čtvrtek 9. října 2008

Máte vlohy vydělat na finanční krizi? 2

Posledně jsme se dověděli, že kdyby inteligence pro vydělávání peněz pomocí obchodování potřebná byla, tak by byli všichni inteligentní lidé bohatí. Dnes se pokusíme odhalit psychologické vlastnosti vhodné pro obchodování.




Nejprve bych chtěl říct, že příklady v anketě vyplňované minule jsou stejné jako příklady, které pánové Daniel Kahneman a Amos Tversky (psychologové) použili k vytvoření „Prospect theory", za kterou získal Kahneman získal v roce 2002 Nobelovu cenu za ekonomii, „za aplikaci poznatků psychologie v ekonomii, zejména co se týče lidského uvažování a rozhodování v nejistotě". Tversky měl smůlu, protože se mu podařilo umřít dřív, takže ji nedostal. Oba se stali zakladateli „Behavioral economy". (Bohužel nevím, jak se to všechno oficiálně překládá.)

Do té doby předpokládaly ekonomické modely, že účastníci trhu se chovají racionálně, tj. rozumně, a logicky. Tento na první pohled rozumný předpoklad se podařilo v „Prospect theory" vyvrátit a na základě psychologických pokusů dokázat, že to tak není. Lidé se nechovají v tržním vztahu ani logicky, ani rozumně. Chovají se iracionálně, což dokazuje momentálně zuřící ekonomická krize.

Vyhodnocení ankety
Nejprve se tedy podíváme na výsledky ankety z minula a pak se z výsledků pokusíme vyčíst nějaká moudra, týkající se obecných psychologických postojů k obchodování.
Ankety se do doby jejího vyhodnocení zúčastnilo 10 účastníků. Odpovědi na jednotlivé otázky dopadly takto:

1A 80% pravděpodobnost výhry 4000 USD, a 20% nic zvolilo 30%
1B 100% pravděpodobnost výhry 3000 USD zvolilo 70%
to je dost přesně ve shodě s výsledky původního výzkumu (Kahneman, Tversky 1979), kdy tuto možnost (1B) volilo 80% respondentů.

2A 80% pravděpodobnost prohry 4000 USD, a s 20% nic zvolilo 90%
2B 100% pravděpodobnost prohry 3000 USD zvolilo 10%
to je také přesně ve shodě s původním výzkumem, kdy možnost 2A volilo 92% respondentů.

Vidíme, že ani během dvou generací se obecné psychologické postoje lidí k řešení takových situací nezměnily.

Psychologické nastavení
Nyní se z toho pokusíme vyvodit nějaké závěry. Nejdříve si rozebereme příklad 1, který se zabývá obecným postojem k výhrám (ziskům). Výsledky zcela jednoznačně ukazují, že většina lidí volí vyšší jistotu i za cenu menšího celkového výdělku. Tento postoj je velice přesně shrnut v přísloví „Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše."

Průměrná výhra v případě 1A (cena krát pravděpodobnost) je 4000 x 0,80 = 3200 USD
Průměrná výhra v případě 1B je 3000 USD

Vidíme, že i přesto, že průměrná výhra v případě 1B je menší, tak lidé volí vyšší jistotu a menší zisk.

Příklad 2, pak vypovídá o postoji k prohrám (ztrátám). Výsledky také zcela jednoznačně ukazují, že naprostá většina lidí volí vyšší celkové riziko v naději, že ztráty mohou být menší. Neboli, lidem nevadí zvolit vyšší riziko ztráty, pokud zůstává minimální naděje.

Průměrná prohra v případě 2A je 4000 x 0,80 = 3200 USD
Průměrná prohra v případě 2B je 3000 USD

Vidíme, že přesto, že průměrná prohra je v případě 2B menší, tak lidé naprostou většinou volí vyšší riziko s vidinou umenšení ztráty.

Tato vlastnost je odpovědná za oblíbené případy, kdy se v titulcích tisku objevuje. „Zaměstnanec položil nejstarší banku světa" „Riskantní operace důvodem bankrotu" a také může za odkládání rozhodnutí o uzavření ztrátového obchodu v naději, "že se to otočí" (hope mode).
Nyní tyto dva závěry spojíme, porovnáním preferované průměrné výhry 3000 a průměrné prohry 3200, tak můžeme definovat obecný závěr, že pro většinu populace:

Radost z výhry 1 Kč je menší než zlost z prohry 1 Kč.

Jestliže se dostaneme do ztráty, nevadí nám pouštět se do vyššího a vyššího rizika v naději, že se ztrátu podaří eliminovat, což vede k vyšším a vyšším ztrátám. Tímto způsobem se chová minimálně 90% lidí.

Pokud bychom na tomto modelu chování založili obchodní systém, tak během každých dvou obchodů (jeden ziskový, jeden ztrátový) proděláváme v průměru 200. To je dost neúspěšný obchodní systém, v každém kole přijít průměrně o dvě stovky. O pravděpodobnosti výher a proher nevíme nic, tak budeme předpokládat, že jsou stejné ve výši 50%, stejně jako při hodu mincí.

Typickým příkladem tohoto chování jsou gambleři a hráči na automatech. Proto jsou hrací automaty naprosto zaručeným způsobem vydělávání peněz. Také kasina a hazardní hry jsou založeny na znalosti a využití tohoto stavu, umocněné ještě tím, že se jedná o hry s nenulovým součtem s určitou průměrnou ztrátou na jednu sázku. Například pro ruletu je průměrná ztráta na jednu hru rovna 1/37 vsazené částky.

Ale co finanční instituce? Ty by přece měly zaměstnávat odborníky, ne? Pokud oborníky myslíme vzdělané a inteligentní lidi, tak ano. Ale ať mi nikdo neříká, že mezi těmito odborníky jsou všichni se správným psychologickým nastavením. To se příčí logice. Proto s pravděpodobností blížící se jistotě můžeme uvažovat, že 90% lidí ve finančním průmyslu má psychologické nastavení, stejné jako ostatní populace, čímž se vysvětluje chaotické a prapodivné chování finančních institucí před vznikem a během současné finanční krize.

Jakou strategii zvolit?
Jak bychom se tedy měli chovat? Z hlediska obchodování je správné volit 1A a 2B, neboli vyšší průměrný zisk a menší průměrnou ztrátu. Ale jak vidíte, tuto možnost zvolí jen minimum lidí. Takový obchodní systém má průměrný zisk na jedno kolo 200. Je to naprosto jasné, ale nikdo se tak nechová. Vidíme, že vlohy pro obchodování má v populaci okolo 10% lidí, takže se tím také vysvětluje, proč je 90% lidí při investičním/spekulativním obchodování neúspěšných.
Analýzy, předvídání pohybu trhů, nejrůznější obchodní systémy, známosti u zdroje, znalosti ekonomie, inteligence a vzdělání, to všechno není pro obchodní úspěšnost podstatné. Tyto znalosti jsou samozřejmě dobré, ale k úspěšnému obchodnímu chování nic takového nepotřebujete. Váš obchodní systém může být založen na házení mincí a přesto můžete dosahovat soustavného zisku.

Postačí dvě jednoduché zásady:
a) znát optimální velikost částky vložené do obchodu vzhledem k velikosti účtu*
b) ztráty likvidovat v zárodku a zisky nechat růst

Závěr:
Většina populace má psychologické nastavení, které se dá vyjádřit slovy: „Radost z výhry je menší než zlost z prohry".
Pokud se budeme podvědomě řídit tímto psychologickým nastavením, budeme vstupovat do vyššího a vyššího rizika, což zákonitě povede k vyšším a vyšším ztrátám.
Obchodní systém postavený na tomto psychologickém nastavení vždy generuje ztráty.
Zaměstnanci finančního průmyslu nevybočují z obecné psychologické charakteristiky.
Obchodníci mají psychologické nastavení odlišné od zbytku populace.
Pokud chceme být obchodníky a nemáme vhodné psychologické nastavení, musíme si být toho být vědomi a musíme se snažit tuto nevýhodu vědomě omezovat.
Obchodní přístup lze vyjádřit heslem: "Ztráty likvidujte v zárodku a zisky nechte růst".




*někdy příště




Související články:
Máte vlohy vydělat na finanční krizi? 1
Jak vydělávat na poklesu cen.
Jak hrát v kasinu.
Inzeráty jako investiční indikátor
Ekonomické pindy






Rubrika: Teorie všeho | 8.10.2008, 22:40:00

9 komentářů:

  1. Vida! Velmi zajímavé! Ano, také patřím k té většině populace dle výběru z daných možností.
    Ale zase když to vezmu kolem a kolem, v reálném životě to mám jinak. Nejdu do rizika (nesázím) a co vydělává (mou hlavu a dvě ruce), to podporuju. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Výtečně! Je zvláštní, že si tento paradox uvědomujeme až tak pozdě! Jen mi nějak nechce jít do hlavy, že systém mohl tak dlouho fungovat bez znalosti tohoto (psychologického) aspektu, nebo myslíte, že \"ti profitující\" si tento fakt uvědomovali už dříve?. Taky se mi nechce věřit, že by to snad byla jediná příčina současné finanční krize (což Vám do úst pochopitelně nevkládám, tato domněnka není z příspěvku a moje znalosti této problematiky jsou pouze sporadické)

    OdpovědětVymazat
  3. Lenko, ono se říká, že kdo pracuje, nemá čas vydělávat peníze, proto je tak málo bohatých.

    Gulagu, finanční průmysl samozřejmě zná ta správná pravidla. Problém je v tom, že \"vědět\" a \"dělat\" jsou dvě různé věci. A jít proti svému psychologickému nastavení je opravdu náramně těžké. Příčinou krize je nezodpovědné chování finančních institucí - a tady by se dalo s psychologií koketovat. Ale určitě to není jediná příčina.

    OdpovědětVymazat
  4. Pokud berete investora (+ 6m) a nejen krátkodobého spekulanta, je rada \"Ztráty likvidujte v zárodku a zisky nechte růst\" dost úsměvná, při tom jak volatilní jsou trhy (i před současnými problémy byly). Asi na úrovni rady \"nakupujte, když je to levné a prodávejte, když je to drahé\". Jistěže je to to nejlepší, co lze dělat, ale jak to vyčíhnout dlouhodobě v praxi je takový drobný problém :-)

    OdpovědětVymazat
  5. radko, investor a spekulant jedno jsou. Z neznámého důvodu to má stát zapotřebí daňově rozlišovat. Na rozdíl od rady \"kupuj levně prodávej draho\" vede tento princip dlouhodobě k zisku.
    Příklad: hodíte si korunou a podle toho vstoupíte do obchodu na pokles, nebo na růst ceny. Čekáte den. Když se dostanete do ztráty, obchod zlikvidujete (a tady je ten psychologicky zakopaný pes). Jste-li v zisku čekáte. Pokud se druhý den obchod otáčí likvidujete, pokud ne, čekáte. (za den si dosaďte vhodný časový interval, hodinu, týden, atd.)
    \"Jenom\" je třeba vybalancovat poměr mezi investovanou částkou, velikostí účtu a poplatky.
    Tento systém je dlouhodobě úspěšný a navíc nemusíte mít žádné poznatky o tom, kam se asi cena vydá! Psychologicky se to ale nedá zvládnout, pokud k tomu člověk nemá vlohy, nebo dostatek vnitřní disciplíny. Rozhodně je to však lepší rada, než kupovat nízko a prodávat draze, protože nikdo neví kdy je nízko a kdy je draze.

    OdpovědětVymazat
  6. ad 3: \"kdo pracuje, nemá čas vydělávat peníze\" - to je pravda, vím o tom a jsem tak spokojená. Osobně se zas tak nepředřu, mám zaplaťpánbu dost a víc by mě zbytečně zatěžovalo. Navíc mě má práce baví, nebavilo by mě spekulovat na burze. Člověk musí mít i další jiné vlastnosti, aby \"vydělával na finanční krizi\".
    Ale jinak se mi pár podílů v jakémsi fondu podařilo letos odprodat ještě včas, se zhodnocením, které mě neurazilo. (Minimalizovala jsem ztráty. :-) )

    OdpovědětVymazat
  7. Omlouvám se, že vstupuju do Vašeho článku jako rušivý element :) Je možné, že se mýlím, ostatně docela často se mi to stává. Zdá se mi, že háček je v rozdílu - 1 strany článku,, kde uvádíte pouze absolutní hodnoty, kdežto na 2 straně uvádíte průměrná čísla.. Je třeba vžít se do situace člověka, uvědomit si, že pokud je mu položena tato otázka, řeší ji Samostatně, a pouze Jednou! - přirozeně tedy volí jiné možnosti. Je tedy dost nemoudré posuzovat jednoho člověka metrem pro měření trhu. Hamburger od MacDonalda jíte také a to i přes to ,že je po něm tlustý celý svět. Ano, lidé by měly jako celek přemýšlet opačně, ale to ještě neznamená, že jejich rozhodnutí jsou špatná.

    OdpovědětVymazat
  8. infinitusi, na těchto příkladech je právě ukázáno, že minimálně 80% lidí je vnitřně nastaveno určitým způsobem. A příklad s hamburgery to jen potvrzuje. Jedno požití se nejeví nijak dramaticky, v celkovém výsledku je to trága.

    OdpovědětVymazat