevo co ví a se zuřivou nasraností na tom pracuje.

Metoda řízené ignorance trvala okolo 14 dní. Po napsání článku o entropii, zareagoval na sumu podvědomých informací v článku @Teo tímto způsobem. Cituji:

Ahoj lidi! Před časem jsem s kolegou bloggerem spolupracoval na vytvoření konečného důkazu... http://binarniladin.bloguje.cz...hp Tady je v celé své nevyvratitelné kráse: http://sweb.cz...rniladin/dukaz.htm Zatím se nepodařilo realizovat slíbený nekonečný protidůkaz. Takže nezáleží na tom, jaké kokotiny tvrdíte, stačí jak první odkázat na zmíněnou stránku a vaše tvrzení se změní v AXIÓM. A to se vyplatí, ne?! :-)

Moje podvědomí zareagovalo takto:
Mějme konečný důkaz a konečný protidůkaz. O těchto stavech se dá s jistotou blížící se pravdě konstatovat, že mají oba minimální entropii. Pokud budou drženy v uzavřeném systému pak platnost jednoho tvrzení přechází na druhé skokem. Pokud budou vypuštěny z uzavřeného systému, pak v čase T=0, je možné zaujmout podle osobních preferencí stanovisko konečného důkazu, nebo konečného protidůkazu, ovšem s přibývajícím časem zákonitě dochází k postupnému sbližování obou tvrzení, až po určité době zaujmou obě rovnovážný stav s maximální entropií. Tím je dokázáno, že konečný důkaz i konečný protidůkaz mohou existovat jen po omezenou dobu, protože po určité době se navzájem anihilují za zvýšení celkové entropie vesmíru.

Zbytek je už jen pouze rutina.

První nástřely konečného protidůkazu začaly nabírat obrysy záhy poté, co jsem spustil simulační výpočty.

Stačilo několik hodin na mém super-procesor-výkonném PC-XP Windows počítači a konečný protidůkaz se vyloupl v celé své kráse.


Nuže tady je:

Odvození a důkaz.
Mějme Konečný Důkaz KD.
Věta 1: Existuje pouze jeden KD.
Věta 2: KD může nabývat hodnot Pravda, nebo Nepravda.
Důkaz věty 1 provedeme sporem. Pokud by existovaly KD dva, pak by se nejednalo o konečný důkaz, ale o konečné důkazY. Protože tomu tak není, je tvrzení obsažené ve větě dokázáno.
Důkaz věty 2. KD musí být schopen podle definice dokázat naprosto cokoliv. Tomuto zadání vyhovují dvě řešení.
Řešení 1: KD=pravda
Řešení 2: KD=nepravda.

Konečný protidůkaz.
Věta 3: Existuje pouze jeden konečný protidůkaz (KPD) Důkaz je obdobný jako v případě KD, proto ho nebudeme uvádět.
Věta 4: Konečný protidůkaz musí být schopen podle definice dokázat naprosto cokoliv a současně nesmí být totožný s KD.
Matematicky tyto požadavky vyjádříme takto:

KPD se rovná pravda a současně KD se nerovná pravda.
KPD se rovná nepravda a současně KD se nerovná nepravda

po úpravě dostáváme vztah
KPD se rovná negace KD

Pokud KD existuje a dá se vyjádřit tímto dvourozměrným vyjádřením,

potom KPD existuje a má tuto konečnou a jedinečnou dvourozměrnou podobu.

Tím byla existence nekonečného protidůkazu dokázána.

Návod na používání konečného důkazu a protidůkazu.
Návod na použití je důkladně vysvětlen ve zdrojovém článku, proto se zde bude jednat pouze o upřesnění. Každý, kdo bude chtít podpořit své tvrzení v diskuzi má nyní na výběr. Buď podpoří své tvrzení konečným důkazem, nebo konečným protidůkazem.

Protože se jedná o otevřenou soustavu, přechází konečný názor v konečný protinázor a naopak skokem. To se dá jednoduše demonstrovat kliknutím na první, nebo druhý link, přičemž musíme vykonat určitou práci, která se bez užitku promění v neužitečné teplo za současného zvýšení entropie.

Podle osobních preferencí zaujmeme stanovisko Konečného_důkazu, nebo Konečného_protidůkazu. Obě tyto tvrzení mají ekvivalentní hodnotu. Pokud dojde ke shodě s vaším protivníkem zůstává vše tak jak bylo. Pokud však kliknete jeden na důkaz, a druhý na protidůkaz, či naopak, dojde vlivem entropie k jejich anihilaci, takže je nutné volit novou možnost. Pokud k anihilaci dochází opakovaně, je nutné vytrvat tak dlouho, dokud oba nezvolíte stejné řešení. (Trochu to připomíná kámen-nůžky-papír.)

Konečný důkaz
Konečný protidůkaz

Počítačová simulace vzájemné anihilace vlivem entropie.
Protože k anihilaci dochází při současném výběru názoru a protinázoru skokově, ve chvíli, kdy se objeví protinázor, předkládám zpomalený záznam toho, co se děje. K záznamu byly použity vysokorychlostní počítačové simulace, a trochu to připomíná takzvaný „bullet effekt" známý z akčních filmů. Protože simulace je náročná na výpočetní čas, lze ji opět spustit novým načtením stránky.


Závěr
Pokud se zaměříme na řešení nějakého problému a věnujeme mu určité „kritické" množství času, je více než pravděpodobné, že podvědomí již zná správné řešení. Zbývá pak už jen tuto znalost nějakým vhodným způsobem vydolovat. Bohužel, špatnou zprávou je, že neexistuje univerzální, správná metoda, jak to udělat.





Rubrika: Teorie všeho | 24.09.2008, 4:04:00



[4] @Teo - Nultá verze grafického ztvárnění významně snížila entropii pixelů KONEČNÉHO DŮKAZU a prozatím vypadá takto: http://jdem.cz/ad9m8 ;)

[8] vlada -  Koho by zajímalo jak vypadá aproximace Nekonečného_protidůkazu po zhruba 100 iteracích, podle bodu c) pak je zde:





.