Problémy náboženství

Některá náboženství hlásají, že pokud člověk vyznává jinou víru, přijde do Pekla. Má se za prokázané, že na světě je více než jedno takové náboženství. To tedy znamená, že v pekle skončí naprosto všichni*. To tedy nejsou moc radostné vyhlídky.





Nepříjemným důsledkem je to, že Nebe buď neexistuje, nebo je úplně prázdné.

Logicky lze z výchozích premis odvodit, že peklo existuje jenom jedno, možná je rozdělené do jednotlivých sektorů podle jednotlivých náboženství. Není známo nic o mechanismu s jakým se příslušní umrtvší rozdělují do příslušných pekelných sekcí. Poměrně logické by bylo, kdyby křesťané duše skončily v oddělení islámského pekla a naopak, Problémy by však nastaly s hinduisty taoisty a dušemi ostatních náboženství, protože o ty by asi vznikla tahanice mezi křesťanskou a islámskou sekcí. Ke všemu je zde problém s reinkarnací, která vnáší do celé pekelné organizace nepříjemné administrativní úbytky v budhistické sekci, pokud ovšem tato existuje.

Do nepříjemných souvislostí se také dostane otázka nebe. Existence jednoho společného nebe není pravděpodobná, ani z počátečních podmínek nevyplývá. Pravděpodobnější je, že jednotlivé víry disponují jednotlivými (pokud vůbec nějaká mají) vlastními nebi. Předpokládáme tedy, že někde existují prostory, vybavené veškerým luxusem a vybavením k příjemné relaxaci, plné jídla, nebeské many, případně je tam připraveno 200 panen, a ... všude prázdno. To je velmi neekonomické. Ke všemu není jasné, jak se tam těch 200 panen vzalo, protože správně by měly být také v pekle. V jiné sekci.

Existují-li pak některé otázky, jejichž položení je velmi ožehavé, nebezpečné, a při jejichž položení se autor vystavuje nebezpečí inhumace, pak následující otázka by mohla být jedna z nich. Pro snížení nebezpečí tedy bude položena opisně, tj. eufemicky: „Kde se nyní nacházejí výslovně zmiňované, významné náboženské entity?"

Věřit, či nevěřit v Boha?
Existují dvě protichůdná filosofická stanoviska. Za prvé velmi početná skupina lidí tvrdí, že bůh existuje. Podklady pro toto tvrzení jsou chatrné, logika pokulhává, důkaz existence boha chybí. Druhá, méně početná skupina zase tvrdí, že bůh neexistuje. Argumenty pro toto tvrzení se zdají rozumné, logika je lepší, ale důkaz neexistence boha chybí.
Jak se tedy rozhodnout? Na čí stranu se přiklonit?

Ač to bude znít neuvěřitelně, opět nám pomůže matematika a teorie pravděpodobnosti. Vezmeme si na pomoc nelineární myšlení a zkonstruujeme následující stavovou tabulku**:

Nevěřím v Boha	Bůh neexistuje	po smrti se nic neděje
Věřím v Boha	Bůh neexistuje	po smrti se nic neděje
Nevěřím v Boha	Bůh existuje	dostane se mi velký kulový
Věřím v Boha	Bůh existuje	dostane se mi posmrtné blaženosti

Jednoduchým rozborem této tabulky zjistíme že, pokud po smrti zjistíme, že bůh neexistuje – je to jedno, nic se neděje, takže jak věřícímu, tak nevěřícímu to může být ukradené. Podstatně jiná se však jeví situace, pokud po smrti zjistíme, že bůh existuje. V tomto případě je pak na tom lépe ten, kdo v boha věřil. Jednoduchou úvahou se tak dobereme toho, že pro všechny případy je lepší v boha věřit, neboť se tím tak odstraňuje represe v případě boží existence.

** Převzato od MUDr. Josefa Charváta (1897-1984)

Evoluce náboženství
Kolik existuje na světě náboženství? Kolik existovalo v historii náboženství? Proč zanikla? Proč se nejvíce rozšířilo monoteistické náboženství s příslibem posmrtného života?

Pokud si někteří z vás si kladete otázku, jak je možné, že v souboji náboženství, zvítězil směr, který sice nabízí prima posmrtný život, avšak trápení a odříkání během života, nabízím následující vysvětlení. Kupodivu se nebude jednat o pojednání z teologické oblasti, ale za všechno zase může psychologie.

Příklad 1. Představme si nějaké antické náboženství. Jako rolník jdu poprosit příslušného boha o úrodu. Mám k tomu připravené nějaké obětiny, vykonám obřad a pak čekám, co se stane. Toto provozuji každý rok. Jak se dá očekávat, podle přísloví o sedmi letech hubených a sedmi tučných pravděpodobnost úrody za čtrnáctileté období je 50%.

Příklad 2. Jdu do chrámu provést oběť, s tím aby se mi dostalo v životě nějaké radosti. Oběť je přijata, ale jako na potvoru si přivodím/vyvstane něco nepříjemného.

Příklad 3. Představme si nějaké jiné náboženství. Jako milující otec jdu poprosit příslušného boha, aby seslal blesk na nevhodného nápadníka své dcery, aby se vyvdala za mnou schváleného. Příslušný sluha boží se tak chystá učinit, načež přiběhne hodnostář z protilehlého chrámu, že to tedy ne, onen nevhodný nápadník je významným členem jeho konkurenční náboženské skupiny, navíc tento bůh je služebně starší, takže požadovaný úkon nejen že nesmí být proveden, ale navíc je třeba utratit mnou schváleného nápadníka, protože se k jeho chrámu nepřiblížil nikdy ani na krok.

Co mají tyto tři příklady společné?
Jsem přesvědčený věřící. Požádám svého boha o pomoc, která je v jeho kompetenci. Dostane se mi pomoci? Někdy ano, někdy ne. Rozhodně by se našlo pár důvodů ke stížnostem. Budu spokojený s kvalitou odvedené práce? Asi ne. Jedno však vím naprosto jistě, rozhodně se nebudu chtít ani omylem zamotat do situace, kdy se řeší kompetence jednotlivých božstev a vztahy jejich pod/nad/řízenosti.

Nyní si představte situaci, že za mnou přijde náborový agent s novým produktem. Jedná se o moderní formu náboženství, úplná novinka, samé výhody.
Za prvé. Celé to má pod palcem nejmocnější a jediný boží představitel.
Za druhé. Život vezdejší nebude nic moc.
Za třetí. Po smrti se mi dostane naprosto všeho, na co si mohu vzpomenout a dostanu se do ráje.

Rozhodování bude poměrně jednoduché. Starý produkt je nespolehlivý. Existují tam nevyjasněné vztahové kompetence. Ten náborář asi nekecá, protože podle mých dosavadních zkušeností, život opravdu za nic nestojí. To s tím posmrtnem, je také velmi lákavé.

Ale co je tím hlavním, pokud je mi známo, nikdo nikde a nikdy neuplatňoval žádnou reklamaci!



* Jedná se o logickou polemiku s následujícím textem kolujícím (a odchyceným) v dřívější době na internetu:


Je peklo exotermické, nebo endotermické
Toto je údajně skutečná odpověď v testu střední úrovně z chemie na univerzitě ve Washingtonu. O práci jednoho studenta se profesor rozhodl podělit s kolegy na internetu. Většina studentů napsala své domněnky na základě Boylova zákona (plyn se ochlazuje, když se roztahuje, a zahřívá se, když je stlačován), nebo nějakou variantu. Jeden student napsal toto:

Nejprve musíme vědět, jak se hmota pekla mění v čase. Potřebujeme tedy znát poměr, ve kterém duše do pekla vcházejí a z něj odcházejí. Můžeme předpokládat, že duše která se dostane do pekla, již nevyjde. Tedy neodchází žádné duše. Pro představu, kolik duší přichází do pekla, se podívejme na jednotlivá náboženství v dnešním světě. Většina z nich tvrdí, že ten, kdo není příslušníkem dané církve, přijde do pekla. Od okamžiku, kdy existuje více než jedno náboženství a lidé nepatří do více než jedné církve, můžeme předpokládat, že všechny duše přijdou do pekla. Na základě poměru mezi natalitou a mortalitou můžeme očekávat, že počet duší v pekle exponenciálně roste. Nyní se podívejme na změnu objemu pekla, protože podle Boyleova zákona pro udržení stejného tlaku a teploty musí objem růst úměrně k počtu přijatých duší.

To nám dává dvě možnosti:
1) Jestliže se objem pekla zvětšuje pomaleji než v poměru, v jakém přicházejí duše do pekla, teplota a tlak pekla porostou, až peklo vybuchne.
2) Jestliže peklo roste rychleji než v poměru k přicházejícím duším, teplota a tlak budou klesat, až peklo zmrzne.

Jestliže přijmeme postulát, který nastolila Tereza v prvním ročníku, čili "Dříve bude v pekle zima, než se s tebou vyspím" a se zřetelem k tomu, že se se mnou vyspala včera, musí být správná varianta číslo 2, peklo je tedy nepochybně exotermické a již zmrzlo. Závěr této teorie je, že pokud peklo zmrzlo, nepřijímá další duše, zaniklo a zůstalo pouze nebe, což je důkaz boží existence, který vysvětluje, proč při tom Tereza křičela "Ach můj Bože".




Související články:
Komerční magie
Konkurz na osobního boha
O bibli
Podobenství, výuka, aha efekt a kritické myšlení
Piva, vína, alkoholy, stěnolezy a sedmichlapová pití
Dějiny vzniku křesťanství
Boží ekvivalence
A zde je místo, kde chybí bůh




Rubrika: Teorie všeho | 4.06.2008, 4:23:00