pondělí 8. září 2008

Mistr smaragdů

Smaragd, neboli hlinitokřemičitan berylnatý je krystalický šestiboký drahokam, který za svou zelenou barvu vděčí atomům chrómu. Tvrdost 7,5 až 8; lesk skelný, matný; štěpnost nedokonalá; vryp bílý; hustota 2,6 – 2,8 g/cm³; rozpustnost ve fluorovodíku.

Přiznám se, že tomuto suchému technickému popisu opravdu něco schází.




Co takhle zkusit nějaké podobenství?

Následující podobenství je volným zpracováním toho, co jsem někde někdy četl, takže se musím spolehnout jen a pouze na svou paměť. Ke všemu jsem to četl v angličtině. Pokud vám to bude připomínat něco konkrétního, nepůjde o náhodu.


Mistr smaragdů.

Mladý Muso Chivor jednou našel zelený kámen. Byl nádherný.
Rozhodl se o těchto kamenech dovědět co nejvíc a proto vyhledal Mistra smaragdů.

„Mistře, vezměte mě do učení, chci se dovědět všechno o těch kamenech."

„Dobrá, přijď zítra," souhlasil mistr.

Muso nemohl dospat a hned zrána spěchal za mistrem.
Mistr mu vložil do ruky smaragd a nabídl zelený čaj.
Mluvil o
barvě čaje, o tom jak se pěstuje, o námaze, než se ze zelených listů stane lahodný šálek.

„Mistře, kdy mi povíte něco o smaragdech?" Zeptal se netrpělivě Muso.

„Jdi teď domů a přijď zítra," řekl mistr.

Když druhého dne Muso přišel, mistr mu opět dal do ruky zelený kámen a začal mu vyprávět o trávě, o stromech jak rostou, o zelených loukách, o divoké zvěři v lese.

Muso trpělivě poslouchal, ale pak už to nevydržel: „Mistře a co smaragdy?"

Mistr ho poslal domů a řekl: „Přijď zase za týden."

Po týdnu se mistr se rozhovořil o žábách. Jak žijí, jak splývají s trávou, že rybníky jsou pokryté žabincem, ale pokaždé, když se Muso pokusil zeptat na smaragdy, mistr ho poslal domů.

Muso tak za mistrem chodil, a časem se na smaragdy přestal vyptávat úplně.
Hovořili spolu o svěží jarní trávě, o tmavé barvě podzimních lesů.
Hovořili o všem.

Jednoho dne se Musa zadíval na zelený kámen, který držel v ruce a řekl:
„Mistře, ten smaragd je falešný."





Související článek:
Podobenství, výuka, aha efekt a kritické myšlení



Rubrika: Šepoty a výkřiky | 8.09.2008, 4:56:00

20 komentářů:

  1. Konečně mluvíš mým jazykem! :-))) Hezký příběh. A víš, proč (z mého hlediska)? - Protože je v tom prožitek. Kdyby mu povídal o chemických prvcích a tak, což možná ani nemohl, protože to pravděpodobně také znal jenom ze zkušenosti, byla by to jen suchá informace. Skutečné poznání a pochopení se nám v životě děje skrze prožitky.
    Víme všichni, že kouření je škodlivé, ale spousta lidí kouří. Ve chvíli ale když někomu řeknou, tak pane, vypadá to na pěknou rakovinu plic, může to být tak silný zážitek, že si už nikdy ten člověk nezapálí, i kdyby diagnóza se později ukázala jako mylná. MOžná ano, možná ne, ale to záleží na tom konkrétním člověku.

    OdpovědětVymazat
  2. Lenko, jsem rád, že se ti příběh líbí.
    Síla Musovo aha!_efektu byla natolik silná, že i my cítíme její účinky.
    Kontrolní otázka z hlediska kritického myšlení:
    \"Kde na zemi se odehrál zmíněný příběh?\"

    OdpovědětVymazat
  3. ad 2: otázka - K čemu to potřebuješ vědět? když už jsem pochopila poselství

    Dobře, intelektové cvičení.
    Myslíš, kde na zemi nebo na Zemi? Dejme tomu na Zemi.
    Pokusím se, ale nemám k tomu potřebné informace. Můžeme použít třeba Vénovy diagramy, jestli se nám někde protnou. Nebo jestli je to záměrně posazené mimo, aby se neprotly. Tak především jméno, jazyk, zní to jako odněkud z Uralu, ale to fakt nevím. Pak někde, kde se střídají 4 roční období. Někde, kde mají rybníky, které jsou pokryté žabincem - roste žabinec třeba v horských oblastech? Nevím, spíš ne, protože podle mě zelenají rybníky jen v oblastech teplých, ale to fakt nevím. Tam, kde se pěstuje, vyrábí a pije zelený čaj. Tam, kde lidé mají zen-buddhistickou víru. A kde mají zelené kameny, které se dají splést se smaragdem. Asi by se ty informace nesetkaly, ale mně to nijak neirituje.

    Nebo se to mohlo stát kdekoli. Muso našel kámen - třeba v klenotnictví - a Mistr jenom vyprávěl o něčem, co Muso ani nikdy neviděl a možná ani mistr sám.

    A mnoho dalších variant.

    Pokud se neshodneme, že se to stalo na Zemi, ale platí varianta na zemi, pak to dává další varianty možných odpovědí.

    Další varianta je, že se příběh nikdy neodehrál, vypráví se jen jako poučný příběh - to velmi pravděpodobně.

    OdpovědětVymazat
  4. Byl to chyták, příběh se odehrává v Kolumbii.
    Dvě největší naleziště smaragdů se jmenují Muso a Chivor.
    Falešná stopa je zelený čaj (Asie).
    Nápověda link do wiki.

    OdpovědětVymazat
  5. Když se největší naleziště smaragdů jmenují Muso a Chivor, neznamená to přece, že se to tam stalo. Mohl tak kdokoli pojmenovat svého syna kdekoli jinde.
    Tohle, co tu tvrdíš, je podobné jako dětské hádanky: Co je to? Je to modré a skáče to po stromě. Odpověď: veverka v montérkách.
    - To nemá s kritickým myšlením zas tak moc společného.

    OdpovědětVymazat
  6. Ano, měl jsem formulovat otázku \"Kam jsem umístil děj.\" Ale to už se mi zdálo příliš snadné.

    OdpovědětVymazat
  7. ad 6: Neměl. Je hloupost hledat místo děje u podobenství, kde jde jen a pouze o pointu. A ještě z matoucích informací. Je to celé mimo. Neměla jsem ti na to skákat.
    Měla jsem si stát za svým.

    Jiné by to bylo, kdybys to označil jako nějaký jinotaj nebo co, kde je schovaná nějaká informace.

    Furt chodíš na zmrzlinu s vidlemi, zdá se mi. :-)

    OdpovědětVymazat
  8. 7) Jen se mi zdálo, že je tam moc emocionálna a chtěl jsem tam naprat také nějaké ty racionální informace :)
    (když už jsem definoval, že podobenství nese obě složky)

    OdpovědětVymazat
  9. ad 8: snaha dobrá, o výsledku raději navždy pomlčíme, ano? :-)

    Racionality je v podobenství až dost - lépe řečeno - přesně akorát. :-)
    Např. aby človšk pochopil podobenství, musí použít aplikaci, analogii - to jsou logické operace. Schopnost zkratky a vystižení problému - racionalita. A aby toho ještě nebylo dost, jsem přesvědčena, že veškeré lidské emoce jsou podloženy racionalitou - myšlenkami.

    OdpovědětVymazat
  10. To s emocemi a myšlením je obráceně. Myšlení je podložené emocemi. Emoce jsou historicky starším vynálezem než myšlení. Ostatně je to zachyceno v pořekadle: \"Když vzplanou emoce, jde rozum stranou.\"

    OdpovědětVymazat
  11. Nejsou emoce jako emoce. Jakmile přišly myšlenky, už nás ovládly natolik, že emoce a pocity jsou jim přímo podřízené. Více snad jindy. Teď bohužel už musím někam prchnout.

    OdpovědětVymazat
  12. Jsi nějaká nekonzistentní. Nejdřív, že podobenství funguje a dává odpovědi, a když ti naservíruju \"Když planou emoce....\", tak je to najednou neplatí a je to jinak, tak jak to teda je? Som akýsi zmätený. Radši zůstanu u kritického myšlení. béé

    OdpovědětVymazat
  13. Jsem konzistantní, neboj, akorát se ti z těch emocí opotily brýle a nevidíš to jasně, viš? :-) Já jen teď řeším jiné věci a tohle musím vysvětlit dobře, prosím o čas, než promyslím jak. Tady nemůžu plácat první, co mě napadne, jako jinde nebo v práci :-) To a těch myšlenkách a emocích je hodně podstatné, nerada bych to pokazila. To si ještě dopovíme! :-))

    OdpovědětVymazat
  14. \"Když vzplanou emoce, jde rozum stranou.\" - ale jo, když je někdo nechá vzplanout (jako někdy třeba já), to víš, že to není k ukočírování. Ovšem toto pořekadlo nesouvisí s tvou tezí: \"myšlení je podloženo emocemi.\"

    a už vůbec to nesouvisí s podobenstvím.

    Rozdělme emoce na pocity, které vycházejí primárně ze smyslových vjemů a vnímání těla - teplo, chlad, sytost, pocit bezpečí, pocit příjemné - nepříjemné (fyzicky).

    .....a pak jsou tu city (ty ostatní, např. láska, zamilovanost, vztek, lítost ....)

    Pocity jsou společné lidem i zvířatům.

    Lidé mají navíc myšlení - tvůrčí myšlení. Jakmile se vyvinulo, nastala pro lidi jiná situace. Myšlenky pronikly do energie těla tak, že ovládají nejen city, ale pocity.
    Člověk se oklepe zimou, když na něj \"sáhla smrt\", ale meditující jogín roztaví pod sebou led, aniž by nastydl. Když budeme chvíli mluvit o odporných věcech, slabším povahám bude za chvíli tak nepříjemně, že se jim udělá zle od žaludku atd.

    V podstatě platí, jak myslíš, tak se cítíš.

    Nemůžeš změnit emoce. Ale můžeš změnit myšlenku, za kterých emoce pramení.
    Myšlení kdysi vzniklo jako skok - navýšení prvních pocitů jakéhosi opa, ze kterého udělala člověka. Nyní i když cítíme některé podobné věci jako zvířata, máme nad těmi pocity i city vládu - přes myšlenky. Teda když se někdo těch myšlenek chopí. Jinak nemá vládu nad ničím. :-)

    Stačí takto?
    Ono se to nedá jinak dokázat, než že to vyzkoušíš na svých myšlenkách a emocích, jak to funguje. Teda když budeš chtít. Kritické myšlení uričtě neopouštěj, může se hodit. Akorát ti to nevyargumentuju, nezdokladuju výčtem doktoranskými prací a výzkumů na toto téma, asi o tom nebude nic na wikipedii a tak. - zkus empirii. Neboj, nebolí to. :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Mělo mě napadnout, že budeš popisovat klidový stav myšlení. Za klidového stavu je řízení plně v rukou rozumu a pak ano. Funguje to tak, jak popisuješ. Trochu jsem si s tím hrál. Za klidového stavu je rozum opravdu schopen pomocí myšlenek manipulovat emocemi s cílem ovlivňovat chování organismu. Jinou metodou je přenos požadované dovednosti na podvědomí (emoce) pomocí opakování (tréninku).
    Já jsem však měl na mysli nikoli klidový stav, ale stav emocionálně vybuzený. Za této situace je řízení plně v rukou emocí, a nějaký rozum se může jít klouzat. K volantu se prostě nedostane a musí počkat, až to emoce přestane bavit.
    A to neuvažujeme dalšího hráče - pudové projevy.)

    ad city x pocity) z uváděných příkladů se mi nejeví, že by třeba zvíře neumělo projevovat lásku, vztek, lítost. Jak to je? Ptal jsem se našeho psa s kocourem, ale nechtěli mi nic říct.

    OdpovědětVymazat
  16. Dobrý, vypadá to, že je šance se domluvit. :-)

    Ano, emoce mají svou, někdy obrovskou, energii. Tvůj tzv. emocionálně vybuzený stav vzniká ve chvíli, kdy volant (kormidlo) na chvíli pustíme. Za to ale dobře ovladatelný stroj, jakým mysl je, nemůže. Je ovladatelný pouze v případě, že jej někdo ovládat chce, že si nenechá vyrazit kormidlo z rukou, dostane-li se do emocionální bouře. Chyba kapitána. Emoce loď řídit neumí, jen si s lodí v bouři pohazují. Chybou kapitána je i to, že vjel do bouře. Má se jim moudře vyhýbat.

    Pudové záležitosti jsou totéž. Vzpoura na lodi, za niž je plně zodpovědný kapitán. Jak může nechat velet posledního plavčíka, který na to nemá? Pudy jsou dobré, hlásí kapitánovi např., že posádka má hlad, že by to chtělo zastavit v přístavu (kvůli ženským) a moudrý kapitán je poslechne. Když to ale není možné, vysvětlí situaci posádce a jeho slovo je zákon. Když je to však slaboch, posádka se chopí kormidla a už je to v háji.

    Zvíře ti projevuje příchylnost, jako vůdci či členovi smečky. Ono to tak vypadá, že jsou to vyšší city, ale zvířata nás jen napodobují, přebírají \"mynýry\" ostatních členů smečky, protože tak to ve zvířecích smečkách chodí.
    Pokud není zvíře vycvičené, zpravidla tě vymění za kus masa. To není láska. (Často to udělají i lidé, ale to taky není láska. :-))

    A pak je tu jedna další věc. Na internetu to myslím říkám poprvé, tak opatrně:
    Myšlenky a emoce jsou energie, pro které hranice těla neplatí. Prostor je jimi naplněn. Zvířata nemají tak silné sebevědomí (vědomí si sebe sama), aby se tomu dokázali ubránit. Proto chytají naše vysílání, vibrace. Čím s nimi žijeme v těsnějším svazku, tím více se nám podobají - chováním a později se to může odrazit i ve vizáží. Marně se neříká, že jsou psi podobní svým pánům. Dokonce i nemoci mají námi chovaná zvířata jako my, zatímco volně žijících se netýkají. Rakovina, cukrovka..... to není bacily poletujícími vzduchem, to je tím, že chytají naše energie, emoce, my je jimi válcujeme.

    A pak je tu ještě jedna věc, kterou si nechám v zásobě, kdyby ses na ni ptal. (Je nepodstatná k pochopení tohoto systému.)

    OdpovědětVymazat
  17. Ako prisiel Muso na to ze je smaragd flosny? Nepochopil som to. Mozem poprosit o nejaku indiciu?

    OdpovědětVymazat
  18. Co bylo konkrétně iniciátorem Aha_efektu se určitě nedovíme. Jedinou nápovědou je, že se bavili o zelené barvě a taky o všem, a že to trvalo dlouho. Lidé si všimli, že k pochopení teorie je potřeba delší doby a důležitou složkou poznání je praxe. Učení musíme vstřebat a pochopit všechny souvislosti. Sice tu je popis smaragdu z wiki, ale asi bych ho nepoznal, kdyby mi ho někdo strčil do ruky.

    OdpovědětVymazat
  19. Myslimze to Muso poznal tak, že tak dlouho mluvil s Mistrem o zelené barvě až poznal že šutr nemá ten správný odstín

    OdpovědětVymazat
  20. Ano, ale nebylo to pouze zelenou barvou, i když ta hraje nezastupitelnou roli. Mistr dával Musovi kameny pravé i falešné, takže měl srovnání.

    OdpovědětVymazat