Struktura mysli 1

Jednoho dne se přerostlá opice oslněná vlastním intelektem, kterou přestalo bavit lézt po stromech sama pojmenovala Homo Sapiens a protože toho neměla dost, přidala si další Sapiens. Přímým důsledkem toho je, že ve světle historického vývoje, teď vypadá živočišný druh jménem Člověk Rozumný Rozumný, jako banda slintajících idiotů.





Když se řekne myšlení, automaticky naskakují doprovodné výrazy, jako logické, racionální, rozumné. V této souvislosti se velmi často vyskytuje i výraz IQ. Lidé žijí v blažené nevědomosti, že mozek je zařízení na výrobu myšlení a jeho hlavním úkolem je logicky myslet.
Jako vždy při bližším pohledu, situace je naprosto jiná, než se jeví.

Vrána k vráně sedá
Lidová tvořivost nám zanechala v pořekadlech a rčeních nepřeberné množství pravd a postřehů, které výstižnou formou formulují odpozorované zákonitosti. Pokud mají lidé stejné zájmy, stejné priority a stejně myslí, pak se rádi sdružují se stejně orientovanými jedinci, nejen homo.

Když se potkají dva lidé, dochází k jejich vzájemné komunikaci. Pokud dojde mezi setkávajícími ke vzájemnému porozumění, pak je takové setkání považováno za úspěšné, protože si padli do oka. Pokud dojde k vzájemnému nepochopení, nebo míjení se, je takové setkání neúspěšné, protože jsou si tito jedinci navzájem nekompatidebilní. Hlavní příčinou tohoto stavu je rozdílná struktura jejich mysli.

Co máme v hlavě?
Nasráno. To vám potvrdí každý učitel. Pokaždé když se snažíte někomu něco vysvětlit, narážíte na totální nepochopení a nezájem. Posluchači na přednášce vám předvádějí své naprosto tupé obličeje, a pokud narazíte na jednoho nebo dva jedince, které to zajímá, jste blahem bez sebe, že jste narazili na kompatibilní osoby.

Proč k tomu dochází? Proč je kompatibilních jedinců tak málo? Odpovědí je rozdílná stuktura mysli jednotlivých lidí. Exituje minimálně osm různých kategorií lišících se způsobem myšlení, takže pokud narazíte na soukmenovce, stane se to s pravděpodobností menší než 12,5 procent. (Pro UB-úplně blbý – sto děleno osmi je dvanáct a půl.)

Takže co máme v hlavě? Mozek, to ví každý. Nicméně si odpustíme popis hardvééru, protože na to jsou učebnice a wikipedia, ale probereme si to strukturálně. Pěkně po kyberneticku. Upozornění pro psychology: toto není vaše parketa, i když se tak tváří.

Mozek
V mozku sídlí veškeré všechno, co se nějakým řídícím způsobem podílí na fungování organismu. Věrci dokonce tvrdí, že zde sídlí jakási pojmová substance jménem duše, která je odpovědná za veškeré životní projevy. Ovšem pokud se však od věrců dožadujete odpovědi na otázku, jak je možné, že v případě klinické smrti mozku lze udržovat životní projevy těla pomocí přístrojů, hbitě přemístí duši na jiné vhodné místo, nejčastěji do srdce.

V mozku je docela narváno. Samozřejmě, v naivních představách zabírá celý, nebo aspoň valnou část prostoru mozku rozum. To však není všechno. V mozku sídlí také emoce. Aha! Na emoce bychom málem zapoměli. A taky pudy. (O tom se sice ve slušné společnosti nemluví, ale tady žádná slušná společnost není.) A taky tam bydlí naše vědomí. A podvědomí. A taky vůle. Kam byste umístili paměť?

Jestli máte pocit, že toho je příliš a že už to nezvládáte, máte pravdu. Přidáme totiž ještě chuť čich, hmat, zrak a sluch, a aby toho nebylo málo, přidáme i šestý smysl. Senzory jednotlivých smyslů sice přímo v mozku nejsou, ale jejich vyhodnocovací centra ano. Trochu problematickým se jeví šestý smysl, který nikdo nikdy neviděl, ale na rozdíl od duše, má alespoň reálný základ.

Přidáme ještě pojmy IQ a EQ, což znamená inteligenční kvocient a jemu ekvivalentní emocionální kvocient a k nim sdružené pojmy emocionální a rozumové inteligence. Často se setkáváme s dnes již zastaralými pojmy jako levá hemisféra a pravá hemisféra, ženské a mužské myšlení, nebo s výrazy racionání a umělecké myšlení. Nejde o nic jiného než o různá pojmenování dvou odlišných myšlenkových systémů. My si odvodíme takových systémů osm.

Možná vás to překvapí, ale to už je všechno. Nic dalšího pro vyjevení struktury mysli již nebudeme potřebovat. Takže z čeho budeme vařit? Máme tady rozum, emoce a pudy, dále vědomí podvědomí a vůli. Smysly, emoční a rozumovou inteligenci nebudeme nijak zvlášť potřebovat a poslouží nám pouze pro lepší vysvětlení.

Vytváříme model
Pokaždé, když řešíme nějaký složitější problém, postupujeme od složitějšího k jednoduššímu. V praxi to funguje tak, že celek (třeba budík) rozebíráme na jednotlivé komponenty, které si pak dáváme vedle sebe na stůl a popisujeme si je. Takovému přístupu k řešení problému říkáme analýza a odborně se to nazývá redukcionismus. Jde o základní vědeckou metodu práce.

Jestliže máme k dispozici dost jednotlivých komponent a známe dobře jejich funkci, použijeme opačný přístup. Budeme postupovat od jednoduchého ke složitému, a budeme se snažit z menšího množství komponent vyrobit nějaký větší celek. To se jmenuje syntéza. Výsledkem vědeckého přístupu je model, jehož hlavním účelem je porovnání se zkoumaným problémem. Zjišťujeme, jak moc se model od reality liší a za jakých podmínek model popisuje realitu dobře (funguje) a za jakých již ne. Když model nevyhovuje, vyrobíme jiný, který funguje lépe.

Této činnosti by odpovídalo, pokud bychom se z určitého množství součástek pokusili sestavit budík a pak ho porovnávali s originálem, jestli fungují oba stejně.

Bohužel se nám v této oblasti motají takzvaní holisté, kteří si postulovali poučku, že celek je víc než součet jeho částí, což zní na první dojem rozumně, ale odpovídá to zhruba názoru, že po sestrojení budíku, tento začne fungovat tím, že obživne. Případně jedna a jedna jsou dvě plus světelné kvantum. Od toho už je jen krůček k definování duše a nejrůznějším magiím, či věroukám. Schválně, zkusili jste se už někdy předávkovat homeopatiky? To je síla, co?

Poměrně rozšířenou formou zkoumání je, když vezmeme pojmový aparát a definice z nějakého oboru, načež všechno přeneseme jinam a začneme s nimi zkoumat něco jiného. Vznikají tak malebné pitomosti typu Descartovy mechanické filozofie, nebo pokud se díla ujmou věrci, vznikne fantastické dílo s názvem Kvantový Budhismus. Biblisti zase přivítali gravitační potvrzení temné hmoty s radostným řičením, protože se konečně dozvěděli, kde sídlí peklo.

Nejúspěšnějšími umělci v sériové výrobě pitomostí jsou však představitelé komerční magie. Takový tachyon, který nikdy nikdo nemá možnost detekovat, protože se jedná o hypotetickou částici rychlejší než světlo ze zavržené fyzikální teorie, se má natolik k světu, že se průmyslově vyrábí pod názvem polovodičový křemík.

Někdy však zkoumání pomocí pojmového aparátu jiného oboru smysl má, což je shodou okolností a náhod zrovna náš příklad. Náš model struktury myšlení bude používat pojmy a dojmy z kybernetiky a výpočetní techniky. Budeme používat termíny jako řidící systém, výpočetní jednotka, paměťový systém, zpětná vazba, řadič priorit, případně vstupní a výstupní signály.

Výhodou zvoleného přístupu je, že máme možnost kdykoliv model vylepšit, nebo změnit. Také je výhodou, že kdo ví, co tyto základní pojmy z kybernetiky znamenají , tomu se okamžitě udělá jasno a lehce pochopí, jak naše mysl funguje. Kdo však tyto pojmy nezná, bude na tom pořád stejně temně.

---




.... to be continued.





Související články:
Struktura mysli 2 
Struktura mysli 3
Struktura mysli 4 Sluch 
Tlumiče tvůrčího procesu
Jak zvládat stres
Intelektuální rasismus
Pozitivně lineární myšlení
Současná úroveň poznání






vlada | Rubrika: Teorie všeho | 23.08.2010, 2:15:00



.