pátek 15. června 2012

Co je to narozeninový paradox


Mnohé se ztrácí, působení entropie je nezadržitelné, a neustále se zrychlující expanze vesmíru způsobuje, že informace mizí v té obrovské prázdnotě. Množství prostoru mezi dvěma body se neustále zvětšuje a tak neustále se zvětšující vzdálenost mezi písmenky způsobuje, že se slova strácejí smysl tím, že se trhají na slabiky. Lze to dokumentovat zvýšeným výskytem cito-slovců v textu a rozšířením esemesek a twiterů. Slabiky se pak rozpadají na shluky jednotlivých písmen a poté, kdy dojde k prostorové deformaci jednotlivých čar tvořících konkrétní literu, zůstane jen shluk čar, který již nedává smysl a entropie slaví svůj vítězný triumf.

Obnovit informaci lze jen za cenu určité práce, která musí být vynaložena na její nové zhotovení. Platí, že čím víc práce tím je informace trvanlivější. Když si dáme tu práci a vytesáme do kamene nápis: "Archiloptelydes je vůl," uděláme tím vesmírnou radost vykradačům hrobů o několik tisíc let později. Oproti tomu, když na domácí tiskárně vytiskneme "Ztratil se kocour Mazlík" a zasviníme svými výlepy všechny sloupy veřejného osvětlení v okolí, rozpadne se tato informace po prvním dešti, nehledě k tomu, že pokud se kocour jmenuje Mazlík, jeho jedinou starostí je to, aby od majitelky, která mu dala takové jméno, při první příležitosti emigroval co možná nejdál.

Dobré texty je třeba obnovovat takže nyní následuje text, kterému reálně hrozí, že zmizí v propadlišti dějin a nejlepší co se dá udělat je vynaložit určitou práci na jeho obnovení.



.: Co je to narozeninový paradox 

Jirkův deníček
Zápisky ze světa, převážně z Anglie :-)
úterý, 29. dubna 2008

Ze světa IT a bezpečnosti

 
Je to zvláštní, jak se věci někdy sejdou. Chtěl jsem začít psát o počítačích a jejich bezpešnost bezpečnosti, ale najednou mě Vláďa (jehož blog se mi velmi dobře čte) poprosil o vysvětlení narozeninového paradoxu. Není to sice úplně to o čem jsem chtěl psát, ale třeba se odsud příště oslím můstkem dostaneme k bezpečnosti a šifrování, souvisí to totiž spolu. Pro dnešek vám připomenu jeden jev, se kterým jste se asi setkali na základní nebo střední škole.

Taky jste měli ve třídě dva spolužáky, kteří se narodili v stejný den? Nebo možná byli jedním z nich? Má to vysvětlení. Rok je jasný, obvykle jsou ve třídě stejně staří žáci, pokud opomineme propadlíky a odložený nástup do školy. A jak je to s tím dnem v roce?

To je právě ten narozeninový paradox. Ten totiž říká, že ve skupině čítající 23 a více lidí je nadpoloviční šance, že alespoň dva z nich se narodili ve stejný den v roce. Je to trochu nečekané, můj rozum říká, že by těch lidí mělo být potřeba víc (až půjdu okolo nějakého pole, zeptám se tamních pracujících co na to selský rozum). Je za tím ale schovaná rovnice ze středoškolské pravděpodobnosti hemžící se pár faktoriály a těmi různými "nad" (pamatujete "pět nad dvěma"?), takže to asi bude pravda.

Nechci vás zatěžovat matematikou ani pravděpodobností. Chci jenom upozornit na jednu důležitou věc, která se bude hodit jestli se někdy dostanu k tomu, proč nemáte věřit zprávám o počítačích které se objevují na Nově v Televizních Novinách. Takže dávejte pozor :-)

Je pravda, že když budete mít skupinu náhodně vybraných lidí, kterých bude řekněme pětadvacet (což obvykle splňuje běžná třída základní školy), tak máte velkou (nadpolovoční :) šanci najít tam dva, kteří se narodili ve stejný den. Ale to neznamená že je nadpoloviční šance že tam bude někdo, kdo se narodil ve stejný den jako Maruška, která se krčí vzadu. Ani to neznamená, že tam zřejmě najdete dva lidi, kteří se narodili 12. dubna (jestli vám to datum něco říká a nemůžete si vybavit co, tak je to Gagarin).

Stručně řečeno – pokud si předem stanovíte podmínky, narozeninový paradox neplatí. Jediné co nám pravděpodobnost říká je to, že dva lidé se stejným datumem narození (den a měsíc) v takové skupině asi jsou. Pak se musíte podívat do třídní knihy abyste zjistili jejich jména a to datum. Když předem ukážete na člověka ke kterému hledáte "dvojče" nebo bodnete prstem do kalendáře, máte smůlu.
Snad jsem to vysvětlil. Vypadá to sice jako taková zajímavost, ale až budete podepisovat daňové přiznání kvalifikovaným elektronickým podpisem na Internetu, bude narozeninový paradox váš nejlepší kamarád. I když to nebudete vědět :)

Jo a ten vzoreček s těmi faktoriály je tady: http://cs.wikipedia.org/wiki/Narozeninov%C3%BD_probl%C3%A9m
.: poslal jirka v úterý, 29. dubna 2008, 15:35


Komentáře

(vlada)
 Děkuji za článek, pokud nebude vadit odkážu na něj v dalších výkladech.
vlada
(JirkaV - Mail - WWW )
Samozrejme ze nebude :)
(JirkaV - Mail - WWW )
... a rado se stalo...
(kockolan)
:-)
pobavilo, poucilo.
co me vsak dostalo, je onen vzorec, resp. douska dole.
Njn, lidi v tom holt delaji ve sve casove neusporadane plodici aktivite fyzikalnim popisum a statistice bordel....
;-)
(JirkaV - Mail - WWW )
To je fakt, staci kdyz jeden vecer nejde proud a celej narozeninovej paradox je v kytkach ;-)
(Hanka - Mail - WWW )
se priznam, ze jsem o narozeninovem paradoxu nikdy predtim neslysela. Nicmene u nas ve tride takovi dva byli a dokonce jsem jedim z nich byla ja. No vida, co se vsechno nedozvim...diky. :-)


Související články:
Tajemné jevy a jak jim čelit
Vánoční matematika
Konečný protidůkaz





 .
.

4 komentáře:

  1. to je zajímavé, taky jsem měla ve třídě spolužáka který se narodilve tejný den jako já. myslela jsem že je to neuvěřitlná náhoda. a ona není. v každé druhé třídě se to (pravděpodobně) stane. teda pokud jsem text pochopila :o)

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, v každé druhé třídě s více než 22 dětmi jsou pravděpodobně dva narození ve stejný den. To by jeden opravdu neřekl.

    OdpovědětVymazat
  3. Zajimave ... taky jsem byl narozen ve stejny den jako spoluzak a myslel si az do ted, ze je to skutecna nahoda ... a ono vlastne neni .... Da se tedy rici, ze vetsi nahoda tedy spise je kdyz takovi dva tam nejsou ...

    OdpovědětVymazat
  4. že dva lidé se stejným datumem narození (den a měsíc)

    Promiň, ale to "datumem" mi bije do očí. Prosím o předělání :)

    OdpovědětVymazat