středa 23. září 2009

Jak zvládat stres 2

Minule jsme konstatovali následující chytrosti: Stresu je moc. Na stres je třeba si zvyknout. Stres narušuje správné rozhodování. Jediné, co se dá ovlivnit, jsou následky stresu. Nyní se pokusíme velikost stresu měřit.




Jak měřit stres
Jak moc stresu je moc? Je stresu moc pro mě, a málo pro vás, nebo je málo stresu pro mě a moc pro vás, nebo je to tak, že pro mě je stresu málo a pro vás je stresu tak moc, že je ho spousta?

Vždy, když se dostaneme ke kvantifikování takových nezachytitelných věcí, jako je stres, radost, živost, nálada se dostáváme do problémů. Žádné objektivní měřítko neexistuje. Pro každého je stejná úroveň stresu pokaždé jiná. Špatnou zprávou tedy je, že stres měřit nejde.

Tedy nejde měřit jeho absolutní velikost. Co zkusit měřit relativní velikost, to by snad jít mohlo. Relativní velikost určíme množstvím stresu vzhledem k něčemu. Pokud budeme zjišťovat, jestli je velikost momentálního stresu větší, než kupříkladu velikost momentální radosti, tak o tom umíme rozhodnout poměrně velmi přesně.

Další finta může být následující. Vyjdeme z předpokladu, že při opakovaném vystavení stresové situaci se velikost stresu bude lineárně zvětšovat. Třeba tak, že když nás při cestě do práce přejede auto třikrát, úroveň stresu budeme mít třikrát větší, než kdyby to bylo jen jednou. Za předpokladu, že to přežijeme.

Můžeme tedy měřit četnost a relativní velikost stresu, a pokud to zobecníme, tak můžeme měřit četnost a relativní výskyt libovolného emocionálního stavu. Hodnoty vzniklé z těchto našich měření mají jeden nedostatek. Nejsou moc dobře porovnatelné s ostatními osobami. Každý jsme jiný, a člověk, vystavený deseti stresovým situacím za sebou, nemusí subjektivně prožívat stres vůbec, přičemž někdo jiný vystavený jedné výše uvedené stresové situaci leží pod postelí s horečkou a nezvladatelným třasem.

Nemožnost našeho porovnání s ostatními osobami nás však nezajímá. To zajímá okolí, lékaře, psychology, sociology, státní orgány, ideologické guru, BIS, politické strany a Vatikán. Nás zase nezajímá, že to zajímá je. Nám jde o zcela konkrétní odstranění následků našeho vlastního stresu, a nehodláme se stresovat tím, že to jiní nemohou zne/vy/po/užít.

Duševní strádání
Pokud chceme nějaký způsobem definovat jak moc je moc stresu, tak musíme určit nějaké hranice. Samotné slovo stres není pro vytyčení hranic moc vhodné, protože již víme, že stres může být negativní i pozitivní (tréma), může ho být hodně, či málo, takže pro lepší odlišení zavedeme slovo strádání. Pokud mají psychologové pocit, že nepoužívám odbornou terminologii, a že se tomu říká jinak, tak se nemýlí.

Duševní strádání je definováno, jako nějaká obecná velikost stresu a dalších nepříjemností. Spočítáme si nepříjemnosti, nepříjemné pocity, stres a další ošklivosti, které nás potkaly během poslední doby, čímž vznikne nějaké číslo, které si odborně nazveme Index Duševního Strádání.
Toto číslo nemá žádný jiný smysl, než to, že vyjadřuje subjektivní úroveň našich špatných pocitů, během nějaké poslední doby. Toto číslo může být veliké, nebo malé a samo o sobě nemá žádnou vypovídající hodnotu. Dá se však říci, že jeho velikost vyjadřuje jakousi míru naší duševní nespokojenosti.

Duševní pohoda
Možná to pro někoho bude překvapující, ale duševní pohoda je to samé, jako duševní strádání, avšak pro příjemné pocity a spokojenost. Pokud si dáme tu práci a naprosto stejným způsobem, zaznamenáme množství a intenzitu příjemných pocitů a situací, během stejně dlouhé doby, tak nám vznikne číslo, které nazveme Index Duševní Pohody.

Pokud vám připadá slovo „strádání", co do emocionální intenzity mnohem silnější, než slovo „pohoda", tak si pohodu zaměňte nějakým emocionálně intenzivnějším výrazem, třeba slovem „nadšení" nebo „radost", takže vám vznikne Duševní Nadšení, nebo Duševní Radost. Je jedno, jak si to nazvete. Důležité je pouze to, že se jedná o stejně velké veličiny, jednou v negativním a podruhé v pozitivním smyslu.

Dotazník
Nyní je na řadě praktická část. Tento dotazník slouží pouze nám a naší potřebě nějakým objektivnějším způsobem zaznamenat úroveň svého emocionálního nastavení. Pomocí tohoto dotazníku se můžeme sami změřit a získat o něco objektivnější názor na to, jak na tom momentálně jsme. Jestliže budeme tento dotazník používat pravidelně, tak z něj můžeme vyčíst, jakým způsobem se naše emocionální nastavení mění v průběhu času a získáme tak o sobě nové informace. A to nejdůležitější, nepotřebujeme k tomu naprosto nic a nikoho jiného. Žádné cizí osoby. Máme to ve své moci.

Vyplňte bez většího přemýšlení následující dotazník. Jedná se o zhodnocení, kolikrát jste během posledních 14 dnů pociťovali jednotlivé emocionální stavy. Do řádku si napište číslo vyjadřující množství, kolikrát jste tyto stavy pociťovali.

Množství výskytů:
0 – skoro nikdy; 1 – občas; 2 – zřídka; 3 – často; 4 – skoro pokaždé.
1Nervozita množství výskytů
2Smutek
3Lítost
4Rozlobenost
5Štěstí
6Spokojenost
7Láskyplnost
8Nabuzenost
9Napjatost
10Neschopnost
11Provinilost
12Podrážděnost
13Potěšenost
14Radost
15Přátelskost
16Čilost
17Strach
18Nešťastnost
19Sebelítost
20Znechucenost
21Veselost
22Pohoda
23Oddanost
24Živost

Pokud máte vyplněno, tak sečtěte čísla v příslušných řádcích, čímž dostanete subjektivní velikost následujících emocionálních stavů:
25Úzkost(1 + 9 + 17) součet řádků
26Sklíčenost(2 + 10 + 18)
27Pocit viny(3 + 11 + 19)
28Hněv(4 + 12 + 20)
29Radost(5 + 13 + 21)
30Spokojenost(6 + 14 + 22)
31Sympatie(7 + 15 + 23)
32Životní elán(8 + 16 + 24)

Nyní sečtěte čísla řádků podle následujícího předpisu a získáte výsledek:
33Index Duševního Strádání (25 + 26 + 27 + 28) součet řádků
34Index Duševní Pohody(29 + 30 + 31 + 32)

Nakonec vydělením posledních dvou čísel vyrobíme Index Stresu:
35Index Stresu(33 / 34)vydělení řádků

Vyhodnocení
Již víme, že stres je nezbytnou součástí veškerého našeho konání. Dokonce určitá úroveň stresu zlepšuje naši výkonnost. Stres se tedy nesnažíme minimalizovat, ale snažíme se, aby se nestal chronickým, aby nepřerostl do duševního strádání.

To, co zabraňuje tomu, aby stres přerostl do duševního strádání, je duševní pohoda. Pokud máme dostatečné množství emocionálně příjemných zážitků, jsme v pohodě, pociťujeme štěstí a uspokojení ze života, tak si stres ani neškrtne. Tato chytrost není nová, natož moje. Jedná se o všeobecně známý jev, mnohokrát popsaný a vyjádřený úslovím: „Kdo je v pohodě, tomu se daří naprosto všechno." Do stejné kategorie by po úvaze šlo zařadit i úsloví: „Opilci mají vždycky štěstí."

Pokud je Index Stresu číslo ve velikosti zhruba 1, tak to znamená, že během posledních 14 dní jsme měli přibližně stejný počet negativních a pozitivních emocionálních stavů. Pokud toto číslo bude 0,5, bude to znamenat, že jsme měli tou dobou zhruba dvakrát více příjemných, než nepříjemných zážitků. Pokud to bude 2, znamená to, že počet negativních zážitků dvakrát převyšuje počet příjemných.
Pokud bude Index Stresu menší než 1, tak jsme v pohodě a stres nemá šanci.

Tento dotazník můžeme vyplňovat pravidelně, a pokud si budeme získané hodnoty vynášet do grafu, tak časem názorně uvidíme, jak na tom se stresem a jeho zvládáním jsme. Pokud budeme s výsledky nespokojeni, můžeme se pokusit nějakým způsobem změnit své chování. Po čase si vyhodnotíme, jaký to mělo efekt a pokud žádný, zkusíme opět něco jiného.

Závěr
Množství stresu je eliminováno množstvím pohody. Pokud máme dostatečné množství hezkých zážitků, jsme schopni snášet i koňské dávky stresu. Pokud však nad námi stres začíná získávat nadvládu, je třeba začít přemýšlet o tom, jakým způsobem získáme vyvažující příjemné zážitky. A v tuto chvíli můžeme začít uvažovat, jestli se přece jen nezúčastníme té jógo-čchi-jang sešlosti v solné jeskyni s vyhlídkou na rituální soulož.

Příště se zamyslíme nad způsobem, jakým řešíme nepříjemné, nebo obtížné situace. Pokud obtížné situace řešíme špatně, nebo neefektivně, tak si stres vyrábíme sami, takže si povíme, jestli vůbec a jakým způsobem to lze změnit a samozřejmě dojde i na další dotazník.






Související články:
Jak zvládat stres 1
Jak zvládat stres 3
Jak zvládat stres 4





Rubrika: Teorie všeho | 23.09.2009, 15:35:00

9 komentářů:

  1. Neříkej, že jsi schopen vyčíslit bez většího přemýšlení svoje duševní stavy za posledních 14 dní. I za jeden den bych s tím měl potíže :).
    A technická - co vyrobit na výpočty tabulku do tabulkového kalkulátoru?

    OdpovědětVymazat
  2. Wu, existují zhruba dva hlavní názorové proudy na to, jestli jde měřit emocionální stavy. Jeden říká, že to nejde a má pro to solidní argumenty naprosté nekonzistentnosti a chaotických výsledků. Druhý proud říká, že to jde i přes to.
    Samozřejmě, že vyplňování dotazníku je vzdáleno, nějaké absolutní přesnosti a je zatíženo značnou absolutní chybou, v závislosti na tom co si pamatujeme a momentálním emocionálním rozložení, s tím, že když si vyplním dotazník za půl hodiny, dojdu k jiným výsledkům.
    Ale vzhledem k tomu, že se zkoumá poměr nálad to není až tak podstatné. Podmínka, \"bez většího přemýšlení\" je pro to, aby pokud možno nedocházelo ke švindlování. Přece jenom všichni chceme, dostat dobré výsledky, takže rychlost vyplňování a časový nedostatek má za úkol odstranit tuto systémovou chybu. Zajímavá na celé záležitosti je pravidelnost vyplňování dotazníku například v rytmu 14 dnů po dobu několika měsíců.

    Šoupnout tabulku do excelu je samozřejmě natolik jednoduché, že jsem nechtěl čtenáře tímto úkonem urážet.
    http://vlada.yc.cz...%edk_stres.xls

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj, tak teda díky :-) měření stresu jsi sem hodil v období mého velkého životního stresu. Ani se neptej, jak jsem dopadla.. ale budu chodit kontrolovat situaci (svou :-))

    OdpovědětVymazat
  4. sabe, první krok k nápravě začíná tím, že člověk zjistí, že je co napravovat, pak začíná přemýšlení jak. Takže držím palce.

    OdpovědětVymazat
  5. jeee, mam 0,24 takze jsem pohodak. a to jsem byla jeste na sebe prisna. Diky za pohodlnou tabulku :o))
    jinak si nezakazuju stres. spise se nim bavim. clovek pookreje.

    OdpovědětVymazat
  6. osobne si myslim, ze v obecne rovine si za vetsinu negativniho stresu muzeme sami. Vyrabime si ho z ruznych duvodu. Kdyby nam slo o zivot tak chapu ze je clovek vystresovany, jelikoz bojuje o preziti. Ale casto se clovek stresuje kvuli koninam.
    kdyz si vezmu chlivecky: litost, sebelitost, podrazdenost, napjatost, hnev, uzkost, sklicenost, rozlobenost jsou uplne zbytecne. Kdyz si to dokazeme uvedomit (treba i pomoci mentalnich cviku) tak zmizi.

    OdpovědětVymazat
  7. ratko, skvělé postřehy. Je to tak. Pokud odstřelíme negativní pocity, máme o půlku stresu míň a naprosto bez námahy. No nekupte to, za ty peníze.
    A to číslo je naprosto skvělé.

    OdpovědětVymazat
  8. jedna faktická - nemělo by být spíš 1 - zřídka a 2 - občas?

    OdpovědětVymazat
  9. to camel
    Je to možné. Záleží na tom, jestli cítíte, že zřídka je více než občas. Vzhledem k tomu, že není exaktně dáno, kolik je zřídka a kolik je občas, tak jsem na základě svých pocitů, usoudil, že zřídka je menší. Ale vzhledem k rostoucí posloupnosti by mělo být jasné jak je to myšleno.
    Takto je to uvedeno v původním zdroji: 0 – almost never 1- rarely 2-sometimes 3-often 4-almost always

    OdpovědětVymazat