sobota 13. dubna 2013

Minulá rozhodnutí

Myslíte si, že se rozhodujete zcela nezávisle? Myslíte si, že se rozhodujete objektivně?
Pak žijete v hlubokém omylu. Všichni jsme ve vleku minulých rozhodnutí.

Představme si modelovou situaci. Máme dvě úplně stejné restaurace s předzahrádkou. Třeba na náměstí. Obě mají stejný jídelníček, obě vypadají zhruba stejně. Obě mají stejně „kreativní“ kuchaře* tj. kuřecí prsa, šunka, sýr, broskev hranolky. Obě mají stejné otvírací doby. Prostě nic, co by je na první pohled odlišovalo. Právě otevřely, obě zejí prázdnotou.

Objeví se první turista, pohlédne na jednu stranu, na druhou stranu, pak si hodí korunou a vybere si jednu. Posadí se venku (už začalo jaro) a objedná si. Objeví se druhý turista. Pohlédne na jednu stranu, na druhou stranu. Kterou restauraci si vybere?

Máte naprostou pravdu. A proč?

To je přece jasné. Člověk se nerad zatěžuje namáhavou prací. Nerad vydává energii, pokud to není nezbytně nutné. K rozhodování a úvahám je třeba nejprve aktivovat oblast rozumu, začít pumpovat do mozku krev s kyslíkem a živinami a po vynaložení nezbytného množtví energie může nastoupit myšlení a racionální uvažování. Myšlení je energeticky náročné a pro svoji aktivaci spotřebuje nějaké zdroje. Teprve potom, když jsou zdroje aktivovány, může nastoupit rozhodování, například výběr restaurace.

Nicméně tu existuje náhradní způsob. Když necháme rozhodování na někom jiném, ušetříme si práci. Chcete jít do kina a nevíte na jaký film? Poptáte se přátel. Nevíte, co uvařit? Zeptáte se drahého polovičky, co chce jíst. Chcete rozmnožit kůrovce a nevíte jak na to? Přivážete se ke stromu na Šumavě. Následujete instinkt, následujete stádo. Bylo statisticky dokázáno, že pokud se přiváže větší množství lidí ke stromům, má to příznivý vliv na rozmnožování a velikost populace kůrovce.

Lidé neradi dělají zbytečnou práci, a pokud se někdo rozhodne za ně, rádi se přidají k davu. Dostanete slušnou práci v koncentráku? Vodíte lidi do plynu. Chcete dobro na zemi? Vstoupíte ke komoušům a všechny nesouhlasící zlikvidujete. Dozvíte se v kostele, že krást se nemá? Pokaždé, když někoho okradete, necháte si odpustit hříchy.

Druhý turista tedy nezapojí své myšlenkové pochody, rozhlédne se, a když vidí, že se již někdo rozhodl, usoudí, že výběr byl se vší pečlivostí a vážností proveden, byly vzaty v úvahu všechny známé i neznámé informace a tudíž není nutné celou proceduru absolvovat znovu a vydá se do té restaurace, která jeví známky, že již má hosty.

Kontrolní otázka: „Kam se půjde posadit třetí turista?“

Následování davu vede k tomu, že jedna restaurace je natřískaná a druhá zeje prázdnotou. Následování davu má za následek vznik tržních bublin. Následování davu vede k pohodlnosti v myšlení a špatným rozhodnutím.

Co však v případě, že žádný dav není přítomen. Nikdo zde není, jsme sami. Jak se budeme rozhodovat v takovéme případě?

Úplně stejně. Půjdeme s davem.

Příklad si trochu upravíme. Každý pátek máte práce plné zuby a při cestě domů se stavíte v restauraci na panáka. Vypijete, zaplatíte a jdete domů. Jednoho dne však jdete po opačné straně, jste emocionálně na dně a po náročném týdnu panáka nutně potřebujete. Náměstí se vám přecházet nechce a tak zajdete do té druhé restaurace. Objednáte si panáka, upíjíte a pozorujete cvrkot.

Tady to žije, holky tančí nahoře na baru, stejně jako ve filmu Coyote Ugly**, kde hraje chudák Piper Perabo, což je občanské jméno hlavní hrdinky, které měla natolik debilní Píár oddělení, že jí nezvolili vhodné umělecké jméno, tudíž se dál moc neprosadila, na rozdíl od LeAnn Rimes, která se svými písničkami a rozsahem hlasu, který by stačil i na stvoření vesmíru, rozjela svoji slibně se rozvíjející uměleckou kariéru. Koho to zajímá, je to ta holka co s Piper tančí nahoře na barové desce v závěrečné scéně.

Takže se dobře bavíte, pozorujete cvrkot, upíjíte svého panáka a neřešíte, že za za stejného panáka zaplatíte třikrát tolik.

Příští týden si již nepamatujete na svůj emocionální stav, ani na důvody proč jste zašli do nové restaurace, ale pamatujete si, jak jste se posledně rozhodli. Takže to uděláte znovu. Tentokrát se tu nic neděje, panák stojí pořád třikrát víc, ale to neřešíte. Další týden jdete zase kolem a tentokrát si vzpomenete, že jste byli v nové restauraci již dvakrát. Samozřejmě si uvědomujete, že všechny vaše rozhodovací procesy jsou na vysoké úrovni a vaše rozhodnutí jsou vždy vysoce racionální. Dnes ale nechcete procházet nějakým rozhodovacím procesem a tak se spolehnete na rozhodování svého minulého já, které se již dvakrát rozhodlo pro novou restauraci. Nepamatujete si sice přesně proč, ale s určitostí víte, že jste se tehdy přece nemohli rozhodnout špatně.

Po nějakém čase chodíte do nové restaurace a po staré ani nevzdechnete. Máte za sebou dav svých minulých já, kteří se v minulosti vždy rozhodli pro novou restauraci a vás ani nenapadne rozhodnutí svých minulých já zpochybňovat. Vaše rozhodnutí bylo jistě do detailu promyšlené a racionální, to víte, protože takoví přeci jste. Nemáte žádný důvod rozhodnutí davu svých minulých já měnit a zpochybňovat, i když panák stojí stále třikrát víc.

Všichni jsme ve vleku svých minulých rozhodnutí. Kdysi jsme se nějakou náhodou nějak rozhodli a nyní svá rozhodnutí „pouze“ dodržujeme. Samozřejmě se může stát, že své původní rozhodnutí musíme korigovat a upravit, to nás dostane do vleku na sobě závislých rozhodnutí, která ze své podstaty nejsou optimální, protože to první rozhodnutí nebylo správné.

Pokud se dostaneme do vleku rozhodnutí tak je velice pravděpodobné, že každá korekce původního špatného rozhodnutí celou situaci jenom zhorší.

Jednou zalžete, a protože kdo lže, ten krade, začnete krást. Kdo krade, může i zabít, takže vás někdo přistihne při krádeži a tak ho zabijete. Kdo zabije jednou, může zabít i víckrát, takže v rámci uklidnění situace vybijete všechny svědky. Kdo na to nemá žaludek, vstoupí ke komunistům.

Na prvním rozhodnutí záleží. První rozhodnutí by mělo být opravdu promyšlené. První rozhodnutí určuje běh věcí příštích. První rozhodnutí ovlivní váš život na dlouhou dobu. Další rozhodnutí jsou vlečená tím prvním.

Občas je vhodné udělat RESET a podívat se na věci znovu a novým pohledem. Jak bychom se rozhodli teď? Co kdybychom neměli tu hypotéku, nebydleli s tchýní, nebo si nepořizovali milenku, nežilo by se nám lépe? Kdybychom nebyli ve vleku svých půjček manželských a příbuzenských vztahů, vztahů se sousedy, pracovního zařazení, jednali a rozhodovali bychom se stejně, nebo jinak? Není náš koníček, naše hobby, naše záliba v chození na ryby jen únikem před našimi minulými špatnými rozhodnutími?

Nejsou naše pracovní rozhodnutí také ve vleku prvního špatného rozhodnutí? Když firma stanovuje cenu za novou třídu výrobků, ovlivní to jejích cenu na dlouhou dobu dopředu. Když firmy naučí zákazníky nakupovat se slevou, už se jim nikdy nepodaří vrátit se do stavu bez slev a akčních cen před krizí. Příkladem jsou současné ceny aut, které jsou zhruba o třetinu levnější, módní výrobky, které jsou minimálně o polovinu levnější a nákupy v nákupních střediscích, kdy zákazník kupuje pouze výrobky v akci. Firmy se sice snaží lidi zblbnout, takže lze občas vidět brigádníky, jak chodí po prodejně se štosem upoutávek „Akční cena“ a náhodně je zapichují vedle jednotlivých cenovek, ale moc to nepomáhá.

RESET rozhodovací posloupnosti umožní nový pohled na věc a změnu chování. Podobně i morální RESET umožní zahodit minulé hříchy a začít znovu. Morální reset si přisvojily církve, takže nyní je úplně jedno, co provedete a jak zkažený je váš morální profil. Když se napráskáte panu faráři, tak vám předepíše pár modliteb a tím vám vymaže morální trestní rejstřík. Když mu šoupnete bokem pár fufliků na opravu kostela, nemusíte se ani modlit.

Závěr

Lidé žijí v bludu, že se rozhodují objektivně a nezávisle.
Ve skutečnosti jsou ve vleku svých minulých rozhodnutí.
Pokud je to možné, tak se lidé nerozhodují a přidávají se k davu.
Rozhodnutí většiny (davu) se obecně považuje za správné.
Ve skutečnosti je davové rozhodování náhodné a často nesprávné.
Krize je vždy reakcí na vytvoření tržní bubliny, vzniklé davovým šílenstvím.
Když banda zelených idiotů přijme zákon o solárních elektrárnách a všichni, kdo mají peníze investují do tohoto byznysu, není divu, že zbytek národa, který celou tu šaškárnu platí a ještě dalších dvacet let platit bude, je úplně na sračky, takže všichni, dosud ještě příčetní přesouvají své peníze z dosahu státu do daňových rájů.
Původní špatné politické rozhodnutí se v důsledku jeho neustálých korekcí neustále zhoršuje a končí to organizovanou státní loupeží, kdy na nejvyšší míru nasraná Evropská unie***, v důsledku své idiotské politiky, znárodní peníze ulité na Kypru.









*je zajímavé, že za nejlepší kuchaře jsou považování tupí troubové bez fantazie, kteří neumí uvařit stejné jídlo pokaždé jinak.
** Coyote Ugly – hnusné jak kojot – je vyjádřením situace, kdy se jdete bavit, někoho sbalíte, a prožijete úžasnou noc. Ráno, když se probudíte a pohlédnete na váš protějšek, který spí na vaší ruce, tak si tu ruku radši uhryžete, než aby se TO probudilo.
***Evropská unie se dokáže účinně a energicky vypořádat s problémy a nedostatky, které by bez jejího působení nikdy nemohly vzniknout.





Související články:

Teorie rozhodování
Argumentace kontra síťová a pyramidová struktura myšlení
Pozitivně lineární myšlení
Subjektivní vnímání času
Jak vybírat guru
Proces učení





.

6 komentářů:

  1. Mám pocit, že unie není schopná řešit ani uměle vytvořené problémy.

    Není třeba se dávat ke komunistům. Stačí se nechat zvolit jako nezávislý. Přičemž je lhostejno, na jaké kandidátce jaké strany se mé jménu bude vyjímat. Beztak sou všude (bývalí) komunisti (i když se říká, že bývalý komunista je podobné jako bývalý černoch).

    OdpovědětVymazat
  2. Politici a politika to je jednoduché téma. Do těch se kope jedna radost. TO není jako srážet mrzáky ze schodů. Na to už člověk musí mít žaludek.

    OdpovědětVymazat
  3. No tomu říkám shoda náhod. Zrovna jsem včera napsala příspěvek podobný tomu Tvému. Asi nastal čas a tak všichni publikujeme příspěvky napojené nahoru. Můj byl více podvědomý, bylo to dost bolestné. Do dneška se z toho vzpamatovávám, tak se jdu podívat na Vlada a je to tady!

    OdpovědětVymazat
  4. Jako mně se na to dívá hezky, ale proč Ti tu pořád prší?

    OdpovědětVymazat
  5. mozem sa opytat na zdroj? mne to pripomina prednasku, ktoru mal Dan Ariely - ale mozno ani on nie je autor

    OdpovědětVymazat
  6. Zdroj je původně Kahneman, ale je to upravované dalšími, Ariely z Kahnemana vychází, takže něco podobného také přednáší.

    OdpovědětVymazat