Chvála padoušství

Literárním ideálem je chápající, inteligentní, citový, spravedlivý, sportovně zdatný, charismatický, romantický hrdina se smyslem pro humor. Naproti tomu burani, zlouni, ochlastové a násilníci jsou vydáváni za zdroj opovržení. Nic není vzdálenější pravdě.




Četba ušlechtilé literatury má na mladé muže devastující vliv.

Začíná to již v dětství. Jako kladný hrdina je mladým mužům podsouván trouba Ferda Mravenec, práce všeho druhu, který je sice ušlechtilý, ale že by mu podržela záletná Beruška se jaksi očekávat nedá. Pokračuje to Hochy od Bobří řeky, ze které sice ušlechtilost přímo teče, nicméně ženský živel zde naprosto chybí.  Dívky evidentně nemají zájem ztrácet čas s partou ušlechtilců, kteří si pod lovem bobříků představují takové pitomosti. Ani Karel May, Jules Verne, J. M. Troska, Astrid Lindbergová, Arthur Ransome, nebo Božena Němcová nenadržují sebemenším projevům padoušství.

Sebemenší projevy nesprávného chování jsou v této literatuře tvrdě trestány, kdo zalže nedostane večeři,  s padouchy se nekamarádí, děvčata padouchům nenabízejí svačinu a vůbec jim dávají na vědomí, jak moc jimi opovrhují. Ke všemu padouši pokaždé dojdou spravedlivého trestu.

Když se pozornost mladého muže přesune k filmu, tlak ještě zesílí. Padouši ve filmu hynou strašlivými smrtmi, vypadnou třeba z mrakodrapu, nebo je zabije Segal, nebo Stalone. Pokud se padouchovi povede unést hrdinku, tak se mu ji nikdy nepovede zprznit, protože mu to v poslední chvíli překazí nějaký imbecilní hrdina a dá mu do huby.

Tlak na ušlechtilost a morální chování prýští z televize, pohádek, filmů, rozhlasových her, dámských časopisů a bible, takže před ním není úniku. Nicméně pokud se tápající mladý muž snaží tomuto ideálu přiblížit, získat tak přízeň žen a dívek, vybudovat si kariéru a nezřízeně zbohatnout, velmi často pohořívá a zbytek svého ubohého života, stejně jako soudruzi marně přemýšlí, kde udělal chybu.

Pokud se vrátíme k filmům, první známky toho, jak to v životě chodí jsou patrné hloubavějším duším, pokud se nezaměřují jen na stupidní děj, ale zaměří se také na okolí. Padouši mají vždy vilu s bazénem ve kterém se cachtají polo, nebo celonahá děvčata. Padouši řídí úžasná auta, která mají nejmodernější vychytávky a chybí jim snad jen schopnost létat. Padouší disponují kufříky napěchovanými penězi, které si nonšalantně předávají. Padouši mají úžasné zbraně s palebnou silou, která stačí na vyhubení menšího města minimálně velikosti Prahy. Padoucha, za pomoci naprosté náhody,  vždy zneškodňuje nějaký životní ztroskotanec, bez rodiny, bez bydlení, bez ženské, s psychickými problémy, který je jen shodou okolností a náhod představitelem státní moci.

Není třeba nijak zvlášť zdůrazňovat, že obvyklé vyřízení padoucha s celou jeho soukromou armádou je naprosto nepravděpodobné a vycucané z prstu. Už samotná představa, že nějaký představitel státní moci prosazuje právo působí směšně, natož aby neměl vilu, psa a několik ušlechtile vypadajících manželek. To se týká i politiků.

Že je něco špatně je snadno doložitelné pohledem do inzerátů seznamovacích kanceláří, které jsou plné ufňukaných výlevů, jak rozvedený abstinent, nekuřák, romantická a citlivá duše, kterému manželka nenechala nic a bydlí ve stohu, hledá ženu za účelem seznámení. To je v přímém kontrastu s tím, že my, ožralové, hajzlové a kuřáci ženu máme a když na to přijde, ne jednu.

Devastující vliv kultu ušlechtilosti je třeba omezit. Je to naprosto nutné pro zdravý psychický rozvoj mládeže. Přece nechceme mít místo úspěšných a sebevědomých mladých mužů a žen s vlastním názorem, schopných se o sebe postarat a přežít ve firemním prostředí nadnárodních společností, zástupy zoufalců, pobíráčů státních dávek a konzumentů psychofarmatické pomoci. Nechceme mít ufňukané jednotlivce, kteří své frustrace pramenící ze zoufalé snahy najít ideálního partnera přenášejí na domácí mazlíčky, čehož vedlejším důsledkem je exploze pejsků v oblečcích a zdegenerovaných koček.

K poznání, že se mají hajzlové podstatně lépe než ufňukaní ušlechtilci, dojde dříve nebo později každý. Stačí si vzpomenout, kdo šukal nejhezčí holky na škole, kdo nejrychleji postupoval v kariéře, kdo ze spolužáků vydělal nejvíc peněz a na třídních srazech se vytahuje tak nehorázně, že mu bývalé spolužačky visí na rtech a pokud je třídní sraz spojen s přenocováním, dojde před jeho pokojem k dámské potyčce, končící tím, že všechny vpadnou do pokoje a následující smích, ječení a orgastické výkřiky spolehlivě zamezí všem pokusům o vznik spánku a nepomáhajíř ani špunty do uší.

Pokud někdo v mládí padouchem nebyl, nejpozději ve zralém věku se jím stává. Pokud ušlechtilec měl na ženy to štěstí, že ho masturbací zbavila uhrovitá spolužačka s mastnými vlasy, dochází nejpozději okolo padesátého roku k závěru, že ho život o něco připravil, že si v mládí nic neužil, že zatímco si všichni v jeho okolí užívali s modelkami, baletkami a smyslnými dvojčaty Věrou a Lenkou, on trávil svůj veškerý čas chozením do práce, z práce, hádáním se se ženou a financováním volnočasových aktivit svých dětí.

Není proto divu, že první mladice se zálibou ve starožitnostech, která mu do blízkosti očí nastaví oblast kudy přicházejí na svět děti, zlomí během chvilky jeho odhodlání dožít svůj ušlechtilý život po boku manželky a tiše skonat. Proměna ke které během inkriminované chvíle dojde odpovídá svojí intenzitou a silou prožitku náboženskému osvícení. Nejprve vlna emocí a poté i tělesných tekutin vytrysknuvší ze zapomenutých zákoutí duše, navždy zlikviduje již tak nahlodanou víru v ušlechtilost a během chvilky je proměna člověka v padoucha dokonána.

Nově vzniklý padouch pak jde domů, dá se na politiku, přesměruje finanční toky na matku, vykopne manželku a děti, koupí si nové auto, nechá se zkorumpovat a dožije spokojeně svůj život obletován povolnými mlaďoškami. Když pak dojde do kmetského věku nechá se dvěma krásnými zdravotními sestřičkami každý den zavézt ve svém kolečkovém křesle před nejbližší školu a po zbytek svého života rozdává holčičkám odcházejícím z vyučování připravené karamelky.

Je evidentní, že zkažená ušlechtilecká literatura a filmové umění mají zásadní podíl na tom, že mladí lidé žijí v bludu a k životnímu úspěchu se prokousají až po strastiplné době, kdy se bez sebemenšího úspěchu snaží ve svém životě řídit od života naprosto odtrženými, slabomyslnými, ušlechtilými myšlenkami. Čím déle se člověk o ušlechtilý život snaží, tím hůře dopadne. Následná nevyhnutelná proměna v padoucha je pak nepředvídatelná a přináší společenské ztráty.

Naproti tomu, pokud si člověk pěstuje svoje padoušství již od mládí, nejenom že je v životě úspěšnější, bohatší a o jeho sexuální vyžití se starají exkluzivní, výstavní kusy, ale vedlejším efektem je to, že k žádným explozivním přeměnám nedochází a to ani směrem do ušlechtilosti. Pověsti o tom, že nějaký padouch prohlédl a začal se chovat ušlechtile jsou stejné, jako ty o yetim. O tom také každý mluví, ale nikdo ho v životě neviděl.

Naštěstí se začíná ukazovat, že idol ušlechtilosti pomalu zachází na úbytě. V televizi se začínají prosazovat seriály jako Simpsonovi, Městečko South Park, Ženatý se závazky, které mladé generaci bez příkras ukazují skutečný život. Také film si již povšiml toho, že ušlechtilost zrovna netáhne a čím dál tím větší množství filmů ukazuje sympatické padouchy, kterým se povede ukrást kufr s penězi a nakonec utéct neschopným a zkorumpovaným poldům.

V nastoupené cestě je třeba pokračovat. Měli bychom vyházet všechen ušlechtilý balast a vrátit se pokorně ke knihám našich předků. Například Kytice Karla Jaromíra Erbena. To je literatura, která bez příkras ukazuje reálný život. Takový Vodník, Svatební košile, Záhořovo lože, případně Štědrý den, to jsou horory! Nebo Pohádky bratří Grimů. Tam se to vraždami, useknutými prsty a padoušstvím jen hemží.

Pokud se podaří zachovat nastoupený trend, lze očekávat postupné vylepšování duševního stavu národa, pokles spotřeby psychofarmak, zlepšení tělesné kondice vlivem sexu, růst HDP vlivem vyšší pracovní výkonnosti vyvolané zvýšeným sebevědomím, snížení rozvodovosti a v neposlední řadě zvýšení samostatnosti a schopnosti postarat se sám o sebe, což se stává v době kolapsu sociálního státu nezbytnou podmínkou, nutnou pro přežití.





Související články
Slintající idioti
Proč mám vždycky pravdu
Definice blbce
Návod na použití muže






vlada | Rubrika: Šepoty a výkřiky | 13.03.2012, 13:10:00



.