Jak zvládat stres 3

Pokud jste si posledně zjistili pomocí dotazníku, jak na tom se stresem jste, tak to již víte. Pokud vyšlo číslo menší než jedna, tak je všechno v pořádku a nic dalšího nepotřebujete. Všechno je, jak má být, takže nazdar.





Poněkud jiná situace nastane ve chvíli, jestliže vám Index stresu vychází vysoký. Přece jen by to chtělo nějakou radu co s tím. Jedna věc vyplývá přímo z dotazníku, takže je naprosto jasná. Je potřeba si pořídit nějaké příjemné zážitky
.

Co však v případě, že si stres vyrábíme sami? A můžeme si stres vyrábět sami?

Samozřejmě. Letmým pohledem na emoce, které přispívají ke vzniku stresu, jako je vztek, špatná nálada, případně frustrace zjistíme, že stačí tyto nálady omezit a máme napůl vyhráno. Omezit tyto nálady je totiž naprosto v naší moci. Nikdo nám nedrží pistoli u hlavy a nevyhrožuje tím, že musíme mít špatnou náladu, i když je pravda, že člověk s dobrou náladou je podezřelý, takže se mu všichni snaží všemi silami náladu zkazit. To je však pouze slepá závist okolí.

Když se zamyslíme, tak zjistíme, že o tom jakou budeme mít náladu, rozhodujeme pouze a jedině sami. Jde o záležitost osobního rozhodnutí. Když se rozhodneme, že budeme mít dobrou náladu, tak nám to nikdo nemůže zakázat, ani nás nemůže žádným myslitelným způsobem donutit k náladě špatné.

Rodiče vám vyčítají, že se vracíte pozdě v noci? Je to jejich vina. Měli s vámi emigrovat do Ameriky, nemůžete za to, že bydlíte na blbém kontinentě. Děti s vámi nemluví? No výborně, budete mít klid. Žena vyhrožuje, že odejde? Ať táhne, sex za peníze vyjde mnohem levněji. V zaměstnání po vás chtějí práci? Dejte se na politiku.

Někdy však ani vědomé rozhodnutí k dobré náladě nestačí a úroveň stresu se zvyšuje. V tom případě by bylo vhodné se podívat na to, jakým způsobem přistupujeme k rozhodování v obtížných situacích. Stačí několik špatných, nebo ne úplně správných rozhodnutí a máme stresu, že nevíme co s tím.
Ukazuje se, že zvládání stresu má něco společného se způsobem, jakým přistupujeme k řešení problémů.

Jak řešíme problémy?
Pokud se vás někdo zeptá, jakým způsobem řešíte problémy, tak většinou odpovíte, že nevíte. Problém přijde a vy ho vyřešíte. Nepřemýšlíte o tom, jakým způsobem to uděláte. Prostě to uděláte a hotovo. Pokud problém vyřešíte dobře, stres se nezvýší, naopak se může snížit, protože máte z vyřešení problému dobrý pocit.

Asi to zní divně, ale pokud nastane nějaký problém, tak k jeho řešení použijeme nějakou strategii, která vede k jeho vyřešení. Strategií je mnoho, a buď jsou účinné, nebo neúčinné. Pokud se strategie osvědčila, tak si to zapamatujeme a pro řešení dalšího problému podvědomě použijeme stejnou strategii jako minule. Jedná se o podvědomý, samoučící se proces.

Existují jen dvě možnosti jakými lze zacházet s problémem. Problém lze vyřešit dobře, nebo špatně. A protože se jedná o učení, tak nám nic nebrání, pokud naše stávající strategie selhávají, naučit se používat strategie jiné.

Pokud někdo namítne, že problém se nemusí řešit vůbec, tak ho zklamu. I neřešení problému je způsob, jakým lze problémy řešit.

Obvyklé strategie
Jednou z používaných strategií je útěk. Jestliže se dostaneme do problému s rodinou, odejdeme do hospody. To je strategie oblíbená u většiny mužské populace.

Jiným typem strategie je neřešit to. Pokud problém nebudeme brát na vědomí, tak se nějak vyřeší sám, což je také oblíbená strategie, bohužel většinou funguje pouze krátkodobě. Velmi úspěšnou je ovšem tato strategie v případech, kdy problém je natolik rozsáhlý, že žádným způsobem nemůžeme jeho řešení ovlivnit. Pokud je v Africe polovina lidí nakažena AIDS a druhá polovina má tuberu, tak s tím asi nic nenaděláme a nemá cenu se tím trápit. Jediné co je třeba mít na paměti, že pokud budeme chtít v Africe souložit, měli bychom si vybrat toho, kdo kašle.

K řešení problému můžeme přistoupit zodpovědně. Zjistíme si veškeré potřebné informace, promyslíme důkladně veškeré varianty a přijmeme řešení. Nevýhodou je, že získávání informací může být časově i finančně velmi náročné. Pokud se budeme chtít najíst, neobejdeme kvůli tomu všechny restaurace ve městě, abychom si vybrali tu nejlepší.

Nebo můžeme hledat podporu u jiné osoby. To je zvláště ženami oblíbená strategie, kdy dochází k naprosto detailnímu pitvání problému a získávání názorů od poradní tlupy spolužen, čehož oblíbeným výstupem je chování, které pak muži souhrnně označují jako: „kundou ke zdi".

Velmi oblíbenou strategií při řešení problému je konfrontace. Vzniklý problém vyřešíme tím, že si prudce vyměníme názory. Ženy se hlasitě pohádají a vyvolají skandál. Muži se poperou, nebo zastřelí kočku. Na politické a celostátní úrovni se to řeší obvykle válkou. Mírnou nevýhodou je, že je zcela nezbytné vyhrát, jinak je to dost k ničemu.

Konfrontační řešení problému se však nemusí nutně odehrávat mezi více účastníky. Můžeme se konfrontovat sami se sebou. Výsledkem může být chování vedoucí k sebeobviňování, sebedestrukci, případně sebepoškozování. Pokud se vám stává, že tlučete hlavou do zdi, kopete do skříně a křičíte, jaký jste idiot, jedná se o tento případ.

Velmi vysoce hodnocená strategie je pozitivní přístup. Obvykle se vyjadřuje příslovím, na všem zlém je něco dobrého. Pokud přejedeme sousedovi psa, tak se radujeme, že nám se nic nestalo. Pokud nás navštíví tchýně, radujeme se, že skončila nejistota, prootože přijede zase až za rok. Když uděláme chybu, radujeme se, že máme možnost se poučit a už ji neuděláme.

Strategií, které lze použít k řešení problému, je mnoho. Některé jsou úspěšnější, jiné méně a některé vůbec ne. Pokud se ukázalo, že zvolená strategie problém vyřešila dobře, tak je vysoce pravděpodobně, že ji k řešení další situace použijeme znovu.
Pokud se ukáže, že demonstrativní odchod do hospody ukončí hádku se ženou, je vysoce pravděpodobné, že tento způsob bude preferován při řešení podobné situace i příště. Bohužel, takový způsob ukončení hádky občas vede i k ukončení manželství.

Problémy, které musíme řešit, nejsou nikdy stejné, z toho však vyplývá, že pokud podvědomě sáhneme po strategii, která se nám osvědčila v minulosti, znamená to, že velmi pravděpodobně nový problém vyřešíme špatně. Nikde totiž není zaručeno, že pokud budeme k řešení problému používat stále stejnou strategii, bude pokaždé úspěšná.

Jako příklad by mohlo posloužit soužití s otcem alkoholikem. V dětství bylo osvědčenou strategií zmizet a nelézt mu na oči. To byla tehdy poměrně velmi účinná a spolehlivá strategie. Co však asi nastane, pokud ji použijeme v případě potíží se svým nadřízeným? Je evidentní, že vzniklý problém vyřešíme za pomocí této strategie špatně, takže zcela zákonitě dojde ke konfliktu a úroveň našeho stresu se zaručeně zvýší.

Jiným příkladem je, pokud se rozhodneme problémy v práci řešit tím, že je nebudeme brát na vědomí, což je však mimochodem strategie, která naprosto výtečně funguje vzhledem k potomkům, kteří proto s námi pak nemluví a máme pokoj. Troufám si odhadovat, že v práci se s touto strategií dostaneme do potíží a jestliže budeme tvrdošíjně setrvávat na tomto způsobu řešení, máme po práci, což může být také řešení, které však velmi pravděpodobně také silně zvýší úroveň našeho stresu.

Správnou strategií je ta, která problém úspěšně vyřeší. Některé strategie nám řeší problémy lépe, některé hůře. To však neznamená, že by používání těchto strategií vedlo pokaždé k dobrému výsledku. K řešení jednoho problému můžeme použít několik různých strategií, a pokud po jejich použití problém zmizí, jsou správné všechny.

Za zmínku ještě stojí, že různí lidé mohou k řešení stejného problému použít různé strategie, a všechny tyto rozdílné strategie mohou vést ve výsledku ke správnému řešení. Pokud si to uvědomíme, tak si nebudeme vůbec nic dělat z toho, že nám nějaký chytrolín radí co máme dělat. Okolí většinou naprosto přesně ví, co a jak bychom dělat měli. Pravděpodobnost úspěchu je však naprosto náhodná. Nikdy nemáme jistotu, jestli si příslušní radilové soužitím s alkoholickými otci během svého dřívějšího života neosvojili pro nás naprosto nevhodné strategie.

Shrnutí
Jakou budeme mít náladu, si můžeme sami určit svým osobním rozhodnutím.
Rozhodnutím, že budeme mít dobrou náladu, dramaticky ovlivníme faktory přispívající k vytváření stresu.
K vytváření stresu přispívá úspěšnost či neúspěšnost při řešení složitých situací.
K řešení problému lze použít nejrůznější strategie.
Strategie, které byly v minulosti úspěšné, si pamatujeme a preferujeme je.
Rozhodnutí o tom, jakou strategii použijeme je podvědomé, a vychází z našich dřívějších zkušeností.
Pokud jsou strategie použité k řešení problému nevhodné, velmi pravděpodobně se rozhodujeme špatně a to zvyšuje úroveň stresu.
V takovém případě je vhodné tuto situaci zjistit a vědomě zvolit jinou strategii.
Nikdy není známo, jestli strategie používané jinými osobami, budou vhodné i pro nás.

Příště si povíme, jakým konkrétním způsobem zjistit, které strategie pro řešení problémů preferujeme a co z toho plyne.




Související články:
Jak zvládat stres 1
Jak zvládat stres 2
Jak zvládat stres 4




Rubrika: Teorie všeho | 10.10.2009, 15:32:00