středa 4. června 2008

Problémy náboženství

Některá náboženství hlásají, že pokud člověk vyznává jinou víru, přijde do Pekla. Má se za prokázané, že na světě je více než jedno takové náboženství. To tedy znamená, že v pekle skončí naprosto všichni*. To tedy nejsou moc radostné vyhlídky.





Nepříjemným důsledkem je to, že Nebe buď neexistuje, nebo je úplně prázdné.

Logicky lze z výchozích premis odvodit, že peklo existuje jenom jedno, možná je rozdělené do jednotlivých sektorů podle jednotlivých náboženství. Není známo nic o mechanismu s jakým se příslušní umrtvší rozdělují do příslušných pekelných sekcí. Poměrně logické by bylo, kdyby křesťané duše skončily v oddělení islámského pekla a naopak, Problémy by však nastaly s hinduisty taoisty a dušemi ostatních náboženství, protože o ty by asi vznikla tahanice mezi křesťanskou a islámskou sekcí. Ke všemu je zde problém s reinkarnací, která vnáší do celé pekelné organizace nepříjemné administrativní úbytky v budhistické sekci, pokud ovšem tato existuje.

Do nepříjemných souvislostí se také dostane otázka nebe. Existence jednoho společného nebe není pravděpodobná, ani z počátečních podmínek nevyplývá. Pravděpodobnější je, že jednotlivé víry disponují jednotlivými (pokud vůbec nějaká mají) vlastními nebi. Předpokládáme tedy, že někde existují prostory, vybavené veškerým luxusem a vybavením k příjemné relaxaci, plné jídla, nebeské many, případně je tam připraveno 200 panen, a ... všude prázdno. To je velmi neekonomické. Ke všemu není jasné, jak se tam těch 200 panen vzalo, protože správně by měly být také v pekle. V jiné sekci.

Existují-li pak některé otázky, jejichž položení je velmi ožehavé, nebezpečné, a při jejichž položení se autor vystavuje nebezpečí inhumace, pak následující otázka by mohla být jedna z nich. Pro snížení nebezpečí tedy bude položena opisně, tj. eufemicky: „Kde se nyní nacházejí výslovně zmiňované, významné náboženské entity?"

Věřit, či nevěřit v Boha?
Existují dvě protichůdná filosofická stanoviska. Za prvé velmi početná skupina lidí tvrdí, že bůh existuje. Podklady pro toto tvrzení jsou chatrné, logika pokulhává, důkaz existence boha chybí. Druhá, méně početná skupina zase tvrdí, že bůh neexistuje. Argumenty pro toto tvrzení se zdají rozumné, logika je lepší, ale důkaz neexistence boha chybí.
Jak se tedy rozhodnout? Na čí stranu se přiklonit?

Ač to bude znít neuvěřitelně, opět nám pomůže matematika a teorie pravděpodobnosti. Vezmeme si na pomoc nelineární myšlení a zkonstruujeme následující stavovou tabulku**:
Nevěřím v Boha Bůh neexistuje po smrti se nic neděje
Věřím v BohaBůh neexistujepo smrti se nic neděje
Nevěřím v BohaBůh existujedostane se mi velký kulový
Věřím v BohaBůh existujedostane se mi posmrtné blaženosti
Jednoduchým rozborem této tabulky zjistíme že, pokud po smrti zjistíme, že bůh neexistuje – je to jedno, nic se neděje, takže jak věřícímu, tak nevěřícímu to může být ukradené. Podstatně jiná se však jeví situace, pokud po smrti zjistíme, že bůh existuje. V tomto případě je pak na tom lépe ten, kdo v boha věřil. Jednoduchou úvahou se tak dobereme toho, že pro všechny případy je lepší v boha věřit, neboť se tím tak odstraňuje represe v případě boží existence.

** Převzato od MUDr. Josefa Charváta (1897-1984)

Evoluce náboženství
Kolik existuje na světě náboženství? Kolik existovalo v historii náboženství? Proč zanikla? Proč se nejvíce rozšířilo monoteistické náboženství s příslibem posmrtného života?

Pokud si někteří z vás si kladete otázku, jak je možné, že v souboji náboženství, zvítězil směr, který sice nabízí prima posmrtný život, avšak trápení a odříkání během života, nabízím následující vysvětlení. Kupodivu se nebude jednat o pojednání z teologické oblasti, ale za všechno zase může psychologie.

Příklad 1. Představme si nějaké antické náboženství. Jako rolník jdu poprosit příslušného boha o úrodu. Mám k tomu připravené nějaké obětiny, vykonám obřad a pak čekám, co se stane. Toto provozuji každý rok. Jak se dá očekávat, podle přísloví o sedmi letech hubených a sedmi tučných pravděpodobnost úrody za čtrnáctileté období je 50%.

Příklad 2. Jdu do chrámu provést oběť, s tím aby se mi dostalo v životě nějaké radosti. Oběť je přijata, ale jako na potvoru si přivodím/vyvstane něco nepříjemného.

Příklad 3. Představme si nějaké jiné náboženství. Jako milující otec jdu poprosit příslušného boha, aby seslal blesk na nevhodného nápadníka své dcery, aby se vyvdala za mnou schváleného. Příslušný sluha boží se tak chystá učinit, načež přiběhne hodnostář z protilehlého chrámu, že to tedy ne, onen nevhodný nápadník je významným členem jeho konkurenční náboženské skupiny, navíc tento bůh je služebně starší, takže požadovaný úkon nejen že nesmí být proveden, ale navíc je třeba utratit mnou schváleného nápadníka, protože se k jeho chrámu nepřiblížil nikdy ani na krok.

Co mají tyto tři příklady společné?
Jsem přesvědčený věřící. Požádám svého boha o pomoc, která je v jeho kompetenci. Dostane se mi pomoci? Někdy ano, někdy ne. Rozhodně by se našlo pár důvodů ke stížnostem. Budu spokojený s kvalitou odvedené práce? Asi ne. Jedno však vím naprosto jistě, rozhodně se nebudu chtít ani omylem zamotat do situace, kdy se řeší kompetence jednotlivých božstev a vztahy jejich pod/nad/řízenosti.

Nyní si představte situaci, že za mnou přijde náborový agent s novým produktem. Jedná se o moderní formu náboženství, úplná novinka, samé výhody.
Za prvé. Celé to má pod palcem nejmocnější a jediný boží představitel.
Za druhé. Život vezdejší nebude nic moc.
Za třetí. Po smrti se mi dostane naprosto všeho, na co si mohu vzpomenout a dostanu se do ráje.

Rozhodování bude poměrně jednoduché. Starý produkt je nespolehlivý. Existují tam nevyjasněné vztahové kompetence. Ten náborář asi nekecá, protože podle mých dosavadních zkušeností, život opravdu za nic nestojí. To s tím posmrtnem, je také velmi lákavé.

Ale co je tím hlavním, pokud je mi známo, nikdo nikde a nikdy neuplatňoval žádnou reklamaci!



* Jedná se o logickou polemiku s následujícím textem kolujícím (a odchyceným) v dřívější době na internetu:


Je peklo exotermické, nebo endotermické
Toto je údajně skutečná odpověď v testu střední úrovně z chemie na univerzitě ve Washingtonu. O práci jednoho studenta se profesor rozhodl podělit s kolegy na internetu. Většina studentů napsala své domněnky na základě Boylova zákona (plyn se ochlazuje, když se roztahuje, a zahřívá se, když je stlačován), nebo nějakou variantu. Jeden student napsal toto:

Nejprve musíme vědět, jak se hmota pekla mění v čase. Potřebujeme tedy znát poměr, ve kterém duše do pekla vcházejí a z něj odcházejí. Můžeme předpokládat, že duše která se dostane do pekla, již nevyjde. Tedy neodchází žádné duše. Pro představu, kolik duší přichází do pekla, se podívejme na jednotlivá náboženství v dnešním světě. Většina z nich tvrdí, že ten, kdo není příslušníkem dané církve, přijde do pekla. Od okamžiku, kdy existuje více než jedno náboženství a lidé nepatří do více než jedné církve, můžeme předpokládat, že všechny duše přijdou do pekla. Na základě poměru mezi natalitou a mortalitou můžeme očekávat, že počet duší v pekle exponenciálně roste. Nyní se podívejme na změnu objemu pekla, protože podle Boyleova zákona pro udržení stejného tlaku a teploty musí objem růst úměrně k počtu přijatých duší.

To nám dává dvě možnosti:
1) Jestliže se objem pekla zvětšuje pomaleji než v poměru, v jakém přicházejí duše do pekla, teplota a tlak pekla porostou, až peklo vybuchne.
2) Jestliže peklo roste rychleji než v poměru k přicházejícím duším, teplota a tlak budou klesat, až peklo zmrzne.

Jestliže přijmeme postulát, který nastolila Tereza v prvním ročníku, čili "Dříve bude v pekle zima, než se s tebou vyspím" a se zřetelem k tomu, že se se mnou vyspala včera, musí být správná varianta číslo 2, peklo je tedy nepochybně exotermické a již zmrzlo. Závěr této teorie je, že pokud peklo zmrzlo, nepřijímá další duše, zaniklo a zůstalo pouze nebe, což je důkaz boží existence, který vysvětluje, proč při tom Tereza křičela "Ach můj Bože".




Související články:
Komerční magie
Konkurz na osobního boha
O bibli
Podobenství, výuka, aha efekt a kritické myšlení
Piva, vína, alkoholy, stěnolezy a sedmichlapová pití
Dějiny vzniku křesťanství
Boží ekvivalence
A zde je místo, kde chybí bůh




Rubrika: Teorie všeho | 4.06.2008, 4:23:00

24 komentářů:

  1. Rodina příště, chtěl jsem dvěma lidem udělat radost.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak děkuju. :-)

    Jen pár poznámek:
    Peklo je na zemi. Buddhisté o tom ví své. :-)

    Křesťanům bylo zakázáno přemýšlet o reinkarnaci ve 4. st. n.l. (myslím) a bylo rozhodnuto, co do Bible (Nového zákona) půjde a co ne. Spisy o reinkarnaci se nehodily do krámu. Vytvořilo se místo toho nebe a peklo, lidi pak byli povolnější.

    Peklo je přísně individuální. Když je 30 stupňů Celsia, tak člověk, který pracuje na jižní straně skleněné neklimatizované budovy řekne: to je peklo. V ten samý okamžik člověk, který svlažuje o kus dál ve stínu pod platanem hrdlo božským zlatým mokem a odpočívá, má pocit, že je v nebi.
    - z toho mimo jiné plyne, že Peklo a Nebe nejsou od sebe daleko.

    Někdy dokonce tak blízko, že se mohou nacházet v na jednom místě. Když dívce někdo řekne \"miluji tě\", je v nebi. Vzápětí pokračuje \"ale jsem ženatý s jinou\", z nebe se náhle stane peklo.

    Řeznictví - pro hladového masožravce ráj (nebe), pro vegetariána peklo.

    - dlouhodobým pozorováním podobných jevů jsem došla k závěru, že nebe a peklo nejenže je na Zemi (buddhisté), ale sídlí oboje v naší hlavě.

    - z toho vyplývá, že mnozí lidé z toho mají velkou hlavu
    - a taky jiné věci

    Další výsledek dlouhodobého pozorování:
    Nikdo se nemůže dostat do nebe, aniž by neprošel peklem. V opačném případě totiž ani nebe nepozná. Proto kdo neprošel peklem, má to ještě do nebe daleko. (paradox vzdálenosti)

    OdpovědětVymazat
  3. Argument - vyplývají z toho i jiné věci je báječný.

    Po smrti prochází duše peklem a zřízenec jí vysvětluje jak to tam chodí: \"Tady je restaurace, tady lázně, tady herna...\"
    Duše ukáže na vařící kotle s naříkajícími a zeptá se: \"Co je tohle?\"
    \"To jsou křesťani, oni to tak chtěj.\"

    OdpovědětVymazat
  4. to Lucienne: Musím to celé promyslet.
    OT Fakt ženské nasranosti, když ji očumuje nějaký cizák naprosto chápu, říkal si o to. ()=!

    OdpovědětVymazat
  5. Promýšlej :)

    Teď nejenom, že se bojím indiána, ale bojím se chodit parkem a to mě sere mnohem víc! Nevím, kdy na toho blba narazím kolem. Strašný. Skoro tak strašný, jako přemýšlení o možnostech Boha :)

    OdpovědětVymazat
  6. to Lenka: Paradox vzdálenosti, i s uvedenými příklady připouští možnost, že nebe neexistuje. (za předpokladu, že vzdálenost = 0)
    Takže by šlo sjednotit nebe a peklo do jedné entity, viz světlo/tma, zvuk/ticho, teplo/zima.
    Fyzikálně tma/ticho/zima neexistují. Takže tento fyzikální princip by mohl platit obecně a šlo by ho rozšířit na dobro/zlo, morální/nemorální, všechno/nic nebe/peklo atd.

    OdpovědětVymazat
  7. ad 4) myslíš? doopravdy? Měli jste možnost studovat ty texty? a v překladech? jakých? - nechci se přít, ale vím, že církev ututlala kdeco, včetně starých rukopisů. Evangelia a jiné rukopisy byly dost pragmaticky do Bible vybrány ........ ale je možné, že proto, že církvi nevěřím, (tolik věcí schovala záměrně pod koberec) není moje hodnocení objektivní. Také jsem to nestudovala do takové hloubky, a tak mohu pouze věřit slovům lidí, kterých si vážím, porovnat to s dokumentárními pořady a sladit to s osobním vnitřním vnímáním.
    Ráda se však nechám poučit, pokud se mýlím a omlouvám se za to.

    OdpovědětVymazat
  8. ad8, to vlada: Ano s tímto pojetím mohu souhlasit. Ono i duchovně to odpovídá: dobro a zlo v absolutním významu pojmu neexistuje, lze je připustit pouze relitvně, jako pomůcku pro rozlišování.
    Já bych to řekla takhle: Pokud si myslíš, že nebe a peklo (buďme spravedliví :-)) neexistují, pak neexistují. Pokud si myslíš, že existují, je tomu samozřejmě tak.
    Tolik nefyzikální přístup. :-)

    OdpovědětVymazat
  9. ad 9: Ano, myslím, doopravdy. Církev ututlala spoustu věcí, ale tohle by v dnešní době neprošlo. Příliš mnoho nezávislých badatelů, příliš mnoho dochovaných rukopisů... Nehledej v tom složité konspirace. Církev už není to, co byla, nemá tu moc. Vůbec nejde o to, co říká nebo neříká římskokatolická církev.

    Novozákonní apokryfy vyšly v parádní edici v nakladatelství Vyšehrad. A je v nich spousta divočejších myšlenek, než učení o reinkarnaci. Doporučuji střízlivost ducha, poctivé bádání a seriózní zdroje...

    OdpovědětVymazat
  10. [9] Je teraz mozne rozlisit, ci islo o zamerne vyberanie textov tak aby sedeli do \"planu\" a dosiahol sa urcity ciel (plan -> akcia), od schvalenia textov na koncile, ktore nieco sposobili (akcia -> dosledok)? Na skupinu ludi vyznavajucich jedno nabozenstvo sa nemozeme pozerat ako na ludi s jednotnym nazorom. Kazdy to vnimal inak. Aj prvi krestania mali viac smerov, z ktorych sa zachoval iba jeden (nasledovnici pavla) a ostatne sponatanne zanikli, pretoze nenalakali dostatocny pocet oveciek. V pripade, ze si to myslela tak, ze cirkev musela tutlat aby ovecky neutiekli, tak moj komentar je mimo temu:)

    OdpovědětVymazat
  11. ad 11: Jo, díky. Po Novozákonních apokryfech se podívám,.....divočejší, říkáš?... to by mě zajímalo.:-)
    Střízlivost ducha mi nechybí, na bádání nemám čas ani trpělivost, není to můj způsob ..... potřebuji rychle najít smysl a praktické využití či souvislost. Vždyť říkám: prosťáček. :-)

    Jinak jsem si přečetla tvůj doporučený článek (i Kojotův) a zanechala komentář tam.

    OdpovědětVymazat
  12. ad 12: díky za tvůj komentář. Už jsem se zmínila, že církvi moc nevěřím a tak ji bohužel podezírám možná víc, než si zaslouží (\"Ale ona si to zaslouží!\" křičí ve mně druhý hlas :-)) Ale klidně to mohlo být,jak říkáš, pouze touha sjednotit víru nebo utřídit pojmy a dojmy. (Šmankote s tím druhým hlasem, který tvrdí opak, není k vydržení. :-))

    Jakmile vznikne církev, vznikne organizace a hierarchie. A boj o moc. Není organizace, ve které více či méně nejde o moc, post, možnost rozhodovat ... (včetně neziskových organizací a charitativních, jak jsem měla možnost se přesvědčit). Církev se z toho principu nedá vyjmout. Jak jí věřit?

    OdpovědětVymazat
  13. 2Lenka:
    Komentář 11 byl mého manžela :) Střídáme se u počítače a občas prostě jeden zapomene změnit nick u komentářů.

    OdpovědětVymazat
  14. Jo jo, stane se... Hodně divočejší. Třeba gnostické pojetí starozákonního boha jako nepřítele lidstva a Ježíše jako jeho protivníka. Ale napadá mě jiná věc: Pokud ti jde o pragmatický přístup, tak samozřejmě můžeš pracovat s jakoukoli koncepcí, jaká se ti bude hodit (ať už k čemukoli). Můžeš například klidně věřit, že země je placatá, a pokud ti to bude fungovat, je to ok. Ale neměla by ses v tom případě pouštět s takovou vehemencí do debaty, kde jde o přesná fakta a ne o někde cestou pochycené ideje, které s tebou čirou náhodou zarezonovaly...

    OdpovědětVymazat
  15. ad 16: vehemence: Víš, Kojote, moc se mi líbila rada otce - vládce v Citadele od Exupéryho: \"Nikdy nechtěj mít říši, kde by bylo všechno dokonalé, chtěl říši, kde bude prostě všechno horoucí.\"

    pravdivost o zmínkách o reinkarnaci...: Jsi první, kdo mi řekl, že to není pravda. Slyšela jsem to z mnoha zdrojů, a to i velmi seriózních. Zatím jsi první, kdo mne v tomto názoru znejistěl, a budu-li mít čas a možnosti, podívám se na to důkladněji. Dost dobře není možné ověřovat všechny informace, které k nám přicházejí, výsledek 1+1=2 v to počítaje. Něco mi ladí něco ne, něco je v rozporu, pak je čas na podrobnější zkoumání.

    Doufám, že zmínka o přesných faktech, je v případě článku výše uvedeném, myšleno jako vtip. :-)

    OdpovědětVymazat
  16. to Lenka:
    Se vší důstojností se ohrazuji proti nařčení, že nepoužívám k odvozování nesmyslů přesná fakta. (A taky to co odvozuji nejsou nesmysly, to by teprve někdo musel vyvrátit viz. pravda se nedá dokázat.) )-8

    OdpovědětVymazat
  17. [17] Prosím o odkaz na zmíněné zdroje. Především ty seriózní. Díky.

    OdpovědětVymazat
  18. ad 19: myslíš, že na všechno a na vše existují odkazy na internetu? :-)) - Bohužel dnes už to nedám z hlavy dohromady, byly to zdroje různorodé, mezi nimi dokonce jeden zahraniční dokumentární pořad. Ale kdo ho vyrobil si už nepamatuju. Mrzí mě, že nemohu podat žádné relevantní \"svěděctví\".

    OdpovědětVymazat
  19. ad 18: to Vlada: se vším respektem prohlašuji, že tvá tvrzení sice vyznívají logicky, ovšem o faktech ani vidu ani slechu :-) Jsou to jen přepoklady vycházející z omezených zdrojů informací. Děkuji za pochopení. :-)) V jednom máš můj stoprocentní souhlas: pravda se nedá dokázat. O ní se musíme každý přesvědčit sám. :-)

    OdpovědětVymazat
  20. Teď si uvědomuju, že jsem kdysi napsal tento, poněkud kontroverzní, článek:
    http://kojot.name...-jako-droga.php


    Myslím, že se hodí k probíranému tématu...

    OdpovědětVymazat
  21. 22: Četla jsem a něco k tomu poznamenala v komentářích.

    OdpovědětVymazat
  22. Abyste se vyhnuli peklu, stačí jediné, nevěřit na něj.

    OdpovědětVymazat
  23. Zdravim:) predne nabozenstvi je produkt lidske mysli a tuzeb a s Bohem nic nema:) Je lidskym prokletim projektovat si do vseho sve touhy a prani , ocekavani:) je to zrejme na mylne predstave nebe nebo pekla, nebo co by Buh udelal nebo neudelal)) A nejvice je to zrejme na myslence pokud me Buh miluje a ja v nej verim a modlim se tak samozdrejme udela oc zadam:))a pokud to neprijde ..tak prichazi frustrace:)) je to jako model kdy male decko neco chce ..mermomoci..a kdyz mu to nedate prijde vztek:)) jenze dali by jste nemluvneti neco co presahuje jeho chapani a muze mu ublizit..nebo pomoci cehoz by ublizilo dalsim detem?) ne:) date mu pouze veci ktere muze pochopit, uchopit..veci co jsou tedy na urovni jeho vyvoje)) pokud se posune ve vyvoji..v poznani pak mu muzete dat veci ktere driv ne ..ale vse je limitovano nami:))btw..pokud i kdyz decku nedate oc zada stejne si najde neco sveho cim muze vzit toho druheho po hlave:)) holt lidéé:))

    OdpovědětVymazat