Naprostou většinu tajemných jevů lze vymýtit systematicky. Máme k dispozici různé možnosti, například dost pomáhá vzdělání. Bohužel hodně záleží na typu vzdělání. Nahromadění pouhých encyklopedických znalostí nestačí, neboť se poměrně často stává, že některá vyučovaná fakta si navzájem natolik protiřečí, že za to určitě může některá ze spikleneckých teorií.
Pomáhá též znát názory několika autorit v příslušném oboru a náhled ostatní odborné veřejnosti. Ale i zde číhá nebezpečí, pokud je naraženo na vzdělaného blba, trousícího naprosté hovadiny, zaštiťujíc se vzdělanostním titulem před/nad/za/pod jménem. Nehledě k tomu, že příslušníci některých oborů (finanční průmysl, kněží, globální oteplovači, advokáti) mají za povinnost hovadiny* veřejně hlásat.
Chceme-li se naučit likvidovat tajemné jevy, ať už nám je podsouvá kdokoliv, je potřeba nejprve zjistit, jak se to dělá. Měli bychom se naučit vhodnou metodu, k přemýšlení o věcech, něco matematiky a ovládnout teorii argumentace.
Neuro Linguistic Programming.
Z NLP si vypůjčíme jednu malou část, která nám ukáže, jak o věcech přemýšlet. Toto tajemné slovní spojení znamená „tvorba neuronových spojů pomocí řeči", ale výstižnější popis celé té záležitosti je v tom, že moderátor navede moderovaného pomocí řízeného rozhovoru k tomu, aby se nad daným problémem zamýšlel z nejrůznějších úhlů tak dlouho, dokud se mu samo nerozsvítí. Takzvaný „aha! efekt" má natolik silné účinky, že se dosažené poznání doslova vpálí do neuronů, a člověk si tento vzácný moment poznání přinejmenším zapamatuje. V lepším případě se podle toho začne řídit.
Důležitou podmínkou je, že se moderátor nesmí žádným způsobem vměšovat, a navrhovat řešení, dokonce ani správné řešení nemusí znát (například, když se jedná o vztahy v klientově rodině). Jeho jedinou úlohou je pouze předložit k promyšlení všechny dostupné možnosti.
Je určitě přínosné se umět podívat na problém z více stran. Dovednost, kterou bychom si mohli odnést z NLP, je způsob, jak se stát sami sobě moderátorem. Dobrým příkladem takového způsobu přemýšlení je případ s telefonováním. Zde byla použita technika, kdy se problém zkoumá čtyřmi způsoby s využitím všech dostupných možností. Stejná technika používá výčtu všech možností a dvojitého záporu při kladení otázky.
Pojedete do práce? Nepojedete do práce? Pojedete do nepráce? Nepojedete do nepráce?
Logicky by první a čtvrtá otázka a také druhá a třetí měly být stejné, ale když se nad problémem zamyslíte? ...když se nad problémem nezamyslíte? ...když se nad neproblémem zamyslíte? ...když se nad neproblémem nezamyslíte?
Zkuste to promyslet.
NLP je sice zajímavé, ale to neznamená, že to celé nemůže být pitomost. Kdo si chce utvořit vlastní názor, nechť si najde příslušné informace, a pak ať se rozhodne, jestli to k něčemu je.
Umění matematiky
Kolikrát je slyšet v televizi, nebo v rádiu nejrůznější hovada, jak se chlubí, že neumí matematiku. Snaží se nám tím sdělit asi toto: „Podívejte, jsem sice blbý/á, jak lyska**, ale přesto jsem to někam dotáh/la." Pokud se sejde víc takových lidí např. v parlamentu, jsou pak schopni odhlasovat statní maturity bez zkoušky z matematiky, i daňové pobídky pro „zelené" energie.
Proč tomu tak je?
Vyšší společenské organismy (vláda/církve/greenpiss/reklama) považují znalost matematiky na nevhodnou. Proto se snaží její znalost co nejvíce potlačovat. Dobře dokumentovat se to dá na způsobu výuky matematiky ve školách, protože si každý jistě vzpomene, jaké to tehdy bylo strašné. Za zvláště zákeřnou však považuji sabotáž výuky matematiky u humanitních oborů na středních a vysokých školách, neboť pak při jakémkoli vystoupení absolventů humanitního vzdělání v televizi/rádiu/médiích, tím dochází k jejich soustavnému ponižování a ztrátám důstojnosti, o věrohodnosti nemluvě.
Umět matematiku je nebezpečné. Takový jedinec si umí správně optimalizovat daně, umí si spočítat, jak dlouho dělá na stát, ví kolik připadá úředníků na jednoho podnikatele a zaměstnance, kolik je potřeba větrných elektráren, aby nahradily Temelín, kolik andělů se vejde na špičku jehly, a vůbec je to rozvratný jedinec, jehož zálibou je výpočtem korigovat úžasná, fantastická až fantasmagorická tvrzení.
Není divu, že takový jedinec není v kolektivu oblíben, je terčem společenského opovržení a už od školy se na něj hanlivě pokřikuje šprte. Celoživotní ústrky a opovržení, kterému se dotyčný jedinec vystavuje jsou jen slabě vyvažovány skutečností, že politické orgány se snaží matematiky a zvláště statistiky korumpovat, kvůli jejich dovednosti dodat úžasná data z průzkumů veřejného mínění a kvůli zběhlosti ve správném výkladu nejrůznějších statistických výkazů.
Sázení je dobrovolná daň z lidské blbosti.
Víte, že v ruletě prohráváte s každým roztočením v průměru 2,7% ze vsazené částky? Víte jaká je pravděpodobnost výhry v loterii? Velmi malá. Jaká je pravděpodobnost výhry ve sportce? Velmi malá. Přesto však lidé však kupují losy a sází sportku. Pokud většina lidí nechápe jak funguje „multi-level marketing" a pyramidové finanční hry (letadlo), nedivme se, že to decimuje celé státy (Albánie).
Když před několika lety začaly plnit emailové schránky tuny spamu s nabídkami zaručených investičních doporučení k nákupu, nebo prodeji akcie XY, vzpomněl jsem si na metodu, jak přesvědčit potenciální investory, že jsem neomylný a geniální makléř, která byla popsána již kolem roku 1912 v Americe. Princip je jednoduchý. Předpokládejme, že mám adresy 4096 lidí. Jedné polovině pošlu investiční doporučení na nákup akcií KB, druhé polovině na prodej*** akcií KB. Počkám týden. Cena akcií se během týdnu změnila. Tu polovinu adres u které jsem se netrefil zahodím a druhou polovinu opět rozdělím na dvě poloviny. První polovině doporučím uzavřít investici s KB a nakoupit ČEZ, druhé polovině doporučím uzavřít KB a prodat ČEZ. Počkám týden. Polovinu u které to nevyšlo zahodím a zbylou polovinu rozdělím na dvě části. Jak už asi tušíte, jedné polovině doporučím prodat ČEZ a nakoupit TO2, druhé polovině doporučím prodat ČEZ a prodat TO2. Pokud to provedu osmkrát, zbudou mi čtyři klienti, kteří budou naprosto neomylně přesvědčeni o tom, že jsem geniální makléř, protože jsem osmkrát po sobě naprosto přesně věděl, kterým směrem se vydá cena osmi různých akcií. Budou mi zobat z ruky.
Matematicky vzdělanější již vědí, že se jedná o vhodné kreativní použití číslicové metody půlení intervalu. A také je jim naprosto jasné, proč se u množství adres vyskytuje číslo 4096. Ostatním doporučuji osmkrát vydělit dané číslo dvěma – pokud vyjde číslo 4 znamená to počet zbývajících klientů. Zkuste to vydělit pouze šestkrát, a nebo zkuste číslo 16384.
Vždy když se objeví nějaká hyper/super výhodná nabídka je na čase zbystřit pozornost a začít přemýšlet. Je to hra s nulovým součtem? Je to hra s nenulovým součtem? Jakým způsobem je dosahováno zisku? Z čeho ta firma/podvodník žije? Odkud přicházejí peníze?
Umění argumentace.
Argumentace je nauka stará téměř 4 tisíce let, a jak správně tušíte vznikla v antickém Řecku. Za tu dobu byla teoreticky prozkoumána, byly zformulovány argumentační principy a byly popsány a prozkoumány veškeré chytáky, nelogičnosti, útoky i obrana argumentů. Argumentace je úzce svázána s logikou. Pokud je tvrzení A naprosto pravdivé, další tvrzení B nepravdivé, a C opět pravdivé, pak pomocí matematické logiky dojdeme k pravdivému, nebo nepravdivému závěru, danému příslušnou logickou operací (negace, součet, součin, implikace, výlučné nebo atd.).
Pokud však o tvrzeních A, B, C nevíme zcela jistě, zda jsou pravdivá či nikoliv (například jsou pravdivá s určitou pravděpodobností), potom pomocí argumentace můžeme přesvědčit ostatní, že naše tvrzení, je natolik věrohodné, či spolehlivé, a podepřeno tolika argumenty, že může být považováno za pravdivé. V procesu argumentace vzniká nová úroveň poznání, jsou vzneseny argumenty a protiargumenty a ta strana které se podaří PŘESVĚDČIT ostatní, že její výklad má pravdu, vítězí v diskusi.
Protože argumentace předpokládá existenci nějakého publika, ve sporu vítězí ten, kdo publikum získá na svou stranu. Známe hlavně argumentaci politiků a politických stran. Nebo kvalitu argumentace v diskusích pod články. Bohužel díky kvalitě vzdělání jejich účastníků jsme svědky, pouze jednoho argumentačního výkonu který ovládají, a to argumentace „ad hominem", kdy se protistrana snaží vyvrátit vznesené argumenty poukazem na to, že protivník je naprostý debil. Jedná se o pokus o vyvrácení argumentů protivníka poukázáním na lidskou nevěrohodnost jejich nositele.
Formalizované použití argumentace můžeme vidět u soudu, kdy je předkládání argumentů, vysoce formální a ritualizované. Důkazy musí být naprosto nevyvratitelné, a argumentace žalobce a obhájce má za cíl přesvědčit soud o své pravdě v daném soudním sporu.
Kdo potřebuje tajemné jevy?
Tajemné jevy používá v naprosté většině nějaká výrobní organizace, která s jejich pomocí získává finanční prostředky na svoji činnost. Nějaký tajemný jev je teoreticky vyložen. K tomu se používá veliké množství cizích slov, pokud možno s několika různými významy. Též je výhodné používat nejrůznější vědecké termíny. Poté je vysvětleno pomocí úmyslné argumentační chyby, nebo posloupnosti argumentačních chyb, vztah mezi tajemným jevem a teoretickým zázemím příslušné výrobní organizace. Je nabídnuta pomoc v oblasti, kterou se výrobní organizace zabývá a nakonec je vám doporučeno zakoupit nějaké vonné svíčky, které jsou speciálně upraveny. Většinou také výrobní organizace disponuje širokým spektrem nejrůznějších magických předmětů, které mají naprosto úžasné vlastnosti a jejichž cena je „mimořádně příznivá".
Například, taková tachyonová dečka, která slouží ke snížení bolesti zad, je určitě naprosto úžasná záležitost, vzhledem k tomu, že tachyon je hypotetická částice rychlejší než světlo. Na obranu firmy však lze uvést, že církvemi nabízený posmrtný život, taky nikdo neviděl, tak proč by nešly prodávat tachyony. Navíc si to nemusíte kupovat. Na začátek si můžete skleněnou baňku s tachyony zapůjčit, v případě, když chcete vidět do čeho jdete.
Jak je to s těmi vyvraceči
Minule jsme se dověděli o vyvraceních tajemných jevů. Jsou to záhadní jedinci, které od jejich nikdy nekončícího úsilí nejde odvrátit žádnými restrikcemi, pálením na hranicích, ani společenským opovržením. Proč to dělají? Co z toho mají?
Vysvětlení je jako vždy jednoduché. Jsou to závistiví skřeti, kterým činí radost, když zkazí radost někomu jinému. Jedná se vlastně o druh duševní poruchy. Ve své chorobné touze vyniknout nad ostatní, vyhledávají jakoukoliv možnost na sebe upozornit, takže jim neujde sebemenší tajemství, čtou pečlivě všechny články na internetu a pak je podrobují nelítostné kritice v diskuzi, ti méně schopní se snaží uplatnit aspoň ve vyvracení názorů z diskuze.
Nezatěžujte svou mysl zbytečnou polemikou s těmito ubožáky. Dopřejte jim jejich 15 minut slávy. Oni nevědí co činí a touha po zlepšení jejich životní úrovně je stejně nakonec zavede do některé ze zavedených firem, žijících z lidské blbosti.
Reklamní průmysl na vás čeká!
* Příklad není politicky korektní, protože autorovým cílem je zvýšit rating pomocí kontroverzních prohlášení a negativní reklamy, kteréžto jak známo, zvyšují sledovanost minimálně o 3 procenta.
** P. G. Wodehouse: Vlna zločinnosti na zámku Blandings
*** Komu není jasné, jakým způsobem mohu vydělat na prodeji akcií, které nevlastním****, nechť se obloukem vyhne obchodování na finančních trzích.
**** Když budu mít náladu tak to někdy vysvětlím.
Související články:
Tajemné jevy a jak jim čelit 1.
Tajemné jevy a jak jim čelit 2.
Tajemné jevy a jak jim čelit 3.
Rubrika: Teorie všeho | 7.05.2008, 11:37:00
Dobré, ale to zrození argumentace, správě zasazené do souvislosti se vznikem řecké polis, je záležitost řekněme let 750 - 650 př. n. l., tedy bych argumentaci v tomto směru odhadoval asi tak 2700 a nikoli 4000 let. Tak stará bába to zase není... ;)
OdpovědětVymazatJinak - pěkná série článků, ale pomíjí jeden důležitý fakt a jednu záhadu:
OdpovědětVymazat1) Uvedené příklady záhad jsou pochopitelně triviální, ale existují i jevy, které skutečně za současného stavu poznání nedokážeme vysvětlit, tedy skutečné záhady. Bylo by záhodno pracovat s rozčleněním na záhady plynoucí z magického myšlení a záhady vyplývající z nedostatku poznání nebo informací.
2) Magické myšlení jako záhada. Odbočka - přírodovědci o tom neradi slyší, ale synchronicita (souběh kauzálně nespojitelných událostí, které mají pro člověka silný subjektivní a emotivní význam) je neoddiskutovatelně reálná záležitost. Vyplývá z iracionálního, magického myšlení. A ta záhada: Zdá se, že je toto myšlení nějakým způsobem evolučně výhodné - což dokazuje prostý fakt, že převládá. Znepokojivá otázka: Neohrozil by skeptický ideál vymýcení tohoto myšlení existenci lidstva? Uklidňující odpověď: Naštěstí se tak pravděpodobně nestane, to spíše vymřou skeptikové... ;-)
to 1. Máte naprostou pravdu, vznik argumentace časově spadá do vlády tyranů cca -500 let zpátky od nuly.
OdpovědětVymazatto 2.1. Ano, všechny záhady i záhady plynoucí z magického myšlení se dají definovat, jako nedostatek poznání, nebo informací na současné úrovni poznání. Tedy pokud bych věděl, co to magické myšlení je.
to 2.2. To je záhada do pranice. Pokusím se jí vysvětlit v některém dalším článku.
já bych to možná zkusil nastřelit tady:
OdpovědětVymazata) synchronicita je vlastnost (nebo spíš schopnost) mozku, nikoliv prostředí
b) mozek má úžasnou schopnost rozeznávat vzory - i tam, kde nejsou. evolučně je to mnohem výhodnější: šanci má (i) ten, kdo v 10% případů vidí v křoví tygra, i když tam tygr není; oproti tomu když někdo nevidí jediného tygra, který tam je, typicky ho ta chyba poznamená na celý život.
(béčko jsem odněkud opsal, žel, už si nepamatuji odkud)
Vláďo, přestaň uhýbat a nemlž s těmi puntíky na prádle, ty přece nosíš pejsky!
OdpovědětVymazat