čtvrtek 13. srpna 2009

Dějiny vzniku křesťanství

Zdálo by se, že natolik provařené téma, jakým jsou dějiny vzniku křesťanství, neposkytuje již žádnou možnost, že by se k němu dalo cokoli smysluplného dodat. Pokud se chceme dozvědět něco nového, je třeba se zaměřit na psychologické, sociální a ekonomické motivace jednotlivých účastníků.




Úvod
Při studiu oficiálního popisu událostí v bibli narážíme především na problém, že text byl v průběhu dějin upravován tak, aby odpovídal aktuálním ideologickým požadavkům. Některé biblické texty byly z ideologických důvodů vypouštěny, jiné přidávány a na věrohodnosti tohoto textu se podepsal hlavním dílem fakt, že popis probíhajících události přítomnými svědky je plný vzájemných rozporů a nepřesností.

Na tom však není nic divného. I v současnosti při vyšetřování libovolné dopravní nehody, nebo zločinu, je policie při výslechu očitých svědků svědkem naprosto protichůdných tvrzení a to i u osob, které nebyly v době činu pod vlivem návykových omamných látek. Biblické texty jsou ovšem neustálým přežvykováním nekonečného zástupu badatelů sežvýkány až na dřeň, takže z tohoto směru rozhodně nemůžeme nic nového očekávat. Pokud chceme zjistit něco nového, je třeba se zaměřit na životní postoje a osobní motivace jednotlivých účastníků.



Události vedoucí ke vzniku současného křesťanství.

Během let okolo počátku našeho letopočtu došlo na středním východě k několika politováníhodným událostem, které uvedly do několik set let trvajícího chaosu zavedené společenské zřízení a společenské zvyky veškerého tehdejšího civilizovaného světa. Díky tomuto společenskému chaosu, vzniklému zásluhou tehdejších zběsile se vyvíjejících historických událostí, se například nepodařilo do kalendářního systému zabudovat rok nula, což způsobuje potíže v kalendáři až do současnosti a není tomu až tak dávno, kdy nebylo jasné, zda se má slavit nové milénium v roce 1999, nebo 2000, což mnozí z nás dodnes považují za krajně nezodpovědné.


Během zmiňovaného období, jeden z do té doby bezvýznamných, lokálních bohů, pověstný svojí mimořádnou brutalitou a agresivitou při vynucování poslušnosti svému náboženství, oplodnil manželku zcela nezajímavého chudého tesaře. Pro pořádek je nutné zmínit, že samotný akt nevzbudil až takovou pozornost, protože to bylo v té době považováno za zcela legitimní boží chování.


Z pověstí a bájí je známo, že tu a tam si leckterý z bohů odskočil zpestřit svůj sexuální život s obyčejnými smrtelnicemi. Dokonce víme, že i jeden z poměrně velmi významných bohů, se rád před smrtelnými ženami vytahoval a předváděl tím, jak se měnil v býka, nebo labuť, čímž uváděl své pozemské milenky v rámci sexuální předehry do vytržení.


O potomstvo vzešlé z podobných radovánek bylo většinou dobře postaráno, dostalo se mu plného života s množstvím hrdinských činů, a není známo, že by si některý levobohoboček vzešlý z takového svazku na svůj osud nějak stěžoval.


V případě Marie se však starý Jahve zachoval naprosto bezcharakterně. Sice se nejprve přihlásil k otcovství, ale místo toho, aby svého potomka zahrnul svojí přízní, provedl na počest narození pouze pár levných triků s betlémskou hvězdou, takže se Marie musela spokojit s několika cetkami, které dostala od jakýchsi tří pobudů, kteří kvůli tomu ztratili orientaci a zabloudili.


Není divu, že mladý Ježíš rostl jako dříví v lese, obklopoval se pochybnou společností a svoji popularitu podporoval několika varietními triky, z nichž historie zmiňuje chůzi po vodě, zázračné uzdravení komplice, případně několik triků s vínem, kterými udivoval prosté a nevzdělané obyvatele malého provinčního městečka. Jeho naprostá společenská nepřizpůsobivost, pocit vlastní výjimečnosti a přehnaná sebedůvěra, ho brzy dovedly ke konfliktu se státní a politickou mocí. Za slovní útoky, organizaci protistátních skupin, pobuřování, a další protistátní činnost ho jeho cesta dovedla nejprve do vězení a po šikmé ploše posléze vystoupal až na šibenici.


Pokud se Ježíš bezstarostně spoléhal na pomoc svého biologického otce, tak se dost šeredně přepočítal. Jeho povedený tatík se na něj totiž naprosto vykašlal, nehnul pro něj prstem, a dopustil, aby Ježíše bez sebemenší špetky jím projeveného zájmu ukřižovali. Toto naprosto neomluvitelné rodičovské selhání pak mělo za následek naprosto zásadní změny v do té doby živořícím, křesťanském náboženství.


Není známo, k čemu přesně došlo po smrti mezi Ježíšem a jeho otcem, ale následné uspořádání církevních struktur hovoří poměrně jasně. Při setkání otce se synem muselo dojít k prudké výměně názorů, a konfliktu takové úrovně, že na nejvyšší míru vlastní smrtí rozzuřený Ježíš dosáhl toho, že Otec Bůh odstoupil z čela firmy. Jejich dohadování a rozdělování vzájemných kompetencí trvalo několik dní a dovedeme si živě představit, že nebylo vůbec jednoduché.


Nakonec však přece jen k nějaké domluvě muselo dojít, protože Ježíš vstal z mrtvých, aby mohl svým spolunásledovníkům předat podrobné návody a instrukce nutné k postupnému převzetí veškeré náboženské moci křesťanstvím. Pro úspěch celé operace bylo nezbytně třeba předat kompletní a nezkreslené plány na organizační strukturu církve, pravidla konspirace pro pobyt v ilegalitě, předpisy pro služební postup, postupy pro získávání nových členů, jakým způsobem se budou noví členové zavazovat ke spolupráci, jaké sliby je možno dávat věřícím atd.


Ježíšovo zcela nelogické oživení bylo tedy naprosto nezbytné pro konečný úspěch celé operace. Je naprosto evidentní, že ze záhrobí se taková věc vysvětluje poměrně složitě, nehledě na nejrůznější přeslechy, lokální zájmy přísedících a další předvídatelné události. Další nespornou výhodou tohoto zvoleného postupu byl marketingový potenciál využití celé události, která mohla být později oficiálně prezentována jako zázrak.


Organizační struktura
Organizační struktura křesťanské církve z doby těsně po rozdělení dělby moci, tak jak je jí možno rekonstruovat z historických událostí, vypadala zhruba následujícím způsobem.


Formálně zůstal v čele křesťanství Bůh Otec, avšak pouze ve funkci čestného předsedy a bez rozhodovacích pravomocí. Jeho zástupcem, ve skutečnosti však hlavou celého podniku s veškerou výkonnou pravomocí se stal Ježíš, jehož formální titul byl stanoven na Bůh Syn. Posledním řídícím orgánem byl, zřejmě na nátlak odborů z řad božích zaměstnanců, takzvaných "andělů", jmenován jeden s formálním oslovením Duch Svatý. Tato funkce a důvody, které vedly k obsazení tohoto řídícího místa nebyly nikdy spolehlivě objasněny, takže se lze domnívat, že to byl jen zastírací manévr k tomu, aby zvenku nebylo na první pohled patrné, že ve firmě došlo k převzetí moci.


Rozdělení kompetencí bylo následující. Ježíš, jakožto nová hlava církve získal do své pravomoci veškeré lidstvo s cílem vybudovat ze starého křesťanství moderní nové monopolní náboženství. Po Ježíšově příchodu k moci totiž ustaly chaotické a kontraproduktivní, skupinové nebo individuální tresty za sebemenší náboženské prohřešky, tak jak je praktikoval starý Jahve. Také marketing a reklama se dostaly s příchodem Ježíše na kvalitativně novou úroveň. Ačkoli je Ježíš formálně uctíván jako Bůh, byl přece jenom pouhým člověkem, takže mu nedělalo problémy přizpůsobit křesťanství myšlení a psychologii lidí, stejných jako on sám.


Bůh Otec, dostal pravděpodobně za úkol vyvraždit a zlikvidovat veškerá konkurenční božstva, protože jeho prchlivá a násilnická povaha byla pro podobný úkol jako stvořená. Je zcela evidentní, že se tohoto úkolu ujal s velkou pílí a dychtivostí, protože trvalo pouhých několik set let, a po ostatních božstvech nezůstalo v okolí křesťanství ani stopy.


O tom, co měl skutečně na starosti Duch Svatý je známo jen to, co uvádějí oficiální dokumenty církve a to není, jak známo, zrovna důvěryhodný zdroj.


Tyto organizační změny ve vedení byly natolik úspěšné, že se v následujících letech křesťanství stalo jednou z nejdynamičtěji rostoucích náboženských organizací tehdejšího světa. Na rozdíl od ostatních náboženství používalo přísně hierarchickou strukturu, která vyplynula z počáteční nutnosti pobytu v ilegalitě. Dále zde působil propracovaný systém odměn a trestů, přičemž každý náboženský uchazeč se na úvodním školení dozvěděl, že brutální tresty přicházejí ihned a odměny přicházejí na řadu až po smrti.


Marie a její kult
Naprosto rozhodující součástí křesťanského úspěchu se však stal podpůrný náboženský kult Ježíšovy matky Marie. Ježíš, jako jedináček, o kterého se jeho skutečný otec naprosto nezajímal, na své matce velice lpěl. Jejich vztah byl natolik silný, že se Ježíš nejen neoženil, ale dokonce se má za to, že neměl s opačným pohlavím žádný poměr. Stejně však není známo nic o tom, že by měl nějaký poměr s pohlavím stejným, ačkoliv jeho zženštilý vzhled a záliba v pánské společnosti umožňují i tuto interpretaci. Pravděpodobnější je však varianta, že Ježíš byl člověkem, který se dá z dnešního pohledu označit jako "maminčin mazánek".


Ve srovnání s otčímem Josefem o kterém z historie není známo o moc víc, než že má od boha nasazené parohy, byla Ježíšova matka jedinou blízkou bytostí, které se dostalo po smrti oficiálních náboženských poct a která zaujala významné místo ve firemní hierarchii.


Na Marii se obracely se svými žádostmi a modlitbami především ženy, které naprosto instinktivně vycítily, že coby matka bude mít na svého jedináčka neodmítnutelný vliv. Jestli si byl Ježíš, tohoto ženami představovaného náboženského potenciálu vědom není známo, ale je evidentní, že v Mariině náboženském kultu, ženy viděly podstatně účinnější náboženskou strukturu, než kupříkladu v náboženství, které provozovala některá osamělá bohyně.


Mariin kult byl formálně zařazen do křesťanských náboženských struktur a dostávalo se mu plné logistické podpory z vedení. Svojí přesně cílenou marketingovou orientací na rozhodující skupinu klientů (žen) pak přispěl nejvýznamnější měrou k získání většinového tržního podílu ve prospěch slibně se rozvíjejícího křesťanství. Naprostá většina mužů se totiž ke křesťanství přidávala, ani ne tak z touhy po novém náboženství, ale aby už konečně měli doma od svých manželek pokoj.


Tento geniální marketingový tah se ukázal být natolik úspěšným, že po krátkém počátečním pobytu v ilegalitě a pronásledování ze strany vládnoucího establishmentu, se křesťanství stalo monopolním náboženstvím, přičemž se mu podařilo naprosto zničit a vyhladit původní náboženské struktury.





..... Pokračování někdy příště





Související články:
Problémy náboženství
Konkurz na osobního boha
O bibli
Piva, vína, alkoholy, stěnolezy a sedmichlapová pití
Podobenství, výuka, aha efekt a kritické myšlení
Boží ekvivalence
A zde je místo, kde chybí bůh
Komerční magie





Rubrika: Šepoty a výkřiky | 13.08.2009, 14:02:00

35 komentářů:

  1. moc zajímavý článek...musím podotknout,že to tak víceméně bylo:-)akorát mí přátelé křestané,pořád hovoří o spáse před svými hříchy,a já vždy jím říkám,že pokud vedu hodnotný morální život,kde právo druhých je pro mě důležité,tak si člověk může věřit v co chce...Nechám jim to přečíst,doufám,že tím podpořím to,co si myslím...Boha hledejte jen uvnitř sebe,hovoří k vám vnitřním hlasem,a projevuje se v intuici...Nemá jména,On je jen ty,a ty jsi jen On:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji, za komentář. K tématu snad jen tolik, že kolik názorů, tolik bohů.

    OdpovědětVymazat
  3. Uvítal bych podobně pojaté dějiny islámu ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Dějiny islámu jsou přeci jen o něco lineárnější takže odhalit skryté motivace je mnohem jednodušší. Nicméně, mám ve svém portfoliu několik zajímavých poznatků, takže bych je mohl, v případě, že mě nepřemůže lenost, hodit na papír.

    OdpovědětVymazat
  5. Skvělý! Tohle je text přesně podle mýho gusta. Srozumitelný, vtipný, zábavný i poučný. Jako ilustrace by se možná hodil tenhle můj starší obrázek konfliktu synátora s fotrem: http://ateo.cz/i/2688/ ;)

    OdpovědětVymazat
  6. @Teo, děkuji za uměleckou spolupráci, je mi ctí využít nabídnutou nabídku. Juž to tam šupu.

    OdpovědětVymazat
  7. Doufám,že v pokračováních bude nějaká \"duchaplná\" pointa.Navrhoval bych rozkličovat tento text:

    Je nemožné, aby někdo zřel něco ze jsoucího, aniž by to sám obsahoval. U člověka, který je ve světě, tomu tak není. Vidí slunce, aniž by byl sluncem. A vidí nebe a zemi i všechny ostatní věci, aniž by jimi byl. Tak tomu je s pravdou. Spatřil-li jsi něco z onoho místa, stal ses tím. Zřel jsi ducha a stal ses duchem. Zřel jsi Krista a stal ses Kristem. Zřel jsi Otce, stal ses Otcem. Proto zde vidíš všechno, ale nevidíš sebe sama. Tam však vidíš a tím, co vidíš, se stáváš.
    Tomášovo evangelium.

    Toš tak Vladimíre,přeji hodně trpělivosti:-)

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji, za přání.
    Pokračování by se mělo zabývat srovnání náboženských systému starých Řeků s křesťanstvím. Vím naprosto bezpečně, že pokud nebude duchaplné, tak bude duchaprázdné, případně něco mezi tím.

    Co se týká navrhovaného textu, dost silně mi to přípomíná jeden posvátný verš:
    \"Své úsilí, kdo napne k sobě sám, těžknoucí cesta však nekončí, smyšlenky samy své místo naleznou.\"
    (Posvátné texty Rembramtabharáty)

    Přeji Saule dobrou náladu a hodně úsměvů.

    OdpovědětVymazat
  9. M: Neprospěje světu víc, než když se vzdáte svého prospěchu. Člověk, který už neuvažuje v pojmech ztráty a zisku, je člověkem, který skutečně nezná násilí, neboť je mimo jakýkoli spor. Nejde tedy o to, konat dobro, ale přestat ubližovat, nezvětšovat utrpení.
    T: Nemluvím tu o tom, že máme druhým přinášet potěšení, ale že máme druhým pomáhat.
    M: Jediná pomoc, kterou stojí za to poskytnout, je osvobodit člověka od toho, aby potřeboval další pomoc. Pomoc, kterou je třeba opakovat, není pomocí. Nemluvte o pomoci druhému, pokud ho nezbavíte jakékoli potřeby pomoci od druhých.
    T: Jak lze potřebu pomoci překročit? A může v tom jeden člověk druhému vůbec pomoci?
    M: Pokud jste pochopil, že veškerá existence je ve své oddělenosti a omezenosti bolestná, a pokud toužíte a jste i schopen žít celistvě, v jednotě se vším živým, jako čiré bytí, pak jste překročil potřebu pomoci od druhých. Druhým můžete pomoci ponaučením, příkladem ale především svým bytím. Nemůžete dávat to, co nemáte, a nemáte to, co nejste. Můžete dávat jen to, co jste - a toho pak můžete dávat neomezeně.
    T: Je ale pravda, že je veškerá existence bolestná?
    M: Jaký jiný důvod by mělo všeobecné hledání radosti? Bude snad šťastný člověk hledat štěstí? Jak jen jsou lidé neklidní a neustále v pohybu! Poněvadž žijí v bolesti, hledají úlevu v radosti. Jediné štěstí, jaké si dovedou představit, je zajistit si opakovanou radost.
    T: Co mám tedy dělat, když ať dělám co dělám, jedinec, za něhož se považuji, stejně nemůže být šťastný?
    M: Jediné, co můžete udělat, je přestat být takový, jaký se nyní být zdáte. Na tom, co říkám, není nic krutého. Probudit člověka ze špatného snu je projev soucítění. Přišel jste sem proto, že trpíte, a jediné, co vám říkám je: probuďte se, poznejte sebe sama a buďte sám sebou. Ukončení bolesti nespočívá v radosti. Uvědomíte-li si, že jste jak za bolestí, tak i za radostí, nade vše povznesený a nenapadnutelný, pak honba za štěstím ustane a utrpení, které je jejím následkem, rovněž. Neboť bolest směřuje k radosti a radost končí v bolesti, to je nevyhnutelné.
    T: V nejvyšším stavu tedy není žádné štěstí?
    M: Ani utrpení. Jenom svoboda. Štěstí závisí na tom či onom a může být ztraceno. Osvobození od všeho nezávisí na ničem a ztraceno být nemůže. Osvobození od utrpení nemá žádnou příčinu, a tudíž nemůže být zničeno. Realizujte tuto svobodu.
    T: Nebyl jsem snad zrozen, abych trpěl následky své minulosti? Je vůbec svoboda možná? Narodil jsem se snad z vlastní vůle? Nejsem snad jenom to, co bylo stvořeno?
    M: Co jiného je narození a smrt než počátek a konec proudu událostí ve vědomí? V důsledku představy o oddělenosti a omezenosti jsou tyto události bolestné. Chvilkové úlevě od bolesti říkáme radost - a stavíme si vzdušné zámky, když doufáme v radost trvalou, které říkáme štěstí. To všechno je ale nepochopení a chybný přístup. Probuďte se, překročte to a žijte opravdově.
    T: Mé vědomosti jsou omezené a schopnosti nepatrné.
    M: \"Já\", jako zdroj vědomostí i schopností, obojí překračuje. To, co lze pozorovat, je v mysli. Přirozeností Já je čiré uvědomění, pouhé nezúčastněné pozorování, nedotčené přítomností či nepřítomností vědomostí a sklonů. Oprostěte své bytí od tohoto zrozeného a smrtelného těla a všechny vaše problémy budou vyřešeny. Existují, jelikož věříte, že jste zrozen k tomu, abyste zemřel. Zbavte se této iluze a buďte svobodný.

    OdpovědětVymazat
  10. Zajímavý příspěvek, na jeho dekódování je třeba použít techniku rozboru pobobenství popsanou v článku http://vlada.bloguje.cz...sleni.php Pokud to pak zkombinujeme s nelineárním myšlením http://vlada.bloguje.cz...sleni.php tak dojeme k naprosto překvapujícím souvislostem

    OdpovědětVymazat
  11. Je to sranda, ale Vlado, máš to trochu popletené. Před Kristem neexistovala žádná církev jako taková. Církve začaly vznikat posléze proto, protože jim Kristus Ježíš řekl novinku, že karmu jednotlivce může legitimně převzít vícečetné společenství lidí. Tato karma jednotlivce se tak doslova rozptýlí mezi více lidí, kteří ji svým pokáním a čistým životem takřka vymažou. Jednotlivec by to nezvládl, mnoho lidí ano...toť ve zkratce účel a pravý význam slova CÍRKEV. Co z toho pak lidi udělali už je věc jiná, že ano.
    Jinak Jehova byl sám Kristus, který, když jasnozřivec Mojžíš uviděl v hořícím keři na hoře Sinaj, se mu představil jménem \"Jsem který Jsem\", což v hebrejštině říkáme jedním slovem Jehova. Kristus v té době už byl přítomen na Zemi, jenomže prozatím v Zemských živlech. Kristus totiž není ona individualita, která se nazývá Ježíš. Ono to totiž není tak jednoduché. Ježíš a Kristus jsou totiž bytosti dvě. Ježíš po mnoho inkarnací \"expil\" fyzickou a jiné schrány, do kterých by se tak vznešená bytost jako je Kristus mohla vtělit. Zde už odvolání na 49 generací, po které bylo nutno krev zušlechťovat, od Abrahama až po Josefa. Bylo potřeba doslova nejčistšího výluhu z židovské krve(proto dnešní židé žijí takovou nešťastnou víru)...atd....Je to složité, a mám dojem že bych to zde přednášel zbytečně...
    Nebo jenom zamyšlení, že sice Kristus podle textu, tak jak jej pravé Křesťanství vykládá, neexistoval, ale pořád mi teda není jasné, proč teda 90% populace planety od jeho působení počítá celý letopočet...Dovedete si představit ten ohromný vliv na celou planetu? Zanechat tak veliký dojem? Zkuste to...
    Ještě bych podotknul, že Vladem slibované pokračování bude zřejmě odhalovat jeden fakt. Nelze totiž zaměňovat Křesťanství s Římským Katolicismem. Řeckořímská církev, ze které vzešel Katolicismus zřídila kolosea hlavně z toho důvodu, aby zaživa upalovali KŘESŤANY. Řezali jim zaživa končetiny, nechali je pak okusovat šelmami a další zábavičky. Kadidly si přitom kouřili pod nos, aby necítili puch spáleného masa...
    Potom udělali jednu pro ně velmi moudrou a vyčůranou věc. Řeckořímští politici a kněží se usnesli, že postupně převezmou název svých největších nepřátel - nazvali se jedinými a pravými Křesťany. Takto vzniknul mezi lidmi ohromný chaos, lidé nevěděli čemu a komu tedy mají věřit. Postupně Řeckořímští katolici zavedli mezi lidi dogma, že žijeme jen jednou, a pokud neposlechnou diktát, jak mají žít, strašili je peklem a zničením duše. Původní texty bible, dříve než je vzali do parády ovlivnění a ustrašení překladatelé, obsahují četné zmínky o reinkarnaci. I dnes kdo chce, najde o převtělování četné zmínky...
    Hezký večer

    OdpovědětVymazat
  12. Jen malá oprava k ...nečiní nic jiného, než to, co přináší užitek celému kmenu. Takové vědomí měli ještě před 2000 tis. lety všichni lidé. - to je myšleno nikoliv tak, že by všichni lidé pře 2000 tis. lety konali jen to co přináší užitek všem, ale jako vysvětlení toho, že naše \"Já\" prochází určitým vývojem. Díky našemu \"Já\" jsme naprosto samostatné bytosti s možností volby zla, nebo dobra. To z nás MŮŽE učinit svobodné bytosti. Ještě jimi zdaleka nejsme, protože jsme v zajetí právě onoho Astrálního těla. Naše Astrální tělo však můžeme zdokonalovat, jen díky tomu, že máme své \"Já\", protože to nás činí lidmi. Pokud se v životě budeme řídit pouze pudy, vášněmi a emocemi, pokud necháme vládnout ego, jsme pouhými lidskými zvířaty. Naše \"Já\" je však i po 2000 tis. letech pouze v plenkách-rozhlédněte se kolem...
    Takže vyšší \"Já\" celé planety (neboť člověk onu planetu, ač to tak nevypadá, reprezentuje) se muselo zrodit způsobem, že se fyzická přirozenost onoho Vykupitele musela spojit se Zemí a tím i se vším ostatním na planetě. Proto se mu říká Vykupitel, protože přinesl možnost najít Boha sám v sobě. Tím že máme každý své vlastní \"Já\", máme možnost spolehnout se pouze sám na sebe, bez toho, abych se řídil biblí, písmy, nebo snad jinými lidmi. Máme možnost obrátit se do sebe samého a promluvit si se sebou, se svým \"Já\". Duchovní článek \"Já\" je naše svědomí, je to kapka z moře boží přirozenosti, nevím už jak bych to lépe specifikoval, snad to stačí...

    OdpovědětVymazat
  13. ...:-) i když zrovna ve zmíněné Bibli je všechno, sice poněkud nesrozumitelně a velmi velmi zastarale, zachyceno...

    OdpovědětVymazat
  14. Tachyone, děkuji za zajímavé komentáře. Nicméně reinkarnace je ztrátový proces i pro modely s časovým posunem. Je zcela nepodstatné, jestli časový posun způsobí astrální tělo, nebo očistec, bezeztrátovosti reikarnačního procesu není dosaženo. Další nevýhodou je, že se zvyšující se časovou prodlevou se reinkarnační degradace zrychluje.
    Jediný reinkarnační model, který přichází do úvahy, je systém s doplňováním. Zde však vziká problém, s administrativní náročností a tento systém je náchylný k degradaci působením entropie. Nehledě k tomu, že bez doplňování energie z vnějšku informace samovolně degraduje. viz. http://vlada.bloguje.cz...smiru.php
    U ostatního si vystačím s konkurenční evoluční teorií, protože mi připadá podstatně pochopitelnější. Ale vaše teorie jsou také zajímavé. Nechcete o tom napsat článek?

    OdpovědětVymazat
  15. Teď Vám po tom všem asi není vůbec jasné, jak všechno to, co jsem napsal, koresponduje s mým tvrzením, že individualita, která byla do 3O. roku života vtělená jako Ježíš Nazaretský, použila 7x7 generací Židovského národa na zušlechtění krve, aby se bytost Kristova mohla vtělit do onoho těla. Prve jsem se vyjádřil poněkud špatně, omlouvám se. Je to tak, že do existence Abrahama ještě ona individualita byla přítomna, poté se však inkarnovala až jako Ježíš N. Mezi těmito inkarnacemi, díky tomu, co jako zárodek byo uloženo do Abrahama (zde hraje roli i individualita Adama, proto se někdy o Abrahamovi říká, že to byl nový Adam) mohly postupně takřka cíleným šlechtěním, vzniknout tělesné schrány, vhodné pro inkarnaci Kristovou. Tím že Abraham měl Astrální tělo totožné s Adamovým z doby před prvním hříchem, ukřižovali Římané na Golgotě jedinou opravdu nevinnou lidskou bytost. Tím, že byla nevinná, byla nazvána Lidským Bohem, Božím Synem, nebo také Synem Člověka...
    Tolik z historie lidstva. Nevím, já tomu rozumím, ale na vás toho může být moc a je to složité, ale to je tím, že je lidský život i celé naše bytí složité a složité věci lze jen stěží popsat jednoduše.

    OdpovědětVymazat
  16. Je to složité, vždyť to říkám, 90% lidí si raději vybere jednodušší vysvětlení, protože lidé jsou obecně naučení méně myslet a jít po jednodušších cestách.
    A ke ztrátě dat, jak říkáš, dochází pouze v případě, že špatné skutky v životě převažují. Pokud převáží činy, vykonané z lásky, naše duchovní \"Já\" se mezi smrtí a novým narozením stává větším. Naše bytost se takřka zvětšuje a to se podepíše na dalším životě. Ovšem pokud do něj nemám dluhy ještě z minulých inkarnací.
    Tady je jasné, proč na světě přibývá brutalita a zlo , ale na druhou stranu se rodí i ohromné a ušlechtilé lidské bytosti. Jedno vyvažuje druhé, aby to odpovídalo i matematickým výpočtům.

    Tyto teorie jsou opravdu propracované, ale nejsou zcela z mé hlavy. Schválně jsem na počátku neuvedl o co se jedná, protože už se mi stalo, že když jsem uvedl název duchovní vědy, kterou se zabývám, lidé se, bez toho, aniž by si poslechli a zapřemýšleli, uzavřeli se a odsoudili vše předem. Jak ostatně je i zde na tvém webu zvykem. Aniž by kdokoliv z vás cokoliv věděl například o zmíněných Tachyonech, ihned je vše špatně. Kdybychom se potkali jinde, a slovo Tachyon bych nezmínil a vysvětlil bych pouze principy, objektivita by byla zachována a tak se vše lépe vstřebává...Člověk když chce něco druhým lidem sdělit, musí být dnes dost ostražitý, každý je plný předsudků a naučených věcí, příruček z fyziky, filosofie, Kantové a Nietchové, Einsteinové - modly, kterých se lidé drží zuby nechty, jen aby nemuseli zapojit sebe sama a svůj mozek se srdcem...

    OdpovědětVymazat
  17. V jednoduchosti je krása. Vymyslet něco, aby to bylo jednoduché je umění. Složitosti umí vymyslet každý.
    Při průměrném věku jedné generace 20 let a pri 7x7 generacích vychází doba potřebná pro Ježíšovy reinkarnace na 1000 let. Během této doby dojde k Ježíšově degradaci o 10%. Pokud přidáme Ježíšův pobyt v očistci, tak kvalifikovaným odhadem můžeme tuto dobu určit také na 1000 let. Z toho plyne, že v době ukřižování byl Ježíš reinkarnačně degradován na 80%.
    Ještě horší situace nastane, pokud by byl Ježíš reinkarnován Adamem, protože v tom případě je degradován na 10-6 obsahu původího Adama. Toto množství je lze zanedbat, takže bych doporučoval raději rozvíjet hypotézu s degradovaným Ježíšem než Adamem. Nicméně hypotéza Adam podporuje tvrzení, že Římané ukřižovali nevinnou lidskou bytost degradovanou na zhruba miliontinu půvosního obsahu, která byla ve špatnou dobu na špatném místě. Dále z diskuze také plyne, že pokud se špatné skutky reinkarnace neúčastní, hodnota degradace se zvyšuje a z konstatování, o množství špatnosti plyne, že se reinkarnační degradace dokonce zvyšuje prudce.
    To by však poměrně dobře vysvětlilo uvedenou skutečnost, že 90% lidí nemyslí.
    Ještě k matematickému příkladu. Uvedený příklad se zlodějem je matematicky správný. Problém vznikne zavedením morálních kritérií do příkladu. V takovém případě je třeba řešení rozšířit o další (morální) souřadnici, což celkově vede ke 4 kořenům řešení. Netřeba podotýkat, že morálka je místně, časově a sociálně podmíněná, takže tím vždy vzniknou 2 neurčitá řešení podle toho, čí morálka je zrovna v kurzu.

    OdpovědětVymazat
  18. Jako bych mluvil zbytečně - je na tisíc procent jasné, že pokud v životě používáme lásku, která jediná je tvůrčí, data se přičítají, do článku \"Já\" se všechno doslova sbírá. Mimo jiné úplně pomíjíš to ohromné množství dat, které přibývá každým odžitým životem Těch zkušeností které duše získává každou inkarnaci, je opravdu hromady, tolik dat, co pojme energie našeho mozku a co se posléze dostávají do jemnohmotnějších těl, jak již zaznělo, to si nedovolí snad žádný matematik spočítat. A ty se pořád oháníš nějakou degradací...To bychom dnes museli být intelektuálně snad na úrovni žížal. Jenže pokud sis nevšiml, směr evoluce neodpovídá tvým výpočtům a přesto máme každý za sebou statisíce inkarnací.
    Lidé doslova vylétávají do životů jako včely z úlu ale nesbíráme nektar na med, sbíráme lásku pro náš osobní růst a duchovní vývoj. Kdo si myslí něco jiného, je to jeho věc, ale pravdě nezáleží na tom jaký má kdo na věc názor, ta prostě je a trvá.
    Ovšem takové věci vysvětlovat vědcům, kteří si místo cesty srdce vyberou ověření matematickým výpočtem...no nevím...asi plýtvám energií. Já totiž žiji život, který vyjadřuje slogan Začínající teorie všeho.

    OdpovědětVymazat
  19. Navíc Ježíš byl natolik čistá bytost, že i kdyby se inkarnoval v průběhu těch 49 generací, jako že ne, tak žádným očistcem nemusel procházet. Tříbení krve, pokud jsi četl co jsem napsal, měl na starosti Židovský národ-to je účel existence Židovského národa, proto dnes vyjadřují takovou vyčerpanost a zoufalou prázdnotu. Nejlepší Gró jejich krve použil Kristus na duchovní pozvednutí celé planety. Ježíšova bytost je totožná se Zoroastrem. Zoroastr se totiž ve Staroperském období poprvé setkal setkal s Kristovou energií, když se Kristus poprvé začal vzdalovat od slunce. Zoroastr o něm tehdy mluvil jako o Ahura Mazdao - velké auře. Nemohl tehdy znát jeho bytost, jen věděl, že jednou dorazí k Zemi a spojí se s ní. Potom Mojžíš na Sinaji v Bleskem zapáleném keři spatřil, doslova zrcadlový odraz Krista, který se mu představil jako \"Já jsem,který jsem\" (JHVH, neboli Jehova). To už byl přítomen v Zemských živlech-všechno z historie souhlasí...Například Egyptský duchovní vůdce Hermes měl Éterickou schránu inkarnovánu od Zoroastra. Jednotlivé lidské schrány jsou totiž u takových vysokých bytostí inkarnovány a kombinovány jednotlivě, tím je problematika inkarnací ještě složitější. Tři nejnižší schrány obyčejného člověka však po splnění svých úkolů zanikají, zde o jejich jednotlivých kombinování nemůže být řeči.
    V jednoduchosti je síla, jenomže můžeme říci, že je otázka života jednoduchá? To asi stěží...

    OdpovědětVymazat
  20. Otázka morálky je jednoduchá a ty ji děláš složitou. Morálka není místně a časově podmíněná. Morální kritéria jsou jen jedny. Každý z nás o nich tam někde vzadu ví a svědomí se podle nich řídí bez ohledu na místo a čas, kdo to neví a nezná svědomí, to jsou individuální případy...Takže pořád místo neznámých dosazuješ chybně zvolené souřadnice. Nedivím se, že ti to na konci pak vychází tak, jak to odpovídá v první řadě tvým teoriím, takže je pak bráníš ostošest :-)

    OdpovědětVymazat
  21. A špatné skutky se samozřejmě všech inkarnací účastní, ty jsou důležité právě pro získávání zkušeností. Nebýt zla, nebylo by ani dobro. Pouze prostřednictvím toho špatného můžeme dospět k tomu dobrému, to je jasné. Takže špatné skutky - omyly, jsou velmi důležité k získávání dat, aby k degradaci nemohlo dojít. Je zajímavé pozorovat vývoj debaty, jak tobě všechno prudce degraduje a mi všechno prudce vzrůstá a povyšuje :-). To bude něco vypovídat o našich pohledech na svět... Jsem zřejmě ještě více šťastný člověk, než jsem si představoval.

    OdpovědětVymazat
  22. Albert Einstein zavedl do rovnic popisujících fungování vesmíru kosmologickou konstantu, protože se mu nelíbilo, že by vesmír nebyl stacionární. Později to prohlásil za největší omyl svého života.
    Vám se také nelíbí, že reinkarnační proces je ztrátový protože lidí přibývá. Nic s tím nenadělá ani vámi zavedená hypotéza očistce, ani časový posun reinkarnačního přechodu, ani množství naláskovanosti během života shromážděné. Jediný systém kdy by tato vaše hypotéza mohla jakž takž fungovat, je za předpokladu dodávek z nějaké reinkarnační databanky, nebo kdyby byl počet lidí stále stejný. Ještě připadá do úvahy, že Ježíš, jako příslušník vládnoucí třídy zneužil svého postavení a preferoval svoje potřeby před zbytkem světa, což mi sice nepřipadá moc morální, ale je možné, že od té doby došlo v chápání morálky k posunu. Stejně jako v chápání homosexuality a kouření. Není to tak dávno, co byla homosexualita naprosto nepřípustná a kouření bylo uznávanou společenskou kratochvílí. Dnes je homosexualita uznávanou společenskou kratochvílí a kouření je zcela zavrženíhodné.
    Veškeré vámi předkládané argumenty ohledně reinkarnace jen podporují moje tvrzení. Dochází k ředění původních duší/astrálních těl/je_jedno_jak_se_to_menuje, takže celková úroveň, která byla na začátku vámi navrhovaného procesu se neustále snižuje. Rychlost této degradace původního stavu se dá ze znalosti rychlosti přírustku obyvatelstva Země vypočítat. Zatím se vám nepovedlo navrhnout mechanismus, který by zmíněný rozpor vysvětlil.
    Naopak, vámi uváděné argumenty svědčí pro hypotézu neustálé degradace reinkarnačního procesu. Tvrdíte, že 90% lidí nemyslí (to z toho jasně vyplývá). Máte nejasnosti v tom jestli se reinkarnačního procesu účastní spíš Ježíš, nebo spíš Adam. Každý váš pokus o vysvětlení vede pouze ke čím dál tím složitějším konstrukcím, ty musí být nutně z povahy věci nestabilní, takže mají tendenci se působením entropie při nejbližší příležitosti rozpadat.
    Sherlock Holmes prohlásil, že pokud vyloučíme všechny nesprávné hypotézy, tak ta která zbyde musí být pravdivá, byť by byla sebeneuvěřitelnější.
    Nejkrásnější z celé debaty je argument, že čerstvě reinkarnovaná Boží_entita projevuje svoje božství, neskonalou moudrost a nadpřirozené schopnosti tím, že juká z keříku na kolemjdoucí.

    OdpovědětVymazat
  23. Vidím že ti jsem pro smích, nevadí mi to, tvá arogantní povýšenost jakožto obyčejného materialistického vědátora je naprosto v souladu s mým očekáváním, už to znám, ničím nevybočuješ z průměrnosti. Vysmívat se dokáže každý, seriozně diskutovat už je holt horší...
    Evoluce jak si každý může všimnout není na základě degradace, přestože se inkarnujeme. I Ty se inkarnuješ pořád dokola a dokola, dokud to nepochopíš. Tento fakt vůbec nemusíš přijímat, postačí, když se to nebudeš snažit sebrat svými nepravděpodobnými a krkolomnými hypotézami jiným. Zřejmě se podle tvých slov rozpadnou hned po mých. Antroposofie mimo jiné není žádná MOJE teorie,zkus si o ní něco přečíst, i když zrovna u tebe bych jakýkoliv kousek objektivity, potřebný k pochopení uvedené vědy, hledal asi marně. Díky za debatu, přeju hezký nový rok a hlavně více odvahy, neboť tu potřebujeme všichni jako sůl. Máš poslední slovo...

    OdpovědětVymazat
  24. Ještě před tvým závěrem - vědecký svět mnohokrát za sebou dokázal, že není radno mu důvěřovat. Nevím tedy, proč bych si tak měl počínat. Budu se řídit nadále raději sám svým vlastním srdcem, dříve, než mi někdo naleje do hlavy pochybné vědecké závěry, které se v průběhu několika let 6x změní, případně zruší úplně. Ty jsi mně, milý Vlado, včera a dnes přesvědčil o tom, že si počínám velmi správně...Ještě jednou vše nej do roku 2010

    OdpovědětVymazat
  25. Tachyone, je poměrně typické, http://vlada.bloguje.cz...ismus.php
    že lidé neúspěch v diskuzi a vlastní neschopnost vyvrátit oponentovy argumenty, svalují na jeho aroganci a povýšenost.
    Polehčující okolností je však, že jste nemohl tušit, že mám toto téma již nastudováno, takže bylo poměrně lehké vám pokládat ty správné otázky do kterých jste se zamotal jak moucha do sítě. Na druhou stranu uznávám, že jste vydržel dlouho.
    Pro účely další komunikace bych spíš uvítal nějaký mail. Třeba přes vzkazovník, pokud ho nechcete dávat veřejně k dispozici.

    OdpovědětVymazat
  26. Mi nikdo žádný argument zde nevyvrátil a já taky nemám potřebu vyvracet nikomu to, v co věří. Snažím se přiblížit realitu, kterou žiju, jací jsou kolem mně lidé, jaké situace kolem mně vznikají, k tomu mnoho literatury východu i studia Západních autorů, informace na netu, osobní zkušenosti, pozorování života - ono to všechno nějak krásně zapadá i s reinkarnacema i současným životem, a realitou se to stává samosebou. Nikomu nic nenutím a taky si nikdy nic nutit ani vyvrátit nenechám. Pokud ti nesedí, že nehodlám, ani při veledůležtém diskutérském neúspěchu,kdy jsi musel nasadit nějakou vědeckou arogantní autoritu, neúspěch přiznat a názor nezměnit, tak co už? To je vše co s tím můžu dělat... Dnešní věda a její závěry pro mne autoritu nemají, mají místo ní právě onu aroganci a povýšenost. Ale to ti řeknu úplně mimo jakékoliv úspěchy, či neúspěchy, to je osobní zkušenost. A ve vědu, jak je prováděna dnes v žádném případě nevěřím, raději uvěřím v zeleného dvourožce.

    OdpovědětVymazat
  27. Niekto si clankom lieci komplexy. Urcite je v praci neuznany a kolegovia si s neho robia handru. myslim ze bol v detstve zneuzivany rodicom a teraz sa potrebuje s toho vyrozpravat: (z bevery hills 90210 Dylane nechces si o tom popovidat ) vlada nechces si o tom .... :D

    OdpovědětVymazat
  28. No, já se spíš domnívám, že zakomplexovaní jedinci se poznají podle reakcí v komentářích. Jestli vám to pomůže, můžete si o tom se mnou popovídat. Bude mi potěšením poskytnout duchovní útěchu.

    OdpovědětVymazat
  29. No těpic, takovou snůšku nesmyslů jako na tomto webu jsem už dlouho nečetl. Na druhou stranu je dobře, že autou přemýšlí o víře a Bohu. Ale neškodilo by mu kdyby si buď koupil a přečet Bibli i svýkladem (např. jeruzalémskou bibli nebo jinou s podobně rozsáhlými popisy) a určitě bych doporučil např. Malé dějiny církve od Franzena. Víru mu to sice samo od sebe nedá, ale alespoň jeho články budou mít hlavu a patu. Přečetl jsem si to, páč jsem si myslel, že na to zkusím reagovat nějak konkrétněji, ale jak reagovat na blábol jinak něž blábolem :-) Hodně štěstí autorovi - upřímně... (a slunce v duši:-)

    OdpovědětVymazat
  30. Hvězdné dříví, je poměrně typické, že texty které rozšiřují obzory otevřené mysli, velmi často osobám s tunelovým viděním světa připadají nesmyslné. V podstatě se jedná o vyjádnření frustrace z vlastní nedostatečnosti, kdy námaha spojená se snahou o pochopení textu se jeví natolik vysilující, že se takový úkol jeví až nadlidským, takže v rámci sebeospravelnění, že člověk na takový úkol nestačí, označí takový text za nesmyslný, což mu umožní se nezbytnému duševnímu úsilí vyhnout a zůstat v blažené nevědomosti.
    V naprosté většině případů se jedná o osoby s pyramidovou strukturou poznání, kterým negace libovolného bloku poznání zřítí celou pyramidu, takže libovolné nové poznání u nich vyvolává obrannou odmítavou reakci. Není třeba dodávat, že lidé se síťovou strukturou poznání jsou na tom mnohem lépe, ale je nás málo.
    Nezbývá než popřát hvězdným dřevům méně spoléhání na to co si někde přečetli a mnohem více vlastního myšlení. Nevididtelný růžový jednorožec s tebou synu.

    OdpovědětVymazat
  31. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
  32. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
  33. Nesmyslné blábolení bez vztahu k tématu bude bez milosti smazáno.

    OdpovědětVymazat