čtvrtek 2. února 2012

Slintající idioti

Že lidstvo blbne je zjevné a děje se tomu již od nepaměti. Dějiny jsou plné idiotských rozhodnutí, která zarazila slibně se vyvíjející pokrok na několik let, desetiletí, století i tisíciletí. Pokud má někdo pocit, že lidstvo je stále vzdělanější a chytřejší a žene se vstříc světlým zítřkům, žije v bludu a měl by se nechat vyšetřit.






Kupříkladu takové křesťanství. Tomu se podařilo zarazit pokrok na několik tisíc let, konkrétně na jeden až dva. Teprve během posledních dvouset let dochází k jakémus takému pokroku, protože některým lidem začalo být divné, že placatá Země hází na Měsíc kulaté stíny. To poněkud narušilo převážně panující názor, že Bůh je neomylný a touto trhlinou se pak začaly šířit i další vybočující poznatky. První, kdo se rozhodl komerčně vsadit na to, že bůh je kretén, byl Kolumbus, který se rozhodl vykašlat na názor, že je Země placatá a rozhodl se, že dojede do Indie v protisměru, což se mu k jeho neskonalému úžasu povedlo.

Naprostá zblbělost náboženství se projevuje v náboženských matematických definicích typu 1 = 3, což samo o sobě je známkou vychýlené racionality v uvažování. Kdo by mi chtěl ozřejmit, co mám udělat s Ježíšem, který po mě údajně chce, abych mu telepaticky vzkázal, že ho uznávám, a když budu jíst jeho tělo a pít jeho krev, tak mě po smrti zachrání, postavte se do fronty. Proč by mě mělo zajímat, co po mě chce nějaká masochistická zombie? Jestliže bůh stvořil člověka k obrazu svému, tak již z několika výše uvedených příkladů vyplývá, že je to naprostý idiot.

Evoluce je nevypočitatelná a rozum je jen jedním z náhodně objevených evolučních výdobytků, který poskytuje určitou výhodu. Co je však mnohem podstatnější, je fakt, že pokud se držitel rozumu nerozmnoží, tak je to lidstvu plat prdné, protože do další generace přechází hlavně jedinci s inteligencí limitně se blížící nule, avšak množivostí blížící se nekonečnu.

V konečném důsledku pak průměrná inteligence lidstva klesá, čehož si ostatně povšimla i lidová moudrost a zanechala nám úsloví „… bývali staří Čechové statní junáci“. Obdobná úsloví lze nalézt napříč všemi národy a tak není divu, že ve veřejnosti panuje převažující názor, že dříve bylo vše lepší, tráva byla zelenější, slunce víc svítilo, i ten sex byl mnohem zábavnější a člověk si nemusel dávat boty na skříň ve snaze využít Pavlovův reflex k vyvolání erekce.

Nezávislý pozorovatel sledující životní projevy nalézá neklamné známky postupující degenerace. Lidstvo je nyní sice mnohem vědomostně nasycenější, ale prudce se snižující výkon v oblasti rozumu vede ke zdánlivě nevysvětlitelným jevům jako je existence filozofie, sociálního státu, astrologie, feministek a globálního oteplování.

Nejviditelnější oblastí, na které se dá dokumentovat všeobecně se rozmáhající úpadek duševních sil je politika. Ostatně to není nic nového. Politika je tradičně místem, kde se idioti sdružují a prosazují. Pokud je idiot natolik inteligentní, že ještě neslintá, podvědomě cítí, že pokud by ponechal svůj osud v rukou každodenního boje o prosazení ve společnosti, nemá šanci v lítém boji konkurenčního prostředí pracovního trhu se prosadit.

Jediné, co zbývá je vstoupit do politiky, svým působením naprosto otrávit poslední zbytky normálních lidí natolik, že „moudřejší ustoupí“, a pak se již cele věnovat vyžírání veřejných zdrojů. Poté nastupují nejrůznější, z dějin známé, mechanismy, jako dosazování kamarádíčků, korumpování konkurence, vydírání pomocí kostlivců ve skříni, za vhodných historických podmínek pak fyzická likvidace protivníků, národů a celých tříd, jakož i všechny ostatní tradiční metody známé pod souhrnným názvem „politický boj“. V poslední době se však zdá, že úroveň všeobecné debility dosáhla hranice daleko za úrovní slintavosti.

Protože v demokracii platí, že dva idioti jsou víc, než jeden chytrej, máme tu vymoženosti typu "zelená úsporám, sociální záchranné sítě, státní dotace, státní dluhy, jakož i evropské fondy a vyrovnání s církvemi". Soustředěné úsilí zvolených idiotů o vlastní blaho sem tam řízlé nějakou utopickou ideologií způsobilo, že „zdroje už NEjsou a lépe již bylo". Jelikož už není co rozkrást, je rvačka o poslední zbytky mnohem úpornější a tím pádem zvenčí lépe viditelná. Vedlejším produktem je, že bučící stádo již nedostává do žlabu, na co bylo zvyklé a kope. Odbory se radikalizují, protože vidina toho, že by museli začít chodit do práce, jejich předáky děsí.

Velkolepý experiment pod názvem sociální stát se zmítá ve smrtelných křečích a krysy opouštějí loď odchodem do daňových rájů. Veřejnost, která si zvykla dostávat peníze od státu, se začíná probírat z mejdanového opojení a nastávající kocovina nevěští nic dobrého. Jestli si někdo ještě myslí, že bude dostávat od státu nějaký důchod, protože si na něj šetří, žije v hluboké iluzi. Peníze na penze neexistují, protože důchody stát vyplácí z toho, co se ten rok vybere na daních a předpokládat, že nedostatek peněz půjde řešit i nadále tištěním dalších peněz tj. vydáváním dluhopisů je iluzorní.

Tento stav je důsledkem rozvoje nástupu MBA do řídících funkcí. Týká se to nejen státních institucí, kde se obvyklá úroveň debility obecně předpokládá a která má i své historické označení slovem byrokracie, ale obecná zblbělost se začíná dotýkat i managementu soukromých firem. Pokud totiž soukromá firma překročí jistou mez a vzniknou tělesa s názvy jako "správní rada" a "dozorčí rada", je evidentní že nastal konec a do řídících funkcí se začnou hrnout takzvaní MBA. Jakmile totiž někam nastoupí Mladý Blbý Ambiciózní, vede to zpravidla k tomu, že jako první se seberou nejzkušenější a nejchytřejší a odejdou, protože s idiotem v řídící funkci se fakt vydržet nedá. U soukromých firem to sice není až tak pozorovatelné, ale kupříkladu lze tento proces ilustrovat na současné situaci na Ministerstvu školství, které opouští ve stále zrychlujícím se tempu jeden člověk za druhým.

Opravdová groteska však vznikne tím, když se zkombinují síly byrokracie a MBA. Já na bráchu, brácha na mě, státní slintoš dá nažrat slintošovi v soukromé firmě a naopak. Vznikají tak řetězce navzájem propojených idiotů vršící jeden třeskutý nápad za druhým. To, že vojenské auto je dražší, než kdyby bylo celé ze zlata, že sice umí plavat, ale je potřeba mu zesílit pancéř, takže v důsledku toho plavat zapomene, je jen vrchol frašky. Lidi to sere, takže davu předhodíme slintajícího úředního idiota, který byl natolik debilní, že si uspořádal oslavu narozenin za 3/4 megaKč. To by mělo zklidnit situaci. Alespoň na čas.

Úpadek inteligence lze obzvláště dobře ilustrovat na reklamách. Reklama je ve svém důsledku nástroj, který má za cíl vydělávat peníze. Druhá poučka, kterou je třeba mít na paměti je, že nejlépe se vydělává na idiotech. Spojením těchto principů do jednoho je to, že reklamy cílí na co nejširší skupinu zákazníků, aby ji pochopili, co možná všichni. To má za následek posouvání reklamního sdělení do oblasti polopatistismu, protože idiotů, kteří mají peníze, neustále přibývá. Neustálý posun ke stále stupidnějším reklamám je přímým důkazem soustavně klesající úrovně inteligence v populaci.

Když už jsme u televize, nejpřesvědčivějším důkazem, kromě obvyklého vysílání pro běžné idioty, jsou speciální televizní programy pro slintající idioty. Začněme kupříkladu pořady o vaření. Vrcholem intelektuálního výkonu je, když se přítomní pohádají jak se „správně“ vaří, co do jídla „patří“ a vrcholným výkonem je pak způsob, jakým je flákota, než se sežere, na talíři poskládána. Protože jsou blbci šíleně vynalézaví, tak to končí geniálními vynálezy typu „molekulární kuchyně“, kdy vám na prázdný talíř dají půlku jahody a na to kápnou kapku smetany ze shora ozdobenou lístkem máty a „teď kul voči degustêre“.

Zvláštní oblibě se mezi idioty dostává i pořadům typu „Hledá se supertalent“, případně „Hledá se antitalent“. Slintající masa si zapíná televizi a kochá se pohledem na svíjející se zoufalce, snažící se proniknout na světla ramp, přičemž největší aplaus skýtají vystoupení tzv. „hvězdné pěchoty“, což jsou takoví zoufalci, že se jim i slintající idioti pozorující výstup z tepla televizních plyšáků mohou beze studu vysmívat, jelikož jasně rozeznávají, že úroveň dotyčného zoufalce je ještě o dva řády horší než ta jejich. Závěrečná kola již nepřináší takovou sledovanost, proto dramaturgie zcela záměrně věnuje zvýšenou pozornost těm největším kreténům. Stejný princip je použit při soutěžích typu „Big Brother“, kdy se debilové koukají na jiné debily v očekávání, zda mezi sledovanými nedojde k souloži. Protože je blbost nakažlivá, mají nyní debilové možnost sledovat i to, jestli náhodou nesouloží gorily v zoologické zahradě.

Avšak pravou perlou mezi televizními pořady jsou esoterická vysílání. Tajemně se tvářící, již notně odkvetlé osoby pravděpodobně ženského pohlaví za použití tajemných pomůcek odpovídají na dotazy telefonujících diváků a za použití tajemně znějících slov typu „reiki, osud, čakry, blíženci“ se snaží udržet volajícího na telefonu co nejdéle, protože délka hovoru je to, co se počítá. Vydělávání na idiotech tím zde dostává opravdu masový rozměr. Volající frustráti bez mrknutí okna vypláznou několik tisícovek za telefon do televize, ale zaplatit si psychologa by nezkousli ani omylem, přičemž z naprosté většiny dotazů je patrné, že než psychologa, potřebovali by raději psychiatra.

I když je pokles průměrné inteligence v populaci vlivem množivosti méně intelektuálně zdatných nezvratný, existují jevy, které tento proces ještě urychlují. Kupříkladu školství. Ti přirozeně inteligentní jedinci jsou záměrně diskriminováni frustrovanými pedofobkami, charakterizovanými nejlépe popisem: „Seděly v kavárně, seděly tam tři, blbá, hnusná a ta třetí taky učitelka.“ Pokud se podaří mladému jedinci projevit nějaké nadání, skončí většinou na některém z přírodovědných, nebo matematicko-fyzikálních oborů. Naproti tomu tupá hovada zhusta končí na fakultách humanitních věd, kde lze utajit naprostou nezasaženost matematikou a základy logiky. Absolventi nejrůznějších obskurních škol typu „plzeňská práva, katedra marxismu-leninismu, vyšší škola obchodní, či filozofická fakulta“ pak zabírají pracovní místa lidem možná bez schopnosti nasát tak vysoké kvantum specializovaných pitomostí, ale zato přirozeně inteligentních.

Nejviditelněji se projevuje polarizace na úrovni vědy. Porovnáme-li průměrného matematika, či fyzika s libovolným absolventem filosofické, či jiné humanitní školy, vynikne naprosto zřetelně, že úroveň humanitního vzdělávání je v naprostých sračkách. Dokud bude největším lákadlem škol humanitního zaměření ke studiu poukazování na fakt, „nebojte se, matematiku nevyučujeme!“, tak se nedá čekat žádné zlepšení situace. Diskutovat s filosofy o kosmologii nelze, je to stejné, jako vysvětlovat filosofii debilům. Zkuste diskutovat o platnosti gravitačního zákona, s někým, kdo neumí ani trojčlenku. Filozof nikdy nepochopí, jak je možné, že Achiles dohoní želvu, když to filosoficky nejde.

Dalšími pozorovatelnými projevy rozmáhající se debilizace společnosti je existence zelených hnutí a organizací typu Greedpiss. Není třeba se nijak zvlášť rozepisovat o rozumových schopnostech protagonistů zelených ideologií. Dražší potraviny v málo rozvinutých zemích, protože z jídla se vyrábí nafta pro auta. Kácení pralesů, aby bylo kam sázet plantáže s bionaftou. Vystřílení vesničanů, kteří si naopak nechtějí nechat násilně zapralesit svá pole, aby si firmy mohly odškrtnout křížek v kolonce boj s oteplováním. Rozvoj slunečních elektráren a větrníků, které vyrábějí energii, když jsou vhodné podmínky a ne když je potřeba s následným přetěžováním přenosových sítí, kdy se elektřina chaoticky přesouvá po drátech Evropou, dokud se nenajde někdo, kdo ji spotřebuje. To všechno jsou průvodní jevy toho, jak to dopadne, když si zelení slintoši vymyslí nějaký geniální nápad. Třešničkou na dortu je pak už jen konstatování, že elektřina není potřeba, protože televizi lze sledovat i při svíčkách.

Vydělávání na idiotech dostává v podobě zelené ideologie naprosto nový rozměr: „Dejte nám své peníze a my zachráníme planetu!“ Otázkou zůstává před čím. Hlavním škůdcem planety je podle zelené ideologie člověk, takže dovedeno do důsledku: „Za od vás vybrané peníze zachráníme Zemi od lidstva, nejlépe tím, že vymře v důsledku pokusů o záchranu planety.“

Ti rozumově zdatnější, avšak morálně flexibilnější již dávno pochopili, že nejlépe se vydělává na strachu. Kupříkladu v současné době letí strach z globálního oteplování. To je byznys „ako krava“. Stačí říct „bacha otepluje se“ a na stole vám přistane půl miliardy eur na zkoumání katastrofické změny klimatu. Není divu, že i poměrně inteligentní a vzdělanostně nasycení jedinci rezignují na předstírání příčetnosti a ve rvačce o to, kdo se dostane dřív k lizu, se derou do výzkumných organizací typu Czech Globe. Má to však i své výhody. Rozumně uvažující člověk nemusí pracně zjišťovat, kde všude se mohou zelení slintoši vyskytovat a má je pěkně na hromadě v několika vhodně k tomuto účelu zřízených institucích.

Hlavním poznávacím znamením všech slintajících idiotů je to, že věří každé pitomosti. Jestliže se někomu udělá názor, znamená to automaticky, že je to pravda. Nejsou schopni kritického myšlení a nelineární myšlení je jim naprosto cizí. Zaměňují si dojmy s pojmy. Pokud se jim přece jen podaří nasát nějaké pitomosti, mají z toho takovou radost, že je šíří s energií atomové pumy. Mají neotřesitelné názory a jsou schopni je hájit do krve na protivládních demoństracích, nebo vyhlašováním stávkové pohotovostí. Jejich argumentace o logiku nezavadila ani omylem a samotný pojem logické uvažování jim nic neříká, protože naprosto netuší o co jde. Na druhé straně jsou naprosto přesvědčeni o své výjimečnosti a brilantnosti svých myšlenek. Dokazovat idiotům, že jsou idioti postrádá smyslu, protože idioti díky své debilitě nejsou nikdy schopni pochopit, že jsou idioti. To dovedou jenom chytří lidé. Idioti nerozlišují pojmy pravda a morálka, protože jim splývají. Je jich moc a neustále přibývají další.

Slintoši podvědomě nesnáší chytré lidi. Mají hrůzu z toho, že by ve srovnání mohla vyniknout jejich blbost. Proto se obklopují sobě rovnými, pokud možno ještě blbějšími jedinci, o jejichž přísun se stará neustále zoufaleji pracující konstrukce, které se už jen z historických důvodů říká vzdělávací soustava a na jejímž konečném zničení se horečně pracuje dokonce až na vládní úrovni. Doufejme, že k tomu dojde již brzo a nezabrání tomu ani případná demise ministra, nebo vlády.

Boj s blbostí se nedá vyhrát. Vše jest ztraceno, veškerý odpor je marný.
Naděje neumírá poslední, protože už je dávno po smrti.

Na druhou stranu existence slintajících idiotů přináší z hlediska jejich vytěžení dříve netušené možnosti.

Mějte se na pozoru debilové, chytří lidé ještě pořád existují.

I když je nás málo!



Související články:
Definice blbce
Modernizační filozofické úvahy
Proč mám vždycky pravdu
Dějiny vzniku křesťanství
Medvědi příčinou globálního oteplování




.

33 komentářů:

  1. Akurat, že cirkev nikdy nehlasala, že Zem je placatá, lebo uznavala od staroveku Ptolemaiovu sústavu, kde Zem je - guľa.
    http://druidova.mysteria.cz...A.htm

    Alebo pozrite tu http://cs.wikipedia.org...Destinero

    OdpovědětSmazat
  2. Milane1, sice na tom nezáleží, co si kdo kdy myslel, ale pravdu mám já.
    Například zde:
    http://binarniladin.sweb.cz...z.htm
    nebo zde:
    http://vlada.yc.cz...protidukaz.htm

    OdpovědětSmazat
  3. Souhlasím, je vás málo.
    Naštěstí:p

    PS. Mikuláš Koperník byl katolický duchovní. Ale tím se nezatěžujte:)

    OdpovědětSmazat
  4. Chris uctivě zdravím a dík za komentář.
    Jenom připomínám, že z toho, že někdo pracuje v nějaké firmě žádným způsobem nevyplývá, že by šéf nemohl být idiot.
    PS. ...chta hlava. Marně teď přemýšlím,proč jsem do textu nezařadil nějaký zavadějící odstavec o právnících... :§O§

    OdpovědětSmazat
  5. Ano, a z toho, že nějaký zaměstnanec je idiot, zase nevyplývá, že idiot je taky šéf, že ano?:)

    PS. Asi ze strachu;)

    OdpovědětSmazat
  6. Chris, právě naopak. Z empirického zákona, že blbci se obklopují sobě rovnými to zcela jasně vyplývá.

    PS. To zní logicky. Zkusím se toho zbavit a pokud se mi to podvede zkusím s tím příště něco udělat.

    OdpovědětSmazat
  7. To ale platí jenom pro malé kolektivy. Jsou i firmy, kde šéf nerozhoduje o tom, koho bude zaměstnávat. Třeba proto, že je organizační struktura příliš složitá nebo firma přiliš velká nebo že ve firmě může pracovat každý.

    PS. To je stejně nošení dříví do lesa. Je toho tolik a umí to každý blbec;)

    OdpovědětSmazat
  8. Jo, svět se skládá z větší části z blbců. Blbci praktikují spousty blbých věcí, dopady na realitu jsou katastrofální. Oukej, ale co s tím dál? Protože NĚCO prostě je potřeba udělat.

    Bojovat s blbostí nemá smysl, to je jasný. Ale má potom vůbec cenu a smysl se v tý blbosti neustále máchat? K čemu to nakonec vede? Podle mě pokud se nezabejváš ničím jiným, než tím, jak blbost vypadá a jak se projevuje, tak skončíš nakonec tak, že tě ta blbost pohltí. Protože ono i napsání takovýhleho článku je svým způsobem snaha o boj s blbostí - která je prostě marná.

    Do stejný pasti se myslím chytil i Martin Malý (Arthur Dent), který píše sice skvělý a jedinečný články o blbosti, ale bohužel už řeší jen máloco jiného a řekl bych, že se to na něm začíná podepisovat. Ta jeho obranná zeď, kterou si kolem sebe vystavěl, je už prostě příliš nepropustná. Bránit se před sračkama může prostě a jednoduše vést k tomu, že se v nich člověk nakonec utopí.

    Problém pak je, že i samotní blbci se samozřejmě brání a stavějí si kolem sebe zdi, který mají zpravidla sloužit tomu, aby jim někdo náhodou nenaboural jejich malou realitu. Takovej blbec pak třeba přijde na web a začne tam prohlašovat, jak má všechno na háku a jak seš se svým přístupem totálně vedle. Jedinej důvod, proč to dělá, je pocit ohrožení, a potřeba zpevnit si ten svůj obranej val z hoven. Výbornej příklad je Chris, s kterou se, jakožto s blbcem (a brutální schizoidkou), prostě a jednoduše nijak pracovat nedá (zkoušel jsem).

    Každopádně to tvoje zakončení článku \"všichni jsou debilové, jenom já ne, sláva\" je prostě sick. Snažit se posilovat nějaký vědomí vlastní výjimečnosti je jen obrana. To stavění obrannejch valů na ochranu před blbostí, ti nepomůže. Akorát tě to znecitliví, staneš se víc paranoidním, budeš mít potřebu se i před věcma (světem, realitou...), který nejsou blbý, spíš bránit, než s nima nějak pracovat.

    Ta snaha o kontrolu nakonec vyústí v to, že se to celý posere.

    Mám pocit, že už jsme něco podobnýho řešili i u mě na blogu, když jsi tam tvrdil, že ideálem je mít pod kontrolou všechny svoje pocity a emoce a mít možnost se přepínat z jednoho módu do druhýho. To je fakt jen cesta do pekel tohle...

    OdpovědětSmazat
  9. Mordemy, díky za hutné myšlenky. Než se vyjádřím k diskuzi, tak nahodím několik otázek. Jak by vyzněl text bez tří posledních vět? Je text vyjádřením stavu mysli, nebo je to literatura? Je text psychohygienickým úkonem, nebo to autora baví? Je text realistickým popisem skutečnosti, nebo není?
    Na rozdíl od tebe, si nemyslím, že se s tím NĚCO dělat musí – nemusí, protože když nemá smysl něco dělat, tak by to dělal jenom blbec, že? Psát články o blbcích je zábavné a poskytuje to prostor k idiotské argumentaci. Co se týká obranných zdí, a topení se ve sračkách, to neřeším, protože jestli si někdo staví kolem sebe zeď je jen jeho problém a každý má právo si posrat svůj život sám. Co by se změnilo, kdyby se kupříkladu podařilo přesvědčit Artura, aby nepsal o debilech, nebo kdyby Chris přestala být, jak píšeš, schizoidní? Byl by svět lepším místem pro život?
    Chris si vážím, protože mi v diskuzi jako jedna z mála dokáže smysluplně oponovat. Ne každý zvládá moje testovací jízlivosti a urážky. Důležitá je možnost volby. Každý se může být podle své nálady extrémně empativní. a když se mu nechce, extrémně sebestředný. Pokud to ovšem ovládá.
    Ad obranné valy… To se týká otevřenosti vůči ostatním. Vždy jde o jednoduchou ekonomickou úvahu. Každá otevřenost znamená výdej energie a je třeba uvážit, jestli tento výdej něco přinese. Je evidentní, že nemá cenu plýtvat energií na idioty. Je to jako s televizí, na tu se taky nikdo nemusí dívat, když nechce. Na druhou stranu, pokud má člověk pocit, že ho to nějakým způsobem obohacuje, není přece problém reagovat vlastním zájmem a otevřeností.
    Mordemy, já jsem ten, kdo si vybírá, s kým se budu bavit a vůči komu budu otevřený. Představím-li si situaci, že všichni idioti budou otevření a empatičtí a tím mě budou obtěžovat, tak je bezpochyby všechny pošlu do prdele.

    OdpovědětSmazat
  10. Tak samozřejmě dělat NĚCO sám se sebou, ne v případě těch blbců a blbosti jako takový - to přirozeně k ničemu není.

    K těm otázkám: Ten text jsi napsal ty. Takže ten text vypovídá o tobě. To je to jediný, co se k němu dá říct a taky to jediný, na co jsem ve svým komentáři reagoval. Všechny ty otázky jsou naprosto nepodstatný.

    \"Psát články o blbcích je zábavné\" - ale jo, znám z vlastní zkušenosti. Ale ono to není jen o tej zábavě, nemůže být. Dokonce bych řekl, že to absolutně nežeru, že texty jako tenhle a texty, který píše Adent, vznikly proto, aby se autor pobavil. Prostě ne.

    Hele všechny ty diskuze, který jsou \"o argumentech\" nikdy nikam nevedou. To je vždycky jen o tom, komu se podaří udržet kolem sebe ty obranný zdi. Psát články o blbosti, abys pak mohl pod nima s někým smysluplně diskutovat a opájet se vlastní chytrostí a schopností logický analýzy, to je prostě úchylný. Jasně, že lze \"smysluplně oponovat\", ale proč proboha? To je k ničemu! Ty diskuze jsou pak totálně o ničem - nebo spíš furt jen o tom jednom. Je to procvičování schopnosti argumentace a snaha o posilování vlastní identity. A ty tvoje \"testovací jízlivosti a urážky\"? What the fuck? Proč? K čemu? Proč a co si dokazovat?

    \"Každá otevřenost znamená výdej energie a je třeba uvážit, jestli tento výdej něco přinese.\" - zase ten tvůj strojovej přístup k životu. Hnus.

    Nicméně tvoje otázka jde k jádru věci: \"Co by se změnilo, kdyby se kupříkladu podařilo přesvědčit Artura, aby nepsal o debilech, nebo kdyby Chris přestala být, jak píšeš, schizoidní? Byl by svět lepším místem pro život? \"

    Ne. Nejde tu o svět, se světem (s blbostí) se nic dělat nedá. Jde tu o tebe. To je to jediný, o co tu jde! To je to jediný, co se dá ovlivnit a s čím se dá pracovat.

    Důležité: Mně už dávno (dobře, ne zase tak dávno) nejde o to někoho o něčem přesvědčit. Snažím se navázat kontakt. Navázat spojení. A to prostě NELZE skrze argumentaci a skrze to, čemu říkáš smysluplné oponování. To nelze skrze tyhle internetový diskuze, který jsou VŠECHNY na jedno brdo. S tebou, s Arthurem, s lidma u mě na blogu. Sám samozřejmě nejsem jinej a pokaždý spadnu do snahy vyargumentovat tu svoji pravdu. Ale ještě nikdy mi to k ničemu nebylo. Nic mi to nepřineslo.

    Přesto to pořád zkouším. Sem tam se na někoho \"nalepím\" a začnu mu komentovat pod článkama na blogu. Většinou to bere rychlej konec, protože si jen málokdo nechá bořit svůj svět. Někdy si tím jen sám něco dokazuju, někdy mi o toho člověka jde a rád bych s ním navázal kontakt. Většinou to má rychlej konec...

    Každopádně k čemu jsou proboha všechny ty argumenty, všechny ty diskuze, všechno to dokazování a logická analýza, všechno to odkazování na články, na knihy, citování vlastního článku a ukazování, co jsem doopravdy řekl nebo neřekl? Nakonec to je k hovnu. Úplně. Nic dobrýho z toho nevzejde a vzejít nemůže. Protože tam nikdy není snaha o to cejtit toho druhýho, snažit se ho opravdu nějak pochopit a především mu pomoct. I třeba tím, že člověk zaútočí na jeho postoj, názor nebo přístup a snaží se mu to nějak pobořit - ale ne proto, aby dokázal svoji pravdu, ale aby s tím druhým hnul a pomohl mu.

    Argumentovat je strašně jednoduchý. Ty, já, Chris, Dent, a stovky a tisíce dalších \"chytrejch blogerů\" nemá nejmenší problém diskutovat a předkládat ty takzvaný \"fakta a argumenty\". Ale k čemu nám to kdy bylo? Co jsme tím kdy získali? Zábavu? Odreagování? Ale no tak...

    OdpovědětSmazat
  11. Ehm, nevím co je schizoidní (ale vygooglím si to;)), ale ani v nejmenším mne to neuráží:)
    Pan Mordemy nedisponuje schopností mne urazit.
    Jeho invektivy jsou veskrze osobní, nedostatečně jsem reflektovala jeho snahu rozebírat mé nitro (to já bohužel komentátorům na blogu nedovoluji) a ještě si myslím, že dávat si lysohlávky k večeři není úplně dobrý nápad u některých typů lidí.
    Tak co se mnou?
    Ale je to rozkošné označení, to ještě někam vrazím;)

    A Mordemy, představa, že zrovna ty se mnou budeš moci nějak \"pracovat\" - opravdu naivní:-i
    Tos nemusel zkoušet, to ses mohl zeptat:)

    OdpovědětSmazat
  12. Mordemy, i když je to k ničemu, budu argumentovat. Nejprve přepíšu hlavní myšlenky do holých vět, což je můj pracovní postup, když chci zjistit, „vo co gou“.
    Tvrzení v textu vyslovená (tj. body za technické provedení):
    Mordemy tvrdí, že bych měl se sebou NĚCO dělat.
    Mordemy tvrdí, že samotný text o mě vypovídá vše podstatné, a není třeba si klást doplňující otázky.
    Mordemy si myslí, že (jeho/veškerá) argumentace je k ničemu.
    Mordemy považuje jízlivosti a urážky za berličky.
    Mordemy považuje moje hodnotící kritéria za špatná.
    Mordemy si myslí, že bych se měl (nějakým pro mě zatím neznámým) způsobem změnit.
    Mordemy chce navazovat kontakty.
    Mordemy neumí navazovat kontakt pomocí argumentace.
    Mordemy chce vzájemné pochopení.
    Mordemy chce lidem pomáhat i proti jejich vůli.

    Tvrzení v textu nevyslovená, leč přítomná (tj. body za umělecký dojem).
    Lidé se chovají jinak, než Mordemy chce.
    Mordemy toto chování považuje za pomýlené.
    Lidi by se tak chovat neměli, protože podle Mordemyho si tím škodí.
    Pokud by se lidé chovali tak, jak Mordemy chce, rozuměli by si s ním.

    Nemohu si pomoct, ale z výše uvedeného mi vyplývá, že chyba není na straně příjímače, ale vysílače.
    Jediné, co si zaslouží trochu vysvětlení, je metoda jízlivostí a urážek. Obecně se považují jízlivosti a urážky za způsob k posilování vlastního ega debilů to je level 1. Ve skutečnosti se ale jedná o základní manipulační techniku, která stanovuje úroveň, na které se debilové filtrují a dochází k oddělování zrna od plev. Na další úrovni je ještě třeba zjistit, jestli ten, kdo zůstal, není troll/hroší_kůže a teprve na úrovni 3 se dá rozhodnout, že ten, kdo zůstal, splňuje kritéria pro další komunikaci. Druhým účelem je manipulační snaha dozvědět se pravdivé údaje. Když někoho vybídnu: „A nyní mi něco o sobě povězte.“ Tak mi může nakecat vše, co libo. Když někoho popíchnu, a podaří se mi ho nadzvednout, pak mi o sobě řekne i to, co nechce a pokud jsem si ho vhodně připravil metodou otázek ano, ano, ne, ne, tak tím mohu otestovat jeho pravdivostní hodnoty. Ale jak říkám, to je až level 4. Každopádně platí, že pokud mi někdo stojí za testování na úrovni level 3-5, pak mi zřejmě má co říct a stojí mi za to vynakládat úsilí na toto testování. Celé je to komplikované tím, že se dotyčný může každou chvíli urazit a přerušit komunikaci. To však poskytuje informaci o tom, že dotyčný je sice inteligentně zdatný, ale jeho emociální kvocient je mizerný, takže z hlediska navazování nějaké empatie k ničemu.
    Nicméně dost teorie.
    Chci něco konkrétního. Jsem ochoten přistoupit na to, že bych se měl změnit, ale jelikož naprosto nemám ponětí jak a co, tak bych prosil nějaké vysvětlení, nejlépe spojené s nějakým konkrétním návodem, co mám dělat. Nejlépe nějakou učící se posloupnost, která vede k požadovanému cíli. Šlo by to?

    OdpovědětSmazat
  13. \"Nejlépe nějakou učící se posloupnost\" - ok, vzdávám to.

    OdpovědětSmazat
  14. Mordemy, musím se přiznat, že pobídka k vysvětlení toho co dělám špatně, byla ode mě opět manipulace s cílem pomoci ti utřídit si myšlenky. Nic není lepší pro důkladné pochopení a promyšlení problému, než když ho vysvětlitel má někomu vysvětlit, nemluvě o tom, aby vysvětlenec vůbec pochopil, o co kráčí. Myslím, že se moje/tvoje/naše snaha neminula účinkem, protože je tvůj projev (i argumentačně) vytříbenější a propracovanější.

    Nejdřív se vrátím k filtrování debilů, které tě šokuje natolik, že to paralyzuje tvoji schopnost přemýšlet o tom, proč jsem ti velmi podrobně tuto techniku vysvětlil. Když už utrousím nějaké chytrosti, tak mě uráží, když jim není věnována dostatečná pozornost. Bylo to kvůli tomu, aby sis uvědomil, že naprosto přesně stejnou techniku používáš při svých pokusech o komunikaci i ty. Rozdíl je jen v tom, že na rozdíl ode mě, ty to používáš podvědomě/nevědomě. Výsledek je naprosto stejný. Já si tím vědomě odfiltruji debily (argumentační rovina). Ty si podvědomě odfiltruješ lidi, kteří nejsou schopni komunikace (emocionálně-prožitková rovina). Já mám výhodu, protože umím rozhodnout, jestli/jaký_level/kdy tento mód použiji. Ty si jsi na tom hůř, protože netušíš, proč ti selhávají pokusy o komunikaci a hledáš chybu tam, kde není tj. v argumentaci.

    Nyní zpět k problému. Máme tady situaci, že jsem na tom špatně a měl bych se sebou něco dělat. Sice jsem si myslel, že jsem v poho, ale přesvědčivě jsi mi vysvětlil, že jsem na tom bídně a nemám důvod tomu nevěřit. Situace je hrozivá, čekat není na co, naléhavě potřebuji tvoji pomoc. Problém je v tom, že já naprosto netuším, co mám dělat a ty mi to neumíš vysvětlit. Argumentaci, logiku, ani algoritmické postupy neumíš/neuznáváš ty, já zase evidentně neumím komunikovat/cítit. Nevím jak ty, ale Houstone, vypadá to, že máme problém.

    Měl bych radu. Argumentace a logika je evidentně k ničemu, ale možná by šlo použít techniku empatického vciťování. (Možná to má nějaký odborný název.) Předpokládám, že jako vysvětlitel víš velmi přesně, jaká odezva od vysvětlence indikuje, že pochopil problém, že nastoupil správnou cestu, že se nachází mimo nebezpečí. Pokud by se ti povedlo vcítit se do mého postavení a odpovědět na svoje komentáře jako bych to byl já, ale způsobem, který považuješ za správný/adekvátní/nastoupení_správné_cesty. Já bych se pak mohl vcítit do tvých_mých slov a tím to celé pochopit/prožít/nastartovat.
    Tím, že se co nejpřesněji vcítím do tvé_mojí odpovědi, nastavím ve svém mozku požadovaný cílový stav a snaha o to dojít od mého standardního/původního stavu do tvého_mého nového/správného stavu by mi mohla poměrně velmi přesně ukázat cestu. V podstatě by šlo o něco, jako asistovanou telepatii. Nebylo by to řešení?

    Co bys ty=já tobě odpověděl na tvé komentáře (8, 10, 14)?

    PS. Samozřejmě to předpokládá, že pro zvýšení pravděpodobnosti úspěchu by ses nejprve musel co nejpřesněji, vcítit do mého původního systému uvažování a ten pak v průběhu cesty k výsledku postupně odfiltrovat tak, abych mohl empativně sledovat tvoji_moji myšlenkovou cestu.

    OdpovědětSmazat
  15. Ach jo.

    Takže to bude jen o vzájemném dokazování si, kdo je víc v prdeli? Do toho nejdu.

    Ty poslední texty u mě jsou jiný. Jsou odklon od sešňěrovanosti, odklon od logický analýzy, odklon od neustálé potřeby něco pitvat a v něčem se nimrat. To, že přestávám mít potřebu pořád něco (sebe) schizoidně dopodrobna rozebirát, je jednoznačně pozitivní signál.

    Nikdy mi nešlo o to dělat ti tady terapeuta, ale jinak, než přes poukázání na to, v čem je problém to bohužel nejde. Stejně tak jsem ti tu sem nepřišel milostivě nabízet jakousi pomoc. To jsi to prostě celý blbě pochopil a protože jsi se očividně urazil (jak si vůbec může Mordemy, zrovna on, dovolovat něco takovýho?! pche, já mu ukážu...), tak teď už není moc kam jít.

    To s těmi výkřiky a snahou ukázat, jak moc jsem v háji (jen proto, že jsem někde jinde, než třeba před půl rokem) je moc hezky napsaný a logicky konzistentní, akorát je to prostě mimo (neříkám, že ve všem, postřehy tam jsou, ale ty závěry z nich jsou vedle).

    \"Jediný neschizoid na světě? Není ti to divné? Jak je možné, že nikdy nepochybuješ o své osobě?\"

    Ah! Jasně, teď už chápu, odkud vítr fouká! (plác do hlavy; doufal jsem, že zrovna tohle už je jasný)

    Přečti si prosimtě kteroukoliv diskuzi pod kterýmkoliv článkem u mě na webu, už jsem tam na tuhle otázku odpovídal asi tak stodvaapadesátkrát (přestože to pokaždé znovu napíšu i do článku). Ne, nejsem jediný neschizoid na světě ty upocený chomáčku rektálních chloupků a říct, že nikdy nepochybuju o své osobě, to jsi asi fakt nikdy neslyšel ani slovo z toho, co jsem kdy kde napsal nebo řekl, uaaa... Já snad napíšu něco jako má Adent po pravý straně svýho blogu. Nějakej sloupeček typu \"Aby bylo jasno\", kde bude heslovitě popsáno, co jsem zač. Bude tam něco jako \"Schizoid: SAMOZŘEJMĚ, ŽE ANO; Psychicky v prdeli: ALE JO; Feťák: HRDĚ HLÁSÍM, ANO\". Lidi asi potřebujou ty škatulky ještě víc, než jsem si myslel.

    Chjo. To je přesně to, co jsem říkal, že pro samý fakta a argumenty se lidi nakonec vůbec neslyší a než aby se doopravdy zamysleli nad tím druhým, tak jen argumentujou...

    V týhle fázi nemá smysl dál pokračovat, protože si oba akorát dokazujeme, jak je ten druhej vedle.

    --

    Já vím, že bych se na tohle (ukecávání někoho přes web) měl v zásadě vysrat, jenomže mně to prostě nedá. Ono je největší chyba to rozbalit moc rychle, ono to chce s tím člověkem víc hrát tu jeho hru no... Je asi moc naivní myslet si, že to lidi můžou zkousnout hned z první mety.

    Tady prostě nešlo a nikdy nejde o to, že by Mordemy přišel Vladu spasit a milostivě ho zachránit z jámy pekelný, do který se řítí. To je zase jen nějakej schizoidní blud, že tu jde o mě a o to, abych já se stavěl do nějaký role spasitele. Strašná krávovina. Byť dost možná logická...

    Jo a ty tvoje psychoterapeutický vývody jsou opět sice zdánlivě logický, ale mimo realitu, protože mě necejtíš, nikdy ses o to nesnažil a tím pádem jsou to prostě jen kecy, který nemají ten (když už teda) tvrdě psychoterapeutickej základ.

    Mimochodem to s tou skladbou jsi bohužel nepochopil taky.

    OdpovědětSmazat
  16. Tohle je článek o blbosti. Vzpomněl jsem si na jeden citát: \"Dokazovat blbovi, že je blbej, není chytré.\"

    Parafrázoval bych to následovně: \"Dokazovat schizoidovi, že je schizoid, je blbost.\"

    Takže oukej, s tímhle dokazováním jsem skončil. Nikam to nevede. Jdu dělat něco užitečnějšího.

    OdpovědětSmazat
  17. Mordemy, promiň že se ptám, ale mohl bys sem napsat, co užitečnějšího jsi šel dělat?
    Otevřeně přiznávám, že mne to velmi zajímá!

    OdpovědětSmazat
  18. Výborná úvaha, jsem na podobné vlně. Jediné, co mi tak úplně nesedlo, je to zesměšňování víry v Boha. Pár přispěvatelů přede mnou se ostatně také ohradilo. Když jste tak vysazen na tu matematiku (i já ji mám rád), možná byste měl vědět, že i řada výtečných matematiků a fyziků jsou věřící lidé (Hawkins, Grygar ...). Intuitivně odhaduji, že spíše odsuzujete církve jako organizace, jež byly v minulosti často ovládnuty majetku a moci chtivými idioti, což je u tak rozsáhlých struktur s takovým dosahem na velkou část společnosti tu a tam nevyhnutelné. Bylo by to spíše na úvahu typu: Skutečná víra v Boha vs. pámbíčkářství a zneužití této víry. Ale opravdu nevidím jako nezbytnost nazývat Boha \"kreténem\". Děkuji

    OdpovědětSmazat
  19. Nenazval kreténem Boha ale tu představu, kterou budují a prezentují černoprdelníci.

    OdpovědětSmazat
  20. Urlaube, vzhledem k tomu, že hlavním tématem článku je \"všichni jsou idioti\" pak máme-li brát vážně větu \"...učinil člověka k obrazu svému...\", zcela logicky z toho musí vyplynout inkriminované tvrzení. Samozřejmě se můžeme dohadovat, jestli míra expresivity v tomto vyjádření přesahuje, nebo nedosahuje nějakou míru, která je pro každého jiná, jestli a proč bych měl jako autor na tuto míru brát ohled, jestli by se tím ne/rozpadla sevřenost a konzistentnost textu a jaké nebezpečí, společenské/individuální ze zveřejnění tohoto názoru plyne. Pokud vás toto vysvětlení neuspokojí, berte to tak, že se jedná o provokaci s cílem otestovat úroveň vaší tolerance. Já naopak oceňuji slušnost a kultivovanost vaší námitky.

    OdpovědětSmazat
  21. Mordemy, jsi pravdivostně nekonzistentní.

    Viz [10] „...pochopit a PŘEDEVŠÍM MU POMOCT. I třeba tím, že člověk zaútočí na jeho postoj, názor nebo přístup a snaží se mu to nějak pobořit - ale ne proto, aby dokázal svoji pravdu, ale aby s tím druhým hnul a POMOHL MU.\"

    Viz [19] \"...Stejně tak jsem ti tu sem NEPŘIŠEL milostivě nabízet jakousi POMOC.\"

    OdpovědětSmazat
  22. Vlado, jsem ráda, že zase píšete. Ráda Vás čtu. I když jsem se z komentářů Mord. - výše dozvěděla, že jste neempatický ignorant a chudinka, prosím, pokračujte v necitlivých logických úvahách dál. Díky.

    OdpovědětSmazat
  23. radko z P., děkuji za příznivé hodnocení, pokud budu mít lidstvu co sdělit, učiním tak.
    Mordemymu jsem se snažil pomoct, proto jsem mu věnoval tolik času, ale nezabírá.

    OdpovědětSmazat
  24. ... líbí se mi představa, že účastníkům diskuse myšlenky přicházejí, že to nemají pod kontrolou, že se to všechno jen ta samovolně děje ... abych já mohl žasnout, abych byl pobaven, abych měl utkvělou představu, že pravda je ukryta v mezerách mezi písmenky :)

    OdpovědětSmazat
  25. Jsem účatníkem diskuse :)

    OdpovědětSmazat
  26. Vláďo, díky za ty fíky! Vůbec neumím argumentovat a s matematikou jsem na tom šíleně blbě. I přesto se mi líbí - to krásné - \"vlnobytí\".

    OdpovědětSmazat
  27. Příspěvky, které se ztratily při převodu blogu:


    Mordemy said:
    7.2.2012 v 22.59

    Zpětně mi došlo, že to nevzdávám.

    Na tvoji argumentaci nemůžu odpovídat, protože mi připadá nesmyslná. Nebo spíš je nesmyslný se bavit tímhle způsobem. Na bázi nějakejch "tvrzení" a v intencích čehosi jako je výroková logika, se nedá navázat nic jako skutečná komunikace.

    Vlastně se už asi vůbec nejsem v tuhle chvíli schopnej bavit o tématu tohohle článku nebo tak. Prostě jediný, co mi teď připadá smysluplný je tohle:

    Žádnej konkrétní návod ani učící se posloupnost ti dát nemůžu. Nemám ji, nikdy jsem ji neměl, a nic takovýho neexistuje. Naopak řešením je se na konkrétní návody a učící se posloupnosti vysrat (to je jedinej konkrétní návod, kterej tu tak můžu napsat).

    Ten způsob, kterým tu se mnou mluvíš je šílenej. Na výrokový logice není nic zvláštního. Schovávat se za logickou argumentaci nikam nevede. Nic proti vědeckýmu přístupu jako takovýmu a koneckonců nic ani proti argumentaci a logice jako takový, ale člověk si prostě nemůže vystačit jen s tímhle. Já si fakt připadám, že tu se mnou mluví stroj a ne člověk.

    Přečetl jsem si znovu tu naši diskuzi ke schizoidnosti a "přepínání se do módů" u mě na blogu. A jsem si jistej, že tohle je jádro pudla. Tohle je to, na co jsem zřejmě narážel, když jsem říkal, že je potřeba NĚCO dělat – prostě jsem nějak cejtil z tohohle článku opět tu známou schizoidní obranu před světem. Prostě snažit se zintelektualizovat realitu, na všechno najít postup a návod, na všechno mít řešení, argumenty a logický posloupnosti, z toho se dříve nebo později člověk zákonitě zblázní. To není něco, co by mohlo pomoct – to je něco, co dlouhodobě a v nadměrné míře strašně moc škodí.

    Nelze bejt nezranitelnej, nelze bejt nedotknutelnej, nelze bejt u všeho nad věcí. To, že se o to snažíš, je prostě známka toho, jak strašně špatný to s tebou je. To tvoje testování na levelu 1-5 je strašlivý. Co je tohle proboha za hru?

    Je možný, že to jako celek je jen "jako" a používáš to celý vědomě jen jako "nástroj", s tím, že tady teda Mordemymu něco zargumentuješ, něco mu odepíšeš a tvůj vnitřní nezúčastněný pozorovatel to pak zanalyzuje. Jestli to chápu, jak k týhle diskuzi přistupuješ. Ale to je právě strašně sick.

    Jako přiznám se, že v tuhle chvíli fakt nějak nevím, co ti jako poradit "konkrétně". Fakt mi připadá, že ty potřebuješ od toho konkrétna nějak poodstoupit, protože jsi v něm namočenej až strašidelně moc.



    Chci asi říct zkrátka jen to, že máme v zásadě jen dvě možnosti:

    a) argumentovat, logicky analyzovat, obhajovat a vyvracet tvrzení atd. //nebo-li chovat se jako stroj
    b) komunikovat a snažit se navázat kontakt //nebo-li cítit se
    + možnost c) je pak se na to vysrat samozřejmě.

    K tomu b): Vidím to tak, že ty prostě nechceš komunikovat. Ty pouze argumentuješ a logicky analyzuješ. Pokud je to mnou jako osobou, oukej, je legitimní nechtít se mnou komunikovat a jen se mnou polemizovat, případně mě poslat do prdele, no problem.

    Ovšem co mi jako problém připadá je, že ty přístup a) používáš všude, v životě, na blogu, při rozhovorech face-to-face, a ještě v tom vidíš něco strašně pozitivního. Koukáš na to jako na "skill", kterej je fajn rozvíjet a jehož procvičování tě činí dovednějším. Což je zase ta schizoidnost, o který to celý je. Stavění bariér mezi sebou a světem. Stavění obrannejch zdí (který jsou složený třeba z logickejch argumentů a analýz). Zahrabávání se ve vnitřním světe, za hradbou falešnýho self, kam na mě nikdo nemůže, kde jsem v bezpečí a odkud jen vydávám povely svejm "komunikačním systémům", který za mě dělají všechnu práci.

    OdpovědětSmazat
  28. pokračování:
    A abys tohle všechno zlegitimizoval a sám sobě potvrdil, že je to správnej přístup, tak napíšeš článek o tom, jak jsou všichni ostatní totálně debilní, protože nejsou schopný tak precizní logický analýzy jako ty. Popíšeš, kde všude dělají chyby, jak strašně jim selhává logika, a můžeš bejt pyšnej na to, že tvoje logika je solid rock.

    Řeknu to alibisticky: Ty to víš a ty to cejtíš, že je to špatně. Tím jsem si jistej. Ničí tě to, rozežírá tě to zevnitř, chřadneš, umíráš a jak padáš k zemi, tak se snažíš zachytit toho jedinýho, co máš, co ti zbylo a v čem seš si jistej: Logiky.

    Protože co ti zbude, když se vzdáš tý svojí logiky? Nic. Zůstane jen vyprahlá poušť posetá papírky s konkrétními návody a učícími se posloupnostmi.



    Mordemy said:
    8.2.2012 v 11.47

    Psal jsem "Je možný, že to jako celek je jen "jako" a používáš to celý vědomě jen jako "nástroj" – takže ano, pochopil jsem, že je to od tebe jen test.

    A zopakuju: Je to strašně sick.

    Fajn, když s tebou budu na chvíli hrát tvojí hru na argumentaci: Tvrdíš, že tvoje manipulace je vyšší level, protože si jí na rozdíl ode mě uvědomuješ. I pokud přijmu předpoklad, že to dělám stejně jako ty, akorát podvědomě, tak v tom případě jsi na tom stále podstatně hůře, a to právě a jenom proto, že to používáš vědomě a vyžíváš se v tom.
    Užívat manipulaci vědomě s tím, že vím, že je to manipulace, je shizoidní. Tak si jen desetkrát zopakuj to slovo manipulace prosimtě. Opakuju, že přepínání se mezi módy je přesně to, o čem tvrdím, že je nebezpečný a o čem píšu poslední čtyři roky nebo kolik.

    Hraješ hru na to, že jsem stejnej jako ty, jen na nižším levelu – s tím, že za vyšší level považuješ kontrolovanou manipulaci, za nižší level manipulaci podvědomou.



    Zásadní otázka: Co bys ty=já tobě odpověděl na tvé komentáře (8, 10, 14)? No nemám tušení – nikdo mi takhle nikdy na mým blogu nekomentoval (pokud nepočítám Tibora). Ačkoliv jeden člověk tam byl – podepisoval se jako "Stydím se za svoji identitu" a od něho jsem se ovlivnit nechal a nestavěl jsem se proti němu (ne až tolik).

    Argumentace – rozdíl mezi tebou a mnou je následující:

    OdpovědětSmazat
  29. pokračování:

    I.)Já píšu články, který se snaží rozmotat schizoidnost. Snaží se ukázat, kam to (ne)vede, jak to člověka ničí a proč je to špatně. Výsledek je ten, že v naprostý většině případů se v diskuzích vyskytují lidé, kterým po přečtení článku vyrašil nepříjemný pot na čele a potřebují se nějak "uklidnit". V zásadě to má dva výstupy. Buďto se mnou v něčem začnou nesouhlasit a obhajují svůj přístup (tvůj případ Vlado – ty tvoje módy a přepínání se) anebo začnou prohlašovat, jak s tím strašně souhlasí a jak už mají všechno dávno na háku.

    Důvod, proč je pak posílám doprdele je samozřejmě nasnadě. Oni nepřišli komunikovat. Oni si přišli něco dokazovat (existují výjimky!). Každopádně naprosto odmítám tvrzení, že někoho testuju hned od začátku jako ty (ne, ani podvědomě). Ale pokud mi tam přijde holčička/chlapeček a hned zkraje prohlásí, že je ten článek strašně vtipnej, že tohle už má dávno za sebou a vůbec o tom není potřeba mluvit a dále se bavit (tak proč to sem jako přišel/a oznámit lol?), tak samozřejmě reaguju tím, že toho člověka "otestuju" (a kupodivu vědomě). Ale netestuju ho jako zmrd. Netestuju ho stylem "tak schválně, jestli seš tak drsnej, abys prokouknul moji manipulaci", naopak k tomu člověku přistupuju tak, jako by byla pravda, co tvrdí. A vzhledem k tomu, že to pravda většinou není, tak se to prostě velmi rychle ukáže.

    II.) Ty píšeš články, který jsou schizoidní, jsou "oslavou schizoidnosti", oslavou toho, co já kritizuju. V diskuzích pod články se s tebou lidé hádají z úplně jiného důvodu. Je to proto, že oni cítí, že seš podstatně lepší a drsnější schizoid, než jsou oni! Oni vidí, že umíš líp manipulovat, máš lepší slovní obraty, lepší slovní projev. A chtějí s tebou poměřit síly.

    Ve výsledku se děti na pískovišti hádají o to, kdo staví lepší bábovičky.



    Průser je, že ve chvíli, kdy přistoupím na tuhle tvoji hru a začnu ti to tady takhle po lopatě vysvětlovat, tak teprve tehdy jsem skutečně jako ty. Teprve teď je z toho ta pravá diskuze dvou schizoidů, který na sebe řvou přes sklo argumenty, házej po sobě "faktama" a samozřejmě se vůbec neslyší.

    Ještě k těm tvejm posměvačnejm kecům o vciťování se: Tady se není do čeho vcítit! Mluvím tu se strojem, kterej se nafouknul do obřích rozměrů, aby zastínil fakt, že kdesi za ním se v rohu se strachem krčí pravej Vlada, kterej se třese strachy, aby ho někdo nezahlédl.

    No ne, seš skutečně kardinální sousto a aktuálně zřejmě nemám fondy na to se ponořit tak moc do her, abych ti ty sračky byl schopnej ukázat přímo při hře. Takže pokud ti šlo o nějaký soupeření, testování a o to, kdo tuhle "argumentaci" nakonec vyhraje, tak jsi (logicky) vítěz. Jen teda říkám znovu, že tyhle vítězství se doopravdy nepočítají, nikdy se nepočítali. Ač se zdá, že na tom záleží. Tyhlety "výhry" nikdy nikomu k ničemu nebyli, jsou jako ty bábovičky na tom pískovišti. Už jsem to psal v [10].

    OdpovědětSmazat
  30. pokračování:



    vlada said:
    9.2.2012 v 7.33

    Mordemy, díky za studijní materiál [15]. Mnohé se tím vysvětluje. Hudba je to lepší z obou částí, protože doprovodný obraz sice ukazuje, možnosti současné technologie ale výsledkem je mechanický screensaver, který vypovídá hlavně o tom, že tvůrce je schopný programátor. Po chvíli začne nudit a ke slovu se dostane tupá strojovost bez invence. Hudba je v tomto směru mnohem nosnější a méně předvídatelná. Neurazí, ale ani nenadchne. Dobře by posloužila jako výtahová hudba, protože neustále opakovaný motiv napasovaný na základní tělesné frekvence působí uklidňujícím dojmem. Nicméně pořád je z toho cítit jistá umělohmotnost, což se projevuje naprostou strojovou přesností, která je nepřirozená. Pokud se ti zamlouvá tento typ hudby, zkus si poslechnout něco podobného, ale umělecky na podstatně vyšší úrovni.
    http://www.youtube.com…xyVY7ObZls
    Není u toho žádná obrazová složka, která by působila rušivě a doporučuji lepší sluchátka, nebo minimálně vynikající reprobedny, stereofonní efekty, a dobré basy jsou podstatnou složkou díla.

    Mordemy, nezlob se, ale jako terapeut stojíš silně za hovno. Poté, co se ti podařilo, teď neřeším, jestli vědomě, nebo podvědomě …útokem na mé postoje, názory, nebo přístupy mi to pobořit – ale ne proto, aby dokázal svoji pravdu, ale aby s tím druhým hnul a pomohl mu… strhnout mi šupiny z očí a ukázal jsi, co mi skutečně chybí, prohlédl jsem, že moje postoje, názory a pravdy jsou falešné, takže nyní nutně potřebuji tvou pomoc, abych mohl vykročit vstříc novým zítřkům. Nicméně se mi tvé pomoci nedostává, ať už z důvodu, že jsi slabý argumentačně, nebo proto, že když ti pacient-potížista nabídne terapeutickou metodu o které jsi v životě neslyšel, odmítneš ji, jen z důvodu abys náhodou neztratil tvář. Jsem z toho silně v depresi, pláču, kudy chodím a uvažuji o sebevraždě. Sice jsem ti vděčný, ale nechce se mi věřit, že jsi takový sadista.

    Tvoje snaha pomoci lidem končí tím, že se na ně vykašleš. Nezáleží na tom, jestli to nechceš, nebo to neumíš. Výsledek je stejný. Jsi prostě taková neřízená střela, bez dovedností, bez odpovědnosti, která někde vybouchne a je jí úplně jedno, kolik lidí to zničí a kolik škody to nadělá.

    Když to neumíš, tak to nedělej.

    Není divu, že s tímto přístupem jen těžko nalézáš to, o co ti opravdu jde: Komunikaci – cítit se. Už jsi to zažil, víš jaké to je. Komunikace na téhle úrovni, je skvělá, opájející, hluboká. Přináší hluboké uspokojení. Není lepší pocit, být s druhým na jedné vlně, dokonalá empatie. Je to jako droga. Kdo to jednou zažil, chce to ještě a ještě a ještě a ještě víc. Jako opice, která se zavedenou elektrodou v mozku mačká páčku libosti i za cenu úplné sebedestrukce.

    Problém vzniká ve chvíli, kdy ti dojdou lidi. Hledáš někoho, kdo je schopen dostat se s tebou na tuto úroveň a to je problém. Lidi buď nejsou, nebo jim to trvá, nebo toho nejsou schopni. Nenaplňují tvoje očekávání, takže si je otestuješ, a v případě, že nedostaneš výsledek, který očekáváš, začneš je trestat za to, že nevyhovují tvé představě. Představě, kterou sis vytvořil na základě četby cizích textů, protože nejsi schopen rozlišit, jak se věci jeví od toho, jaké jsou.

    Já se ti sice snažím pomoct, ale jde to dost ztuha, vlastně vůbec, protože se pohybuješ v bludném kruhu svých představ, a odmítáš pohlédnout pravdě do očí. Ještě nejsi na něco takového připraven, takže pouhá představa, že bys to mohl udělat, tě děsí. Znamenalo by to pro tebe opustit svůj pečlivě vystavěný úkryt před světem a zbořit svůj pečlivě vystavěný domeček vytvořený ze svých představ, ve kterém ve svém zoufalství křičíš do stěn ve snaze slyšet alespoň ozvěnu, protože to dusivé všeobjímající ticho proudící ze stěn tě deptá.

    OdpovědětSmazat
  31. pokračování:



    Prvním krokem na tvé cestě k návratu do reality by mohlo být, kdybys začal přemýšlet o tom, jestli přece jenom tvoje čtyři roky dlouhá cesta do stále hlubší jeskyně nebyla náhodou chyba. I podstatně hloupější lidi si po tak dlouhé většinou začnou uvědomovat, že něco není v pořádku, když všichni kolem jsou schizoidi a ty jsi… Co jsi ty? Jediný neschizoid na světě? Není ti to divné? Jak je možné, že nikdy nepochybuješ o své osobě? Proč jsou vždycky vadní ti druzí? Nepramení tvoje izolace a pocit osamělosti z toho, že se pohybuješ na opačné straně? Jestli to, co považuješ za realitu, není náhodou představa, kterou sis o světě sám vytvořil ve své zoufalé snaze o komunikaci, které se ti nedostává a protože ti realita neposkytuje to, co chceš, tak prostě neexistuje? Není to únik před skutečností, která tě tak děsí?

    Vše tomu nasvědčuje. Výkřiky, že všechno je na hovno, jen včely jsou na med, a ten je taky na hovno. Nedostatek empatie, což je paradoxně to, co nejvíc hledáš. Naprostá sebestřednost a zahleděnost do sebe. Úroveň tvých posledních textů ukazuje, že se tvoje situace neustále zhoršuje. Křičíš o pomoc, a nikdo tě neslyší. Řveš hrůzou ve snaze se zbavit svých běsů a ozvěnou je ti tupá lhostejnost. Jsi ve stádiu, kdy už jen kopeš kolem sebe v zoufalé snaze setřást debily, co se na tebe lepí. Obviňuješ všechny co tě nechápou a všechno, co ti vzdoruje.

    Ale ještě není pozdě. Ještě se můžeš zachránit, pokud tedy o nějakou záchranu stojíš. Tam, kde jsi teď, se cítíš v bezpečí. Hrůza na tebe číhá venku.

    Pokud dojdeš k závěru, že s tím chceš něco dělat, mám pro tebe dobrou zprávu. Jde to. Pokud se k tomu rozhodneš, tak tě to bude stát obrovské množství duševní energie. Budeš z toho mít strach a nebude se ti chtít opustit svůj bezpečný úkryt. První krok tě vyčerpá natolik, že se z toho budeš vzpamatovávat týden. Duševní úsilí, které budeš muset vynaložit je extrémní a vzhledem k tomu, kam až ses dostal, je možné, že to sám nezvládneš. Ale každý další krok je pak mnohem lehčí a lehčí. Mohu tě ujistit, že nakonec pocítíš obrovskou úlevu a jediné, co budeš muset do konce života dělat, je snažit se nezahučet do toho znovu. V každém případě se musíš rozhodnout sám. Je to jen na tobě. Pokud se k tomu odhodláš, a věř mi, jen samo odhodlávání trvá dost dlouho, nabízím ti pomoc. A na rozdíl od tebe to umím.

    OdpovědětSmazat