Umění manipulace

Když se člověk pohybuje v prostředí globální klimatizace naráží na manipulaci každou chvíli.





Někteří jedinci v tomto mistrovství dokonce dosáhli světové proslulosti, když se snažili zbohatnout na výrobě hokejového příslušenství, ale jak už se to stává, když se někdo stále zoufale snaží vyrábět hokejky ze dřeva, i když se již dávno vyrábějí z uhlíku, musí časem zákonitě narazit.

Manipulace se však netýká jen způsobu prezentace dat. Najdeme ji i v diskuzích a v nejrůznějích způsobech argumentace. V naprosté většině diskuzí nejde o fakta, ale o prosazení vlastního názoru, což je sice z psychologického hlediska zcela pochopitelné, ale silně nepřehlednou klimatickou situaci to dál zatemňuje. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že oproti sofistikované reklamní manipulaci je situace v oblasti klimatických změn slabým čajíčkem a trapnými manipulačními pokusy klimakých spolků se reklamní odborníci, než se opět rozejdou po své práci, v přestávkách na kafe skvěle baví.

Následující text popisuje běžnou situaci. Nejprve se jednom článku něco tvrdí, poté je to zkritizováno, načež následuje další reakce. Pokud se někomu podaří vystopovat všechny použité manipulační techniky v následujcím textu, (kdo, co, koho, čím, jak) dostane pochvalu a může se ucházet o místo v reklamě.

Historická data CRUa GISS
Je zarážející, že historická teplotní data CRU i GISS se od sebe liší v závislosti na tom, ve kterém roce byla publikována.

 

Náš úředně vrchní klimatický náčelník Ladislav Metelka však tyto lišící se historické údaje za žádnou chybu nepovažuje a v diskuzi na serveru euroekonom to vysvětluje takto:

LAM, 01.02.2011 23:05:48

OK. Jen mi přišlo zvláštní, že jak Kremlík něco opublikuje, brzy se objeví příspěvek podobného typu i tady v diskusi... :-)

Ale k tomu Kremlíkovu článku. Podívejte se na první graf. Je to graf teplot GISS a pan Kremlík píše, že jsou to anomálie vzhledem k období 1951-1980. Tak se podívejte na ty křivky, jestli mají v intervalu let 1951-1980 přibližně nulovou střední hodnotu. Pokud to jsou anomálie vzhledem k 1951-1980, pak na tomto intervalu musejí mít hodnoty přibližně nulový průměr. Zelená, oranžová a červená mají, ale ta modrá, označená GISS-1980, rozhodně ne. Ta má na tomto období průměr odhadem někde mezi +0,1 a +0,15 st.C. Takže modrá křivka jsou jasně anomálie vzhledem k jinému období, než je 1951-1980. Pan Kremlík srovnává jablka s hruškami a vychází mu, že jablka jsou něco jiného než hrušky. To je objev!!! Pokud by tu modrou čáru posunul dolů tak, aby měla na období 1951-1980 přibližně nulový průměr (aby to vůbec mohly být anomálie vzhledem k období 1951-1980), dostala by se ta modrá čára na úroveň ostatních.

Podobně druhý graf CRU (vzhledem k 1961-1990). Červená a žlutá křivka jsou skoro stejné a na období 1961-1990 mohou mít nulový průměr. Zelená ale ani náhodou, takže zase nejde o anomálie vzhledem k 1961-1990. A zase – kdyby tu zelenou čáru posunul tak, aby měla na 1961-1990 nulový průměr, dostane něco velmi podobného jako je ta žlutá nebo červená.
Kremlík jistě není autorem těch grafů. Jsou dvě možnosti:
1. Jen někde něco vyhrabal, neví pořádně, o čem ty grafy jsou (to není poprvé, u něj je to celekm tradice), ale protože se mu to hodí, zapomněl na svůj jinak hojně deklarovaný skepticismus (taky jako obvykle) a zveřejnil to. Bez ohledu na to, že tak, jak to prezentuje, je to nesmysl. V tom případě je to jeho těžká hrubka.
2. Ví, že to interpretuje špatně, ale přesto to udělá. Pak je to těžký podvod.
Která z těch dvou možností je blíž k pravdě, nechávám na vás. Na faktu, že to není to, za co to Kremlík považuje, to ale nemění vůbec nic.

Jak je to?
Když si vypočítáme průměr teplot za nějaké období a toto číslo pak odečteme od jednotlivých hodnot, vzniknou nám rozdílové teplotní grafy. LAM tvrdí, že anomálie počítané vzhledem k nějakému období musí mít nulovou střední hodnotu, což je jistě pravda a dále argumentuje tím, že se porovnává nesrovnatelné. LAM proto doporučuje provést opravu posunutím křivek na teplotní ose.

Nicméně průměr za libovolné období je vždy jenom nějaká konstanta. Pokud budeme od křivky odečítat libovolné konstanty, tak tvar této křivky se nezmění a musí vždy zůstat stejný. Výsledná křivka se bude lišit pouze svým umístěním na ose teplot.

Není nad názorný příklad. Vezmeme si vhodná roční historická data, třeba 1, 2, 3, 4, 3, 4, 5, 6, 5, 4. Komu se nelíbí tato, nechť si sežene vlastní. Nyní si vypočítáme průměr z prvních tří veličin (1+2+3)/3 = 2. Po odečtení od historických dat dostaneme -1, 0, 1, 2, 1, 2, 3, 4, 3, 2.

Po nějaké době (třeba po deseti letech) si to můžeme zopakovat a nemusíme brát tři první hodnoty, ale můžeme použít třeba pátou, až sedmou (3+4+5)/3 = 4. Po odečtení od historických dat tak dostaneme -3, -2, -1, 0, -1, 0, 1, 2, 1, 0. To samé pak můžeme udělat pro první čtyři veličiny, nebo prvních pět a tak dál až pro všech deset. Výsledkem jsou rozdílové grafy počítané v různých časech (=kdy nás to napadne) z průměrů různě dlouhých historických období. Když si zobrazíme všechny výsledné grafy, bude to vypadat asi takhle.

Horní čára jsou historická data, pod nimi jsou rozdílová data počítaná z průměrů nejrůznějších období. Maxima jsou nad sebou, minima pod sebou, tvar křivky je stejný, liší se pouze umístěním vzhledem k nule. Názorně vidíme, že LAM opravdu nekecá.

Vyhovíme tedy jeho doporučení a posuneme čáry tak aby byly na sobě. Tím odstraníme základní námitku. Stačí vybrat zelenou křivku a umístit ji na červenou abychom viděli, jak to vypadá v případě CRU:

 V případě GISS umístíme červenou a zelenou křivku na modrou a vidíme následující:

V obou případech jsou křivky centrovány na shodu okolo roku 1940, protože to je jediné místo, kde jsou si všechny teplotní křivky jakž-takž podobné.

Možná by někoho zajímalo jak to vypadá, když se všechno nacpe dohromady, i když se jedná o dva různé zdroje.

I po doporučeném posunutí nejsou teplotní křivky stejné ani omylem. Vidíme, že CRU 1980 (zelená) i GISS 1987 (modrá) mají chladnější hodnoty odchylek před rokem 1940 a delší období chladných let po roce 1940. Z neznámého důvodu jsou hodnoty GISS  i CRU 2010 (červená) dramaticky jiné. Chladnější na začátku průmyslové revoluce, teplejší v období poválečného průmyslového vzepětí.

Závěr
LAM  si s oblibou testuje své oponenty tím, že tvrdí A, ale tiše nechává vyhnít B. Sice na první pohled pozná, že srovnávané hodnoty používají k výpočtu různé časové intervaly, což mu stačí k osočení oponentů z neznalosti, ale podstatou problému se dál již nezabývá. Ani po provedení jím doporučených úprav nic nevyvrací poznatek, že historické údaje v teplotních řadách CRU i GISS se z neznámého důvodu dramaticky liší.

Pokud by někdo chtěl spekulovat, tak má spoustu možností.

1. Třeba je to tím, že v CRU ani v GISS nepoužívají ustálenou metodiku výpočtů, takže si počítají rozdíly teplot, jak je právě napadne, možná jsou to pitomci a nepamatují si způsob, jakým vypočítali data před deseti lety, nebo se jedná o důmyslné maskování, kterým se klimatologové, po vzoru starých alchymistů brání, aby vědomosti neunikly na veřejnost, nebo se jedná o manipulativní projevy morálně-pozitivistického myšlení, nebo během let došlo k manipulaci s cílem získat peníze z grantů, nebo došlo k manipulaci s cílem politicky se prosadit.

2. Je všechno v nejlepším pořádku, protože LAM tvrdí, že je?

Proč tomu máme věřit?






Související články:
Globální oteplování kontra inženýři
Medvědi příčinou globálního oteplování
Za globální oteplení můžou mimozemšťani!
Klimatické šílenství
Umění manipulace





.