Struktura mysli 3

Vědomosti jsou jako infekční choroba, ve chvíli, kdy nějaké získáme, máme nezadržitelnou potřebu je šířit
. Šíření vědomostí je naprosto nezadržitelné, a to i navzdory mocenskému protitlaku vlád, církví a libovolných dalších mocenských struktur, které velmi rády rozhodují o tom, co ještě smíme vědět, a co už ne.





Potlačování vědomostí bylo oblíbeným sportem veškerých vládnoucích struktur a po celá staletí fungovalo docela dobře. Panovník, nebo církev rozhodli, co se smí vědět a měli vystaráno. Bohužel se vždycky našel nějaký idiotský šťoural, který vybaven větším množstvím racionálního myšlení, než bylo v kraji zvykem, položil velmi provokativní otázku, na kterou si vzápětí odpověděl třeba tím, že slunce v žádném případě nemůže obíhat kolem Země, jak se všeobecně tvrdí.

To samozřejmě vytočilo k nepříčetnosti hlasatele oficiálních názorů a bylo zle. Církevní a mocenské struktury, které rozum nepotřebují, protože si vystačí s empativním, emocionálním způsobem myšlení, to vytočilo natolik, že se snažily mocensky toto nové racionální myšlení zarazit, ale to se jim naštěstí naprosto vymklo z ruky, takže nyní si můžeme užívat potěšení z mobilních telefonů, aut, internetového porna a veškerých vymožeností moderní civilizace.

Mohlo by se zdát, že v dnešní době se již rozumové, racionální myšlení prosadilo natolik, že není třeba se tím nadále zabývat, ale každodenní zkušenost s nejrůznějšími hlasateli nesmyslů, od svědků, kteří nejsou s to se vymáčknout, kdyžeto se starej Jehova žení, přes vykladače astrálních věd, různé homeopatlaly, vykladače karet a hlasatele nejhrůznějších esoterických blábolů, nás přesvědčuje, že něco je asi jinak. To, co je jinak, je větší množství rozdílných způsobů myšlení, které jsou poměrově zastoupeny tak, že lidstvo se začíná chovat rozumně až teprve po vyčerpání všech jiných možností.

Než se pustíme do dalšího vysvětlování, tak by bylo dobré se seznámit blíže s jednotlivými funkčními celky, které naši mysl ovlivňují, nebo ovládají. Nejprve se budeme zabývat údaji, které přijímáme z okolí pomocí smyslů. Potom se podíváme na pudy, pak na emoce a jako hlavní chod si dáme rozum.

Smysly
Smysly jsou základní vstupní snímače, které monitorují své okolí a předávají informace o vnějším prostředí do vyhodnocovacího centra, odkud pak putují dále do zobrazovací jednotky tj. do vědomí. Část informací se do vědomí nemusí dostat, ale to neznamená, že mozek s těmito informacemi nepracuje. Pracuje, jenom si to neuvědomujeme, nebo jen matně. Hlavním informačním kanálem těchto podprahových informací (podprahových z hlediska uvědomění) jsou pocity.

Pokud jsem extrémně citlivý na chlad, nebo detekci průvanu, na kladný náboj statické elektřiny, nebo na změny tlaku, potom při pobytu v místnosti, ve které existuje nezjistitelný průvan vyvolávající pocit chladu, a která je celá vyložená syntetickým kobercem, což způsobuje nadměrné hromadění kladného náboje, se tam cítím značně nesvůj a pokud možno se zde nezdržuji. Přivolaný esoterapeutonaut, společně s pozorováním koček pak neomylně detekují lokální patologickou zónu, způsobenou tím, že dům se určitě nachází na pohřebišti starého indiánského kmene a doporučí mi přemístit postel na druhou stranu místnosti, za kteroužto radu vyinkasuje minimálně pětikilo plus na dopravu. Co se asi nedovíte, že byste měli ucpat škvíry, vyhodit syntetický koberec, uzemnit podlahu, přestat nosit syntetické hadry a začít s otužováním například spánkem při pootevřeném okně a to celoročně.

Kvalita informací, které jsme schopni získat pomocí smyslů je u každého různá a liší se až neuvěřitelně. Určitě znáte jedince, kteří mají orientační smysl, kteří mají hudební sluch, kteří dokáží nahmatat a změřit šest různých úrovní pulsu, jedince, kteří dokáží odlišit minimální barevné rozdíly, i degustátory, kteří dokáží rozeznat desítky různých odrůd u nápoje, který má jedinou tupou chuť a jmenuje se čaj.

Kvalitu smyslového vnímání lze vylepšovat tréningem. Pokud chceme zlepšit úroveň svého smyslového vnímání, musíme se naučit své smysly lépe rozeznávat. Musíme se naučit rozlišovat více úrovní signálů a informací přicházející ze smyslů a naučit je dostat je z podvědomí do vědomí. Úroveň, na kterou se můžete dostat soustavným tréningem je hezky popsána v následující příhodě.

Za slavným španělským kytaristou přišel na návštěvu jeho kolega. Při prohlídce domu si bez dovolení vzal do ruky mistrovu nejoblíbenější kytaru, která stála ve stojanu, zahrál na ni několik akordů, projel několik rifů, zahrál nějaká sóla a pak dovršil svoje faux paux větou: „To je skvělá kytara, ale všiml jsem si, že v páté poloze struna gé trochu neladí." Na to mistr odpověděl: „Máte pravdu, ale to z ní také dělá unikátní nástroj. Nicméně když jste hrál, tak jsem si všiml, že ačkoliv jste si dnes zastřihoval nehty, už jste si je pak nevyleštil."

Pokud chcete zlepšit úroveň svých smyslů, je nejlépe to dělat systematicky. Úmíte se orientovat bez pomoci zraku? Zkuste chodit v noci po bytě potmě. Zkuste zavřít oči a zkoušejte jestli, a jak daleko jste schopni dojít. Pokud hned nespadnete pod auto do silnice, zkuste si to v lese. Nechte si zavázat oči a s pomocí kamaráda se nechte vést po trase, kterou jste si předtím prošli. Nechte náhodně luskat své přátele prsty a hádejte, který z nich to byl. Nechte si od nich náhodně šahat na koleno a hádejte, který z nich to byl. Nechte své přátele vytáhnout ze sáčku kamínky. Poté si nechte od některého z nich pustit kamínek do ruky a hádejte, kdo ho měl v ruce.

Během těchto nácviků byste neměli hádajícího úmyslně uvádět v omyl, ale pokud jeho úspěšnost bude vyšší než 75%, (pro UB – uhodne tři ze čtyř pokusů) modifikujte své chování, aby to bylo složitější, protože hádající možná přišel na to, že luskáte prsty pokaždé z leva. Je až neuvěřitelné jak pronikavě se vám zostří smysly, pokud několikrát takto lehce potrénujete.

Hmat
Pokud rádi někoho osáháváte, tak z napětí pokožky, její suchosti, či vlhkosti, jejího elektirckého náboje, prostě z hmatového vjemu dokážete vyčíst úplné divy. Například muži jsou z doteku schopni zjistit, jak dlouho osahávaná neměla sex. Proto jedna ze základních rad v příručkách „Jak sehnat ženskou" zní: „Dotkněte se jí okamžitě, jakmile je to společensky přijatelné."

Pokud masírujete, tak hmatem umíte zjistit v jakém zdravotním stavu masírovaný je, jste schopni okamžitě nahmatat svalové kontrakce, nejrůznější boule, co nemají na zádech co dělat a časem vám stačí přejet dlaní po pokožce a víte, jak je dotyčný na tom zdravotně.

Pokud někoho chcete zmanipulovat, je vhodný dotek vaším základním výrobním nástrojem. Hmatový vjem při manipulativním působení vtiskne do podvědomí požadovanou informaci silněji, než samotný sluchový vjem do vědomí a pokud při dalším setkání použijete stejný hmatový dotek, manipulovanému se okamžitě vyjeví minulá situace. Je to kreativní využití faktu, že lépe si pamatujeme věci, které zaznamenáme více smysly a oblíbené je u psychologů, všech sort léčitelů, ale i ostatních úmyslných manipulátorů. Velmi jednoduchou obranou proti takové manipulaci je nenechat na sebe sáhnout. Typická věta mezi dvěma muži zní: „Ještě jednou na mě sáhneš a rozbiju ti hubu!" Proč asi?

Čich
Pokud si chceme vzpomenout na dovolenou u moře, lépe si vzpomeneme, pokud si pokusíme vybavit vůni moře a chaluh, než když budeme trápit vizuální složku své paměti.

Obecně se má za to, že lidé mají velmi špatný čich. To je typický civilizační omyl. Je to dáno tím, že srovnávacím etalonem v oblasti čichu je Mister Universe pes. Neustálým porovnáváním se psem vzniklo obecné přesvědčení, že lidé mají čich vyvinutý jen velmi málo a v podstatě vůbec. Nic není vzdálenější pravdě, než tento názor. Člověk má čich velmi dobrý.

Zkuste si cvičně strčit hlavu do šatny, kde se po sportovním výkonu převlékají zpět do civilizace dorostenky. Mohu zaručit, že jestliže jdete na čumendu, je to marná snaha, protože hned jak tam strčíte hlavu, tak váš čuchometr dostane takovou ránu, že začnete slzet, začnou vám slézat nehty, začnete se dusit a vaše pokožka se rozhodne opustit místnost, i kdyby vás tam měla nechat. Přesto však jste schopni rozeznat všech dvacet různých pičifuků, které sledované sexuální objekty používají a které ve své kombinaci vyrábí směs podobnou bojovým plynům.

Pokud se vyskytujete v nemocnici, nebo mezi starými lidmi, jste schopni čichem detekovat typický pach smrti. Zvláštní vůni, kterou vydávají staří, nebo nemocní lidé. Čichovým vjemem jste schopni detekovat zdravotní problém jiného člověka i v případě, že on sám si ještě žádné nepříjemnosti, nebo příznaky neuvědomuje.

Věci, které nám nevoní, jsou většinou špatné. Nikoho asi nenapadne konzumovat smrdící nahnilou zeleninu. Nebo smrdící maso. Toto chování vychází z evoluční zkušenosti, a kdo toho nedbal, není již mezi námi. Ale jako všude, i zde existují výjimky. Někdy příšerně smrdící věc, chutná výborně. Kromě toho, pokud jste vyznavačem přírodní moudrosti, můžete odpadky jíst naprosto bez obav, protože miliardy much, se přece nemohou mýlit.

Pomocí čichových vjemů lze působit na emocionální stavy. Toho s úspěchem využívají ženy, které jsou značně emocionálně nestabilní a do reality se dostávají pomocí relaxačních koupelí s přísadou Yellow Peach*, což sice nevím co je, ale z názvu usuzuji, že se to vyrábí nějaká antifeministická firma pro asijský trh. Muži s návratem do reality většinou nemají problém, protože podle mužské definice je realita představa, způsobená nedostatkem alkoholu.

Stejnou službu poskytují hořící vonné tyčinky, františky, vůně ohně, vůně čersté trávy, vůně sena, vůně čersvého hnoje, vůně půdy, vůně pečeného masa, vůně ženy, vůně potu, smrad opravdového chlapa. Všechny tyto vůně nastavují příjemné, nebo nepříjemné emocionální stavy. Prací s vůněmi jsme schopni působit na svůj emocionální stav a vědomě ho upravovat.

Chuť
Informace získávané pomocí chuti využíváme hlavně pro to, abychom uměli odlišit poživatelné od nepoživatelného. Základní poučka zní: „Když něco příšerně chutná tak to nežeru." Je s podivem, že tento princip funguje lépe v případě manželek, než tchýní. A samozřejmě i v této oblasti jsou výjimky. Po dobytí Řecka Turky, se snažili islámští dobyvatelé o vymýcení konzumace vína, neb je to proti koránu, pročež nařídili Řekům přidávat do vína pryskyřici, s cílem jim pití vína pořádně znechutit. Udatní Řekové se však nenechali tímto podlým úskokem zastrašit, a naopak si usilovným pitím vypěstovali v Retsině, jak se to dnes jmenuje, zálibu a dnes je to národní zvyk na který nedají dopustit, srovnatelný snad jen s konzumací olomouckých syrečků. Jestli to tak opravdu bylo nevím, ale zní to hezky.

Poměrně závažný problém pro mužské chutě tvoří konzumací ženských časopisů zblblé mlaďošky, které při příležitosti  odjezdu rodičů pozvou milého k sobě domů, pročež pro navození nálady připraví něco k jídlu ve smyslu všelijakého zrní, jedovatě zelených tekutin a všelijakých dalších prapodivností, které z neznámých důvodů mladé ženy konzumují. Představa, že by něco z toho měl pozřít vyvolá v přítomném mladém muži takovou hrůzu, že následně sexuálně zcela selže, takže oba zoufalí jedinci pak přemýšlejí, co se to vlastně stalo. Naštěstí příroda si většinou pomůže a tyto potíže časem odezní.

Pomocí chuti dostáváme od organismu informace o tom, že mu docházejí živiny a že něco konkrétního potřebuje. Čich a chuť a hmat jsou evolučně starší než sluch a zrak, takže jejich vyhodnocovací centra komunikují s vědomím jenom v omezené míře. Jestliže tedy chceme správně vyhodnotit požadavky organismu, musíme se zaměřit na to, co nám chutná. Když nám něco opravdu chutná, tak nám tím organismus dává na vědomí, že tohle zrovna potřebuje.

Tady se nabízí jednoduchá úvaha, že nejvíc organismus potřebuje bombóny, čokoládičku, dortíčky, čajíčky, kafíčko, cigaretky, pivíčko, vínečko, alkohol a protože nám to chutná musí to být jistě zdravé. Určitě cítíte, že v tom bude nějaký zádrhel. Modří již vědí a odpovídají na otázku, že se jedná o drogové závislosti a ano, dostávají za to pět bodů. Drogovou závislost vytváří již samotné jídlo, pokud je konzumováno v míře větší než malé.

Jestliže chcete správně vyhodnotit signály přicházející od chuti, odfiltrujte drogové závislosti a zaměřte se na obyčejné jídlo. Když půjdete kolem zeleniny, naprosto neuvědoměle zajdete dovnitř a koupíte si citrony, bez toho, že byste to měli v úmyslu, tak mohu zaručit, že když si uděláte čaj s citronem, bude vám chutnat, jako již dlouho ne. Po delší době si dáte čočku a máte dojem, že jste nic lahodnějšího už dlouho nejedli. Když si ulomíte nohu, začne vám mléko chutnat tak strašně, že se z vás stane píč pěti až deseti litrů mléka denně a okolí si myslí, že jste se dokonale zbláznili.

Chuť působí hlavně podvědomě, a jestli chceme správně vyhodnotit, co nám chuť sděluje, musíme se zaměřit na slabé signály, které jdou ve vědomí velmi lehce přehlédnout. Pomocí chuti můžeme také upravovat svůj emocionální stav. Jídlo vytváří příjemnou náladu nasycenosti a chroupání, nebo popíjení u televize vytváří iluzi zaměstnanosti, smysluplné činnosti, která zaměstnává mozek, tak že má co dělat a nenudí se. Vedlejším příznakem je epidemie tlustosti.

Hmat, čich a chuť dodávají informace hlavně do programu Pudy a informační kanál vede signály přímo ke zpracování do specializovaných jednoúčelových sekvenčních obvodů, kde se velmi rychle zpracují, a výsledekem zpracování je vyvolání okamžité, podvědomé reakce. Vědomé centrum se o akci dovídá až se zpožděním, nebo vůbec ne. Primární je rychlost, protože na ní záleží přežití jedince. Jestliže se napijete octa, začnete okamžitě prskat a vyplivovat. Nadávat začnete až se zpožděním. Nemusíte o tom přemýšlet.




*   Žlutá Píča**
** překlad je politicky nekorektní



.... to be continued.

Související články

Struktura mysli 1
Struktura mysli 2 
Struktura mysli 4 Sluch

vlada | Rubrika: Teorie všeho | 25.09.2010, 21:12:00




.